Historie vývoje počítačových her (70. část - Transport Tycoon a Transport Tycoon Deluxe)

21. 3. 2013

Doba čtení: 16 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešním článku o historii výpočetní techniky navážeme na část předchozí, v níž jsme si popsali hry Railroad Tycoon, Railroad Tycoon Deluxe a A-Train. Společnost MicroProse totiž vedle série Railroad Tycoon vydala i podobně nazvanou sérii Transport Tycoon, za jejímž vývojem stál známý programátor Chris Sawyer.

Obsah

1. Transport Tycoon aneb geniální dílo Chrise Sawyera

2. Grafické prostředí hry Transport Tycoon

3. Lodní a letecká doprava

4. Stavba železnic a provoz silničních vozidel

5. Ekonomický model hry Transport Tycoon

6. Transport Tycoon Deluxe

7. TTDPatch – „patch“ na úrovni komerční hry

8. Další vlastnosti přidané do TTD po aplikaci TTDPatche

9. Odkazy na Internetu

1. Transport Tycoon aneb geniální dílo Chrise Sawyera

V předchozí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme si popsali trojici budovatelských strategických her, v nichž bylo úkolem hráče vystavět a posléze pak provozovat dopravní impérium založené na provozu vlaků. Jednalo se o hry Railroad Tycoon a Railroad Tycoon Deluxe, které byly v letech 1990 a 1993 vydány společností MicroProse. Třetí minule popsanou hrou byl A-Train z roku 1992 společnosti Artdink (produkci zajistila firma Maxis). O titulech Railroad Tycoon a Railroad Tycoon Deluxe již víme, že se celá hra zabývala třemi oblastmi: plánováním a stavbou železnic, konstrukcí vlaků s určením jejich jízdního řádu a konečně musel hráč sledovat taktéž dění na burze, které mohlo dosti zásadním způsobem ovlivnit vývoj jeho společnosti i konkurenčních společností.

Obrázek 1: Splashscreen hry Transport Tycoon využívající grafický režim 640×480×256.

Paralelně s herní sérií Railroad Tycoon vydala společnost MicroProse v roce 1994 podobně zaměřenou budovatelskou strategickou hru nazvanou Transport Tycoon neboli zkráceně TT. Jedná se o známou a v několika ohledech taktéž přelomovou hru, kterou naprogramoval Chris Sawyer. Ten je známý mj. i častým používáním assembleru, v němž je naprogramována většina jeho her, resp. převážná část kódu těchto her. Například 99 % kódu novější hry RollerCoaster Tycoon je v assembleru, zbytek je „lepidlo“ zajišťující volání funkcí rozhraní Direct X a WinAPI, TT je na tom obdobně (ani v dobách DOSu se přitom většinou celé hry v assembleru neprogramovaly, ten byl určen především pro grafické jádro a funkce vyžadující ruční optimalizace), ovšem je nutné říci, že při konverzi TT na Playstation došlo k přepisu z assembleru do programovacího jazyka C (ovšem verze pro Playstation se odlišovala i jiným způsobem zobrazení, protože bylo možné měnit úhel pohledu na herní svět, takže se jednalo o skutečnou 3D hru).

Obrázek 2: Úvodní obrázek hry Transport Tycoon (podobně vypadal i obal se hrou).

Obrázek 3: Hlavní menu Transport Tycoonu s „aktivním“ pozadím.

Obrázek 4: Nastavení vlastností herního světa.

2. Grafické prostředí hry Transport Tycoon

Transport Tycoon se hned v několika ohledech odlišoval od Railroad Tycoonu. Týkalo se to jak grafického zobrazení (TT používal isometrické, resp. přesněji diametrické zobrazení), tak i zjednodušeného způsobu ovládání vhodného i pro malé děti (5–6 let), rozšíření dostupných dopravních prostředků i větší možnosti při úpravách terénu, na němž se staví železniční tratě i silnice. Na hře Transport Tycoon je patrné, že vznikla v roce 1994, tj. v době, kdy se již i v DOSových hrách poměrně masivně přecházelo z grafických režimů karty VGA na některý režim podporovaný modernějšími grafickými kartami SVGA (http://www.root.cz/clanky/od-grafickeho-adapteru-vga-ke-kartam-svga/). Transport Tycoon využívá grafický režim s rozlišením 640×480 pixelů v 256 barvách a je nutno říci, že možnosti tohoto režimu dokonale využívá, což je patrné i při pohledu na obrázky s detailně prokreslenými stavbami a animovanými dopravními prostředky.

Obrázek 5: Na začátku hry si může hráč zvolit nový „ksichtík“ a postavit ředitelství (což bude zpočátku malý domeček, který se teprve později zvětší na skutečnou komerční budovu).

Chris Sawyer navíc v rámci vývoje Transport Tycoonu naprogramoval na svou dobu takřka dokonalé grafické uživatelské rozhraní, v němž je možné otevřít několik oken, s nimiž lze volně manipulovat. V oknech mohou být zobrazeny vybrané dopravní prostředky, zastávky/stanice/letiště, informace o jednotlivých vesnicích, dolech či továrnách atd. Obsah všech oken navíc reflektuje aktuální stav herního světa, což znamená, že například prolétající letadlo je zobrazeno ve všech oknech zobrazujících danou část herního světa. Všechny animace jsou navíc velmi plynulé, a to i na počítačích s mikroprocesorem 486DX2@66 MHz, pravděpodobně i díky optimalizovanému vykreslovacímu jádru naprogramovanému samozřejmě v assembleru. Oproti starším strategickým hrám má tedy hráč velkou svobodu v nastavení informací, které se mají na jeho monitoru zobrazit (tento koncept byl později rozšířen ve hře OpenTTD, kde lze zvolit i mnohem větší rozlišení, než původních 640×480×256).

Obrázek 6: Na herní svět je možné se dívat ve třech úrovních přiblížení (detailů).

Obrázek 7: Herní svět zobrazený s nejvyššími detaily (největší přiblížení).

Obrázek 8: Grafické uživatelské rozhraní s několika otevřenými okny.

3. Lodní a letecká doprava

Transport Tycoon nabízí při budování dopravního impéria možnost využití celkem čtyř typů dopravních prostředků. Jedná se především o železnice popsané v další kapitole a dále pak o silniční dopravní prostředky (autobusy, nákladní auta), letadla a lodě. Nejjednodušší, i když z ekonomického hlediska zpočátku většinou nevýhodné, je použití letadel, protože pro zahájení provozu dopravní společnosti postačuje postavit letiště u vybraných vesnic či měst, koupit si letadlo a zvolit, mezi kterými letišti se budou přepravovat cestující a pošta. Platba za dopravu probíhá na základě vzdálenosti letišť (ta je počítána podle čtverců, na něž je svět rozdělen – ostatně znalost algoritmu výpočtu lze využít pro drobné triky) a taktéž na době přepravy, což konkrétně znamená, že letecká doprava je výhodná jen pro delší vzdálenosti. Situace na letištích se komplikuje s rostoucí hustotou provozu, tento problém je však elegantně řešen až v OpenTTD (o němž se podrobněji zmíníme někdy příště).

Obrázek 9: Grafické uživatelské rozhraní s několika otevřenými okny.

Podobně jednoduše použitelná je ve hře Transport Tycoon i lodní doprava. Pro její zahájení postačuje postavit několik přístavů či doků a posléze zvolit, jaké zboží se má převážet. Ihned poté se již může začít vydělávat. V závislosti na uspořádání herního světa může být výhodné zajistit dopravu ropy z těžní plošiny do rafinerie (popř. jen na pobřeží k překládací stanici), i když i zde se z dlouhodobého hlediska spíše vyplácí postavení železničních kolejí až přímo k ropné plošině :-). Upřímně řečeno mi však připadá, že lodní doprava je do Transport Tycoonu i do jeho následovníka Transport Tycoon Deluxe přidána jen z toho důvodu, aby hra obsahovala všechny čtyři základní typy dopravních prostředků, ovšem ekonomický model Transport Tycoonu (malá trpělivost při čekání lidí či zboží na stanicích/přístavech) masivní nasazení lodí spíše znevýhodňuje. S využitím dále popsaného TTDPatche je však možné zkonstruovat i superrychlé vznášedlo.

Obrázek 10: Mapa, detail vlaku, zobrazená zpráva a menu pro stavbu tratí.

Obrázek 11: V tomto městě bude provozováno několik autobusů.

Obrázek 12: Detaily provozu autobusů a vlaků.

4. Stavba železnic a provoz silničních vozidel

Na rozdíl od výše popsané letecké a lodní dopravy je provoz silničních vozidel již poněkud složitější. Zajímavé je, že silniční doprava je mnohdy ve hrách Transport Tycoon/Transport Tycoon Deluxe/OpenTTD podceňována, ovšem ve skutečnosti je především osobní silniční doprava (tj. autobusy popř. s vhodným patchem i trolejbusy) velmi užitečná, neboť napomáhá růstu měst a navíc zaberou autobusové zastávky pouhý jeden čtverec, na rozdíl od vlakových stanic, k nimž musí vést koleje. Bývá tedy výhodné již zpočátku zajistit osobní dopravu v několika vybraných větších městech, protože autobusy, i když samy o sobě nebudou příliš vydělávat, mohou napomoci k rozvoji města, u nějž se pak vyplatí například vystavět velké letiště. Silniční vozidla mají oproti jiným dopravním prostředkům jednu zajímavou vlastnost – mohou jezdit po libovolné silnici, nehledě na to, zda ji postavilo některé město, přímo hráč či některý počítačem řízený protivník (a to i protivník, který mezitím stihl zkrachovat).

Obrázek 13: Každé město či vesnice je součástí simulovaného herního světa.

Nejzajímavější a většinou i z ekonomického hlediska nejvýhodnější je však stavba železnic. Vystavěná železniční trať i všechny zastávky a stanice vždy náleží společnosti, která tuto infrastrukturu vystavěla, což je důležitá vlastnost, protože si dopravní společnosti konkurují nejenom provozem vlastních vozidel, ale i již samotnou stavbou tratě (protivníci musí postavenou trať nějakým způsobem překřížit, což může být komplikované a drahé). Železnice se taktéž od ostatních třech typů dopravních prostředků liší v tom, že provoz na železnici lze řídit s využitím signálních zařízení (semaforů). Jejich vhodným použitím lze provoz do značné míry zautomatizovat. Záleží čistě jen na preferencích a finančních možnostech hráče, zda bude stavět například striktně izolované trati, či zda přes celý kontinent povede několik páteřních koridorů řízených kaskádou semaforů. Signální zařízení se většinou staví i při vjezdu do stanic, protože tak lze zařídit lepší využití stanice (počet kolejí je zde totiž omezen).

Obrázek 14: Při stavbě letiště je možné si nechat zobrazit, jak velkou plochu bude možné letištěm obhospodařovat.

Obrázek 15: Letecká doprava ve hře Transport Tycoon.

Obrázek 16: Letecká doprava ve hře Transport Tycoon.

5. Ekonomický model hry Transport Tycoon

Již v předchozích kapitolách jsme se zmínili o některých základních aspektech ekonomického modelu, který tvoří neviditelné, ovšem velmi důležité jádro hry Transport Tycoon, podobně jako tomu ostatně bylo i v dalších budovatelských strategických hrách, které jsme si popsali v předchozích částech tohoto seriálu. Oproti Railroad Tycoonu je ekonomický model Transport Tycoonu nepatrně zjednodušen. Hráč totiž na začátku dostane pouze půjčku od banky, kterou může a nemusí podle vlastního uvážení splatit – vše záleží na nastavené úrokové míře a efektivitě dopravní společnosti. Určitý zjednodušený způsob obchodování na burze byl implementován až v Transport Tycoonu Deluxe, ale i zde jsou obchody omezeny na nákup či prodej akcií konkurenčních společností, ovšem s tím, že cena balíku akcií je vypočtena čistě na základě fundamentální analýzy, takže spekulace, které bylo možné provádět v Railroad Tycoonu zde nejsou povoleny. Cizí společnost je však (TTD) samozřejmě možné koupit, nebo v ní alespoň držet určitý podíl.

Obrázek 17:Letecká doprava ve hře Transport Tycoon.

Pro hráče je v Transport Tycoonu důležitější spíše způsob výpočtu ceny, kterou továrny, města i jednotliví cestující platí za přepravu. Jak jsme si již řekli v předchozích kapitolách, bere se při výpočtu ceny za přepravenou zásilku v úvahu jak přepravní vzdálenost, tak i čas přepravy, což hráče nutí k postupnému vylepšování jeho vozového parku, nákupu letadel s vyšší kapacitou či vyšší dopravní rychlostí atd. (hra dokáže zobrazit příslušné hodnoty v grafech). Při stavbě nové trati a plánování provozu nových dopravních prostředků je tedy nutné zvážit, které zboží či materiál je výhodnější dopravovat spíše pomalejšími dopravními prostředky s větší kapacitou a kde se naopak vyplácí dopravit zboží, poštu či osoby co nejrychleji, i když to znamená nutnost využití dopravního prostředku, jehož roční provozní náklady mohou být vyšší. Nezanedbatelnou roli zde navíc hraje konkurence, zejména v případě, že převáží zboží/materiál po stejné či podobné trase.

Obrázek 18: Budovy je možné si nechat zobrazit pouze ve formě poloprůhledných stínů, což se hodí zejména při stavbě zastávek.

Obrázek 19: Informace o tvůrcích Transport Tycoonu.

Obrázek 20: Roční uzávěrka.

6. Transport Tycoon Deluxe

Přibližně rok po vydání hry Transport Tycoon, tedy v roce 1995, se na trhu objevilo pokračování této hry nazvané Transport Tycoon Deluxe, neboli zkráceně TTD. V TTD došlo hned k několika vylepšením, přičemž nejviditelnější novinkou je nabídka čtyř herních prostředí. Původní herní prostředí, které svým stylem pravděpodobně odpovídá Anglii minulého století, bylo doplněno o polopouštní krajinu, severskou zemi se sněhovou pokrývkou a taktéž psychedelicky pojatou „pohádkovou“ zemi, kde se namísto ropy či uhlí těží baterie a cukrová vata. :-) Jednotlivé krajiny se od sebe liší i architektonickým stylem budov, ale především pak nabídkou surovin, které se zde těží a rafinerií/továren, v nichž jsou vytěžené suroviny zpracovávány. V polopouštní krajině je například důležitou surovinou voda, která se dováží přímo do měst vybavených nádrží, těží se zde diamanty odvážené k dalšímu zpracování atd.

Obrázek 21: Splashscreen hry Transport Tycoon Deluxe.

Částečně vylepšeny byly i algoritmy používané počítačem řízenými protivníky pro stavbu dopravní infrastruktury, i když je nutné říci, že i v TTD dochází k situacím, kdy umělá inteligence postaví zcela nesmyslnou trať či kdy zahájí leteckou dopravu mezi letišti, které jsou od sebe vzdálené jen několik stovek metrů – viz například stránka Artifical Stupidity. Na obranu Chrise Sawyera je však nutné říci, že vytvoření algoritmů, které by dokázaly stavět skutečně smysluplnou trať ve všech možných konfiguracích krajiny a staveb protivníka, je velmi složitou úlohou, jejíž vyřešení asi nemůžeme žádat od hry, která svižně běžela i na počítačích s mikroprocesory 486. O dalším vylepšení TTD jsme se již zmínili v kapitole o ekonomickém modelu – nově bylo možné nakupovat a prodávat podíl ve firmě protivníků, popř. tuto společnost zcela převzít.

Obrázek 22: Hlavní menu Transport Tycoon Deluxe s „aktivním“ pozadím

Obrázek 23: K dispozici je i několik připravených scénářů.

Obrázek 24: Polopouštní krajina.

Obrázek 25: Polopouštní krajina.

7. TTDPatch – „patch“ na úrovni komerční hry

V souvislosti se hrou Transport Tycoon Deluxe se nemůžeme nezmínit o produktu jménem TTDPatch (http://www.ttdpatch.net/). Jedná se skutečně o patch, v tomto případě o cílenou úpravu binárních kódů TTD. V TTDPatchi lze najít mnoho oprav původní hry, ale i mnohá vylepšení. Dokonce je možné říci, že kdyby byl TTDPatch vytvořen či vydáván společností MicroProse, mohl se takto upravený Transport Tycoon Deluxe prodávat jako zcela nová verze hry. Co se tedy v TTD po aplikaci TTDPatche změní? K dispozici bude větší množství vozidel, které se od původních typů liší jak svými vlastnostmi, tak i způsobem zobrazení. Tvorbou nových „modelů“ se i dnes zabývá poměrně velké množství lidí, takže lze najít například vozidla typická pro určitou zemi, která navíc budou vybarvena v národních barvách.

Obrázek 26: Dopravní společnost prozatím provozuje pouze trojici letadel, které navíc prodělávají.

Pokud hledáte nové modely pro TTD (včetně trolejbusů, horkovzdušných balónů, dvouplošníků či Zeppelinů), podívejte se na následující stránky, na nichž se nachází seznam modelů jak pro TTD+TTDPatch, tak i pro OpenTTD:

Grf.clawler – Index page
http://grfcrawler.tt-forums.net/
Grf.clawler – vehicles
http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=1
Grf.clawler – stations
http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=2
Grf.clawler – town buildings
http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=3
Grf.clawler – industries/cargos
http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=4
Grf.clawler – infrastructure
http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=5
Grf.clawler – landscape
http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=7
Grf.clawler – TTDPatch Basic
http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=6

Obrázek 27: Dopravní společnost prozatím provozuje pouze trojici letadel.

Obrázek 28: Severská krajina.

Obrázek 29: Rafinerie na ostrově.

Obrázek 30: Třetí typ krajiny vypadá dosti psychedelicky.

Obrázek 31: Zajímavé je, že ani děti nedokážou hrát TTD s tímto typem krajiny po delší dobu.

8. Další vlastnosti přidané do TTD po aplikaci TTDPatche

Nové typy vozů jsou však spíše jen vizuálním vylepšením. TTDPatch navíc umožňuje současně provozovat větší množství vozidel. Zatímco původní TTD omezoval počet vozidel na osmdesát vlaků, osmdesát silničních vozidel, padesát lodí a čtyřicet letadel (celkem však pouze 690 jednotlivých vozů, což znamenalo kratší vlaky), jsou při aplikaci patche všechny limity zvýšeny, konkrétně na 240 vlaků, 240 silničních vozidel, 240 lodí a taktéž 240 letadel. Celkový počet vozů navíc může dosahovat prakticky libovolné hodnoty (limit je 40000 vozů, což je skutečně prakticky nekonečno :-). Ve vlacích je možné mít větší množství lokomotiv a maximální délka vlaku dosahuje 126 vagonů (takzvané mamutí vlaky používané i v reálném světě). U některých typů lokomotiv lze navíc nastavit, jaké zboží mají převážet – týká se to těch typů, které v původním nastavení dokázaly převážet cestující nebo poštu.

Obrázek 32: Tady rostou cukrové vaty a baterie :-)

Po aplikaci TTDPatche se vylepšily i možnosti stavby dopravní infrastruktury. Železnici, silnice i zastávky libovolného typu je nově možné stavět i na svahu, což dříve nebylo možné, i když v městech se některé domy na svahu bez problému (automaticky) stavěly. Největší novinka však provázela stavbu zastávek a stanic – ty totiž nově mohou být mnohem větší a navíc lze spojovat stanice různého typu (dokonce lze spojit stanice všech tří typů vlaků – klasické železnice, monorailu a maglevu). Alternativně se objevuje i možnost výstavby elektrifikované železnice, která má přitom „logické“ vlastnosti – po elektrifikované trati mohou jezdit i parní či dieselelektrické lokomotivy, zatímco elektrické lokomotivy jezdit po trati bez trolejí nemohou. S třemi různými typy vlaků souvisí i možnost rychlé výměny kolejí za jiný typ, takže například modernizace z běžné dvoukolejnicové železnice za monorail je velmi jednoduchá.