O formátu XML se rozhodně nedá říct, že by byl neúspěšný nebo málo používaný, ale naplnit své původní poslání se mu přece tak docela nepovedlo. Mám na mysli snahu XML stát se novým jazykem pro web. Moderní prohlížeče dokáží zobrazit libovolné XML pomocí CSS nebo XSLT, ale k většímu rozšíření tohoto způsobu webu nikdy nedošlo. Jazyk XHTML je na tom nesrovnatelně lépe, nicméně o nahrazení staršího HTML nemůže být ani řeč. Nabízí se vysvětlení této pro mnohé nečekané rezistence HTML pohodlností a lajdáctvím většiny autorů webových stránek, kterým stačí, aby se jejich stránka dobře zobrazila v prohlížeči. To by ale bylo přílišné zjednodušení. Jazyk HTML má tak tuhý kořínek také proto, že je řada lidí přesvědčena o tom, že HTML je pro web stále to nejlepší.
Příkladem může být iniciativa WHATWG, za kterou stojí hlavně lidé spojení s výrobci prohlížečů (Opera, Mozilla, Apple, Google). WHATWG usiluje o významné rozšíření HTML tak, aby web svým uživatelům dokázal nabídnout atraktivnější prostředí. Nejdůležitější specifikace WHATWG nazvaná Web Applications 1.0 definuje jazyk HTML 5. Možnosti uživatelského rozhraní dále rozšiřují specifikace Web Forms 2.0 a Web Controls 1.0. WHATWG sice definuje také jazyk XHTML 5 (jako XML verzi HTML 5), ale jinak celé XML spíš přehlíží.
Micah Dubinko na XML.com dokoncehodnotí aktivity WHATWG jako pokus o redefinování XML a mluví v této souvislosti o XML 2.0. Nemyslí tím pochopitelně další vývoj XML 1.x, ale jiný, nezávislý pokus o vytvoření nového jazyka pro web na základě zjednodušení metajazyka SGML. Osobně považuji toto srovnání za nepříliš povedené. Jisté však je, že autoři HTML 5 nestojí o slučitelnost s XML. Původní verze HTML 5 nedovolovala u prázdných elementů koncové značky ani lomítko na konci úvodní značky. Tedy jedině <br>, <br></br> ani <br/> nebylo přípustné. Kvůli tomu by nebylo možné napsat dokument, který by byl současně platným dokumentem HTML5 a well-formed XML.
Když na tuto skutečnost upozornil Sam Ruby, podařilo se mu přesvědčit hlavního autora HTML 5 Iana Hicksona a dosáhnout změny; koncové lomítko bylo jako nepovinné povoleno. Ovšem z tónu, jakým je ve specifikaci tento syntaktický prvek popsán (viz sekci8.1.2 Elements), poměrně jasně vyplývá, co si WHATWG o nějakých lomítkách myslí. V mém překladu relevantní místo praví toto: „Pak, pokud je element jedním z prázdných elementů, může následovat jeden znak U+002F (/). Tento znak nemá jiný smysl než uspokojit značkovací bohy. Protože tento znak je tedy pouze symbolem víry, ateisté ho můžou vynechat.” Ian o užitečnosti kompatibility s XML evidentně moc přesvědčený není.
Aktivita WHATWG je v rozporu s mnohaletým úsilím konsorcia W3C, které se snaží dosáhnout stejného cíle jinými prostředky. Pro W3C je HTML uzavřená záležitost. Po HTML 4 přišlo XHTML 1.0, pak modularizace a na cestě je ambiciózní XHTML 2.0. WHATWG tento vzdušný zámek ignoruje a nabízí místo něj okamžité přímočaré zlepšení. Nejedná se vlastně o nic nového, výrobci prohlížečů jen navazují na bohatou historii vylepšování jazyka HTML. Na nějakou dobu se zdálo, že přenechali iniciativu W3C, ale s HTML 5 se znovu hlásí o slovo.
Reakce W3C je přiměřená a rozumná. Konsorcium se snaží členy WHATWG zapojit a najít společný zájem. Lidé z WHATWG se už angažují v pracovní skupině Web Application Formats, kde pod hlavičkou W3C standardizují např. specifikaci Web Forms 2.0. W3C tím trochu podkopává pozici svým XForms 1.0, ale dobré vztahy s WHATWG za to asi stojí. Zda dojde ve W3C i na standardizaci HTML 5 ve stávající podobě – těžko říct, ale nevypadá to úplně pravděpodobně. Znamenalo by to totiž víceméně rezignovat na jazykXHTML 2.0, kterému už bylo věnováno příliš mnoho úsilí. Možné by samozřejmě bylo začlenit nové myšlenky HTML 5 jako další moduly do XHTML 2.0, ale podle současného a výše popsaného postoje WHATWG ke slučitelnosti HTML 5 s XHTML lze odhadnout, že o to WHATWG nebude mít zájem. Spíše to dopadne tak, že skupina WHATWG dokončí a naimplementuje své specifikace v některých prohlížečích a přispěje tak k ještě větší fragmentaci webu. O úspěchu HTML 5 nebo jiných technologií pak nakonec rozhodnou uživatelé.
