Jak to bylo doopravdy?

zveřejnila výsledky testu v němž porovnávala operační systémy Windows NT Server 4.0 v provedení Enterprise Edition, „konvenčně vyvíjené“ unixové operační systémy IBM AIX 4.3.2, Compaq Tru64, HP-UX 11.0, SGI IRIX 6.5, Sun Solaris 7 a dále dvě distribuce operačního systému Linux – Red Hat Linux 5.2 (byla vydána 2. listopadu minulého roku) a novější distribuci Caldera OpenLinux 2.2. Výsledky testu byly publikovány pod názvem „Linux: How Good Is It?“. Testy operačních systémů jsou prováděny dlouhodobě a do poslední verze zmiňované studie byly přidány i dvě zmíněné linuxové distribuce.

Kompletní výsledky jsou k dispozici pouze za cenu $995, proto se tyto teze zakládají pouze na částečných výsledcích zvěřejněných na webovém serveru společnosti D.H. Brown. Celý dokument má celkem 16 stran a jsou v něm zmíněny všechny aspekty, které souvisí s vlastním testováním, ale nikoli konkrétní výsledky. Ostatně tyto výsledky ani společnost D.H. Brown zveřejnit nemůže (alespoň co se týče licenčích ujednání Windows NT, pouze po předchozím písemném povolení společnosti Microsoft).

Ve zmiňované zprávě je několik faktů, které přímo kontrastují s jinými ve zprávě uvedenými fakty – např. jistě laskavému čtenáři neuniklo, jak na výstavě LinuxWorld Expo několik techniků jedné významné společnosti (IBM) demonstrovalo, že s pomocí několika počítačů (přesněji se sedmnácti servery IBM Netfinity) s nainstalovanou distribucí Red Hat Linux 5.2, zakoupenou den před zahájením výstavy v supermarketu, dosáhlo výkonu porovnatelného se superpočítači značky Cray za neporovnatelně nižší cenu. Naproti tomu se ve zprávě společnosti D.H. Brown uvádí, že Red Hat Linux zatím není připraven pro nasazení jako výpočetní databázový cluster.

Dalším zajímavým tvrzením je, že „hnutí Open Source stále ještě musí ukázat, že je schopné konkurovat“. Myslím, že testy společnosti NetCraft, které ukazují procentuální zastoupení různých webových serverů na Internetu, jasně ukazují, že dominantním webovým serverem je se stále více než 50 procenty Open Source server Apache, na jehož základech chce společnost IBM stavět své e-commerce aplikace a to dokonce i na platformě Microsoft Windows NT.


Vlastní testy společnosti D.H. Brown byly rozděleny do šesti částí:

• škálovatelnost
• spolehlivost, dostupnost a použitelnost
• internetové funkce
• správa systému
• distribuované služby pro nasazení v enterprise řešeních
• podpora PC klientů

Těchto šest kategorií nebylo vybráno náhodně. Bohužel, podle mého názoru byla vynechána jedna podstatná kategorie a tou je bezpečnost, která jistě v enterprise řešeních hraje dosti významnou roli. Bezpečnost je pro nasazení v podnicích jedním z nejdůležitějších faktorů (pomineme-li cenu řešení, ale tu vzhledem k ceně linuxových distribucí raději zanedbáme abychom byli objektivní). Vždyť kdo by chtěl, aby mu někdo cizý, neznámý, mohl odcizit důležité finanční či jiné informace? Asi nikdo a to je podle mého názoru nejužší místo zmiňovaných testů. Kategorie bezpečnosti by jistě celkovými výsledky dosti výrazně zamíchala, protože vám je jistě známo s jakými intervaly jsou uveřejňovány patche (či service packy) jednotlivých operačních systémů. Ty systémy, jejichž zdrojové kódy jsou otevřené (Open Source) jsou v této kategorii mírně vpředu, protože bezpečnostní chyby mohou být nalezeny mnohem dříve a mohou také být i mnohem dříve odstraněny. Velmi známým faktem je, že např. u tzv. chyby F00F, která postihla několik typů procesorů společnosti Intel byl Linux jedním z prvních operačních systémů, který měl k dispozici opravu.


Škálovatelnost

Když jsem si četl obsah této kapitolky v konečné zprávě o testování, nevěřil jsem svým očím – společnost D.H. Brown zde totiž porovnává naprosto neporovnatelné. Ale postupně. Red Hat Linux i Caldera OpenLinux v testovaných verzích obsahují linuxové jádro verze 2.0.x, které má jistá omezení – přiznejme si to. Např. velikost jednoho souboru je omezena na 2GB, velikost paměti je omezena číslem o něco větším než 960MB (ve zprávě se uvádí 1GB, což je nesmysl, protože v oblasti nad 960MB jsou uloženy důležité tabulky jádra týkající se mapování paměti a tak tato oblast nemůže být využita.) Ovšem úprava na jádro podporující dva gigabajty je triviální a je dokonce popsána i v samotných zdrojových textech a její nalezení na Internetu je otázkou napsání textu „linux memory 2GB“ do jednoho z prohledávačů UseNet News (tak mne napadá, že bychom mohli vyrobit také Enterprise verzi Red Hat Linuxu).

Toto jsou opravdu nedostatky Linuxu, které vyplývají z použité platformy. Intelovská architektura je totiž postavena s maximálním omezením adresovatelné paměti na 4GB a tak podpora více než 4GB je nemyslitelná (alespoň v současné době). Naproti tomu se ve zprávě porovnávají linuxové distribuce s jinými operačními systémy na jiných platformách, kde toto omezení není. Jak laciný a zároveň nesmyslný argument, který budou dále používat lidé, kteří prostě nerozumí technické stránce věci a slepě jdou za tím, co jim někdo řekl či napsal.

V odstavci o podpoře SMP je další fakt, že Linux ve verzích 2.0.x obsahoval pouze jednoduchý zámek kolem kritických sekcí a tak pokud se jádro nacházelo v některé z kritických sekcí, nemohl žádný jiný procesor pracovat. To vše se téměř dokonale změnilo ve verzi 2.2.x, kdy je již vetšina operací zamykána na co nejkratší dobu (tzv. fine-grained locking). Velice zajímavé je tvrzení, že Linux ve verzi 2.2.x obsahuje něco mezi 10 až 100 zámky. Což je dosti málo v porovnání s jinými systémy. Ale tvrzení, že Linux má 10 až 100 zámků je dosti slabé. Bohužel konkrétnější číslo či menší interval ve zprávě uveden není. Ale i tak je hodně pravdy na tvrzení, že v podpoře SMP systémů je třeba na Linuxu ještě hodně udělat. To je fakt. Zvláště některé ovladače nejsou na víceprocesorových sytémech stabilní a neposkytují maximální výkon – např. některé síťové karty 3Com nebo řadiče Adaptec.


Spolehlivost, dostupnost a použitelnost

Tato kategorie mne zajímala nejvíce, protože sám používám distribuci Red Hat Linux na všech mnou spravovaných systémech a byl jsem proto zvědav, zda se potvrdí mé zkušenosti, že na dobrém a stabilném hardwaru Linux běží a běží až do té doby, kdy je nutno upgradovat UPSku nebo třeba přidat paměť. Naproti tomu pracovní stanice mých kolegů (Microsoft Windows NT 4.0 v provedení server nebo workstation) jsou velmi častým zdrojem promarněných chvil jejich vlastníků. Velice podobně jako Linux na tom jsou i v této zprávě názývané „konvenční“ unixové systémy. Zkušenosti mám pouze se systémy HP-UX, AIX, IRIX a Solaris, ale jejich stabilita je naprosto totožná se stabilitou Linuxu. Jsem tedy zvědav.

Bohužel jsem ale zklamán, testy v této kategorii nebyly brány příliš v úvahu – ve zprávě se uvádí, že hlavním z důvodů jsou „povídačky“ o stabilitě různých systémů. Velice by mne zajímalo, jaké povídačky. Snad modroobrazovkové? Ale musím autorům přiznat, že jsem ještě stejně jako oni neviděl dostatečně objektivní testy, které by operovaly s pojmy jako „střední doba mezi výpadky“ apod.


Internetové funkce

Další zajímavou kategorií je porovnání internetových funkcí jednotlivých testovaných operačních systémů.

Ve zprávě se uvádí, že linuxové distribuce a Windows NT (POZOR, stále se mluví o Windows NT Enterprise Edition) mají srovnatelné „internetové vybavení“, ale stále ještě zaostávají za konvenčními unixovými systémy.

Bohužel jsem nedokázal najít rozumné vysvětlení, proč se ve zprávě porovnávají operační systémy Windows NT, Linux a je zmiňován Microsoft Site Server Commerce Edition a naopak ostatním systémům (nejen Linuxu) je upřena jakákoli komerční extenze. Např. pro operační systém AIX je k dispozici Net.Commerce, ETill, pro Linux zase Minivend, Intershop či další. Po přečtení tohoto odstavce ve zprávě společnosti D.H. Brown začínám nabývat pocitu, že s ní něco není v pořádku.


Distribuované služby pro nasazení v enterprise řešeních

Zde má Linux opravdu co dohánět – ve zprávě je zmíněn např. nedostatek podpory veřejných klíčů (je možné stáhnout z Internetu, není součástí distribucí pouze z licenčních důvodů), transakčního zpracování (alespoň jeden z databázových serverů pro Linux transakce podporuje) a podpora virtuálních privátních sítí (možná se mýlím, ale nepoužívá většina českých providerů na tvorbu VPN právě Linux a systémy společnosti Cisco a tedy IP GRE tunely?).

Velice zajímavým argumentem je, že Windows NT (resp. Advanced Server) obsahují optimalizovanou podporu Javy. Po přečtení tohoto výroku začínám pochybovat nad tím, co se vlastně testovalo. České zpravodajské servery psaly o Microsoft Windows NT, testy probíhaly na Microsoft Windows NT Enterprise Edition, ale argumenty pocházejí z Advanced Serveru nebo od Site Serveru. To zavání až nerovnými podmínkami.

Ostatně u podobných testů se není ani čemu divit, stačí si přečíst testy společnosti Mindcraft porovnávající Windows NT a Netware a následně také reakci společnosti Novell na uvedená tvrzení (odkazy na tyto články nechť si laskavý čtenář nalezne na serverech výše zmíněných).


Správa systému

Tato kategorie přináší zajímavé výsledky – až nečekané. Po přečtení předchozích částí jsem si myslel, že zde bude jasný vítězem buď Microsoft Windows NT s GUI, které je na serveru spuštěno neustále (asi aby nezabíralo paměť při opětovné spuštění, ale neustále) nebo administrativní prostředky společnosti HP (SAM) či AIXový SMIT. Byl jsem ale velmi překvapen – byl totiž vyzvednut nástroj linuxconf, který umožňuje konfigurovat podstatnou část vlastností distribuce Red Hat Linux. Proč jsem byl překvapen? Možná jsem „jiný“ než lidé, kteří prováděli testy v této kategorii, ale vždy, když nainstaluji nový systém založený na distribuci Red Hat Linux, provedu příkaz

rpm -e linuxconf

a tedy tento administrativní prostředek smažu. Ale jak jsem již napsal, asi jsem „jiný“ a hledám v pojmu „Správa systému“ jiný význam než klikání na ikonkách.

Až zarážející je tvrzení o možnosti nainstalovat Linux metodou KickStart. Abych osvětlil o co jde – jedná se i instalační metodu, která je vhodná zvláště v případě, když instalujete větší množství počítačů v téměř shodné konfiguraci. Proces se velmi zjednoduší tím, že si podrobný popis instalace zaznamenáte na disketu ve stanoveném formátu a při instalaci si zvolíte instalační metodu KickStart – ta za vás počítač kompletně nainstaluje a ušetří vám tak spoustu času. Tuto možnost jsem postrádal hlavně u Windows NT, když jsem společně s kolegy instaloval celou počítačovou učebnu. Ve zprávě je ovšem napsáno, že jde o vlastnost umožňující vzdálenou konfiguraci…

Linuxu je vytknut chybějící správce logických oblastí (LVM) a Windows NT zase postrádají jakoukoli možnou vzdálenou administraci. To jsou fakta.


Podpora PC klientů

Kategorie podpory stávajících klientů je pečlivě rozdělena na podporu protokolu SMB (Samba) a na podporu Novel NetWare. Linuxovým distribucím není co vytknout snad kromě toho, že Red Hat Linux obsahoval starší verzi Samby než OpenLinux. Opět velice zajímavé je hodnocení Windows NT. Samozřejmě spolupráce s Windows klienty je přímočará, s Novel klienty také (bohužel pouze s přídavným softwarem, který není ve Windows NT EE přibalen). Opět měříme dvojím metrem. Podpora NFS v této kategorii raději ani nebyla zmíněna. AFS taktéž.


Tolik strohá fakta ze zprávy společnosti D.H. Brown.


Nyní bych se ještě chvíli rád věnoval jevu, který již delší dobu sleduji. Začíná se totiž velmi rozmáhat – Linux je v poslední době (asi od roku 1997) módním hitem, v kdejakém časopise si můžeme přečíst něco o Linuxu, o tom co podporuje a také o tom, co ještě neumí. Já tyto články sleduji velmi pečlivě hned z několika důvodů – jednak jsem šéfredaktorem linuxového magazínu Linuxové noviny, dále se živím prací s Linuxem, psaním článků o Linuxu a korekturou linuxových knih, a věnuji se popularizaci Linuxu u nás v rámci Českého sdružení uživatelů operačního systému Linux a také – a to je nejpodstatnější – nemám rád lži či polopravdy. Vždy jsem bojoval za to, abychom se dozvídali pravdu, celou pravdu a nic než pravdu. A proto všemi dostupnými prostředky bojuji proti lidem jako je pan ...... ....... (laskavý čtenář nechť si dosadí sám) a jiní, kteří si ani nedokáží ověřit svá fakta a ihned plní své databázové aplikace jen aby měli zítra hladoví čtenáři co číst, aby udělali dostatečný počet hitů a také impresí. Pánové, o tom ale Linux není, najděte si jiného obětního beránka. Podobně jako vy se chovala dříve i společnost Microsoft, která již od podobné taktiky upouští. Pouze vy na ní setrváváte. Vzpamatujte se nebo vám nezůstanou ani ty imprese…

A abych svá tvrzení doložil také fakty tak dovolte, abych vám v krátkém příběhu ukázal, jak asi může vypadat den takového jednoho redaktora.

Přijde ráno do práce, přečte si všechny zpravodajské servery ve světě a řekne si: „Tak co těm čtenářům zítra naservíruji? Už dlouho tady nebyla nějaká bomba. Hle, tady někdo testoval Windows a Linux. A Linux je na tom dost špatně. Tak o tom něco napíšeme.“ A z výše zmiňované zprávy se udělá článek s názvem „Linux stále pozadu za konvečními Unixy“. A hned v nadpisu autor udělá jednu hrubku a ještě se dopustí protizákonného jednání, když nezmíní, že Unix je registovaná ochranná známka. Může něco takového udělat opravdový novinář? Já myslím, že nikoli. To může udělat pouhý internetový pisálek, honič impresí, ne novinář. O tom, že by si autor ověřil dostupné údaje i z jiného zdroje nemůžeme ani uvažovat – prostě jen bezhlavě opíše to, co někdo někde zveřejnil. Pokud to zveřejnil v jazyce anglickém, tak to pouze přeloží. Ovšem o úrovni terminologie se dají také vést věčné spory. Bohužel unixová terminologie je mírně odlišná od terminologie užívané v operačních systémech Windows (nemáme složky, ale adresáře, pokud sdílíme tiskárnu z jiného počítače, vetšinou říkáme, že je tiskárna připojena na počítači a nikoli počítač na tiskárně apod.). Drobné nepřesnosti (např. IBM je Unix) a naprostá nepochopení nebo až účelová zkreslení původního textu nejsou výjimkou (již zmiňované testované produkty – např. ve FAQ k danému testu je uvedeno, že se netestovala Windows NT, ale Windows NT ENTERPRISE EDITION, ale autoři jak na Světě Namodro, tak i na serveru Živě tvrdí praví opak).

Představme si teď na chvíli, že jsem jedním z nich. Jsem internetový pisálek, honící se z impresemi a přečtu si článek, jehož jedna věta zní: „Windows NT Server 4.0 Enterprise Edition still trails UNIX in every area except for PC client“. Tato věta je anglicky, ale je pouze vytržená z kontextu. Co s ní může udělat takový pisálek? Zkusme se zamyslet:

 — článek hypotetického pisálka ---

Windows NT stále pozadu za UNIXy a tedy i za Linuxem

Studie společnosti D.H. Brown poprvé do svého dlouhodobého testování zahrnula i linuxové distribuce Red Hat Linux 5.2 a Caldera OpenLinux 2.2. V jednom z odstavců zprávy o testování se můžeme dočíst, že Windows NT stále pokulhávají za UNIXem skoro ve všech oblastech.

 — článek hypotetického pisálka ---

Chápete? Ani jedna lež, pouze spousta polopravd. Aneb jak kdysi Patrick Zandl napsal na Mobil serveru – společnost EuroTel (RadioMobil) pokryla pražské metro jako druhá, ale RadioMobil (EuroTel) byl až předposlední.

Ale již dosti, nebudu se zbytečně rozčilovat a zvyšovat svůj krevní tlak. Přeji Vám všem (opravdu všem, i internetovým pisálkům) pěkný a ničím nerušený den či noc.



Registrované ochranné známky použité v tomto textu jsou majetkem jejich vlastníků. Tento text je volně k dispozici všem internetovým magazínům, pokud jej chtějí zveřejnit, mohou tak učinit za předpokladu, že text zveřejní v plné a nezměněné podobě.

Autorem je Pavel Janík ml.. Autor se vzdává honoráře za zveřejnění tohoto článku ve prospěch Českého sdružení uživatelů operačního systému Linux a všech uživatelů Linuxu.