Historie vývoje počítačových her (61. část - Angband, ADOM, DoomRL a další známé roguelike hry)

17. 1. 2013

Doba čtení: 15 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se opět budeme zabývat popisem takzvaných roguelike her, tedy (povětšinou) RPG her, které pro zobrazení světa používají textový režim a ASCII znaky. Kromě klasických her využívajících ASCII znaky se zmíníme i o některých grafických nadstavbách.

Obsah

1. Milníky ve vývoji roguelike her

2. Zjednodušený rodokmen roguelike her

3. Kingdom of Kroz II

4. ADOM (Ancient Domains of Mystery)

5. Angband a jejích šedesát variant

6. Doom, the Roguelike

7. Grafické varianty roguelike her

8. Vulture's Eye

9. Odkazy na Internetu

1. Milníky ve vývoji roguelike her

V předchozí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme si popsali některé prehistorické roguelike hry, mezi něž patří především původní hra Moria, dále pak nezávisle vyvinutý titul Beneath Apple Manor a především pak hra Rogue, která dala jméno celé této dnes již velmi rozsáhlé skupině her. Taktéž jsme se minule alespoň stručně zmínili o dalších důležitých roguelike hrách, zejména o hře Hack, NetHack (již jméno naznačuje, že se jedná o odvozeninu původní hry Hack) a taktéž o novějším titulu Dungeon Crawl (verze od Stone Soup).

Obrázek 1: Již minule popsaná historická hra Beneath Apple Manor ve verzi pro osobní mikropočítače IBM PC.

Aby bylo možné všechny popisované roguelike hry vhodně „zaškatulkovat“, jsou v následující tabulce vypsány roky vzniku prvních verzí těch nejdůležitějších (nebo nejvíce přelomových) roguelike her:

#	Rok vzniku	Název hry	Popsáno
1	1975	Dungeon	60.část, kapitola 2
2	1975	Moria (systém PLATO)	60.část, kapitola 3
3	1978	Beneath Apple Manor	60.část, kapitola 4
4	1980	Rogue	60.část, kapitola 5
5	1982	Hack	60.část, kapitola 6
6	1983	Moria	×
7	1986	Larn	×
8	1987	NetHack	60.část, kapitola 6
9	1990	Angband	61. část, kapitola 4
10	1994	Ancient Domains of Mystery	61. část, kapitola 5
11	1997	Linley's Dungeon Crawl	×
12	2002	Doom, the Roguelike	61. část, kapitola 6
13	2006	Dungeon Crawl Stone Soup	60.část, kapitola 7
14	2009	Brogue	×

Obrázek 2: Rogue, aneb prapředek klasických roguelike her – průzkum prvního patra dungeonu.

2. Zjednodušený rodokmen roguelike her

Z tabulky vypsané v předchozí kapitole je sice možné snadno zjistit, ve kterém roce vznikly první verze vybraných přelomových roguelike her, ovšem poměrně zajímavý může být taktéž údaj o tom, jak se jednotlivé hry navzájem ovlivňovaly – ať již nepřímo (například využitím stejných pravidel či podobných postupů při generování herního světa atd.) nebo přímo tím, že nová hra byla postavena na původních zdrojových kódech svého předchůdce. Některé roguelike hry dokonce za sebou mají tak dlouhý vývoj, že sice původně byly založeny na jiné hře (typicky na hře Moria nebo její novější unixové variantě Umoria), ale v průběhu dalšího vývoje došlo ke kompletnímu přepisu zdrojových kódů, takže z původních kódů hry nemusel zůstat zachován ani jediný řádek (což je ostatně osud i několika dalších open source projektů pyšnících se dlouhou dobou vývoje). Zjednodušený rodokmen roguelike her je zobrazen na následujícím obrázku, který byl vytvořen na základě údajů získaných z RogueBasin:

Obrázek 3: Zjednodušený rodokmen roguelike her.

Na zobrazeném „rodokmenu“ můžeme vidět dvě hlavní větve vývoje, které však shodně vycházejí z principů použitých již ve hře Rogue. První větev vede přes Morii (samozřejmě nikoli přes tu původní pro systém PLATO) ke hře Angband (bude zmíněna v kapitole číslo 5), z níž bylo postupem času odvozeno několik desítek různých variant, včetně dnes populární hry ToME (Tales of Maj'Eyal, dříve Tales of Middle Earth). Ve druhé větvi vznikla přes hry Hack a od ní odvozené hry NetHack další dodnes populární (a stále aktivně vyvíjená) hra ADOM (viz též čtvrtou kapitolu, Dungeon Crawl a SLASH'EM. Pro úplnost se musíme zmínit i o hře Brogue, která je má na rozdíl od většiny dalších roguelike her velmi krátkou hrací dobu s důrazem na snadné ovládání.

3. Kingdom of Kroz II

První hra, s níž se dnes seznámíme, vznikla na osobních mikropočítačích IBM PC s operačním systémem DOS, kde využívá textový režim 80×25 znaků se standardní šestnáctibarevnou paletou. Tato hra, jejímž autorem je Scott Miller, se jmenuje Kingdom of Kroz (II) a jedná se o herní titul kombinující jednoduchou adventuru ve stylu ZZT (další již popsaná hra pracující v textovém režimu) s RPG, ostatně sám autor se odvolává na Rogue a název Kroz je opačně napsaný Zork (což je, jak již víme, název jedné z nejslavnějších sérií textovek). Jde o třetí díl z herní série Kroz Trilogy sestávající z her Caverns of Kroz, Dungeons of Kroz a Kingdom of Kroz (na tuto sérii měly navázat další tři hry Return to Kroz, Temple of Kroz a Final Crusade of Kroz). Příběh vyprávěný na začátku Kingdom of Kroz je zcela triviální – hráč musí v roli archeologa (používajícího jako zbraň bič, což také není žádná převratná novinka…) objevit magický amulet uschovaný v podzemním království.

Obrázek 4: Kingdom of Kroz II – tato aplikace nedokáže spočítat rychlost procesoru, navíc považuje mikroprocesory 80286 za „rychlé“ :-).

Ve hře Kingdom of Kroz se využívá prakticky celá rozšířená znaková sada nabízená všemi grafickými kartami počítačů IBM PC, což mj. znamená, že hráč není reprezentován zavináčem, jak je tomu v roguelike hrách zvykem, ale znakem ve tvaru obličeje. Hra navíc není čistě tahová, protože protivníci se pohybují nezávisle na pohybu hráče, podobně jako v již zmíněné hře ZZT. Oproti některým dalším roguelike hrám je Kingdom of Kroz minimalisticky pojatá a může být spuštěna i na stařičkém počítači PC XT (teoreticky dokonce nemusí být nainstalováno ani plných 640kB RAM). Ostatně celá instalace sestává z jediného spustitelného souboru, jehož délka je pouhých 53707 bajtů, přičemž i původní hra Rogue přeložená pro DOS má délku přibližně 100 kB (z dnešního pohledu se jedná o naprosto zanedbatelné velikosti, ovšem u klasických roguelike her se díky absenci grafických a zvukových dat skutečně nemusí stahovat instalační balíčky o velikosti stovek megabajtů).

Obrázek 5: Kingdom of Kroz II – úvodní obrazovka s ANSI artem.

Obrázek 6: Kingdom of Kroz II – hlavní menu hry.

Obrázek 7: Kingdom of Kroz II – úvodní informace.

Obrázek 8: Kingdom of Kroz II – vysvětlení významu jednotlivých znaků ve hře.

Obrázek 9: Kingdom of Kroz II – první obrazovka dungeonu.

Obrázek 10: Kingdom of Kroz II – přehlasované O samozřejmě znamená protivníka.

4. ADOM (Ancient Domains of Mystery)

Dále se v dnešním článku budeme zabývat hrou ADOM (plným jménem Ancient Domains of Mystery) Thomase Biskupa, což je dodnes jedna z velmi populárních roguelike her, kterou je možné provozovat na prakticky jakémkoli operačním systému, počínaje samozřejmě Linuxem přes různé verze systému Microsoft Windows až ke stařičkému DOSu. Pro zajímavost jsem screenshoty umístěné v této kapitole vytvořil právě v DOSové verzi hry ADOM a nikoli z verze linuxové. Vlastní styl hry, její ovládání, generování vlastností hrdiny, vytváření dungeonu atd. atd. je však na těchto systémech shodné, a jak můžete na prvním screenshotu vidět, i pro DOS jsou vydávány nové verze (ostatně portace roguelike her je obecně velmi snadná s ohledem na to, že není zapotřebí se zabývat kompatibilitou s grafickými a zvukovými knihovnami, postačuje jen vytvořit rozhraní pro různé terminály, popř. se spokojit s možnostmi nabízenými knihovnou ncurses).

Obrázek 11: ADOM ve verzi pro DOS – tato verze byla přeložena pomocí DJGPP (konverze GCC pro DOS).

Podobně jako v dalších RPG hrách i na začátku ADOMu je vhodné strávit nějaký čas vytvořením hrdiny. Možné je nechat si vytvořit hrdinu a jeho vlastnosti automaticky s využitím generátoru pseudonáhodných čísel (což je nejrychlejší možný způsob), ovšem mnozí hráči preferují možnost si svého hrdinu na začátku pořádně „vymazlit“ (což je na druhou stranu zpočátku ztráta času, protože smrt v ADOMu číhá na každém rohu). K dispozici je deset ras, například člověk, troll, ork, trpaslík, tři rasy elfů atd. Dále je možné zvolit jedno z dvaceti povolání, kde najdeme jak klasického bojovníka, kouzelníka a zloděje, tak i například farmáře(!), nekromancera či mnicha. Hra nakonec vytvoří hrdinův životopis a následuje podrobnější nastavování vlastností. Poté je již možné vstoupit do herního světa a snažit se v něm nějakou dobu přežít… (nebojte, ze začátku touto snahou neztratíte mnoho času).

Obrázek 12: ADOM ve verzi pro DOS – poprvé spouštíme ADOM.

V ADOMu se hráč nepohybuje pouze v dungeonu tvořeném místnostmi propojenými chodbami, ale začíná svoji pouť na zemském povrchu, kde se může pokusit například přeplavat řeku (a nechat si přitom zrezavět brnění, pokud tedy nějaké má), spustit se do podzemí, projít se lesem apod. Osobně mi připadne generování světa velmi dokonalé, na rozdíl od některých jiných roguelike her, které si musejí vypomáhat předpřipravenými vzory místností a chodeb v podzemí.

Obrázek 13: ADOM ve verzi pro DOS – uvítací obrazovka.

Obrázek 14: ADOM ve verzi pro DOS – rozsáhlá online dokumentace.

Obrázek 15: ADOM ve verzi pro DOS – část dokumentace.

Obrázek 16: ADOM ve verzi pro DOS – základní pokyny nutné k přežití ve hře.

Obrázek 17: ADOM ve verzi pro DOS – vytváření charakteristik hrdiny.

Obrázek 18: ADOM ve verzi pro DOS – podrobnější měnitelné vlastnosti hrdiny.

Obrázek 19: ADOM ve verzi pro DOS – neslavný konec hry.

Obrázek 20: ADOM ve verzi pro DOS – namísto v dungeonu začíná naše dobrodružství na povrchu.

Obrázek 21: ADOM ve verzi pro DOS – podzemní kobka obývaná trolly.

5. Angband a jejích šedesát variant

Hra ADOM popsaná v předchozí kapitole se dočkala mezi hráči roguelike her poměrně velkého úspěchu, ovšem nesmíme zapomenout ani na další velmi populární a rozšířenou hru nazvanou Angband, která byla, jak fanouškové Tolkiena pravděpodobně ví, pojmenovaná po pevnosti zbudované ve Středozemi Morgothem. První verzi této hry vydali Alex Cutler a Andy Astrand v roce 1990. Původně se jednalo o úpravu hry Umoria (tj. „unixové“ varianty Morie), ovšem posléze se Angband rozšířil i na další operační systémy a platformy. Taktéž došlo k postupnému vyčištění původních zdrojových kódů této hry, zvýšení jejich čitelnosti a tím pádem byla umožněna relativně snadná tvorba dalších derivátů postavených na podobném základu. To se nakonec ukázalo být dobrým krokem, protože v současnosti existuje několik desítek klonů Angbandu, které se od sebe liší jak příběhem (pokud je nějaký příběh vůbec hráči představen), tak i systémem zvyšování levelů, předměty ve hře, vygenerovaným herním světem atd.

Obrázek 22: Angband pro Linux – úvodní obrazovka.

Některé z her odvozených on Angbandu jsou taktéž vybaveny vlastním grafickým rozhraním použitým jako alternativa k rozhraní čistě textovému. Navíc byla do starších verzí Angbandu (minimálně mezi verzemi 3.0.0 a 3.0.6) přidána i podpora pro skriptování s využitím programovacího jazyka Lua, to ovšem v některých vývojářích i hráčích vyvolalo určitou nelibost, zejména z toho důvodu, že integrace jazyka Lua do původního engine nebyla dokonalá – mnoho funkcionality bylo duplikováno mezi céčkovým kódem a Luou (na druhou stranu jedna z odvozených her – ToME – vazbu na programovací jazyk Lua s výhodou používá).

Obrázek 23: Angband pro Linux – tvorba hrdiny.

Obrázek 24: Angband pro Linux – výběr rasy.

Obrázek 25: Angband pro Linux – podrobnější charakteristiky hrdiny.

Obrázek 26: Angband pro Linux – začíná se ve městě s obchody.

Obrázek 27: Angband pro Linux – návštěva obchodu.

Obrázek 28: Angband pro Linux – online nápověda (typy protivníků).

Obrázek 29: Angband pro Linux – vstup do podzemí.

Obrázek 30: Angband pro Linux – první patro vygenerovaného dungeonu.

Obrázek 31: Angband pro Linux – konec hry (sebevražda).

6. Doom, the Roguelike

Vzhledem k tomu, že roguelike hry za sebou mají již několik desetiletí vývoje, vzniklo v průběhu této doby poměrně velké množství titulů, které je možné považovat za hry „alternativní“ k ortodoxním roguelike hrám. Do této skupiny patří i hra DoomRL (Doom, roguelike), v níž se její autor Kornel Kisielewicz snažil o převod slavné střílečky Doom viděné z pohledu hráče (first-person-shooter) na roguelike hru používající ASCII znaky a půdorysný pohled. A je nutné říci, že se mu tento záměr skutečně podařil – stále se jedná o roguelike hru, která je ovšem orientována spíše na zabíjení nepřátel a méně pak na komunikaci či na vývoj charakteristiky hlavního hrdiny. Souboje jsou zaměřeny především na střelbu a nikoli na boj zblízka, což je další rozdíl oproti ortodoxním roguelike hrám, stejně jako zjednodušené ovládání.

Obrázek 32: DoomRL – úvodní ASCII art je takřka dokonalý.

Zajímavé je, že DoomRL je naprogramován ve Free Pascalu a nikoli v céčku; v současnosti je portován na Linux, Mac OS X i Windows. Autor dnes pokračuje ve vývoji podobných her (či spíše kombinací her), jmenujme například DiabloRL či AliensRL.

Obrázek 33: DoomRL – hlavní menu (co mi to připomíná…).

Obrázek 34: DoomRL – zjednodušené nastavení vlastností hrdiny.

Obrázek 35: DoomRL – konec hry.

Obrázek 36: DoomRL – první úroveň.

Obrázek 37: DoomRL – na tomto screenshotu je vidět způsob výpočtu viditelnosti.

Obrázek 38: DoomRL – nastavení vlastností hrdiny.

7. Grafické varianty roguelike her

U hry DoomRL ještě na chvíli zůstaneme, protože se jedná o hru, ke které vzniklo i alternativní grafické prostředí (skutečně – z pohledu roguelike her je textové rozhraní základní, zbytek je více či méně uspokojující alternativa :-). Zatímco se o vývoj vlastního engine DoomRL stará již zmíněný Kornel Kisielewicz, má grafiku na starosti Derek Yu, který vytvořil sadu „dlaždic“, tj. malých čtvercových obrázků, z nichž se skládá grafická podoba herního světa. Při použití grafického výstupu je využívána knihovna SDL, ovšem některé další roguelike hry s grafickým výstupem používají i další knihovny, například Tcl/TK v případě ZangbandTK apod. Pro programátory roguelike her, kteří nechtějí ztrácet čas kreslením vlastních dlaždic, již vznikly předpřipravené sady, které je možné snadno použít ve vlastní hře. Viz též následující odkazy:

The RLTiles
http://rltiles.sourceforge.net/
Ukázka „dlaždic“ – součásti dungeonu
http://rltiles.sourceforge.net/nh-dngn.html
Ukázka „dlaždic“ – věci nalézané v dungeonu
http://rltiles.sourceforge.net/nh-item.html
Ukázka „dlaždic“ – protivníci
http://rltiles.sourceforge.net/nh-mon.html
TomeTik
http://pousse.rapiere.free.fr/tome/index.htm
ZangbandTK
http://www.reloaded.org/download/ZangbandTK/46/

Obrázek 39: Grafická varianta hry DoomRL – úvodní obrazovka.

Obrázek 40: Grafická varianta hry DoomRL – hlavní menu.

Obrázek 41: Grafická varianta hry DoomRL – nastavení vlastností hrdiny.

Obrázek 42: Grafická varianta hry DoomRL – začínáme (vpravo dole je mapa).

Obrázek 43: Grafická varianta hry DoomRL – míříme k vlastnímu komplexu.

Obrázek 44: Grafická varianta hry DoomRL – statistika.

Obrázek 45: Grafická varianta hry DoomRL – střelba (resp. míření před vlastním výstřelem).

8. Vulture's Eye

Při implementaci grafického rozhraní roguelike her se programátoři a grafici většinou uchylují ke dvěma řešením – buď se používá zobrazení formou půdorysu, jak jsme to viděli v předchozí kapitole na příkladu hry DoomRL, nebo se použije isometrické zobrazení, které se na jednu stranu přibližuje skutečnému 3D zobrazení, na stranu druhou je algoritmus vykreslování isometrické scény velmi jednoduchý a implementovatelný programově, bez nutnosti využívat funkce nabízené grafickými akcelerátory. Navíc se při isometrickém pohledu mohou používat sprity kreslené v bitmapových editorech – postačuje jen nakreslit příslušný sprite a k němu zvolit vhodnou masku či v některých případech alfa kanál. Velmi dobrým příkladem grafického enginu používajícího isometrické zobrazení, je Vulture's Eye, což je fork možná stále ještě známějšího enginu Falcon's Eye.

Obrázek 46: Vulture's Eye – isometrické zobrazení dungeonu.

Vulture's Eye lze napojit na hru NetHack, popř. i na některou další roguelike hru, například SLASH'EM. Kromě vlastního zobrazení herního světa se samozřejmě zobrazují i různá menu, mapy, předměty atd. Již v několika recenzích se autoři vyjádřili v tom smyslu, že NetHack společně s Vulture's Eye lze považovat za hru, která směle konkuruje komerčním titulům, což je skutečně pravda – ostatně není nic jednoduššího, než provést instalaci a hru si vyzkoušet, protože Vulture's Eye pravděpodobně najdete i v repositářích své distribuce.