Hlavní navigace

Instrukční sada osmibitových mikrořadičů AVR

Pavel Tišnovský 8. 3. 2011

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme instrukční sadu osmibitových mikrořadičů AVR. Jak jsme se již dozvěděli v předchozí části tohoto seriálu, jsou mikrořadiče AVR založeny na kombinaci Harvardské architektury a architektury RISC, což se velmi výrazně projevilo i na formátu instrukční sady.

Obsah

1. Instrukční sada osmibitových mikrořadičů AVR

2. Časování instrukcí na mikrořadičích AVR a rozdělení instrukcí do kategorií

3. Instrukce provádějící operaci s jedním nebo dvěma pracovními registry

4. Podmíněné skoky

5. Tabulka podmíněných skoků

6. Podmíněné instrukce typu SKIP

7. Práce s jednobitovými hodnotami

8. Adresování používané u instrukcí typu LD (Load) a ST (Store)

9. Odkazy na Internetu

1. Instrukční sada osmibitových mikrořadičů AVR

V předchozí části seriálu o architekturách počítačů jsme si stručně popsali historii vzniku osmibitových mikrořadičů AVR vyráběných firmou Atmel. Víme již, že tyto mikrořadiče jsou založeny na kombinaci dvou architektur – Harvardské architektury, díky níž je například možné mít oddělenou paměť pro program (typu Flash) a paměť pro data (typu SRAM) a taktéž architektury RISC, z níž si konstruktéři mikrořadičů AVR vzali především ideu jednoduchých strojových instrukcí prováděných v jednom strojovém cyklu (což mj. zjednodušuje i obvodové řešení reakce na vznik přerušení) a taktéž vysoký počet pracovních registrů (16 či 32), s nimiž mohou být instrukce prováděny. Díky těmto vlastnostem se mikrořadiče AVR staly krátce po svém uvedení na trh velmi oblíbené, o čemž mj. svědčí i jejich časté používání v různých kitech, například ve slavném Arduinu (jímž se na stránkách Rootu.cz zabývá především kolega Martin Malý) nebo ve velmi povedené herní konzoli Uzebox, kterou si popíšeme příště.

Obrázek 1: Instrukční sada osmibitového mikrořadiče M68HC05.
(Zdroj: Freescale Semiconductor, Ltd. MC68HC05B6/D Rev. 4.1 08/2005)

Pojďme se nyní seznámit se základy instrukčního souboru osmibitových mikrořadičů AVR. Nebude se jednat o úplný popis se všemi podrobnostmi, protože ten lze najít v materiálech firmy Atmel. Řekneme si pouze, jaký je formát instrukcí a jak (a zda vůbec) můžeme najít nějaké paralely mezi architekturou čipů AVR a mikrořadiči, jejichž popisem jsme se již zabývali v předchozích článcích (8048, 8051, PIC a 68HCxx). Některé údaje o instrukční sadě jsme si již řekli minule. Víme již, že instrukce nejsou kódovány po bajtech, tedy tak, jak je tomu zejména u čipů 8048, 8051 či 68HCxx, kde se vždy v prvním bajtu nachází kód instrukce a v bajtech následujících potom konstanty, rozšiřující kódy některých instrukcí či adresy. Namísto toho má v případě mikrořadičů AVR naprostá většina instrukcí šířku šestnáct bitů a pouze několik málo instrukcí bylo rozšířeno na 32 bitů. Instrukce jsou načítány po šestnáctibitových slovech v jednom strojovém taktu, což je jedna z předností Harvardské architektury.

Obrázek 2: Instrukční sada osmibitového mikrořadiče 68HC08.
(Zdroj: Technical Data – MC68HC08AB16A, Freescale Semiconductor)

2. Časování instrukcí na mikrořadičích AVR a rozdělení instrukcí do kategorií

Na konci předchozí kapitoly jsme se letmo zmínili o tom, že instrukce, tj. instrukční kódy i operandy, jsou v naprosté většině případů načítány v jednom taktu. Ve skutečnosti dochází k překrývání provádění instrukcí – zatímco je v jednom strojovém taktu načítána další instrukce z paměti programu, je současně spouštěna operace definovaná v instrukci načtené v předchozím strojovém taktu. Toto překrývání je dalším znakem Harvardské architektury, protože díky oddělení paměti programu a paměti dat je zaručeno, že nedojde ke kolizím na adresové a datové sběrnici. U většiny instrukcí je vlastní operace rozložena na tři podoperace – načtení operandu či dvou operandů do záchytných registrů ALU, provedení vybrané ALU operace (součet, bitový posuv, inkrementace, bitový test …) a konečně zápis výsledku operace zpět do některého pracovního registru. Všechny tři podoperace jsou provedeny v jediném strojovém taktu (samozřejmě však existují instrukce, u nichž je časování a vlastně i způsob načítání jejich instrukčního kódu složitější).

Obrázek 3: Instrukční sada osmibitového mikrořadiče MCS-51.
(Zdroj: Gnumeric + cca hodina práce :-)

Instrukce osmibitových mikrořadičů AVR lze rozdělit podle mnoha kritérií (typ instrukce, formát instrukčního kódu, typ použitého adresního režimu atd.). My si nejdříve popíšeme některé nejtypičtější formáty instrukcí a posléze se budeme zabývat vybranou skupinou instrukcí, které mohou být některou svou vlastností zajímavé a odlišné od jiných platforem. Rozdělení instrukcí podle formátu instrukčního slova a formátu operandů je poměrně snadné. Instrukce totiž můžeme rozdělit na skupinu instrukcí operujících s jediným pracovním registrem, instrukce operující s dvojicí pracovních registrů, instrukce operující s jedním pracovním registrem a jedním registrem speciálních funkcí ležícím v I/O oblasti, instrukce obsahující přímou šestnáctibitovou adresu, popř. adresu určenou některým z adresních registrů X, Y či Z a nakonec instrukce skoků, které mohou být v závislosti na typu instrukce prováděny buď na absolutní nebo relativní adresu.

Obrázek 4: Bloková struktura osmibitových mikrořadičů AVR.

3. Instrukce provádějící operaci s jedním nebo dvěma pracovními registry

Některé aritmetické, logické a bitové instrukce provádějí operaci pouze s jediným pracovním registrem. Jedná se například o instrukce CLR (vynulování všech bitů pracovního registru), COM (jedničkový doplněk pracovního registru), NEG (dvojkový doplněk pracovního registru), INC (zvýšení hodnoty pracovního registru o jedničku), DEC (snížení hodnoty pracovního registru o jedničku), SER (nastavení všech bitů na jedničku), LSL (logický posuv doleva), LSR (logický posuv doprava), ROL (rotace doleva), ROR (rotace doprava), ASR (aritmetický posuv doprava) a SWAP (prohození horní a spodní čtveřice bitů). V operačních kódech těchto instrukcí je zapotřebí určit pouze index jednoho pracovního registru, který lze zakódovat do pěti bitů – ostatních jedenáct bitů obsahuje instrukční kód. Ovšem některé výše zmíněné instrukce ve skutečnosti používají stejné kódování jako instrukce se dvěma operandy – v tomto případě je ovšem index zdrojového a cílového registru shodný.

Obrázek 5: Instrukce pracující s jediným operandem mají v pěti bitech svého šestnáctibitového instrukčního slova uloženo číslo registru, který je použit jako zdrojový a současně i jako cílový operand.

Tím se dostáváme k poměrně velké skupině aritmetických a logických instrukcí se dvěma operandy. U architektury AVR je použit takzvaný dvouadresový kód, podobně jako u naprosté většiny v současnosti používaných mikroprocesorů a mikrořadičů. Toto označení znamená, že u instrukcí se dvěma operandy je jeden z těchto operandů použitý jak pro poskytnutí vstupních dat, tak i pro uložení výsledku operace. Z více než šedesátileté praxe vývoje instrukčních sad programovatelných počítačů se totiž ukázalo, že dvouadresový kód je pro většinu účelů dostatečně flexibilní, ale naproti tomu nejsou instrukční slova zbytečně dlouhá tak, jako by tomu muselo být u kódu tříadresového, kde se kromě obou vstupních operandů explicitně specifikuje i to, kam se má uložit výsledek operace (například by se jednalo o instrukci ADD r0, r1, r20, zatímco u dvouadresového kódu lze pouze zapsat ADD r0, r1). V případě mikrořadičů AVR je u instrukcí pracujících se dvěma operandy první operand (pracovní registr) určen pěti bity a druhý operand taktéž pěti bity. Zbylých šest bitů instrukčního slova je použito pro uložení instrukčního kódu.

Obrázek 6: V šestnáctibitovém instrukčním slovu je dostatek místa na uložení jak čísla zdrojového registru, tak i čísla registru cílového. Z tohoto hlediska tedy mají všechny pracovní registry funkci stejnou jako akumulátor.

4. Podmíněné skoky

V předchozí kapitole jsme popisem instrukcí pracujících s jedním nebo dvěma registry pokryli poměrně značnou část instrukčního kódu mikrořadičů AVR – to je ostatně typické i pro další architektury typu RISC, u nichž většina aritmetických a logických instrukcí může operovat pouze s pracovními registry, zatímco složitější adresní režimy jsou vyhrazeny většinou (téměř výhradně) na instrukce čtení a zápisu dat z/do pracovních registrů (LD, ST). Nicméně další důležitou částí instrukční sady jsou podmíněné skoky. Jedná se o instrukce pracující na základě aktuálních hodnot podmínkových bitů uložených ve stavovém registru popsaném minule – zde se tedy naopak architektura AVR dosti podstatným způsobem odlišuje například od čistě RISCové architektury MIPS, kde se jejím tvůrcům podařilo vyhnout se nutnosti použití stavového registru, což sice některé programové konstrukce poněkud komplikuje, na druhou stranu je však z procesoru odstraněna další stavová informace komplikující například přepínání vláken, reakci na přerušení, vracení předpřipravených výsledků operací při špatné predikci skoku a/nebo přepínání výpočtů mezi několika ALU.

Obrázek 7: Formát instrukce BRBS. Povšimněte si, že v instrukčním slovu je uložena jak relativní adresa skoku, tak i tři bity pro index testovaného bitu stavového registru.

Nicméně se vraťme k podmíněným skokům u osmibitových mikrořadičů AVR. Tyto skoky obsahují přímo ve svém instrukčním slovu sedmibitovou konstantu umožňující provést relativní skok na adresu PC-64 až PC+63, samozřejmě s tím dodatkem, že delší skoky (v rámci celého adresního prostoru paměti programu) lze zapsat dvojicí instrukcí: podmíněného skoku s opačnou podmínkou následovaného nepodmíněným „dlouhým“ skokem. Všechny typy podmíněných skoků jsou vypsány v tabulce uvedené v následující kapitole. Povšimněte si, že podmíněné skoky jsou rozděleny do několika skupin: skoky podporující testování čísel bez znaménka, skoky podporující testování čísel se znaménkem (v oblasti osmibitovým mikrořadičů ne zcela obvyklé!), skoky pro zpracování dalších příznaků (interrupt flag…) a konečně skoky využívané při práci s jediným příznakovým bitem, který je možné meziuložit do bitu T stavového registru.

Obrázek 8: Formát instrukce BRBC je až na obsah jediného bitu shodný s formátem instrukce BRBS.

5. Tabulka podmíněných skoků

V následující tabulce jsou vypsány všechny podmíněné skoky podporované osmibitovými mikrořadiči AVR. Povšimněte si zejména jedné zajímavosti, která spočívá v tom, že všechny podmíněné skoky jsou ve skutečnosti reprezentovány pouze dvojicí instrukcí BRBC s,k (proveď skok, pokud je bit s stavového registru nulový) a BRBS s,k (proveď skok, pokud je bit s stavového registru jedničkový). Tato vlastnost instrukční sady AVR je umožněna tím, že přímo ve stavovém registru je umístěn i v podstatě nadbytečný příznak S (signum flag), který je po každé aritmetické a logické operaci vypočten ze dvou dalších příznaků N (negative flag) a V (two's complement overflow flag) následovně: S = N xor V. Díky existenci tohoto příznaku vyhodnocovaného přímo aritmeticko-logickou jednotkou bylo možné zjednodušit logiku řadiče při provádění podmíněných skoků:

Instrukce Ekvivalent Typ Popis
BRBC s,k × obecný skok Branch if Status Flag s Cleared
BRBS s,k × obecný skok Branch if Status Flag s Set
BREQ k BRBS 1,k bez/se znaménkem Branch if Equal (Z = 1)
BRNE k BRBC 1,k bez/se znaménkem Branch if Not Equal (Z = 0)
BRCS k BRBS 0,k bez znaménka Branch if Carry Set if (C = 1)
BRCC k BRBC 0,k bez znaménka Branch if Carry Cleared if (C = 0)
BRSH k BRBC 0,k bez znaménka Branch if Same or Higher if (C = 0)
BRLO k BRBS 0,k bez znaménka Branch if Lower if (C = 1)
BRGE k BRBC 4,k se znaménkem Branch if Greater or Equal, Signed if (N xor V= 0)
BRLT k BRBS 4,k se znaménkem Branch if Less Than, Signed if (N xor V= 1)
BRMI k BRBS 2,k se znaménkem Branch if Minus if (N = 1)
BRPL k BRBC 2,k se znaménkem Branch if Plus if (N = 0)
BRVS k BRBS 3,k se znaménkem Branch if Overflow Flag is Set if (V = 1)
BRVC k BRBC 3,k se znaménkem Branch if Overflow Flag is Cleared if (V = 0)
BRHS k BRBS 5,k BCD aritmetika Branch if Half Carry Flag Set if (H = 1)
BRHC k BRBC 5,k BCD aritmetika Branch if Half Carry Flag Cleared if (H = 0)
BRTS k BRBS 6,k bitový test Branch if T Flag Set if (T = 1)
BRTC k BRBC 6,k bitový test Branch if T Flag Cleared if (T = 0)
BRIE k BRBS 7,k bitový test Branch if Interrupt Enabled if (I = 1)
BRID k BRBC 7,k bitový test Branch if Interrupt Disabled if (I = 0)

Obrázek 9: Překrývání načítání a provádění instrukcí u osmibitových mikrořadičů AVR.

6. Podmíněné instrukce typu SKIP

Zajímavým a užitečným doplňkem k podmíněným skokům je pětice instrukcí typu SKIP. Jedná se o instrukce, které po splnění nějaké podmínky přeskočí následující instrukci (jde tedy o podobné typy instrukcí, s jakými jsme se již setkali při popisu osmibitových mikrořadičů PIC). V praxi to znamená, že pokud podmínka není splněna, zvýší se čítač instrukcí PC o jedničku (bude ukazovat na následující instrukci), zatímco pokud je podmínka splněna, je obsah PC zvýšen o dvojku nebo o trojku, v závislosti na tom, zda má instrukce následující za instrukcí typu SKIP délku jednoho nebo dvou slov (již minule jsme si řekli, že PC adresuje instrukce po dvoubajtových slovech, nikoli po jednotlivých bajtech). Důvod pro existenci instrukcí typu SKIP je v podstatě velmi jednoduchý – kvůli tomu, že v instrukčním kódu těchto instrukcí je uveden i index pracovního registru (popř. registru z I/O prostoru) a taktéž index testovaného bitu 0–7 (nebo index druhého pracovního registru), není zde již místo pro uložení relativní adresy skoku a tvůrci instrukční sady mikrořadičů AVR nechtěli, aby se zbytečně zvyšoval počet 32bitových instrukcí.

Obrázek 10: Osmibitový mikrořadič AVR ATtiny-4 s šestipinovém pouzdru.

V následující tabulce je vypsáno všech pět podporovaných instrukcí typu SKIP:

Jméno instrukce Operand číslo 1 Operand číslo 2 Popis instrukce
SBRC pracovní registr 0–31 index bitu 0–7 skip pokud je daný bit pracovního registru nulový
SBRS pracovní registr 0–31 index bitu 0–7 skip pokud je daný bit pracovního registru nastaven na jedničku
SBIC I/O registr 0–31 index bitu 0–7 skip pokud je daný bit I/O registru nulový
SBIS I/O registr 0–31 index bitu 0–7 skip pokud je daný bit I/O registru nastaven na jedničku
CPSE pracovní registr 0–31 pracovní registru 0–31 skip pokud je obsah obou registrů shodný

Obrázek 11: Osmibitový mikrořadič AVR ATtiny-4 s osmipinovém pouzdru, kde je ovšem ve skutečnosti zapojeno pouze šest pinů, podobně jako na předchozím obrázku.

7. Práce s jednobitovými hodnotami

V předchozí kapitole jsme si popsali instrukce typu SKIP, které jsou zároveň instrukcemi pracujícími s jednotlivými bity pracovních registrů nebo I/O registrů. Vzhledem k tomu, že osmibitové mikrořadiče AVR, stejně jako vlastně i všechny další osmibitové mikrořadiče, obsahují v I/O oblasti mnoho registrů speciálních funkcí, s nimiž se efektivně operuje pouze na bitové úrovni, jsou bitové operace nedílnou a velmi užitečnou součástí instrukční sady mikrořadičů AVR. Představme si například, že chceme blikat LED připojenou na jeden z pinů portu B. Je samozřejmě možné pomocí bitových masek nastavovat a nulovat bit odpovídající vybranému pinu, ovšem mnohem jednodušší je použít bitovou operaci pro nastavení pinu na nulu či jedničku (při zápisu do I/O registru PORTB), popř. negovat původní logickou hodnotu na pinu zápisem jedničky do příslušného bitu I/O registru PINB. Některé další bitové instrukce navíc slouží pro manipulaci s příznakem T uloženým ve stavovém registru. Připomeňme si, že obsah tohoto bitu lze použít v podmíněných skocích BRTS (skok pokud je T jedničkový) a BRTC (skok pokud je T nulový).

Obrázek 12: Struktura jednoho vstupně-výstupního pinu mikrořadiče AVR. Povšimněte si možnosti připojit na pin interní pull-up rezistor.

Bitově orientované instrukce, včetně instrukcí podmíněného skoku zmíněných v předchozích kapitolách, jsou vypsány v následující tabulce:

Jméno instrukce Typ instrukce Popis
SET nastavení bitu T nastavení bitu T na jedničku
CLT nastavení bitu T vynulování bitu T
BLD Rd, b práce s bitem T nastavení bitu bbb pracovního registru Rd na hodnotu určenou bitem T
BST Rd, b práce s bitem T nastavení bitu T z bitu bbb pracovního registru Rd
BRTS k podmíněný skok skok pokud je bit T jedničkový
BRTC k podmíněný skok skok pokud je bit T nulový
SBI A, b I/O operace nastavení bitu b v registru speciálních funkcí ležícího v I/O oblasti
CBI A, b I/O operace vynulování bitu b v registru speciálních funkcí ležícího v I/O oblasti

Obrázek 13: Automatická pre-dekrementace adresy při použití adresních registrů X, Y a Z.

8. Adresování používané u instrukcí typu LD (Load) a ST (Store)

V předchozí části seriálu o architekturách počítačů jsme si mj. řekli i to, jakým způsobem je poslední šestice osmibitových pracovních registrů používána ve formě trojice šestnáctibitových adresních registrů X, Y a Z. Tyto adresní registry jsou využívány především v instrukcích typu LD (Load) a ST (Store). Obsah libovolného adresního registru může být použit pro nepřímé adresování operandu uloženého v paměti dat, popř. se také může provést post-inkrementace nebo pre-dekrementace obsahu adresního registru (vhodné například pro procházení polem). Navíc je při použití registrů Y a Z možné k obsahu registru přičíst šestibitový offset uložený přímo v instrukčním kódu. Registr Z má ještě jeden speciální význam – lze ho použít při adresování dat uložených v paměti programu, tj. mohou zde být uloženy například různé kódovací tabulky atd. Instrukce LDS se od ostatních instrukcí odlišuje v tom, že za instrukčním kódem je umístěna šestnáctibitová přímá adresa – jedná se tedy o jednu z několika málo instrukcí o délce 32 bitů.

Obrázek 14: Automatická post-inkrementace adresy při použití adresních registrů X, Y a Z.

V následující tabulce jsou vypsány různé varianty instrukce LD (Load) s tím, že u instrukcí ST (Store) jsou možnosti podobné, i když například instrukce LDI nemá z pochopitelného důvodu svůj ekvivalent:

Instrukce Délka Popis
LDI Rd, k 16b načtení konstanty do pracovního registru Rd
LDS Rd, k 32b načtení hodnoty z adresy zadané šestnáctibitovou konstantou
LD Rd, X 16b načtení bajtu z adresy (X) – nepřímé adresování
LD Rd, X+ 16b načtení bajtu z adresy (X), inkrementace adresního registru X
LD Rd, -X 16b dekrementace X, načtení bajtu z adresy (X)
LD Rd, Y 16b načtení bajtu z adresy (Y)
LD Rd, Y+ 16b načtení bajtu z adresy (Y), inkrementace adresního registru Y
LD Rd, -Y 16b dekrementace Y, načtení bajtu z adresy (Y)
LD Rd, Y+q 16b načtení bajtu z adresy (Y+q), kde q je šestibitový offset
LD Rd, Z 16b načtení bajtu z adresy (Z)
LD Rd, Z+ 16b načtení bajtu z adresy (Z), inkrementace adresního registru Z
LD Rd, -Z 16b dekrementace Z, načtení bajtu z adresy (Z)
LD Rd, Z+q 16b načtení bajtu z adresy (Z+q), kde q je šestibitový offset
LPM Z 16b načtení bajtu z paměti programu adresované (Z) do registru R0 (speciální formát pouze pro tento registr)
LPM Rd, Z 16b načtení bajtu z paměti programu adresované (Z) do registru Rd
LPM Rd, Z+ 16b načtení bajtu z paměti programu adresované (Z) do registru Rd, inkrementace Z

Obrázek 15: Další podporovaný způsob adresování, kdy se k bázové adrese uložené v některém z adresních registrů Y nebo Z přičítá šestibitový offset.

9. Odkazy na Internetu

  1. AVRFreaks Wiki
    http://www.avrfre­aks.net/wiki/in­dex.php/Main_Pa­ge
  2. Atmel AVR 8– and 32-bit
    http://www.at­mel.com/produc­ts/avr/
  3. tinyAVR
    http://www.at­mel.com/dyn/pro­ducts/devices­.asp?category_id=163&fa­mily_id=607&sub­family_id=791
  4. AT-Mini
    http://www.mi­kroe.com/eng/pro­ducts/view/649/at-mini-board/
  5. Arduino
    http://www.ar­duino.cc/
  6. AVR Microcontroller
    http://www.en­gineersgarage­.com/articles/a­vr-microcontroller
  7. Atmel AVR – Wikipedia
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/At­mel_AVR
  8. AVR instruction set
    http://avr.hw­.cz/architektu­ra/instukce.html
  9. Porovnání jednotlivých procesorů AVR
    http://avr.hw­.cz/architektu­ra/porovnani.html
  10. 68HC11 Instruction Set
    http://www.cs­.uaf.edu/2007/fa­ll/cs441/proj1no­tes/sawyer/in­st.html
  11. 68HC11 OpCode Map
    http://home.e­arthlink.net/~tdic­kens/68hc11/68h­c11_opcode_map­.html
  12. A Simple Robot Using the 68HC11 Processor
    http://home.e­arthlink.net/~tdic­kens/68hc11/trp­2/trp2.html
  13. 68HC11 C-Compiler (Imagecraft)
    http://microcon­trollershop.com/pro­duct_info.php?pro­ducts_id=188
  14. GNU Development Chain for 68HC11&68HC12
    http://www.gnu­.org/software/m68hc11/
  15. GNU C for 68HC11 – documentation
    http://www.gnu­.org/software/m68hc11/m­68hc11_doc.html
  16. The P-Brain tm Microcontroller Kit
    http://www.fu­turebots.com/bra­in.htm
  17. Wikipedia: Motorola 68HC05
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mo­torola_68HC05
  18. Wikipedia: Freescale 68HC08
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/68HC08
  19. Wikipedia: Freescale 68HC11
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/68HC11
  20. Wikipedia: Freescale 68HC12
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fre­escale_68HC12
  21. HC05 Processor Families
    http://www.fre­escale.com/we­bapp/sps/site/o­verview.jsp?no­deId=016246844­98633
  22. HC08 Processor Families
    http://www.fre­escale.com/we­bapp/sps/site/o­verview.jsp?no­deId=016246844­97663
  23. Digital Core Design 68HC08 – HDL IP Core
    http://www.dcd­.pl/acore.php?id­core=82
  24. Freescale 68HC11
    http://www.fre­escale.com/we­bapp/sps/site/ta­xonomy.jsp?no­deId=016246844­98635
  25. Lifecycle of a CPU:
    http://www.cpushac­k.net/life-cycle-of-cpu.html
  26. Most wanted CPU of the world:
    http://www.cpu-galaxy.at/CPU/In­tel%20CPU/3002–8008/4004%20G­rey.jpg
  27. Wikipedia: 6502:
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/6502
  28. The Western Design Center, Inc.:
    http://www.wes­terndesigncen­ter.com/
  29. Apple II History Home:
    http://apple2his­tory.org/
  30. www.6502.org:
    http://www.6502­.org/
  31. Stránky firmy Microchip Technology
    http://www.mi­crochip.com/
  32. Výběr z různých modelů (osmibitových) mikrořadičů PIC
    http://www.mi­crochip.com/ste­llent/idcplg?Id­cService=SS_GET_PA­GE&nodeId=2661
  33. Řada (rodina) osmibitových mikrořadičů PIC 10
    http://www.mi­crochip.com/Pa­ramChartSearch/char­t.aspx?branchID=1009&mi­d=10&lang=en&pa­geId=74
  34. Řada (rodina) osmibitových mikrořadičů PIC 12
    http://www.mi­crochip.com/Pa­ramChartSearch/char­t.aspx?branchID=1001&mi­d=10&lang=en&pa­geId=74
  35. Řada (rodina) osmibitových mikrořadičů PIC 14
    http://www.mi­crochip.com/Pa­ramChartSearch/char­t.aspx?branchID=1008&mi­d=10&lang=en&pa­geId=74
  36. Řada (rodina) osmibitových mikrořadičů PIC 16
    http://www.mi­crochip.com/Pa­ramChartSearch/char­t.aspx?branchID=1002&mi­d=10&lang=en&pa­geId=74
  37. Další výběr z různých modelů mikrořadičů PIC
    http://www.mi­crochip.com/map­s/microcontro­ller.aspx
  38. PIC microcontroller (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/PIC_mi­crocontroller
  39. Mikrokontrolér PIC (Wikipedia CZ)
    http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Mi­krokontrolér_PIC
  40. FLASHFORTH for the PIC18F and the dsPIC30F
    http://flashf­orth.sourcefor­ge.net/
  41. FlashForth
    http://www.sou­rceforge.net/pro­jects/flashfor­th
  42. Free Pic software tools
    http://softwa­repic.50webs.com/fre­esoft.html
  43. What is Amicus?
    http://www.pic­basic.org/pro­ton_lite.php
  44. Amicus FAQ
    http://www.my­amicus.co.uk/faq­.php?s=2e8d12e7f4c23e775­776f4916876354b&
  45. Microcontrollers development tools
    http://www.gnu­pic.dds.nl/
  46. gpsim (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Gpsim
  47. gpsim home page
    http://gpsim.sou­rceforge.net/gpsim­.html
  48. The FreeRTOS Project
    http://www.fre­ertos.org/
  49. FreeRTOS (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fre­eRTOS
  50. Serial EEPROM (93C46 / 93CS46) Routines
    http://www.pjrc­.com/tech/8051/se­rial-eeprom.html
  51. Great Microprocessors of the Past and Present (V 13.4.0)
    http://jbayko­.sasktelwebsi­te.net/cpu.html
  52. SPI interface tutorial
    http://www.best-microcontroller-projects.com/spi-interface.html
  53. Serial Peripheral Interface Bus
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Se­rial_Peripheral_In­terface_Bus
  54. EUSB to SPI bus Kit
    http://www.ei­dusa.com/Elec­tronics_Kits_E­USB_To_SPI_BUS­.htm
  55. SPI Block Guide V03.06, Freescale Semiconductor
    http://www.fre­escale.com/fi­les/microcontro­llers/doc/ref_ma­nual/S12SPIV3­.pdf
  56. What is SPI?
    http://www.fpga4fun­.com/SPI1.html
  57. SPI – A simple implementation
    http://www.fpga4fun­.com/SPI2.html
  58. Bit-banging
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Bit-banging
  59. Joint Test Action Group
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/JTAG
  60. I2C
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/I2C
  61. Seriál o programovacím jazyce Forth:
    seriál o programovacím jazyce Forth
  62. Display Data Channel
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Dis­play_Data_Chan­nel
  63. I2 Background
    http://www.mi­croport.tw/blog­new.php?blog_no­=7#theory
  64. PIC16F87X, 28/40-pin 8-Bit CMOS FLASH Microcontrollers
    Microchip Technology Inc.
    http://www.mi­crochip.com
Našli jste v článku chybu?

8. 3. 2011 22:59

Mard (neregistrovaný)

Naprostý souhlas! Kdo zná klasické metody tvorby operačních příkazů, ať již u Z80 nebo třeba velkých mašin typu Cray, tak by se mu instrukční soubor AVR měl líbit. Ale přiznám se že instrukční soubor PIC (zejména straších typů třeba PIC14F84 a podobných, kde se zmítá 14-ti bitová instrukce s 8-mi bitovým operandem) mi příliš sympatický není. Na druhou stranu jsou lidé, co se naučili chodit po rukách velmi dovedně, takže jsem si jist že i instrukční soubor PIC může být někomu sympatický. Ale form…

10. 3. 2011 12:11

Vlastnim tu druhou knizku (C pro mikrokontrolery) a moc ji nedoporucuji. Nevim jestli je to spatnym prekladem nebo jestli puvodni autor nemel moc zkusenosti s C a hlavne C++ (kapitola o C++ je dost bidna), ale mam pocit, ze by Vas tato knizka spis mohla zmast divnou terminologii atd. Take je to dost zamereno na 8051 a taktez na IAVR (screenshoty atd.).

Asi bych Vam pro klasickou vyuku cecka doporucil Herouta (vyuzijete prakticky vse, snad krome I/O) + tu prvni zde zminovanou knizku.

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vitalia.cz: Jak vybrat ořechy do cukroví a kde mají levné

Jak vybrat ořechy do cukroví a kde mají levné

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube