Hlavní navigace

Grafiky GeForce RTX přicházejí. Změní se přístup Nvidie k Linuxu?

David Ježek

Trend posledních let, kdy nové GeForce čekají na open-source ovladač nouveau či pořádnou podporu ze strany Nvidie stále déle, se s generací Turing nejspíš zase o něco prohloubí.

Doba čtení: 7 minut

Řeč je samozřejmě o báječných, úžasných, nedostatkových a pochopitelně superdrahých kartách s 12nm FinFET GPU v podání Nvidie. Konkrétně jde aktuálně o tři modely využívající dvě GPU: GeForce RTX 2070 a RTX 2080 s GPU typu TU104 (2304, resp. 2944 CUDA jader) a nejvyšší GeForce RTX 2080 Ti s GPU TU102 s 18,6 miliardami tranzistorů a aktivními 4352 CUDA jádry.

Nvidia GeForce RTX 2080 Ti
Autor: Nvidia

Nvidia GeForce RTX 2080 Ti

Bolístka největší: mizerná podpora v jádru

U Nvidie stále přetrvává její v podstatě proti-otevřený přístup. Sama vyvíjí uzavřený ovladač, který většinu kódu sdílí s Windows verzí (a samozřejmě také FreeBSD) a v rámci něhož jsou nové karty podporovány tak, jak Nvidia uzná za vhodné. To znamená například prosazování EGLStreams, když dojde na Wayland.

Dlužno ale jedním dechem dodat, že své grafické karty podporuje Nvidia ve vlastním ovladači opravdu dlouhodobě, což je jí ke cti.

V jádru se pro karty Nvidia a firemní uzavřený ovladač nachází relativně malá načítací vrstva a zkrátka tento model podpory a přístupu k open-source komunitě „stojí za prd“ (to berte jako umírněnou parafrázi toho, jak to viděl Linus Torvalds). Podpora pro open-source ovladač je nadále bídná, značně opožděná a celkově je z toho cítit, že Nvidia otevřenosti neholduje – a můžeme to doložit i hodně let zpátky, a to třeba i na způsobu převzetí firmy Ageia a jejího fyzikální systému PhysX, po čemž následovalo v podstatě uzavření PhysX a jeho záměrně „zmrzačení“ při běhu na čemkoli jiném než Nvidia GPU.

Linus Torvalds – Aalto Talk (2012)

Vývojáři nouveau tak už po léta vedou marný boj jako Don Quijote de la Mancha a pomalu aby o uvolnění nových firmwarů potřebných pro vývoj podpory nových GPU škemrali. Dodnes tak není plně či alespoň relativně bezproblémově podporováno už několik posledních generací Nvidia GPU a s tím, jak rostou principiální dovednosti nových čipů a zejména sofistikovanost řízení jejich provozních parametrů dle zátěže, je stav stále horší a horší.

Realtime raytracing zatím spíš jako techdemo

Hardwarová podpora renderovací techniky raytracingu je něco, co Nvidia s novou generací karet velmi marketingově protlačuje. De facto na ní staví osud celé generace, vždyť to „R“ schovala i do názvu celé řady, když přešla od označení „GTX“ na „RTX“.

Můžeme vést polemiku nad tím, zdali je raytracing tak či onak lepší než klasická rasterizace. Faktem ale je, že je výpočetně výrazně náročnější a každý, kdo se o jeho implementaci pokusil, si vylámal zuby, včetně například několika interních pokusů, které proběhly v letech minulých v Intelu.

S nejnovějšími grafikami od Nvidie se to má tak, že výkon GeForce RTX 2080 Ti (což je pro připomenutí grafická karta s cenovkou kolem 35 tisíc Kč) v raytracingu stačí sotva na plynulé hraní současných her v 1920×1080 při 60 fps, a to za předpokladu, že je raytracing ve hře implementován, což logicky znamená, že s ním příslušnému hernímu studiu pomáhala Nvidia. Přitom GeForce RTX 2080 Ti je natolik nabušená karta, že už pro ni není zásadním problémem klasický rendering her ve 4k rozlišeních, resp. rozhodně lze dát ruku do ohně například za 3440×1440 při 60 fps.

Stručně řečeno: raytracing znamená daleko více práce pro herní studia a výsledkem je běh hry v často výrazně nižším rozlišení. Nemluvě o tom, že tohle hned tak do Linuxu / OpenGL / Vulkan světa nepronikne.

Samozřejmě to nemusí být chyba Nvidie, já osobně chápu generaci Turing (tedy karty RTX 2×xx) jako technologické demonstrátory. Podobě první generaci DX11(+) grafik s podporou tesselace nebyla dobře použitelná, podobně ani hardwarové T&L na první generaci GeForce nebyla prakticky k ničemu. Ale stejně jako T&L a tesselaci, i raytracing Nvidia marketingově využije (skoro bych spíše řekl zneužije, resp. překroutí) k tomu, aby vyvolala v běžném lidu dojem, že s GeForce RTX jim hry poběží nějak úchvatněji. Při pohledu na řadu videí ukazujících běh her s raytracingem, kterých se po uvedení GeForce RTX vyrojily mraky jsem toho názoru, že významná část toho, co prezentují, lze udělat i klasickými rasterizačními postupy za zlomek výkonu karty.

Podobné to je vždy, když nám výrobci HDR monitorů a TV chtějí prezentovat rozdíl mezi 10bit/HDR a 8bit/SDR, a to logicky na našem 8bit/SDR monitoru: nu, běžné zobrazení nazvou 10bit/HDR a u ukázky s 8bit/SDR prostě uberou kontrast a sytost barev. Je to podvod, nebo ne? Odpovězte si sami.

SDR HDR

HDR jako buzzword posledních let – také se na srovnání HDR díváte na svém SDR monitoru?

Proti raytracingu jako úžasné novinky generace GeForce RTX nehovoří však jen nízký výkon těchto grafik, ale zejména a hlavně nepřipravenost herních studií a potřebných vývojářských nástrojů, které by byly univerzálně použitelné, ne jen s GPU Nvidia. Než se (možná) objeví na trhu majorita AAA her s raytracingem jako jednoznačně přínosným prvkem, uběhne nejméně pár až několik let. Tou dobou budou karty typu GeForce RTX 2080 Ti beznadějně zastaralou záležitostí.

Slabá podpora Waylandu

Už to sice může znít jako ohraná deska, ale odcházení X.Org a přechod na Wayland prostě probíhá a po Fedoře a výhledově Ubuntu nastane téměř u všech linuxových distribucí. Nvidia používá EGLStreams a ráda by jej viděla ve všech Wayland kompozitorech, nástupce („Unix device memory allocation API“) je zatím stále v nedohlednu a zkrátka z hlediska této elementární podpory běhu hardwarové akcelerace zobrazení na Waylandu jako takové to není s Nvidií a jejím uzavřeným ovladačem nijak růžové.

K tomu si přičtěme již zmíněný přístup Nvidie k open-source ovladači nouveau, kdy můžeme předpokládat, že případný majitel GeForce RTX 2080 Ti toužící po používání ovladače nouveau bude prvních pár let trpět. Lépe řečeno: karta mu nebude s nouveau plně fungovat nikdy po celou dobu její morální životnosti.

Cena

Dalším negativem je jednoznačně cena. Už s předchozí generací reprezentovanou nejvyššími běžnými modely jako GeForce GTX 1080 Ti, případně řadou Titan Nvidia ukázala, že umí fenoménu těžby kryptoměn, který zdražuje grafiky výrazně, ač jsou díky Bitcoinu, Moneru atd. stále v pásmu lukrativnosti, využít naplno. Karty Titan se prodávaly za šílené ceny (i přes 70 tisíc Kč), a to pouze v eshopu Nvidie. Firma dále zavedla prodeje tzv. Founders Edition verzí karet, kdy si za „šmuk“ s tuctovým chladičem účtovala nadstandardní cenu, ale lákala na vyšší takty oproti referenčním a běžné levné grafiky prakticky nešlo sehnat (jo, z velké části za to mohli čínští težaři) a tento trend bude pokračovat i s novými kartami.

GeForce RTX 2080 Ti v předprodeji

GeForce RTX 2080 Ti v předprodeji

Letmým pohledem do eshopu (jediného českého, jejž sama Nvidia odkazuje jako oficiálního partnera) je jasné, že případný zájemce bude sahat hluboko do kapsy (viz výše), a to vše, aby získal jen o něco vyšší výkon a pofidérní podporu raytracingu. Trochu to s ohledem na téměř shodnou cenu připomíná iPhone X 256GB s OLED displejem s dosti omezenou životností.

To vše je jen pár bodů, které vypichuji z 10bodového seznamu Michaela Larabela z Phoronixu, který se do nových GeForce RTX také obul.

Od Nvidie otevřenost nečekejme

V korporacích zaměřených na ždímání co nejvyšších zisků z trhu za pomoci pohybování se na hraně morálního přístupu nelze změny k lepšímu očekávat. Microsoft také držel .NET tvrdou rukou dokud to šlo, teprve až se změnami na trhu, které by mohly tuto technologii výhledově začít odsouvat do zapomnění se najednou objevil Satya Nadella, prohlásil že firma miluje Linux, koupil Xamarin a .NET postupně víc a víc otevírá.

U Nvidie je to snad ještě horší, je v postupu otevírání se světu pár let za Microsoftem. Nevěříte? Tak vzpomeňte letošní největší pecku Nvidie, program pro výrobce zvaný GeForce Partner Program, kterým se firma pokusila svázat výrobce do pravidel fakticky vedoucích k utlumení rostoucí pozice konkurenční AMD. Vyvolala tím tak enormně nenávistné reakce, že program nakonec zrušila, ale takto Nvidia funguje: co jí trh dovolí, to se pokusí protlačit „stylem buldozer“.

Vyčítat jí to ale nemůžeme. Jako každá firma fungující v kapitalistickém světě chce vydělávat, a to co nejvíc. To je primární cíl, který nesmí být ohrožen a srovnání každoročních výsledků AMD a Nvidie už řadu let ukazuje, že její markeťáci odvádějí svoji práci dobře. Zatraceně dobře. A že nějaký bezvýznamný minoritní Linux s ±1% podílem na desktopech to schytává? Who cares? Dokud zákazníci kupují, dokud jsou prodeje takové, že zisky firmy s každým dalším rokem rostou, pak není důvod ke změnám a být akcionářem Nvidie, tak chci, aby v tomto stylu fungování pokračovala i nadále. Ostatně pokud Phoronix vyjmenovává 10 důvodů, proč GeForce RTX nemají na Linuxu smysl (z nichž některé jsou trochu hloupé: např. SLI), není problém dát do kupy 10 věcí, pro které budete z této nové generace nadšeni.

Našli jste v článku chybu?