Historie vývoje počítačových her (52. část - hry pro mikropočítače Amiga)

15. 11. 2012

Doba čtení: 25 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

Dnes se seznámíme s některými známými hrami pro Amigy. Bude se jednat převážně o starší hry kompatibilní s Amigou 500 a 500+, které bylo možné spouštět přímo z disket. I přes určitá omezení kladená použitým čipsetem (OCS, ECS) jsou tyto hry velmi kvalitní jak po technické stránce, tak i po stránce herní.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (52. část – hry pro mikropočítače Amiga)

2. The Guild of Thieves – zástupce textovek se statickými obrázky

3. Zlatá éra čtverečkových dungeonů

4. Bloodwych

5. Eye of the Beholder

6. Black Crypt

7. Black Crypt a grafický režim EHB (Extra Half-Brite)

8. Cannon Fodder

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (52. část – hry pro mikropočítače Amiga)

V předchozích třech částech seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme se zabývali převážně popisem programového vybavení mikropočítačů Amiga, včetně popisu několika vývojových nástrojů používaných (nejenom) pro tvorbu her. Nyní již nastal čas se věnovat samotným hrám, kterých pro tyto počítače vzniklo značné množství. Jednalo se o hry různých žánrů a zajímavé je, že se zde ve větší míře prosadily západní softwarové společnosti, takže hry pro Amigu (a tím pádem i pro herní konzoli CDTV) jsou v mnoha ohledech odlišné od většiny her určených pro asijské herní konzole – například v oblasti RPG se zde prosadily čtverečkové dungeony na rozdíl od asijských RPG používajících buď isometrické zobrazení nebo prostý půdorysný pohled. Hry popsané dnes je možné spustit i na počítačích Amiga 500 a Amiga 500+, tj. na strojích vybavených buď originálním čipsetem (OCS) nebo ECS.

Obrázek 1: Úvodní obrazovka hry The Guild of Thieves. Na tomto obrázku mohl být celkem bez problému použit grafický režim HAM (Hold and Modify), protože se jedná o jednoduchý statický snímek.

S použitým čipsetem souvisí především podporované grafické režimy a nejvyšší současně zobrazitelný počet barev. Pokud nepočítáme statické úvodní obrázky (příkladem z dnes popsaných her je The Guild of Thieves) v režimu HAM (4096 barev, ovšem s různými omezeními), používaly se ve hrách režimy s 16 (čtyři bitové roviny, popř. 3+3 roviny) či 32 barvami (pět bitových rovin) a v některých případech (zejména v dungeonu Black Crypt) i režim EHB s 32 barvami a 32 tmavšími odstíny těchže barev. Z dnešního pohledu, kdy mnoho programů patří do skupiny „bloatware“, je zajímavá i informace o tom, jak byly tyto hry náročné na počet a kapacitu paměťových médií. V následující tabulce je vypsáno, na kolika disketách byly dodávány některé hry popsané v dalších kapitolách. Diskety byly na počítačích Amiga formátovány na kapacitu 880 kB (901120 bajtů), takže si snadno můžete spočítat, že i tak rozsáhlé hry, jako je Eye of the Beholder či Black Crypt zabíraly z dnešního pohledu pouze nepatrné místo:

#	Hra	Kapitola	Počet disket (880 kB)
1	The Guild of Thieves	2	1 disketa
2	Eye of the Beholder	5	3 diskety
3	Black Crypt	6 a 7	3+1 disketa
4	Cannon Fodder	8	3 diskety

Obrázek 2: Snímek získaný z jednodisketové hry Metal Mutant.

2. The Guild of Thieves – zástupce textovek se statickými obrázky

První hra, s níž se v dnešním článku seznámíme, nese jméno The Guild of Thieves. Jedná se o klasickou textovku s poměrně kvalitním parserem, která však byla doplněna o některá „multimediální“ rozšíření, především o syntézu řeči a taktéž o přibližně třicet statických obrázků, které sice v současnosti vypadají spíše průměrně, ale v době vzniku The Guild of Thieves byly považovány za jedny z nejlepších (statických) obrázků použitých ve hrách (především v případě konverzí této hry na počítače Atari ST a Amiga). Společností, která stála za vývojem The Guild of Thieves je Magnetic Scrolls (konkurent firem jakými byly Level 9 Computing či Infocom). Tato firma ještě před vývojem The Guild of Thieves vyvinula a prodávala další známou (možná i známější) textovku s názvem The Pawn, jenž byla na některých platformách taktéž vybavena statickými obrázky.

Obrázek 3: The Guild of Thieves v průběhu nahrávání. Informace o použité hudbě patří k mnoha vtípkům, které hra obsahuje.

Na textovce The Pawn bylo zajímavé především to, že byla téměř kompletně napsána v assembleru mikroprocesoru Motorola 68000, což znamená, že její nativní platformou byly počítače Atari ST, Amiga a taktéž Apple Macintosh. Při konverzi The Pawn na osmibitové počítače vybavené mikroprocesory Zilog Z80 a MOS 6502 byl původní binární program interpretován jednoduchým virtuálním strojem emulujícím Motorolu 68000, což sice bylo teoreticky pomalé, ovšem u textovek není výpočetní rychlost rozhodujícím faktorem (tím je příběh a v menší míře taktéž kvalita slovního parseru).

Obrázek 4: Základní pohled na hru připomíná klasické textovky.

Příběh hry The Guild of Thieves se odehrává na malém ostrově a úkolem hlavního hrdiny je stát se členem skupiny zbojníků (trošku nadnesené slovo…) v zemi Keronia. Aby byl hrdina přijat, musí na ostrově prohledat hrad a jeho okolí a nalézt zde všechny potřebné předměty. Aby nebylo kopírování hry tak jednoduché, bylo nutné pro její dokončení znát některé informace z dodávaného manuálu. Dnes ho lze sice najít na Internetu, ovšem v dobách kralování Amigy to nebylo tak jednoduché. Obrázky ve hře bylo možné v případě potřeby skrýt a hráč tak mohl komunikovat pouze psaným (a popřípadě i čteným) textem, tak jako za starých dob prvních verzí hry Collosal Cave Adventure :-)

Obrázek 5: Mezi zajímavosti patří možnost nechat si vypisovaný text i přečíst. Syntéza řeči na Amize byla na vysoké úrovni – předčítanému textu bylo možné bez problémů porozumět.

Odkazy na stránky s informacemi o textovkách:

Historie vývoje počítačových her (3.část – hry v textovém režimu)
http://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-3-cast-hry-v-textovem-rezimu/
Historie vývoje počítačových her (4.část – zlatá éra textovek)
http://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-4-cast-zlata-era-textovek/
Historie vývoje počítačových her (5.část – textovky společnosti Level 9)
http://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-5-cast-textovky-spolecnosti-level-9/

Obrázek 6: Obrázek pro úvodní „místnost“.

Obrázek 7: Hráč si mohl sám určit, kolik prostoru se má ponechat pro text a kolik pro obrázky.

Obrázek 8: Příchod ke chrámu.

Obrázek 9: Interní prostory chrámu.

Obrázek 10: Interní prostory chrámu.

3. Zlatá éra čtverečkových dungeonů

„the essence of the dungeon experience… Kill the monsters, steal the treasure, stab your buddy“

Pro mikropočítače Amiga vzniklo mnoho různých typů her, od textovek přes klasické 2D a 3D střílečky, strategické simulace až po RPG hry, jejichž dohrání museli hráči věnovat mnohdy i několik týdnů či dokonce měsíců. Jednou snadno rozeznatelnou skupinou RPG her jsou „čtverečkové dungeony“, ve kterých je herní svět zobrazován z pohledu hráčů (First Person View), ale pohyb hráčů je omezen na přechody mezi čtverečky, ze kterých je herní svět vytvořen. Půdorys celého herního světa má tedy formu bludiště vytvořeného na čtvercové síti, kde zdi mají většinou šířku minimálně jeden čtvereček, i když existují výjimky se zdmi s nulovou tloušťkou. Předchůdcem tohoto typu her jsou taktéž RPG, ovšem viděné shora. Původní hry tohoto žánru, jako je například Dungeon, Rogue, Hack či NetHack (v současnosti například i ADOM) používaly pro zobrazení herního světa pouze textový režim s ASCII znaky (ostatně tyto hry jsou dodnes vytvářeny a aktivně hrány), později byl textový režim vyměněný za jednoduchou grafiku (Ultimy) a ještě později za isometrický pohled (Diablo).

Obrázek 11: Klasickým zástupcem čtverečkových dungeonů je hra Dungeon Master, zde zobrazená ve verzi pro herní konzoli SNES.

Nejmarkantnějším rozdílem původních RPG her (Rogue, Hack…) od dále popisovaných čtverečkových dungeonů je změna pohledu na herní svět. Čtverečkové dungeony okouzlily mnoho hráčů zejména díky postupnému vývoji postav (resp. jejich vlastností a schopností), nelineárností příběhu a značné svobodě pohybu (což je jeden z podstatných rozdílů mezi dungeony a klasickými adventurami i mnoha textovkami – alespoň těmi staršími), možností sbírání a využívání různých předmětů a zbraní a někteří hráči si dokonce oblíbili i kreslení map herního světa na čtverečkovaný papír (svoje mapy všech 13 pater Dungeon Mastera bych ještě určitě našel :-).

Obrázek 12: Dungeon Black Crypt ve variantě pro Amigu.

Odkazy na stránky s informacemi (převážně) o čtverečkových dungeonech:

The History of Computer Role-Playing Games Part 1: The Early Years (1980–1983)
http://www.gamasutra.com/features/20070223a/barton₀₁.shtml
The History of Computer Role-Playing Games Part 2: The Golden Age(1985–1993)
http://www.gamasutra.com/features/20070223b/barton_pfv.htm
Dungeon Master – Return To Chaos
Window port of DM
Lands of Lore series
http://www.mobygames.com/game-group/lands-of-lore-series
Lands of Lore series
http://en.wikipedia.org/wiki/Lands_of_Lore_series
Lands of Lore: Throne of Chaos – Nostalgic goodness
http://forums.sarcasticgamer.com/blog.php?b=1161
Dungeon (video game)
http://en.wikipedia.org/wiki/Dungeon_(computer_game)
Dungeon Master (video game)
http://en.wikipedia.org/wiki/Dungeon_Master_(video_game)
Dungeon Master Encyclopaedia
http://dmweb.free.fr/
Dungeon Master Overview
http://dmweb.free.fr/?q=node/247
Chaos Strikes Back Overview
http://dmweb.free.fr/?q=node/249
Dungeon Master II Overview
http://dmweb.free.fr/?q=node/250
Dungeon Master – Return To Chaos
http://www.ragingmole.com/RTC/
Dungeon Master Speed Run in 20 minutes! Part 1/2
http://www.youtube.com/watch?v=Ho5E05Bi3bU
Dungeon Master Speed Run in 20 minutes! Part 2/2
http://www.youtube.com/watch?v=Fpht4dWOnGE
Dungeon Master CZ
http://dm.zpc.cz/
Dungeon Master
http://rpg.yin.cz/d/dungeon-master/
Return to Chaos (CZ info)
http://dm.zpc.cz/?sekce=rtcinfo
Dungeon Master – kouzla (CZ)
http://dm.zpc.cz/?sekce=dmkouzla
Dungeon Master Java (CZ info)
http://dm.zpc.cz/?sekce=dmjavainfo
Dungeon Master Java (CZ novinky a download)
http://dm.zpc.cz/?sekce=dmjavadownload
Best of Old Games: Dungeon Master
http://www.bestoldgames.net/stare-hry/dungeon-master.php
Muzeum: Dungeon Master – klasika všech klasik
http://www.doupe.cz/default.aspx?article=124596
Návody – Dungeon Master 1
http://www.abcgames.cz/?p=navody_zobraz&id=1307
Dungeon crawl
http://en.wikipedia.org/wiki/Dungeon_crawl
Nejlepší hry mého mládí
http://www.reyden.eu/gamesy/nejlepsi-hry-meho-mladi/

Obrázek 13: Eye of the Beholder (první díl) ve variantě pro Amigu.

4. Bloodwych

Největší sláva čtverečkových dungeonů trvala zhruba jedno desetiletí, konkrétně od roku 1987, ve kterém byl vydán slavný Dungeon Master (ten jsme si již v tomto seriálu popsali) až do druhé poloviny devadesátých let, kdy se začaly ve větší míře objevovat RPG hry používající skutečné 3D enginy (což zjednodušeně řečeno znamená, že se způsoby pohybu hráče i metody vyobrazení herního prostředí začaly přibližovat hrám typu Duke 3D, Quake apod.). Z technického pohledu jsou skutečně čtverečkové dungeony se softwarově vykreslovanými scénami již překonány trojrozměrnými hrami a moderními grafickými akcelerátory (v oblasti RPG se jedná například o Oblivion), ovšem jejich kouzlo přetrvalo až do dneška. Po Dunegon Masterovi následovalo v roce 1989 jeho pokračování Chaos Strikes Back (CSB) a ve stejném roce pak hra Bloodwych, jenž byla portována i na Amigu (viz též následující odstavec). Z dalších herních titulů nelze zapomenout na sérii Eye of the Beholder (první díl je zmíněn v páté kapitole) a Black Crypt (kapitola 6).

Obrázek 14: Bloodwych ve verzi pro osmibitové mikropočítače ZX Spectrum.

V předchozím odstavci jsme se zmínili o dungeonu Bloodwych z roku 1989. Tato hra byla určena pro mikropočítače Amiga, Atari ST, IBM PC a dokonce existovaly i varianty portované na některé osmibitové počítače, například v té době velmi rozšířené ZX Spectrum. Samotný herní systém i způsob zobrazení a pohybu v podzemí se původnímu Dungeon Masterovi do značné míry podobal, ostatně jako tomu bylo u většiny dalších čtverečkových dungeonů, ovšem princip tvorby kouzel byl odlišný (kouzla se mohla nakupovat, nebylo nutné se učit kombinace run), bylo možné konverzovat s obchodníky i protivníky a taktéž byla umožněna hra dvou hráčů popř. hráče proti počítači (což je pro dungeony z období přelomu osmdesátých a devadesátých let dosti netypické) – viz zobrazené screenshoty. Tato hra sice není ve světě tak známá jako ostatní dva dungeony popsané v tomto článku, ovšem to, že existovala i pro osmibitové domácí počítače jí zajistilo popularitu například v těch zemích, kde se i na začátku devadesátých let minulého století tyto počítače stále používaly (ostatně stačí zavzpomínat, jaké v těch dobách byly ceny počítačů Amiga, Atari ST či prvních XTček a ATček a porovnat tyto ceny například se zmíněným ZX Spectrem či tuzemským Didaktikem).

Obrázek 15: Bloodwych ve verzi pro mikropočítače Atari ST.

Odkazy na další stránky o hře Bloodwych:

Amiga Hall of Light: Bloodwych
http://hol.abime.net/157
World of Spectrum: Bloodwych
http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0000592
Wikipedia: Bloodwych
http://en.wikipedia.org/wiki/Bloodwych
Moby Games: Bloodwych
http://www.mobygames.com/game/bloodwych

5. Eye of the Beholder

Po úspěchu Dungeon Mastera (a v menší míře i Bloodwychu) se na začátku devadesátých let minulého století začaly vývojem modernějších čtverečkových dungeonů zabývat i velké (alespoň na svoji dobu) softwarové společnosti a distributoři. Právě zde se zrodila hra nazvaná Eye of the Beholder (EOB/EoB), o jejíž distribuci se postarala firma SSI (Strategic Simulations, Inc.) a vývoj měli na starost programátoři a grafici ze společnosti Westwood. První díl dungeonu Eye of the Beholder vyšel již v roce 1990. Tato verze byla určena pro počítače IBM PC (ideálně vybavené grafickou kartou VGA, i když to nebylo nutné) a o rok později následovala konverze na mikropočítače Amiga a dále pro Super Nintendo Entertainment System (SNES). V této hře se čtveřice hrdinů (mimochodem je jich stejný počet jako u Dungeon Mastera) pohybuje v podzemí města Waterdeep, které leží ve světě Forgotten Realms, ve snaze najít a zabít zde žijícího beholdera (inteligentní, ale zlou bytost ve tvaru koule s jedním centrálním okem a mnoha menšími očními stopkami a obdařenou magickými schopnostmi – ostatně jeden beholder se vyskytuje i v původním Dungeon Masterovi).

Obrázek 16: Distributorem EoB je firma SSI.

Hra Eye of the Beholder se stala velmi populární, především díky velmi pěkné 256barevné grafice v případě varianty pro počítače IBM PC (co jiného lze také čekat od Westwood Studios? – viz též grafika Duny 2) a propracovaném herním systému, který je postaven na pravidlech stolních her Advanced Dungeons and Dragons (AD&D). Způsob pohybu hráčů v podzemí (po čtvercích) je prakticky stejný jako v Dungeon Masterovi, stejně jako absence automatické mapy, což je (podle mého názoru) možná i dobře – fanoušek dungeonů se mapy nejraději kreslí sám :-). Původní varianta této hry pro Amigu byla po grafické stránce poněkud horší, než tomu bylo na IBM PC s VGA kartou, a to především kvůli menšímu počtu barev – využívají se zde režimy OCS/ECS s 32bitovou barevnou paletou. Ale sami se můžete přesvědčit, že menší počet barev ještě nemusí při dobré volbě barvové palety a použití ditheringu znamenat výrazné zhoršení vizuálního vjemu. Mimochodem – před několika lety se objevila neoficiální předělávka EoB pro AGA, kde byly použity bitmapy a sprity z EoB pro IBM PC.

Obrázek 17: EoB je založen na pravidlech AD&D.

Odkazy na další stránky s informacemi ke hře Eye of the Beholder:

Série Eye of Beholder (česky)
http://www.old-games.estranky.cz/clanky/serie-eye-of-beholder.html
Moby Games: Eye of the Beholder
http://www.mobygames.com/game/eye-of-the-beholder
Wikipedia: Eye of the Beholder (video game)
http://en.wikipedia.org/wiki/Eye_of_the_Beholder_(video_game)

Obrázek 18: Úvodní obrazovka EoB.

Obrázek 19: Animované intro.

Obrázek 20: Animované intro.

Obrázek 21: Animované intro – vstup do dungeonu.

Obrázek 22: Generování charakteristiky postav.

Obrázek 23: Generování charakteristiky postav.

Obrázek 24: Prostředí hry.

Obrázek 25: Když se dělají screenshoty, není moc času na vlastní boj…

6. Black Crypt

Dalším čtverečkovým dungeonem, na nějž nesmíme v souvislosti s mikropočítači Amiga zapomenout (už jen kvůli použitému grafickému režimu), je dungeon nazvaný Black Crypt, jenž v roce 1992 vydala firma Raven Software spolu se známou distribuční společností Electronic Arts. Tato hra byla dodávaná na pouhých třech disketách, podobně jako tomu bylo u výše popsaného dungeonu Eye of the Beholder (navíc byla ještě čtvrtá disketa využívána pro uložení stavu hry a zpočátku taktéž pro uložení informací o vytvořených hráčích). Jednalo se o klasický čtverečkový dungeon hraný se čtyřmi hráči (zdá se, že toto číslo je pro mnoho RPG her magické :-), který se však v několika ohledech lišil od původního Dungeon Mastera i od Eye of the Beholdera. První odlišnost spočívala v použitém systému kouzel, který se v případě Black Cryptu přibližuje například způsobu kouzlení ve hře Bloodwych (viz též čtvrtá kapitola).

Obrázek 26: Obrazovka zobrazená při nahrávání hry.

Další odlišnost mezi Black Cryptem a Dungeon Masterem spočívá v rozdílném způsobu vytváření postav. Zatímco v Dungeon Masteru se postavy vybírají v prvním patře z „obrazů“ s již přednastavenými atributy, lze v Black Cryptu, podobně jako v některých dalších hrách (série Ultima), jednotlivé atributy postav v určitém rozsahu měnit – tuto část hry někteří hráči přeskakují, jiní naopak tráví mnoho času vypipláním svých postaviček. Dalším rozšířením je existence mapy, protože s pomocí jednoho z kouzel je umožněno automatické vytváření mapy v těch místech, kterými postavy prošly – jedná se vlastně o obdobu mapování známého již z her typu Rogue či (Net)Hack. Celý herní svět je poměrně rozsáhlý. Postavy mohou procházet 24 patry, které sice nejsou tak velké jako v případě Dungeon Mastera (24×24 versus 32×32 čtverečků), ale jejich obtížnost je přibližně srovnatelná.

Obrázek 27: Grafický režim EHB se představuje v úvodní obrazovce Black Cryptu.

7. Black Crypt a grafický režim EHB (Extra Half-Brite)

Při zobrazování herního světa byl ve hře Black Crypt použit grafický režim EHB: Extra Half-Brite se 32 barvami, které mohly být zobrazeny ve dvou intenzitách, celkem se tedy jednalo o grafickou paletu 64 barev (tento grafický režim se ve hrách příliš často nepoužíval, ovšem pro ponurý dungeon bylo využití tmavých barev dobrou volbou). V samotné hře bylo použito mnoho různých grafických triků využívajících čipovou sadu Amigy, například při vykreslení teleportu či vody. Kromě původní Amigácké verze je dnes možné si vyzkoušet i verzi portovanou na operační systémy Microsoft Windows, které musí mít nainstalovány knihovny DirectX 3.0 popř. vyšší (což znamená, že se jedná o prakticky všechna Windows od verze 95). Ovšem praví hráči mohou použít původní Amigácký Black Crypt (jedná se o abandonware) spuštěný v emulátoru tohoto oblíbeného osobního počítače (ideální je nastavit Amigu 500, namapovat si všechny čtyři diskety současně a zapnout turbo režim emulace disketové jednotky).

Obrázek 28: Úvodní příběh.

Odkazy na další stránky s informacemi ke hře Black Crypt:

Black Crypt (česky)
http://hobring.esero.net/recenze/amiga_black_crypt/rec_black_crypt.htm
Black Crypt (doupě)
http://freehry.doupe.zive.cz/recenze/black-crypt/
Black Crypt
http://www.ravengames.com/blackcrypt/blackcrypt.php
Black Crypt port to PC
http://www.3ddownloads.com/ravensoft/Black%20Crypt
Black Crypt port to PC
http://retrogaming.sweb.cz/

Obrázek 29: Hlavní menu hry Black Crypt.

Obrázek 30: Generování postav.

Obrázek 31: Herní svět Black Cryptu – bojovníci jsou zpočátku skoro nazí :-)

Obrázek 32: Herní svět Black Cryptu – vlastnosti postavy.

Obrázek 33: Herní svět Black Cryptu v paletě 32+32 barev EHB.

Obrázek 34: Herní svět Black Cryptu.

8. Cannon Fodder

Se hrou Cannon Fodder jsme se již v tomto seriálu setkali, ale možná nebude na škodu si několika větami připomenout, o jaký typ hry se vlastně jedná. Za vývojem Cannon Fodderu stála společnost Sensible Software, která na počátku devadesátých let minulého století začala vyvíjet hry právě pro mikropočítače Amiga a některé hry byly díky svému komerčnímu úspěchu posléze portovány i na další osobní mikropočítače (Atari ST, IBM PC apod.) a taktéž na herní konzole, převážně na Segu Mega Drive/Segu Genesis a konkurenční Super Nintendo Entertainment System (SNES). Hra Cannon Fodder vznikla v roce 1993 a opět se jednalo o titul nejprve vydaný pro Amigu, kde podle hodnocení jednoho časopisu dokonce tato hra získala prestižní označení „Hra roku“ (na druhou stranu někteří recenzenti nepochopili humornou nadsázku této hry). Na základě úspěchu Cannon Fodderu na Amize postupně vznikly i konverze na další osobní počítače a herní konzole, včetně Sega Master System/Sega Genesis (popravdě řečeno však bylo nejlepší Cannon Fodder hrát na „plnohodnotném“ počítači s myší a nikoli na konzoli s jiným typem ovladače).

Obrázek 35: Úvodní obrazovka hry.

Hra Cannon Fodder v sobě kombinuje prvky strategie probíhající v reálném čase a akční hry. Hráč ovládá skupinu vojáků, kteří musí v každé misi splnit určitý úkol – zabít všechny protivníky, zničit sklad atd. Vojáci jsou zpočátku vybaveni kulometem, ale postupně je možné jejich vybavení zlepšovat, například použít granáty nebo rakety (viz též ikonové menu zobrazené vlevo nahoře). I výbava protivníků se v dalších misích vylepšuje, takže se setkáme s vojáky v džípech, tancích atd. Zpočátku se bojuje v džungli, kde se vojáci nevyhnou nutnosti brodění se v řekách (pohyb je pomalý a nelze při něm střílet), ale v dalších misích dojde ke změně prostředí a částečně i ke změně strategie, kterou je nutné zvolit pro úspěšné dokončení jednotlivých misí (obsazení džípů…).