Možnost volby
Používám open source. Linux, Thunderbird, LibreOffice. Na mobilu mám Android. Pro přihlašování do e-shopů a k portálům státní správy jsem dal přednost nezávislému MojeID před komerčním BankID. Ale na rozdíl od kamarádů, kteří si psali elektronický zpěvník, mám placenou verzi aplikace pro muzikanty. Proč by ne? Někdy mi dává smysl open source, svobodný software a někdy uzavřená placená aplikace, protože mi vyhovuje to co mi nabízí a jsem za ní ochotný platit. Tak je to podle mě správně. Možnost volby.
Tak jako chci mít možnost volby mezi placenou verzí uzavřeného komerčního software a open source, mezi nezávislým MojeID a korporátním BankID, stejně tak chci volbu mezi komerční limitovanou službou připojení k internetu a mezi spolkovou činností, kde se něco přiučím, sáhnu si na krumpáč a lopatu, lezu po střechách, dostanu se ke konfiguraci routerů. Já si vybral komunitu nadšenců v místním občanském sdružení, rozhodně nejen kvůli připojení k internetu.
Malá nezajímavá lokalita
Před necelými 20 roky se v naší lokalitě kompletně budovaly nové sítě, ulice a chodníky. Sousedé oslovili komerční poskytovatele připojení, jestli by alespoň položili do výkopů chráničky ke každému domu. Kdo ví, co všechno bude možné přes kabel za pár let poskytovat… sto rodin pro ně bylo nezajímavých. Náklady na pokládku by byly sice nízké, ale pro ně to byly pořád jen zbytečné náklady.
Raději potom skupovali malé lokální společnosti poskytující připojení. Například i tu jedinou, která tehdy pokrývala wifinou naši lokalitu. Koupila ho velká společnost, záhy vypnula přípojné body pro Wi-Fi a všichni zákazníci byli donuceni buď přejít na připojení datovou SIMkou a nebo hledat jiného poskytovatele.
Já se tehdy se sousedy rozhodl požádat o pomoc zkušenější a ochotné lidi z místního občanského sdružení. Poradili, pomohli a ještě učili. Taky zvali na posezení s pivem, buřty, klábosením a kytarou. Ochotní dobrovolníci pořádají odpoledne se skákacím hradem a zmrzlinou pro děti.
Komunitně = společně
Který komerční poskytovatel pořádá pro své zákazníky několikrát do roka takové neformální setkání s jídlem, pitím, živou muzikou? Dělá zábavné odpoledne pro děti zákazníků? Nabízí zákazníkům zdarma využití bazénu nebo tenisových kurtů? Učí zákazníky nové technologie? Ochotně zapůjčí nářadí a ukáže, jak s ním zacházet? Zkrátka, který komerční provider podporuje zejména na menších městech společenský, kulturní a sportovní život? Takového neznám, a jestli existuje, tak ne v našem okolí.
Ano, kromě toho, že pokecáme o dětech, o práci na zahradě, o zpoždění vlaků, o nových filmech, bavíme se i o počítačích, programování, administraci a sítích. Stejně jako se rybáři baví o všem možném a také o rybách, návnadách, prutech a člunech. Jako se myslivci baví o kancích, srnkách, bažantech, zbraních a psech.
Několikrát do roka mi volají obchoďáci největších telefonních a internetových poskytovatelů v Česku a přicházejí s úžasnými nabídkami. Když zjistí, že bydlím v lokalitě, která opravdu nemá přivedenou kabeláž pro pevný internet, „smutně“ mi nabídnou alespoň mobilní připojení. S výrazně nižší rychlostí než mám, s FUP a měsíčním limitem. O nepříjemném ceníku nemluvě.
Jen komerčně!
Finanční správa od roku 2014 prošetřuje činnost „internetových“ spolků a sdružení. Samozřejmě souhlasím s potíráním nelegální činnosti, ale v těchto kauzách Finanční úřady (FÚ) postupují v duchu presumpce viny a navíc dost necitlivě. Pro koho není stresující, když vás k výslechu předvolá Finanční úřad? Možná ne pro toho, koho vyšetřují často. Ale to se běžnému člověku nestává.
K tomuto stresu si přičtěte stres starého člověka s omezenou hybností, který dostane předvolání k výslechu na FÚ v jiném městě. Jak se vůbec dostat do jiného města k výslechu je pro někoho velký problém, ovšem ne pro předvolávajícího úředníka FÚ. Ten jen poslal úřední dopis. Důvod toho všeho? Údajně jde o zastírání podnikání, protože dle FÚ se dá internet provozovat jen komerčně.
Slyšel jsem jeden z argumentů úředníků z Finančního úřadu, proč jsou internetové spolky a sdružení skryté komerční subjekty. Prý je to, mimo jiné, jasně vidět na neaktivitě členů. Málo lidí chodí s krumpáčem, málo lidí leze na střechy a málo lidí chodí na valnou hromadu. Podle mé zkušenosti je běžná aktivita lidí v libovolné komunitě maximálně kolem deseti procent. Na diskuzních fórech, na sociálních sítích, ve spolku chovatelů psů.
Jinde to nevadí, ale v případě lokálních spolků, které kromě jiných aktivit také budují lokální počítačové sítě s připojením k internetu, tam už to je podle FÚ špatně. Místo toho, aby úředníci nestranně a individuálně v konkrétních případech prověřovali, zda se nejedná o obcházení zákona, přistupují ke všem spolkům a jejich vedoucím členům apriori jako k podvodníkům. Čí zájmy nebo prospěch tímto přístupem Finanční správa hájí?
Síť patří k životu
Spolková činnost, občanské aktivity a hlavně spousta lidské energie jsou nezbytné k tomu, aby menší města žila. Tedy pokud to nemají být noclehárny, uzavřené satelity a zmírající města duchů. V lokálních nekomerčních spolcích, jejichž členové posledních 20 let mimo jiné věnují obrovské množství úsilí a času do rozvoje a údržby sítí, se začali dávat dohromady lidé, kteří tehdy nechtěli jen po nocích nasávat modré záření z monitoru propojeni s druhými modemem.
V začátcích to byl punk s anténou z plechovky, pak 2,4 GHz, 5 GHz, metalika, 40 GHz a nakonec optika. Ale kromě toho postupně taky s fotkami dětí a manželek vedle monitoru. Pomáhali sousedům mít doma ten internet v době, kdy to nebyl standard, kdy se to státu hodilo, protože stát digitalizaci chtěl, ale komerční poskytovatelé nestíhali. Jenže i dnes to není všude ideální, ani leckde ve velkých městech. Stále jsou oblasti, kde provozovatelé komerčních sítí nebudují infrastrukturu s dnešními standardy kvalitního a finančně dostupného internetu. Protože by se jim to nevyplatilo.
Ale já bych i v téhle oblasti chtěl mít dál možnost volby a nejsem sám. Na webu nekomercni.net si můžete přečíst, kolik lidí a spolků je takto prošetřováno, očerňováno a zbytečně ohroženo.