Toto přece dámě nemůže říct. Kdysi mi kamarádka představila svoji kamarádku, kterou musela moooooc dobře instruovat. Zdála se mi o nějaký roček starší než ona, ale šlo to ještě. Jenže její kamarádka je od huby (a později shledáno i od rány) a hned vyjela, že tady nejsme na koňském trhu a kolik si tak myslím, že jí je. Jelikož mám jemné francouzské vychování, tak jsme se červenal a ostýchal. Kamoška už ucvrkávala smíchem a ona pořád dorážela. A ona na mě, že jí to můžu říct na plnou hubu, že nějaká stará réža, rašelina a vražda ji nemůže urazit, ba ani, že je starší o dva roky než smrt (kdo jí asi vyslepičil takové negentlemanské výrazivo?). Tak já na to, že když to musí být, abych měl pokoj, tak ji typuju na hodně zachovalou čtyřicítku nebo hodně jetou třicítku. Jakmile se kamoška přestala lochčit jako když utne, tak jsem tušil, že asi jsem se s odhadem moc netrefil....ale to už mě její kamoška na veřejném prostranství nepříčetně mlátila kabelkou (na co asi baby nosí v kabelce cihlu?). No co, dyť přece chtěla můj odhad jejího věku, tak co bylo špatně?