Historie vývoje počítačových her (71. část – strategická hra Master of Magic)

28. 3. 2013

Doba čtení: 17 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme další významnou strategickou hru distribuovanou společností MicroProse. Tato hra se jmenuje Master of Magic a jejím autorům se umně podařilo zkombinovat koncepty představené ve slavné Civilizaci i ve hře Master of Orion.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (71. část – strategická hra Master of Magic)

2. Kombinace Civilizace, Master of Orion a her typu D&D

3. Města a vesnice jako základ ekonomického modelu hry Master of Magic

4. Bojové jednotky – základ armády

5. Hrdinové aneb RPG část hry Master of Magic

6. Tahové souboje

7. Kouzla a mana – nedílná součást her s fantasy tématikou

8. Paralelní herní svět ve hře Master of Magic

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (71. část – strategická hra Master of Magic)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se již poosmé budeme zabývat popisem historických strategických her, jejichž vznik měl velký význam pro další vývoj celého herního žánru. Hra, kterou si popíšeme dnes, nese název Master of Magic, který je hráči obvykle zkracován na třípísmennou zkratku MoM, podobně jako je jméno hry Master of Orion zkracováno na MoO (s případně přidaným pořadovým číslem) – viz například příslušná hesla na Strategy Wiki. Hra Master of Magic má se zmíněnou hrou Master of Orion podobný nejenom název, ale má i stejného autora, jímž je Stephen Barcia z vývojářské společnosti SimTex. Master of Magic patří mezi strategické hry typu 4X, neboli explore, expand, exploit a exterminate, přičemž herní svět nese některé znaky známé ze světa Dungeons & Dragons či z konkurenční strategické hry Warlords/Warlords II.

Obrázek 1: Splashscreen použitý v instalačním nástroji hry Master of Magic. Podobný obrázek, ovšem v barevném provedení, byl použit i na přebalu krabice, v níž se tato hra prodávala.

První verze hry Master of Magic byla vydána v roce 1994, tj. v období, které někteří recenzenti pojmenovali „zlatou dobou strategických her (firmy Microprose)“. Ovšem první verze MoM obsahovala mnoho chyb, a to jak ve vlastním enginu programu, což způsobovalo poměrně časté pády či zatuhnutí hry, tak i chyby v implementaci umělé inteligence (AI) protivníků, kteří z tohoto důvodu dělali některá zcela špatná rozhodnutí, což je u strategické hry určené pro jednoho hráče dosti fatální problém. Autoři MoM z tohoto důvodu o rok později vydali upravenou verzi, která se prodávala mnohem lépe než verze původní (i tak zde však několik chyb zůstalo, proto se vyplatí často si hru ukládat). I z tohoto důvodu jsou diskety a manuál originální verze dnes považovány za sběratelskou vzácnost. Master of Magic byla hra určená pro operační systém DOS a pro svůj běh vyžadovala přibližně 2,7 MB rozšířené paměti, což je možná jeden z důvodů, proč se tato hra více nerozšířila i v našich zemích, kde se v roce 1994 ještě dosti často používaly počítače vybavené buď jedním megabajtem či pouze dvěma megabajty RAM.

Obrázek 2: Výběr zvukové karty v instalačním programu hry Master of Magic.

Obrázek 3: Logo společnosti SimTex, která vyvinula hru Master of Magic.

Obrázek 4: Úvodní obrazovka první verze hry Master of Magic. Tato verze se stala nechvalně známá kvůli několika chybám a problematickým algoritmům, kterými se řídila AI (umělá inteligence protivníků).

Obrázek 5: Snímek z animovaného intra.

Obrázek 6: Snímek z animovaného intra.

Obrázek 7: Hlavní menu hry Master of Magic.

2. Kombinace Civilizace, Master of Orion a her typu D&D

Jak jsme si již řekli v předchozí kapitole, byla hra Master of Magic společnostmi SimTex a MicroProse vydána v roce 1994, zatímco slavná strategická hra Civilization pochází z roku 1991 a Master of Orion z roku 1993. Nemělo by nás tudíž příliš překvapit, že ve strategické hře Master of Magic můžeme najít některé koncepty pocházející jak ze hry Civilization (pohyb jednotek po mapě či stavba měst; dokonce jsou zde i některé stejné typy budov), tak i ze hry Master of Orion, která se sice odehrává ve zcela jiném herním prostředí, ovšem základní principy jsou si velmi podobné, pokud ovšem zaměníme vymýšlení nových kouzel za vývoj nových technologií (či naopak). Vzhledem k tomu, že se děj hry Master of Magic odehrává ve fantasy světě, můžeme zde navíc najít některé aspekty známé a často používané v RPG hrách i ve stolních hrách s pravidly Dungeons & Dragons (D&D).

Obrázek 8: Začátek nové hry s výběrem obtížnosti, velikosti herního světa, počtu počítačem řízených protivníků atd.

V Master of Magic je totiž možné si do armády najímat hrdiny se zcela specifickými vlastnostmi. Každý hrdina se ve hře vyskytuje jen jedenkrát a je ho možné vybavit různými typy zbraní, štítů a magických předmětů. U těchto hrdinů se navíc mohou postupně zvyšovat jejich schopnosti (vlastnosti) podobným způsobem, jaký známe z RPG. Podobně je možné si na začátku hry zvolit určitou rasu, kterou bude hráčovo alter ego ovládat (najdeme zde pro fantasy typické rasy, jako jsou barbaři, elfové, trpaslíci, skřeti či trollové). To ovšem neznamená, že by Master of Magic byl pouhou kopií Civilizace, Master of Orion či nějaké RPG. Ve skutečnosti se jedná o hru s několika originálními prvky, mezi něž patří například možnost cestovat mezi dvěma paralelními světy nazvanými Arcanus a Myrror. Oba světy se od sebe liší například podnebím, ovšem důležitější je rozdíl v obyvatelích obou světů. Grafickým ztvárněním jsou oba světy podobné světu lidí a skřetů ve hře Warcraft: Orcs & Humans, která čistě náhodou taktéž pochází z roku 1994 (strategickým hrám běžícím v reálném čase bude věnován samostatný díl tohoto seriálu).

Obrázek 9: Na tomto dialogu je možné si vybrat hráčovo alter ego.

Obrázek 10: Na samotném začátku hry má hráč k dispozici jednu malou vesnici a jednu či dvě relativně slabé bojové jednotky.

Obrázek 11: Zobrazení informací o hráčově alter egu i o jeho říši.

Obrázek 12: Detailní pohled na vesnici či město se v mnoha ohledech podobá obrazovce, kterou mnozí hráči znají ze starší hry Civilization.

Obrázek 13: Stavba nových budov či trénink nových bojových jednotek se vybírá v tomto dialogu.

Obrázek 14: Kouzelná kniha, do níž se zapisují nově objevená kouzla.

3. Města a vesnice jako základ ekonomického modelu hry Master of Magic

Ve hře Master of Magic ovládá hráč jednoho kouzelníka, jehož úkolem je buď porazit všechny ostatní (počítačem řízené) kouzelníky, kteří mohou být v jednom herním světě až čtyři, nebo lze hru alternativně dohrát takovým způsobem, že hráč vynalezne a následně použije kouzlo „Spell of Mastery“ (http://masterofmagic.wikia.com/wiki/Spell_of_Mastery). Na začátku si hráč musí vybrat kouzelníka, který bude ve hře představovat jeho alter ego a následně pak rasu obyvatel. Po vygenerování herního světa se hráči přiřadí jedna vesnice a několik základních bojových jednotek, které lze využít k průzkumu okolního prostředí či k základní obraně vesnice. Vesnice (či na počátku spíše jen malá víska – hamlet) a z ní postupně vznikající město tvoří v herním světě hry Master of Magic základní ucelenou jednotku, podobně jako je tomu i ve slavné hře Civilization. V městech lze totiž stavět nové budovy s různou funkcí. Základem jsou obytné domy, postavit lze ovšem taktéž kostel, sýpku, kovárnu, knihovnu, městské hradby atd.

Obrázek 15: Seznam vesnic a měst ovládaných hráčem je na začátku velmi skrovný.

Kromě toho slouží vesnice a města i k tréninku nových bojových jednotek a navíc města produkují i jídlo, zlato a kouzelnou manu. Jídlo a zlato jsou nutné pro rekrutování i udržování bojových jednotek, popř. je možné si za zlato koupit služby nějakého hrdiny či nějaký magický předmět (zbraň, zbroj…). Mana je mj. používána při bojích, kterým se budeme věnovat v dalších kapitolách. Kromě bojových jednotek lze ve městě vychovat i osadníky, s jejichž pomocí je možné založit novou vesnici a rozšiřovat tak území ovládané hráčem–kouzelníkem. Stejně jako v Civilizaci se i ve hře Master of Magic může určit, jakou činnost budou obyvatelé vesnic či měst provádět – zda se budou věnovat výrobě jídla, zda budou pracovat v dolech atd. Méně propracované jsou již (alespoň v porovnání s Civilizací) možnosti úpravy okolí vesnice – v Master of Magic je jen možné zjistit, že některé plochy v okolí jsou využívány dvěma městy, což je na lokální mapě indikováno zlomkem (1/2).

Obrázek 16: Trénink nové jednotky osadníků, kteří mohou postavit základy nové vesnice.

Obrázek 17: Herní svět je plný opuštěných chrámů a dalších budov, které je možné prozkoumat.

Obrázek 18: Taktická obrazovka s isometrickým pohledem používaná v průběhu bitvy.

Obrázek 19: Vítězná armáda objevila v obsazeném chrámu zajatce, který se může stát jejím členem.

Obrázek 20: Bojovat s osadníky není většinou dobrý nápad.

Obrázek 21: Informace o vítězství v bitvě.

4. Bojové jednotky – základ armády

V předchozí kapitole jsme se již zmínili o stavbě bojových jednotek ve městech. V závislosti na tom, jaké budovy se speciálními vlastnostmi jsou ve vesnici či ve městě postaveny, je možné zvolit, jaké bojové jednotky zde lze vychovat a vycvičit. Může se jednat například o rytíře nebo o lučišníky. Záleží jen na hráči, jakým způsobem si uspořádá své armády, ovšem většinou je rozumné použít jak jednotky s dalekým dosahem střelby, tak i silnější jednotky použité pro boj muže proti muži. Problémy může v některých situacích způsobit i fakt, že hráč může ovládat pouze šest armád a samozřejmě i nutnost jednou vytvořené armády živit a platit (zlatem). Většinou nebývá příliš šťastným řešením se snažit již na začátku hry vybudovat několik silných armád, protože se tím omezí rozvoj měst (příliš se zatíží jejich ekonomika) a navíc je lepší počkat až na dobu, kdy lze začít vyrábět lépe vyzbrojené bojovníky (města musí být vybavena příslušnými budovami se speciálním významem).

Obrázek 22: Stavba základů nové vesnice.

Obrázek 23: Postupná výstavba hlavního města.

Obrázek 24: Útok na vesnici protivníka.

Obrázek 25: Charakteristiky jednotlivých hrdinů se mohou postupně vylepšovat.

Obrázek 26: Na této obrazovce se volí směr dalšího výzkumu; v horní části se pak nachází část věnovaná diplomacii (telepatickým kontaktům s protivníky).

Obrázek 27: Transmutaci zlata lze využít například v případě nenadálého útoku.

Obrázek 28: Hlavní město se postupně vylepšuje.

5. Hrdinové aneb RPG část hry Master of Magic

Kromě běžných armád se při jednotlivých soubojích uplatňují i hrdinové, kteří se k hráčově říši postupně připojují v průběhu hry – buď se přímo nechají najmout nebo je možné některé hrdiny najít zajaté ve starých pevnostech apod. Velká opakovaná hratelnost hry Master of Magic je mj. způsobena i tím, že vlastnosti hrdinů jsou mnohdy velmi rozdílné, což znamená, že se každá nově spuštěná hra může vyvíjet poněkud odlišným způsobem, než všechny hry předchozí. Hrdiny lze navíc vybavit i (mnohdy magickými) zbraněmi či brněním nalezeným ve starých chrámech. Někteří hrdinové mají zcela specifické vlastnosti. Příkladem může být Torin, the Chosen (poněkud zkomolený odkaz na Tolkiena?), kterého lze vyvolat pomocí kouzla „Incarnation“. Nejzajímavější je, že i když tento hrdina v některé bitvě zemře, je možné ho s využitím tohoto kouzla znovu oživit; navíc si při oživení ponechá zkušenosti ze své předchozí inkarnace. Pokud zemře některý jiný hrdina (a není po bitvě ihned oživen), již se v dané hře neobjeví.

Obrázek 29: Animace doprovázející objev nového kouzla.

Obrázek 30: Počet měst se postupně zvětšuje.

Obrázek 31: Souboj s divokými medvědy.

Obrázek 32: Armáda řízená hráčem.

Obrázek 33: Tři ze šesti hrdinů ovládaných hráčem.

Obrázek 34: Populární kostlivci a ghůlové.

Obrázek 35: Hráč si může vybrat i „temnou stranu“.

6. Tahové souboje

Jednou z vlastností hry Master of Magic, která se podobná své „sesterské“ hře Master of Orion, je systém soubojů. Ve hře Civilizace všechny souboje probíhaly poměrně rychle přímo na hlavní mapě herního světa. Postačilo, aby hráč či jeho počítačem řízený protivník přesunul svoji bojovou jednotku na políčko obsazené nepřítelem a hra posléze na základě některých parametrů obou bojujících jednotek (attach, defense, hit points) vypočítala výsledek souboje. Všechny typy bojových jednotek tak vlastně bojovaly stejným způsobem (na jednom políčku), nezávisle na tom, zda se jednalo o starověkého vojáka ozbrojeného píkou, nebo o moderní dalekonosné dělo. O dva roky později se ve hře Master of Orion objevila zcela jiná koncepce, protože ve chvíli střetu dvou flotil kosmických lodí se otevřela zvláštní taktická obrazovka, na níž bylo možné řídit pohyb jednotlivých kosmických lodí a využívat tak jejich různé vlastnosti (útok zblízka či na dálku atd.).

Obrázek 36: Každá rasa má ve hře Master of Magic specifické vlastnosti.

V Master of Magic byl tento systém soubojů ještě vylepšen. Ve chvíli, kdy se střetnou jednotky hráče a jeho protivníka na stejném políčku, zobrazí se taktéž „taktický“ pohled na území představované políčkem na mapě. Je zde použito isometrické zobrazení a kromě bojových jednotek obou stran se na obrazovce nachází i různé terénní nerovnosti, stromy, popř. vesnice nebo zřícenina dávného chrámu. Pro volbu způsobu boje je důležité prozkoumat především terénní nerovnosti, které mohou omezit pohyb některých bojovníků. Samotný boj probíhá na tahy a používat lze jak dalekonosné zbraně (zhruba odpovídající střelám v Master of Orion), tak i zbraně s krátkým dosahem (v MoO byly pro tento účel kosmické lodě obsazovány lasery). Navíc je možné kdykoli vyčarovat útočné či obranné kouzlo, samozřejmě jen v tom případě, že ho již hráč objevil a má dostatek many. Z boje lze také utéct či nechat souboj proběhnout automaticky, opět podobně, jako to již známe ze hry Master of Orion. Výsledek souboje končí vítězstvím jedné strany, útěkem protivníka či po padesáti tazích.

Obrázek 37: Obsazení protivníkovy vesnice.

Obrázek 38: Animace objevu nového kouzla.

Obrázek 39: S protivníky lze navázat kontakt pomocí magických zrcadel.

Obrázek 40: Přechod do druhého (paralelního) světa.

Obrázek 41: Obrazovka diplomacie je prakticky shodná s podobnou obrazovkou ve hře Master of Orion.

Obrázek 42: Boj na lávovém poli.

7. Kouzla a mana – nedílná součást her s fantasy tématikou

Kouzla, která tvoří nedílnou součást mnoha počítačových her s fantasy tématikou, mají ve hře Master of Magic podobnou roli jako technologie ve hře Master of Orion. Existuje celkem šest skupin kouzel: Life, Death, Chaos, Nature, Sorcery a Arcane, přičemž každé kouzlo náleží vždy jen do jedné skupiny. Již na začátku hry, kdy si hráč vybírá svoji postavu, je částečně rozhodnuto, které skupiny kouzel bude možné rozvíjet, což je další vlastnost Master of Magic, která přispívá k opakovatelné hratelnosti – pouhým výběrem jiného kouzelníka na začátku hry je vlastně částečně určen i její další průběh. Zde můžeme vidět poměrně velký rozdíl oproti Civilizaci, kde se v prakticky každé nové hře musí postupně objevit všechny vynálezy a technologie tvořící „technology tree“. Některá kouzla mají v MoM pouze lokální charakter (například se jedná o kouzelné brnění), další kouzla pak prakticky ihned po svém objevu ovlivní další vývoj měst či vlastnosti všech armád. O kouzlu Spell of Mastery jsme se již zmínili v předchozích kapitolách – jeho objev a použití vede k alternativnímu vítěznému konci hry.

Obrázek 43: Mapa objevené části herního světa.

Obrázek 44: Daně nelze zvyšovat donekonečna (politici ovšem nehrají strategické hry :-/).

Obrázek 45: Kontakt s dalším konkurentem.

Obrázek 46: Skupina hrdinů se rozrůstá.

Obrázek 47: Podobně se rozrůstá i počet měst ovládaných hráčem.

Obrázek 48: Armáda se právě chystá dobýt protivníkovo hlavní město.

8. Paralelní herní svět ve hře Master of Magic

Jednou ze zajímavých novinek ve hře Master of Magic je existence paralelního světa. Kromě světa Arcanus, který se způsobem vyobrazení podobá například světu ve hře Civilizace, se v MoM nachází ještě svět nazvaný Myrror, do něhož se mohou jednotky hráče dostat skrze kouzelné věže. Svět Myrror je nehostinný a nachází se v něm silnější protivníci, takže se ho vyplatí navštívit až s větší a lépe vyzbrojenou armádou. Ovšem i s tímto světem je nutné při hraní MoM počítat, neboť zde mohou sídlit konkurenční kouzelníci, kteří si zvolili „temnou stranu“. Osobně mi myšlenka dvou paralelních světů připadne velmi zajímavá, protože se díky ní MoM nestal další strategickou hrou odehrávající se v jednoduchém 2D světě, nehledě na to, že kouzelné věže tvořící brány mezi oběma světy jsou důležitým strategickým bodem ovlivňujícím pohyb armád.