Hlavní navigace

Distribuce Aurox

Jakub Matys

Při prohlížení jedné webové stránky mi padla do oka distribuce Aurox, která, jak tvrdil popisek, klade důraz na evropskou lokalizaci. Mohla by proto být dobrým kantidátem na distribuci do kanceláře. Rozhodl jsem se jí trochu podívat na zoubek ...

Domovskou stránkou projektu je www.aurox.org/cz. Z adresy je zřejmé, že web je také v naší mateřštině (kromě polštiny, angličtiny, španělštiny atd.).

Co všechno Aurox obsahuje

Podívejme se, co o Auroxu tvrdí jeho autoři:

  • moderní systém připravený k použití doma a v kanceláři
  • odolný proti útokům většiny internetových virů
  • je možné jej použít pro libovolný počet stanic, také pro komerční použití (např. ve firmě)
  • instalace a obsluha systému v pohodlném grafickém prostředí
  • možnost výběru z několika desítek jazyků
  • stovky uživatelských programů:
  • grafické prostředí GNOME a KDE (také Fluxbox pro starší počítače)
  • kancelářský balík OpenOffice.org shodný s Microsoft Office
  • multimediální programy (reprodukce DVD, VCD, mpeg, hudby)
  • internetové prohlížeče, poštovní programy, organizér
  • výukové programy
  • hry a mnoho dalších programů

Ještě bych doplnil několik verzí programů z Auroxu 10.2-r1 (vývojová verze), které se instalují defaultně:

Systém používá jádro 2.6.9, glibc knihovnu 2.3.3–74 a grafické knihovny Gtk2 2.4.13–9 a Qt verze 3.3.3. Pokud jste programátor, budou se vám hodit následující informace. Distribuce obsahuje GCC 3.4.2–6, gdb 6.1post-1.20040607.41, binutils 2.15.92.0.2–5, automake 1.9.2–3, libtool 1.5.6, cvs 1.11.15–2 a knihovnu libstdc++ verze 3.4.2–6.

V sekci download naleznete odkazy na mirrory Auroxu. Tam si můžete stáhnout LiveDVD ve verzi 1O.3-beta a iso obrazy instalačních CD/DVD verzí 1O.1 (aktuální), 10.2 a 10.3.

Instalace

Instalátor distribuce je v několika jazykových verzích. Jazyk si můžete vybrat při bootování CD tím, že zavaděči předáte zkratku požadovaného jazyka – pro češtinu je to cs. Pokud však pouze odentrujete, nic se neděje, instalátor vám dá stejně vybrat. První věcí, kterou můžete provést, je otestování vašich instalačních disků, zda jsou staženy a vypáleny dobře. Nedočkáte se pak nepříjemných překvapení během instalace.

Po testu (nebo jeho přeskočení) nastartuje grafický instalátor Anaconda, který vám dá na výběr mezi různými druhy instalace: Osobní systém, Pracovní stanice, Server a Vlastní. Rozdělení disku je prováděno programem Disk Druid, který je velice jednoduchý, a když vezmeme v potaz nápovědu zobrazující se v obdélníku nalevo, zvládne rozdělit disk i nezkušený uživatel (a nebo použije funkci automatické rozdělení disku;). Zavaděčem systému je, nyní již standardní, GRUB. Můžete samozřejmě přidat do nabídky i ostatní systémy, ale instalátor počítá s tím, že budou mít vlastní zavaděč. Bezpečnostní otázky představují nastavení firewallu (ale opravdu jenom velmi jednoduché) a nastavení bezpečnostního rozšíření SELinux (k tomu si však musíte doinstalovat jádro, které jej podporuje). A samozřejmě obligátní heslo roota.

Okno výběru balíčků obsahuje chybu lokalizace, nejsou zobrazovány znaky s háčky a čárkami (a to vůbec!). Výběr balíčků je rozdělen do tématických celků:

  • Prostředí pracovní plochy – X.Org, KDE, Gnome
  • Aplikace – Editory, Internet, Zvuk a Video…
  • Servery
  • Vývoj
  • Systém – Tisk…
  • Dokumentace – anglická, německá, španělská a francouzská

Každá položka celku obsahuje další podpoložky, které představují samostatné balíčky. Úplně na konci seznamu se nacházejí ‚Další volby‘, které většinou pracují globálně nad všemi balíčky: Vývojové knihovny, Light Desktop, Všechno a Minimální.

Málem bych zapomněl vám říci, jaký vlastně Aurox používá balíčkovací systém. Je jím RPM. Během instalace programů do počítače naskakují v obdélníku zasahujícím většinu obrazovky reklamy (no alespoň že jsou na časopisy a firmy zabývající se Linuxem). Instalace výchozího systému trvala na mém počítači asi 30 minut. Zabráno bylo něco kolem 2 GB. Nezbývá než vyndat CD-ROM z mechaniky a stisknout tlačítko restartovat.

Vstupte

Po zavedení jádra a spuštění systémových skriptů nastartuje X a v něm další konfigurační program. V něm se nastavuje datum a čas, rozpoznávají grafické a zvukové systémy počítače a zadává uživatel a heslo (pouze jeden, další musíme přidat až po přihlášení). A tím jsou instalační úkony dokončeny, můžeme se pustit do prozkoumávání systému.

První věc, která mě překvapila, byly odkazy na webové stránky časopisů, jejichž reklamy se zobrazovaly při instalaci. Jinak to vypadá na klasické Gnome.

Aurox 1

Většina větších aplikací je velmi dobře počeštěna (OpenOffice.org, Gimp nebo Firefox), překvapil mě MPlayer, který je v angličtině. Stávala se mi u něho při přehrávání DVD taková drobná nepříjemnost. Při posunutí videa šipkou vpravo se mi automaticky vypnul zvuk a já jej musel manuálně odblokovat. Jelikož se jednalo o záznam z koncertu, dost to otravovalo.

Jinak je systém v pořádku, a když mu odpustíme občasné chyby s lokalizací, nezbývá než uznat, že pro domácí nebo kancelářské nasazení je velmi dobře použitelný. Pro uživatele požadujícího plnou vládu nad svým systémem bych však Aurox nedoporučoval, je přece jenom moc user frendly.

Když budete hledat vhodnou distribuci pro své známé do kanceláře nebo pro domácí použití, určitě Aurox zvažte.

A pár obrázků na závěr …

Aurox 2
Aurox 3
Aurox 4
Aurox 5
Našli jste v článku chybu?