Názory k článku Instalace malého firemního serveru se SLES 10
-
brk (neregistrovaný)Článek možná není na první pohled informačně nabitý, ale na druhou stranu i tím může být pro někoho užitečný. Za těch 8 let, co se motám kolem Linuxu, jsem instaloval kde jakou distribuci na kde jaké železo, ale povětšinou šlo o desktopy nebo o servřík, který byl nakonec po hardwarové stránce jen obyčejným PCčkem a z "komerčních" distribucí maximálně Mandrake/Mandrivu od QCM za pětibábu. Plnokrevné servery jsem podědil.
Před pár měsíci jsem měl před sebou plnokrevný server se vším všudy a měl jsem tam cpát právě SLES. Samozřejmě instalace byla úplně v pohodě, jako všechny ostatní, ale nevěděl jsem pořádně do čeho jdu, protože jsem nikdy dřív neinstaloval enterprise distribuci za 8 litrů na rok na takovýhle hardware. Tenhle článek/seriálek by mě před instalací potěšil minimálně tím, že bych věděl, že mně nic strašného nečeká. -
glx (neregistrovaný)SLES Linuxu v enterprise sfere prave pomaha jako nic pred tim. Kdyz pred nejakym IT managorem prohlasite, ze mu do podniku chcete dat na databazovy server pro Oracle Debian, stazeny kdesi na Netu, asi vas vyhodi. Kdyz nabidnete SLES ci RH Enterprise server, bude se s vami normalne bavit a mate pomerne znacnou nadeji na uspech a na zakazku.
Je to velmi profesionalne udelane distro s profesionalni podporou. Okenni prostredi tam samozrejme mit nemusite, pokud nejste uplne blby. Zalezi jen na vas. Ale spousta administratoru, kteri si pred tim zvykli na klikani na nejakem MS Windows 2000/2003 serveru to oceni. Novell ma o tyto lidi jako o zakazniky zajem. Je to komercni firma a ne particka studentiku.
Nechapu proc je v techto diskusich porad tolik zloby a hlouposti. -
YF (neregistrovaný)takze kdyz nabidnu neco co ma v nazvu enterprise a vic jak dve velky pismena pred tim - kdyz to bude velmi "profesionalni distro" (jinymi slovy to bude o sobe rikat v instalacnich dialozich vety typu: "Pohodlne se usadte - instalace vaseho enterprise systemu zacina") tak budou fsichni stastni? :) hmhm - vite co - ja myslel ze presne pro tohle se vyhejbame microsoftu sec muzem - no a tak to zacne delat novel - tak jako co to je? firmam jako je novel bych za przneni linuxu dal pokutu! :) co se tyce te zloby a hlouposti - jako hloupost me pripadne pristup vasich fiktivnich manageru a zlobu .. nemyslim si ze by zde slo o zlobu :)
-
Profesionální distro neznamená jen barevné obrazovky, ale především zaručenou podporu na příštích osum let, přímou podporu v několika jazycích (SLES dokonce i v češtině) a jednoduchou zprávu.
Težko budete ve velké firmě prosazovat, že uživatel se přídává pomocí useradd a pak ještě smbpasswd a stanici se musí také vytvořit účet a emailový alias se přidá dopsáním do souboru aliases a pak se ještě musí spustit newaliases atd. atd. Tohle skutečně nikde neprosadíte. Oproti tomu SLES nabízí správu uživatelů nástrojem yast, který je možno spouštět i v textové konzoli a nejenom. Navíc je databáze uživatelů uložena v LDAP a je snadné do sítě přidat další server.
Já, který mám na starosti více jak dvacet serverů v různých firmách toto velmi oceňuji a umožňuje mi to velmi efektivní správu těchto sítí. Navíc první kam jsme to nabízely byly školy a ty nějaký ten stažený linux skutečně nechtěli akceptovat a rozhodovalo se tak mezi RHEL a SLES. SLES nakonec vyhrál díky integraci LDAP.
A propos: ty manageři pro mě nejsou ani trochu fiktivní. Jednám s nimi dost často. -
Bic0 (neregistrovaný)S tymto musim suhlasit, u nas vo firme (Sie.ens) sme siahli po SLES9 a to prave z dovodu oficialnej podpory. Na tomto systeme bezi obrovsky projekt a zatial sa dari. Zaroven ho pouzivame aj pri produkcii, kedze ako jedna z mala distribucii ma oficialnu podporu ClearCase, co je pre nas nesmierne dolezite. Takze aj ked osobne mam radsej distra ako *ubuntu v profi sfere sa pre velke a drahe projekty casto pouzivaju distra za ktorymi stoja velke spolocnosti a zakaznik ma u nich garanctovanu podporu - aj ked za peniaze.
-
YF (neregistrovaný)hm - mno vidite a me to tak docela pripadne - mohl byste mi rict co znamena "ZARUCENA PODPORA NA PRISTICH OSM LET?"
ve velke firme nebudu prosazovat nic - velke firmy jsou rizeny metodologiemi a procesy - velke firmy maji infra teamy - velke firmy maj experty atd - nake SuSe je opravdu v teto podobe je opravdu nebude zajimat
kdyz porad mluvite o te podpore (ted mluvim o v kontextu clanku ktery ma ve svem nazvu: "Instalace malého firemního serveru se SLES 10"- reknete mi jednu opravdovou vyhodu podpory tak jak ji mate od nich a kterou nenajdu hledanim na internetu ve forech atp?
ja nerikam ze neni potreba vyvyjet serverove distribuce - ani nerikam ze je od veci mit distribuce ktere jsou 'certifikovane' pro napriklad produkty oraclu (coz necekam od 'maleho firemniho serveru' ze atd - ja jenom rikam ze cesta jakou jdou tyhle distra je spatna - kopiruje prisernej styl MS a propagujou se pomoci prisernyho marketingu kterymu se kazdej technik proste jen smeje - a ja myslim ze by bylo lepsi soustredit se na technicky reseni nez na vyblejskany obrazovky - krasny krabicky a podelany vety typu pohodle se usadte ... -
Rejpal (neregistrovaný)BTW, není na tom nic divného, že takové věci existují - mainframové aplikace jsou leckdy podporovány i v mnohem starším věku, taková patnáctka je mezi nimi mladice. (Óóó, promiň, Ty samozřejmě dokážeš sám jako jedinec víc než sehraný tým, takže dokážeš na Enterprise úrovni podporovat i Gentoo. :-))
-
YF (neregistrovaný)pokud tu budeme mluvit o mainfraimech tohoto typu - budeme se pohybovat v uplne jinych rovinach nez u 'maleho firemniho serveru' pro klasickou ceskou firmu - tim mam na mysli uplne jinou hladinu investic do hw / sw / lidi a cele podpory ze ... jako extermy si muzeme vymyslet a basnit o nich klidne cele zimni vecery - budme ale realiste ...
-
anonymníYF, tvuj problem je prave v tom, ze se citis jako technik a "pitomosti" kolem "obrazovek", klikatek a podpory te pripadaji smesne. Ja to chapu - take jsem takovy byval. Ve chvili, kdy se zacnes zivit a budes delat pro nekoho, kdo nabizi svoji praci velkym, strednim, i mensim firmam, pochopis, ze pro lidi, kteri je vedou, hrajou roli i jine veci nez ty ciste technicke. Chces - li ziskat zakazku, musis je zacit chapat. Nekdy jde opravdu o blbosti (nablyskany vzhled), ale musis se prizpusobit, coz neni takovy problem...Ale nektere z jejich pozadavku jsou opodstatnene - snadna sprava a hlavne ta _podpora_. Distribuce od Novellu a RedHatu takovou podporu opravdu maji - na mnoho let dopredu. A muzes si byt jisty, ze se dnes umistuji i do velkych spolecnosti, kde bys to jeste nedavno necekal. Ja osobne z toho mam radost, protoze delat na Linuxu (ci nejakem jinem Unixu) je pro me zajimava prace a nerad bych se dozil, ze bych se musel zabyvat nejakymi Okynky. A vlastne i kdyz si nasazuji server (nebo stanici) treba doma, dam uz dnes prednost treba SUSE prave proto, ze se snadno instaluje, spravuje a klidne priznam i proto, ze vypada pekne. Muj cas neni neomezeny a nejruznejsi zbytecne rucni prace jsem si uz uzil dost a dost. Pochopitelne, kdyz se ucim konfigurovat neco co jeste poradne neznam, udelam to rucne - abych pochopil co je pod kapotou. Ale nevidim jediny duvod, proc to delat rucne i pri n-te takove instalaci.
-
Rejpal (neregistrovaný)Nemluvím o podnikových mainframech, to byla jen demonstrace toho, že podpora na 10-15 let nemusí být až tak nereálná. Koneckonců, leckdy hardware pracuje dobu i delší - ne nutně počítačový, ale třeba telefonní ústředny a podobně - a taky by asi nikdo nebyl nadšený, kdyby po pěti letech nebyly k dispozici náhradní díly a opraváři, ne? ;-) Myslím, že za deset let budou SLES 10 a RHEL 4 pořád ještě někde běžet. ;-) To, že PCčka jsou spotřební šunt ještě neznamená, že takhle fungují všechny výpočetní systémy.
-
Prihodilo se mi, ze jsem potreboval dostat SLES7 na stroj, ktery mel 32GB RAM. A narazil jsem na problem, ze top a free nedokazali zobrazit mnozstvi volne pameti. Toz jsem zavolal do SUSE a mel jsem druhy den nove rpm baliky, ktere zadny problem nemely.
Tohle je vec, ktera u linuxovych firem fakt funguje a je celkem jedno jestli se jedna o SUSE nebo RedHat ci Mandrivu. Naopak u Microsoftu nebo Oracle dostanete opravu jen kdyz uz je predem hotova a je jen neverejna, sance ze by ji delali jen kvuli vam je zcela minimalni.
Samozrejme je to prkotina, kterou bych si umel vyresit sam. Jenze potom bych zase nemel platnou certifikaci od Oracle, pac bych mel v systemu cizi balik a tak bych se nemohl domahat odskodneni za padly Oracle.
Ale vzdycky je potreba zvazit, jestli ma smysl do toho investovat a jaka je sance se domoci treba toho odskodneni. Predstava ze nejaka ceska firma o 10 lidech zastupovana ceskym advokatem vysoudi na oracle odskodneni za jednodenni vypadek vyroby je zcela iluzorni. -
Tayto (neregistrovaný)Pokud ty spravcovske utilitky na spravu uzivatelu v LDAPu jsou skutecne promakane, tak proc ne. Proc nezaplatit za dobrou praci. Dobre adminske utilitky jsou hlavnim pozitivem tehle reseni vedle otestovanych sestaveni SW. Zatim neznam zadny opravdu prakticky pouzitelny OSS nastroj. Ldapadmin ktery je asi tak nejlepsi OSS adminska vec na LDAP co jsem zatim videl. Ale je stale prakticky nepouzitelny pro vytvareni a editaci uzivatelu. Klidne rozepisu pak proc.
-
mpts (neregistrovaný)Příteli, Vy to nechápete. Klidně můžete mít pravdu v tom, že všichni ti manažeři jsou největší hlupci pod slunkem (neříkám, že ji máte, prostě se o tom nepru), avšak to nic nemění na tom, že oni rozhodují, co se nasadí do jejich firmy, neboli kam půjdou peníze, které chtějí utratit za svůj software. Může se Vám to nelíbit, je to však skutečnost. A pokud taková XYZ Enterprise distribuce pomůže tomu, že ony peníze nepůjdou MS, ale linuxové firmě, která zaměstnává linuxové vývojáře a napomáhá rozvoji svobodného software, je to jen dobře.
-
mpts (neregistrovaný)Jistě, to je Váš názor na to, jak si mají počínat dobří manažeři. Jenže reální obchodníci nemohou spoléhat na to, co Vy si myslíte o správném způsobu řízení, nýbrž musí vycházet z toho, jací manažeři jsou ve SKUTEČNÝCH firmách. A tam nejsou (často) ti Vaši ideální, ale úplně obyčejní neideální.
Takže Vy si můžete postavit svoji distribuci pro ideální manažery a ideální provoz dle svých představ (a pak si s ní sám nebo s několika málo kamarády hrát a chválit si, jak je to to pravé), zatímco schopnější obchodníci prodají ty -- dle Vás špatné -- distribuce za peníze a budou s nimi mít úspěch na trhu. Uvidíme, kdo na tom nakonec bude lépe. -
YF (neregistrovaný)tak jako asi je v zajmu vsech aby veci byly co nejbliz svym idealnim stavum - o tom se asi nebudeme prit
co se tyce vaseho druheho odstavce - ten je podle me uplne mimo misu :) jenom mi dovolte z historie uvest priklad jedne garaze a nekolika malo kamaradu jak rikate kteri zalozili jednu jablecnou spolecnost - napriklad ... tady ne ze bych neco takoveho realizoval jenom tim chci rict jak moc lidi jako vy podcenujou kreativnost a nove napady na ukor zabehlych klise a dogmat - vite - obchodnici budou prodavat vzdy to co je - jenom zase ti dobri nejvic vydelaji na myslenkach a originalitach tech z garazi ... takze asi tak -
El Sarkasmus (neregistrovaný)Tady si někdo nevidí do huby. Na jedné straně nadává na grafické rozhraní a bussiness kecy a na druhou stranu dává za příklad společnost, jejíž úspěch je založen na grafickém rozhraní (v plné míře) a bussiness kecech (do jisté míry). Onen nejmenovaný jedinec, ať si laskavě udělá pořádek ve svých názorech. Takže asi tak.
-
Mard (neregistrovaný)Já bohužel musím souhlasit s tím, že manažer je obvykle právník nebo ekonom, kdo obvykle nemá velké ponětí o IT (kromě nejnovější Visty, kterou musí mít ve svém super notebooku). Proto když někdo takový má uvolnit peníze na server (železo + soft) a vidí že se použije věc zadarmo, tak obvykle co je zadarmo stojí za ho.no (dle zkušeností managera) a proto spíše ochotně souhlasí s výdajem 5-20 tis. Kč na software než aby tam bylo něco "co se mu nezdá". Těžko argumentovat že nějaké světové firmy používají to nebo ono, jeho rozum a rozhodovací zkušenosti to neberou. Proto je SLES dobrý nápad, jistě to pomůže rozšíření linuxu proto jiným produktům. Zkrátka když chtějí platit a nechtějí to zadarmo, tak ať platí.
-
anonymníto YF: mozna by bylo na case se trosku predstavit aby jsme meli predstavu co delas a kde pracujes a kde jsi prisel k tak "zajimavym" nazorum ;-)
Jinak ta jablecna firma se prosadila (a stale prosazuje) diky perfektne zmaknutemu marketingu (a tim nechci rict, ze by jejich produkty nebyli dobre, sam jsem stastnym majitelem nekterych jejich zarizeni). -
YF (neregistrovaný)mluvil sem o pocatcich - na pocatku to proste byla revoluce - to jak to pak slo dal to je vec jina - na zacatku to byla ale hlavne kvalita novej napad a pak samozrejme ten marketing ktery je nutnu ale ne primarni - jednalo se take o uplne jinou cilovou skupinu a ne odborniky na IT a servery - proc ale neco takoveho nejsme schopni vytvaret i na tomto poli? samotny marketing to nespasi - bez napadu to proste nejde - hotovo - kdyz to hodne prezenu ale jako dalsi ilustrace se mi to libi: GUI a nesmyslne zbytecne komplexni graficke prostredi ktere zbytecne zere penize na vyvoj na serverech je stejna zbytecnost jako raid5 se sluzbami vysoke dostupnosti na pracovni stanici napriklad
-
El Sarkasmus (neregistrovaný)To je pravda. Na druhou stranu, pokud GUI pomůže přesvědčit manažera aby rozhodl o koupi kvalitního linuxového produktu, o který by jinak ani nezavadil, pak je to jen dobře. A z utržených peněz je možno financovat další vývoj a to nejen GUI.
Offtopic: Nedokážu pochopit, proč určité části Linuxové komunity leží v žaludku grafické rozhraní. Většina populace (včetně IT :) už od předškolního věku chápe, že obrázek dokáže vyjádřit víc než tisic slov. Vím, klišé, ale v případě GUI to platí na 100 %. -
vd (neregistrovaný)Tak to asi v MS pracují batolata. Vzhledem k jejich novému Windows Server 2008 "Longhorn" Core, který má drasticky redukované grafické rozhraní.
To tam zůstalo vlastně jen kvůli tomu, že ten podsystém je příliš zadrátovaný se zbytkem. A ono je to i logické, protože málokdo spravuje server přímo na té mašině, takže dojde na nástroje pro vzdálenou správu. A není důvod, aby bugy a náročnost grafického rozhraní zužovaly bezpečnost a výkon serveru.
To s tím GUI atd. platí tak možná na stanici. -
set (neregistrovaný)> takze kdyz nabidnu neco co ma v nazvu enterprise ... tak budou fsichni stastni?
Kdyz se jedna o maly server, napr. bezne PC za 20 kKc, tak je celkem jedno, jestli tam date Enterprise verzi nebo treba Debian. Ze zkusenosti vite, ze Apache, Samba, ... tam budou chodit a placenou podporu nepotrebujete, protoze jste expert. Kdyz se PC poroucha, tak pouzijete jine. V tomto pripade vam Enterprise verze muze prinest pohodli, ale nutna neni.
Uplne jina situace je, kdyz se kupuje velky system (od stovek tisic Kc vyse). Tam potrebujete mit garance, ze system na danem HW pobezi, ze zalohovaci software bude fungovat, ... Proto se delaji certifikace. Desitky lidi testuji, zda aplikace X bezi pod operacnim systemem Y na hardware Z. Vysledkem jsou certifikacni matice jako napr.
http://h18004.www1.hp.com/products/servers/linux/hpLinuxcert.html
ftp://ftp.compaq.com/pub/products/storageworks/techdoc/ebs/EBSMatrix-1007.pdf
(Pokud si jimi prolistujete, pak pochopite, kolik prace se za tim skryva.)
Na webu Novellu si muzete stahnout rozhovory se sefy projektu. Z nich pochopite, ze za oznacenim "Enterprise" se skryva spousta testovani s dodavateli aplikaci, HW, ... Tohle distribuce pro bezne uzivatele delat nemohou. (Z financnich duvodu). -
set (neregistrovaný)> mohl by mi nekdo vysvetlit jakou vyhodu ma plne okeni uzivatelske prostredi na enterprise serveru?
Kdyz zacnete pracovat v IT, tak se naucite rozumet formatu (rekneme 1.0) konfiguracniho souboru aplikace X. Po nekolika letech vyvojari prejdou na uplne jiny format 2.0, ale aplikace dela to same, jen ma navic vlastnosti, ktere nepotrebujete. Po dalsich nekolika letech se objevi format 3.0, a aplikace ma opet nekolik vlastnosti navic.
Cim dele v IT pracujete, tim vice aplikaci obhospodarujete. Detaily formatu 3.0 vas nezajimaji, protoze nemate cas je studovat - jen potrebujete, aby aplikace delala to same co ve verzi s formatem 1.0. A prave zde je GUI vyhodou, protoze vas "odfiltruje" od nepodstatnych veci a umozni vam soustredit se na to podstatne. Dobre navrzene GUI do jiste miry slouzi jako expertni system, ktery uzivateli radi.
Jako zacinajici administrator to neocenite, ale kdyz mate na starosti desitky serveru a desitky aplikaci, kde se vse kontinuelne meni, pak jakakoliv pomoc, ktera setri cas, je vitana. -
set (neregistrovaný)Pokud nechapete, ze to myslim vazne, pak ani nechapete, jak funguje byznys. Tam totiz nejde o to, kolik toho vite, ale o to, jak rychle dokazete veci udelat. Pro zamestnavatele byva vyhodnejsi zamestnat prumerneho cloveka za prumernou mzdu nez spickoveho odbornika za spickovou mzdu, pokud vysledek jejich prace je stejny.
Pokud tento trend snizovani nakladu v IT nevidite, pak jste slepy. Kdyz jsem zacinal, tak administratori byli spickovi odbornici. Kdyz se podivate na soucasne administratory, tak vidite prumer a u tech nekolika vyjimek si rikate, proc to jeste deleji, kdyz v jinem oboru by dostali vyrazne vyssi plat. -
Tayto (neregistrovaný)Vite ono ne vsechno jde v IT outsourcovat aniz by se to vyplatilo. Napriklad pokud spravuji dejme tomu tri admini slozitou sit vetsi firmy plus sprava pobocek(mimo HW jeho administrace je samozrejme outsourcovana), tak by byla blbost ne-li debilita toto outsourcovat. Bylo by to velmi neflexibilni a zdlouhave cokoli resit.
-
anonymnícitace: "Dobre navrzene GUI do jiste miry slouzi jako expertni system, ktery uzivateli radi."
tak tohle je opravdu sila.... to mate namysli "pomocnicka" v offisech?
Jinak GUI samozrejme vyhody ma napr. .. ... ... ...
V pripade konfiguraci je ale jakekoli GUI pomalejsi neprehlednejsi a obecne ne-tak-vhodne (obzvlaset kdyz vysledkem je textovy konfigurak) -
set (neregistrovaný)Podival jste se na ty screenshoty z instalace SLES 10? Myslite, ze napoveda v levem sloupci je tam pro srandu kralikum? Ze usability studies se delaji jen tak pro poteseni programatoru? Ze pro uzivatele je jednodussi si nastudovat konfiguraci iptables, nez jen v YaSTu odkliknout, ze chteji pouzivat NAT?
Nektere komentare jsou vazne divne. Prece nemuzete posuzovat svet jen podle sebe a svych schopnosti. Vedle vas je tu zbyvajicich 6.6 miliard lidi. Na prodeji SW prave Vam nikdo nezbohatne. Na prodeji SW onem zbyvajicim 6.6 miliardam lidi se da zbohatnout pohadkove. -
Peter (neregistrovaný)Mam otazku na skusenejsich linuxakov, ktorych je tu podla reakcii na clanok zrejme plno ;). Vzdy ked vidim clanok/navod o vytvarani sw raidu v linuxe, prebieha to tak, ze v raide skonci vsetko okrem swap particie. Chapem, ze z vykonoveho hladiska je optimalne mat swap particiu na oboch diskoch a nechat system robit stripping (co ak spravne chapem robi system v takom pripade automaticky). Ale ak ma system naozaj nieco naswapovane a v tej chvili mi odide jeden disk, tak minimalne aplikacie ktore maju nejake data v swape spadnu. Ano, po restarte bude system opat bezat, ale preco nedat do mirroring raidu aj swap particiu a mat tak system, ktory prezije poruchu jedneho disku aj ked prave mal nieco ulozene v swape? Dakujem vopred za odpovede/vysvetlenia.
-
Dneska uz mate vsude pravdepodobne SATA disky a tam funguje zotaveni sbernice radove lepe, takze system velmi pravdepodobne prezije smrt jednoho disku a zustane bezet. Uplne jiste to ale neni, muze se take stat, ze umirajici disk posle do vyssi vrstvy zcela nesmyslna data a to povede k padu aplikace.
-
Rozšířeným omylem je, že GNU GPL zakazuje prodej software. To rozhodně není pravda a každý může libovolný GPL produkt vzít a prodávat. Stallman už na začátku hnutí GNU definoval sedm způsobů, jak na svobodném software přímo vydělávat.
U komerčních distribucí jako SUSE, RHEL, Mandriva, Linspire a dalších je to tak, že jednotlivé části (některé) jsou pod GNU GPL, ale rozhodně ne všechny. Výrobce má samozřejmě právně ošetřenou distribuci všech součástí (má distribuční licence od výrobců) a tak může systém jako celek distribuovat (a prodávat). Některé součásti ale nemusí být (a taky nejsou) volně šiřitelné, takže jako zákazník nemáte právo je dále poskytovat (kromě těch pod GNU GPL pochopitelně). Snad to na vysvětlení stači. -
miro (neregistrovaný)Konkrétně SLES jako takový, tuším, můžete mít zadarmo. Co si musíte zaplatit, jsou updaty systému, případně podporu. Anebo SLES používat zadarmo ale nezáplatovaný.
Místo RHELu by zase šel použít CentOS (pokud nepotřebujete certifikovaný systém), který je údajně to samé jako RHEL, jen jsou z něj vykuchané ochranné známky RedHatu. Jak je to u CentOSu s updaty, nevím, nikdy jsem ho nepoužíval. -
PP (neregistrovaný)S RHELem je to stejné. Při instalaci bez aktivace člověk přichází o přístup do repozitáře a tím možnost updatů. Lze to však obejít, vzhledem k binární kompatibilitě balíčků z CentOSu (což je RHEL přeložený ze zdrojových RPM zbavený ochraných známek) pouhou změnou repozitáře. Jenže není důvod proč nepoužít CentOS rovnou. Na server je obojí IMHO výborná distribuce.
-
V podstatě ano. Vy si kupujete dílo skompletované profesionály, kteří za svoje dílo ručí. Kupujete si podporu v tom smyslu, že když něco nefunguje, máte kam napsat. Nemusíte řešit co jak v kterém souboru změnit někde v pochybném fóru, prostě pošlete mail nebo zatelefonujete, a oni vám (pravděpodobně) poradí co s tím. Nutno dodat, že pokud jste v situaci, kdy celá firma stojí, protože nejede server, každá minuta je drahá. Pokud v takové situaci přiletí manažer a zjistí, že tápete někde na webu a hledáte odpověď, asi se hodně nasere. Pokud ale může zavolat firmu, ať okamžitě přijede technik, že 100 zaměstnanců nic nedělá bo jim to nefunguje, rychlý a kvalifikovaný servis je v takové situaci spásou. Asi chápete, že takový manažer nebude někde na IRC prosit někoho, aby se mu podíval na systém.
Další věc je, že u enterprise licence se (teoreticky) nemusíte starat o problémy s kompatibilitou atd. Tohle všechno řeší chlapci z firmy a vám přicházejí jen updaty solidní a v produkční kvalitě. Pravda, tady se může zdát, že běžná distribuce jako Debian bohatě stačí. Jenže ve chvíli, kdy jste promrhali nějaký ten milionek tím, že firma nejela, ukážete na smlouvu, podíváte se za co vám ručí, uvidíte že ručí, uvidíte nesplnili, šup a někdo (dodavatel) to zatáhne. Prostě, jenom penězi můžete po někom chtít odpovědnost za něco, co dělá. Pokud máte něco zadarmo, ručíte si za to bez vyjímky sami. -
honza (neregistrovaný)ano, je to pekne receno, a je vystizne popsano, proc tu SLES vubec je. Odpovednost. Je mozno rici, ze uz se udelalo vsechno, co bylo v lidskych silach, kopilo se to prece s podporou. Vsichni jsoi z obliga. Nikdo neudelal chybu. Administrator odeslal hlaseni a firma stoji. Vsimnete si, firma stoji, v obou pripadech. Ale u SLES je admin z obliga.
V tom popsanem pripade by patrne manager odpovedneho IT pracovnika presto vyhodil, i kdyz koupil SLES, ale to uz je jina pisnicka. -
ToM (neregistrovaný)Ano, tahle chimera s podporou firmy je velmi rozsirena. Jak myslite, ze probiha procesne takovy servis uvnitr spolecnosti? Ze opravdu neni o co stat potvrzuji i vyzkumy IDC a Gartneru. A penalizace? To fakt ne. To spis funguje u mensich firem nez u velke ctyrky. U tech spis dostanete bonus na nakup dalsich produktu v budoucnu prip. nejaky "critsit" upgrade za smesnou cenu.
Mimochodem co vam brani koupit si podporu na Debian?
Ale certifikace reseni je urcite vyhoda. To bez diskusi. Sice by to teoreticke melo fungovat vsude, ale znate to. Je to jen technika. Takze do provozu urcite s certifikovanym resp. overenym resenim. -
miro (neregistrovaný)Že SLES lze stáhnout, to už jsem někde četl (ale nezkoušel). On ale soudný člověk si to asi jen těžko nainstaluje bez možnosti mít ty updaty. A cena 8000 ročně pro malou neziskovku (není to školství) není úplně málo. Ty 3000 už by byly docela akceptovatelné. Uvidíme, poptám se. Díky za tip.
-
anonymníPouzivam opensuse (nepredpokladam, ze kromne podpory je mezi nemi nejaky extra rozdil) na serveru ve skole. Nektery veci maji skutecne odladeny, ale ... . Pokud neco naklikate v yast super, avsak pokud potrebujete nejake extra nastaveni tak si vetsinou s yast moc neporozumite. Navic pokud zacnete konfigurovat nejake konfiguraky rucne a pak spustite yast,tak vam velmi cato vase upravene konfiguraky prekope. Co se tyce spravy pocitacovych uctu ve skolstvi tak jsem nenasel v zadne distribuci zadny rozumny nastroj. Suse je v tomto ohledu do ceske skoly jedna z nejmene vhodnych distribuci a to z duvodu nepodpory databazi (alspon klienske casti) firebird a MS SQL. Na zakladnich a strednich skolach existuji dva nejrozsirenejsi programy pro skolni informacni system a to SAS (pouziva firebird) a Bakalari (MS SQL). Z techto databazi lze pak cerpat veskere informace o zacich a zamestnancich online takze se o tvorbu a udrzbu uzitelskech uctu ve skole jiz nemusite starat.
Co jsem potreboval a nenasel u zadne spravy uzivatelua a systemu:
- Vstah ucitel-zak (nekteri ucitele maji mit pritup do domovskych adresaru zaku)
- Cleneni zaku do trid (tj. domaci adresare zaku v adresarich dle trid napr. /home/studenti/2B/Jan_Novak, kazda trida svuj spolecny adresar pro spolecne projekty ve tride)
- Nastavovani diskovych quot pro uzivatele (zaky) i skupiny.
- Jednotana hesla do win,linux,mail,web,....
- Evidenci cistych nesifrovanych hesel uzivatelu, muze to znit divne, ale na klienskych pocitacich ve windousech je potreba velmi casto neco nastavovat primo v profilu daneho uzivatele.
- automaticke preinstalace pocitacu pre sit
- HW a SW audit
- detekce zmen hw pocitacu v siti, jako prevence pred kradezemi (studenti velmi radi v nestrezenych okamzicich upgraduji svuj domaci pocitac vymenou dilu za skolni pameti, cpu, grafiky, atd.)
- bezopsluzna instalace SW (mysleno jak pro linux, tak pro win)
- jednotne prostredi v ruznych OS ( stejny obsah plochy a dokumentu v uzivatelskych profilech na vsech uzivatelskych pc bez ohledu zda je nabootovany linux nebo win)
- moznost zakazovat a povolovat internet zakum (aby je ve vyuce nerozptyloval)
- nastavovani rychlostnich quot pro pristup k internetu (nekteri vetsinou zamestanaci radi pouzivaji DC++)
- vedeni kreditniho konta pro tisk na sitovych tiskarnach , kopirkach a plotrech
- napojeni na kontrolu vstupu do budovy (napr. zaci maji cipoce karty, urcene pro vstup do budovy, pak pokud tento sytem osidi tak, by nemeli mit pristup k pocitacum, tiskarnam, jidlu v kuchyni, atd.)
Kdyz jsem jen tak z ruznych letacku zkoumal co umi kde jaka enterprise distro a ruzne groupware tak jsem zjistil, ze mi nic nevyhovuje a pokud uz nekde neco splnuje cast mych pozadavku, tak bych to stejne musel ruzne upravovat a za to paltit tedy nechci. Nemam zkusenosti s placenou podporou linuxovych diskribuci, ale moc bych tomu neveril. Jak nekdo v diskuzi popisoval ze pujdou treba az do upravy kodu jadra tak do je opravdu scifi.
Proto jsem se radeji pustil do vlastniho programu, vetsinu veci uz umi.
Skola je tak trochu specificke prostredi kteremu se jen tak nejaky firemni model neda jednoduse prispusobit, tudis si myslim ,ze nejaka enterprise distribuce neni to prave orechove. -
Zajda (neregistrovaný)-Bakalari pouzivaji i MySQL a SAS se malokde pouziva ve verzi 6.x protoze te chybi funkce z petky. Navic ted nam hodili na hlavu skolu online(dost casto offline) kde je povinna evidence.
-Na vedeni kreditniho konta je pouzivame reseni SafeQ ktere si na linuxu docela hovi. Propojeni s LDAP databazi samozrejmost. Jinak taky mozno zneuzit open source konkurancni balik s takovym blbym nazvem.
-Cleneni zaku do trid jde udelat skriptem pri vytvareni uzivatele. Osobne zatim nepouzivam
-Souhlas s kvotami. V linuxu je to obecne debilne resene pres nejake soubory kde je uvedena quota. Proc to nemuze byt primo ve filesystemu a nebo v LDAP databazi(prime cteni nebo cachovani kvot z LDAPU a nikoliv prasopes nastavovani skriptem)? Jako jedinou moznost vidim XFS, ktery se ale spatne vzpamatovava z neodpojeni nebo spatneho odpojeni.
-Jednotna hesla viz. LDAP. V databazi jsou ulozeny celkem tri ruzne hashe, pricemz kdyz si uzivatel zmeni treba heslo z widlouzu tak se pregeneruji vsechny.
-Cista hesla neeviduji. Nevidim v tom smysl. Byt je to otazka jedne opsny. Profil se da nacist i bez neho.
-Na bezobsluznou instalaci mate treba WPKG. V praxi funguje dost podivne. Zatim mam ve fazi testovani.
-Zatim jsem mel dvoje preinstalace za tri roky. Kdyz se k tomu nepusti uzivatel jako administrator, tak obcas staci procistit widli stanice skripty a jede se dal.
-na HW a SW audit doted ani neexistuje uspokojivy komercni sw pro widle (aby to pochopil i BFT-Bloody Fucking Teacher)
-detekce zmeny HW i SW nemusim resit(studenti jsou hodni a vychovani) a to jsme velka skola. Kazdopadne dalo by se to asi taky resit i na urovni OS. Krom toho moderni desktopy maji v biosu podporu case instrusion detection a zmenu hw taky ktera se musi comitnout pred spustenim spravcovskym heslem. Verte ze hlavne u P75!!! ktere jsou u nas stale provozovany s WIN95 bych byl spis radeji kdyby si je nekdo odnesl cele. Zapojovani cizich pocitacu je mozne jen na vyhrazenych portech ve zvlastni VLAN a ostatni jsou hlidany logy ze switchu a Arpwatchem, pripadne je pouzita 802.11x autorizace(v praxi celkem makacka poprat se s widlim suplikantem:-/).
-jednotne prostredi pro vsechny asi neni zcela uplne mozne.Spis je to scifi. Mozna by jste se tomu priblizil(jako lindows treba) ale ve skutecnosti by to prineslo vice problemu nez uzitku. Clovek by mel vedet ze pracuje alespon s jinym gui kdyz ne s operacnim systemem(s tim se vlastne nepracuje).
-zakazovani a povolovani pripojeni resim pres specialni setting webmina v ovladacim modulu squidu
-QoS je u nas delano na jednotlive site a pak i jednotlive servery. DC++ by mel ted detekovat novy aplikacni firewall
-pristupovy system sice mame, ale jeho porizeni a instalaci se mnou nikdo nekonzultoval tak ho neresim. Jenom se divim tomu diletantstvi rozhodujicich pracovniku:)
Na zaver bych chtel dodat ze ne uplne vsechno vyse jmenovane je dobre implementovat, protoze to zeslozituje a zneprehlednuje cely system. Je nutne udelat nejaky kompromis. -
honza (neregistrovaný)YF zde bojuje s vetrnymi mlyny a je na case se postavit po jeho boku. Partim take mezi ty, kteri instaluji linuxove servry, ty prvni bezely jeste predtim, nez firma Suse vubec existovala. Vesmes se jedna o male firmy, 5 az 150 uzivatelu. Ani jeden z tech servru nema certifikaci a skutecne nevim, k cemu by mi byla.
Ani jedna z tech firem ovsem nenasazuje Oracle a i kdyby to delala, tak nevim, co by mi bylo platne, firma chce ode me reseni a ne server. A jestli neni mozne neco dostat ze skladu, protoze nebezi Oracle nebo buhvi co jineho, je sefum totalne fuk. Ja to musim privest k provozu.
V aplikacich se napr. pouziva rada perl-modulu, ktere nejsou soucasti standardni dodavky. Kdyz neco nejde, support se na tom otoci a je vymalovano. Je treba udelat zaznamy do xinetd, kdyz to clovek udela sam, tak uz je problem, protoze to uz je systemove a jestli se neco stane, tak opet nikdo za nic neruci. To neluvim o tom, ze potrebuji zamontovat napr. nepodporovanou fax-kartu kvuli vlastnimu fax-servru - opet mimo standard.
Ne, pro pruzne nasazeni casto s vlasnimi komponentami u malych firem to nic neprinese. A budme uprimni, firmy jako Suse o neco takoveho ani nestoji. Je u toho prilis mnoho prace za malo muziky. Proto by mel nazev znit - SLES pro firmy, ktere se spokoji s tim, co suse napadlo, kdyz SLES davali dohromady a moc neprudi.
Nyni k tem grafickym udelatkam. Predstava, ze GUI je jen takova pomucka nad temi konfiguracnimi soubory je casto opakovana pohadka malych deti. Vsechny tyto bych rad pozval k nam do firmy, delat tu grafickou nadstavbu pro nase konfiguracni soubory. Aby na vlastni kuzi mohli zazit, jak je to NEMOZNE, tyto dva zcela odlisne pristupy skloubit. Samozrejme, ze typ zaznamu klic=hodnota je mozno nejak v GUI zohlednit. Zkuste si to ale s komentari v tech konfiguracnich souborech. K jake hodnote ten komentar patri? K te pod nim? O kolik radek. Nene, jestlize pracuji s konfiguracnimi textovymi soubory a vyuzim vsech volnostich stupnu, ktere mi tento zpusob umoznuje, tak mohu jen cast vsech informaci bez pomoci umele inteligence zpracovat. -
set (neregistrovaný)Ohledne te certifikace: Vam se nikdy nestalo, ze jste poskladali pocitac na zaklade vlastni specifikace, nainstalovali OS a neco nefungovalo? Me se to u serveru v cenove kategorii kolem 200 kKc stalo mnohokrat. Napr. graficka karta zpusobovala zatuhnuti jednou za nekolik dni, RAID radice nefungovaly korektne, sitova karta zlobila, ... U certifikovaneho pocitace se predpoklada, ze tyhle mouchy uz nekdo vychytal. To je ohromna vyhoda, a proto nechapu, proc ji nechcete vyuzivat.
Navic u nas davame prednost serverum, kde mame moznost vzdaleneho pristupu na urovni BIOSu. U "jednoduchych" systemu si vystacime s IPMI (http://en.wikipedia.org/wiki/Intelligent_Platform_Management_Interface), ale jinak davame prednost napr. iLO (http://en.wikipedia.org/wiki/Integrated_Lights-Out). No a kdyz kupujeme system u HP, tak kupujeme takovy, ktery ma certifikaci pro SLES nebo Red Hat.
Ohledne te podpory: Tam prece nejde o to, ze vam Novell nebude pomahat s nestandardni konfiguraci. Tam jde o to, ze bezpecnostni patche budou k dispozici alespon 5 let. U ne-enterprise distribuci musite po (obvykle) 2-3 letech provest upgrade OS (nebo si patche generovat sam). -
BFU (neregistrovaný)Jsem trochu lepší uživatel PC. V zaměstnání používám Win doma Lin. Někdy přijdou kamarádi a chtějí zkusit Linux. Rád pomůžu, ale hlavně odkazuji na zajímavé články tak, aby si dokázali pomoci sami vyřešit problém. Každý návod, který funguje a je srozumitelný, považuji za užitečný. Ne každý kdo čte roota je správcem systému. Proto uvítám jakýkoliv návod, který bude srozumitelný pro mne a mé přátele. Rád si vyzkoušim nastavení Linuxového serveru na mé domácí síti, podle tohoto návodu nebo i jiného. Zároveň tímto děkuji každému, kdo má pochopení i pro nás, trochu pokročilejší a zvídavější uživatele ;-)
-
hally (neregistrovaný)100 ludi 100 chuti! Toto prislovie plati vsade. Keby som pracoval s linuxom 2,3 roky tak by tento prispevok pre mna nemal vyznam, ale urcite by som si nedal tu namahu aby so v niekolkych prispevkoch pisal ze je to clanok k nicomu. Netvrdim ze je perfektny, ale mnohim kto chce zacat alebo vyskusat linux pomoze.
Skusal som nainstalovat NOWS SBE2 ktora je postavena na SLES10 SP1. Pouzil som ws raid1 a po restarte uz system nenabehol. Zacal som hladat riesenie a dostal som sa k tomuto clanku. Chcel som spravit zmeny pri pouziti sw RAID ale pri pokuse naistalovat grub my hlasil ze sa nemoze naistalovat na sda ani na sdb. Tak som spustil grub a zadal prikaz setup (hd0) po ktorom sa uz nainstaloval. Skusil som restart, grub uz fungoval, ale system nenabehol.
hlasil: Kernel panic - not syncing: Attempted to kill init!
Ako mam pokracovat v odstraneni tej to chyby???
-
- SPRÁVCE APLIKACÍ
- Tester
- Senior/Medior Java Developer
- JAVA DEVELOPER HPP i IČO
- Programátor LI v jazyce C# s .NET (logistics interface)
- Vedoucí týmu Corona pro 3ds Max (C++)
-
- PowerPoint – Práce s texty a obrazci
- Tajemství motivace: Jak zvyšovat spokojenost pracovníků
- Prezentujte v angličtině!
- Umění přesvědčit druhé
- Emoce pod kontrolou II – 5 kroků ke zvládání emocí
- Staňte se mistrem zadávání úkolů
-
- SAP ABAP Programátor/ka
- Specialista/ka elektrických stanic a ochran
- SPRÁVCE APLIKACÍ
- Junior Java Developer
- Senior/Medior Java Developer
- IT Service Manager (m/ž)
-
- Tajemství motivace: Jak zvyšovat spokojenost pracovníků
- Námitka ze strany klienta? Výborně, parádní příležitost udělat dojem!
- Digitální bezpečnost: naučte se chodit v online světě bezpečně
- Emoce pod kontrolou II – 5 kroků ke zvládání emocí
- Leadership: 3 v 1
- Staňte se mistrem zadávání úkolů
ČLÁNKY DO MAILU