Jak se dá při troše detektivního smyslu pochopit z minulého textu, přehrávače DVD pod Linuxem se principiálně dělí do dvou základních kategorií: na ty, které neumějí pracovat s disky zakryptovanými pomocí CSS, a ty, které to za pomoci různých knihoven dovedou. Přehrávače, které zvládnou zakryptovaná DVD, samozřejmě zvládnou i ta nechráněná. Ostatní jsou obvykle jednoduché aplikace, které kromě samotného (a ještě dosti neohrabaného) přehrávání neumějí nic, co by stálo za řeč. Jsou to programy ala Hades, KDVD či DVDView. Dají se použít na css_cat výstupu zakryptovaného DVD disku, ale uživatelský komfort se zejména v porovnání s ostatními dostupnými přehrávači rovná téměř nule. Je proto vcelku pochopitelné, že se budeme věnovat spíše přehrávačům, které nabízejí něco víc než jen takto trivální funkce.
DXR2 + DXR3 & Hollywood Plus
Existují různá zařízení, která umožňují přehrávat DVD na hardwarové bázi, díky propojení DVD mechaniky s ISA/PCI kartou. O jejich existenci mám poměrně mlhavé tušení (nikdy jsem je na vlastní oči neviděl), ale pochopil jsem, že asi nejpoužívanějšmi jsou DXR2/3 od firmy SoundBlaster a pak cosi jménem Hollywood Plus. Máte-li některé z těchto zařízení, neváhejte a navštivte link v záhlaví tohoto odstavce. Pakliže ničím podobným nedisponujete, nevzrušujte se a čtěte klidně dál.
xmovie
Na předělu mezi přehrávači s možností DeCSS a těmi ostatními stojí program xmovie. Podle jeho Changelogu bylo DeCSS ve verzi 1.3.1 odstraněno (momentální verze je 1.9.1) a informace o tomto odstranění je pěkně strohá: „Improved reliability. DECSS REMOVED.“. Pokud si nainstalujete např. Mandrake 8.0, xmovie máte v distribuci a DeCSS v něm nefunguje. Ale už když si stáhnete zdrojové kódy, zjistíte, že věci se mají poněkud jinak a podpora DeCSS tam stále je… Jedná se tedy zřejmě o jakousi kličku, vynucenou aktivitami spojenými s DMCA.
Xmovie nepoužívá standardní tlačítka toolkitů GTK či KDE, jako mnohé ostatní aplikace, díky čemuž působí profesionálním dojmem. V několika menu umožňuje nastavit širokou škálu zobrazovacích možností: celoobrazovkové přehrávání, nastavování poměrů stran obrazovky (4:3, 16:9, 2.25:1, 2.35:1, 2.66:1) a nastavování chování letterboxu. Po otevření konkrétního *.VOB souboru nebo souboru *.IFO (ve kterém je uložena posloupnost všech *.VOB souborů tak, aby poskládaly film) je možno vybrat si z dostupných audio a video variant. Jako jeden z mála podporuje manuální krokování po frames. To je ale bohužel všechno, navigační menu obsaženou na DVD používat nezvládá, pohyb po kapitolách nehrozí a nepodporuje ani zobrazování titulků. Vzhledem k tomu, že umí přehrávat soubory typu MPEG2/3, MOV, AVI a nepohrdne ani DivX, dalo by se říct, že kdyby nebylo oné záhadně „odstraněné“ podpory DeCSS a kdyby autoři začali věnovat trochu více času podpoře DVD, byl by xmovie vcelku sympatickým a všestranným multimediálním přehrávačem pod Linux.
mplayer
Jedním slovem úžasný přehrávač nejrůznějších video formátů (MPEG1/2, VCD, AVI, DivX, ASF a DVD) sice nedisponuje vůbec žádným grafickým rozhraním, 
ale zato je schopen přehrávaná videa zobrazit snad všemi myslitelnými zůsoby (X11, XVideo, FrameBuffer, OpenGL, DGA, SVGA, SDL, GGA, aalib). Při přehrávání DVD neumí pracovat s navigačními menu (nebudu vás napínat, v současné době to umí pouze jeden přehrávač a tento to bohužel není :), ale zato podporuje DeCSS a funkce zobrazování titulků je mezi plánovanými vlastnostmi. Pro funkční DeCSS a pro přehrávání DVD obecně je zapotřebí mít nainstalované knihovny libdvdread a libcss (instalovat v tomto pořadí, ke stažení jsou například zde, pro podrobnější informace viz cd-dvd howto), a je vystaráno, DVD není třeba ani mountovat, stačí mít vytvořen symbolický link /dev/dvd a mplayer se o DeCSS a ostatní funkce postará sám. Typické použití tedy vypadá např. takto:
mplayer -dvd 1 -chapter 5
…kde parametr -dvd říká mplayeru, že budeme přehrávat DVD a že ho má tedy otevřít, volí titul, který budeme přehrávat (na DVD je obvykle několik „titles“, z nichž první bývá samotný film a další jsou např. reklamy, znělky filmových společností apod.). Parametr -chapter říká, na kterou kapitolu chceme skočit (kapitoly jsou za normálního stavu přístupné z navigačního menu DVD). Sečteno a podtrženo – pokud chcete všestranný DVD přehrávač a je vám bližší konzole, než klikat, nemáte jinou volbu, než mplayer!
oms
Když Jon Johansen vypustil do světa DeCSS, bylo určeno primárně pro projekt LiViD (Linux Video), jehož součástí je přehrávač DVD jménem Open Media System (OMS). Sestává ze dvou částí, OMS a OMI. První z nich je jednoduchý přehrávač na úrovni shellu, druhá pak zprostředkovává vcelku vkusné grafické rozhraní. 
Po zkompilování libcss, oms a omi (v tomto pořadí) a spuštění programu pomocí omi_gui se ocitnete v onom grafickém rozhraní, které vám umožní otevřít DVD bez mountu a načíst z něho seznam kapitol. Také si můžete za pomoci programu putdb vytvořit databázi jménem DVDDB, ve které budete mít svůj vlastní popis jednotlivých kapitol na DVD, a program se vás na konzoli dokonce zeptá, jestli chcete stáhnout DVDDB záznam z internetu (což se mi upřímně řečeno nikdy nepodařilo). Je to sice pouze náhražka za nemožnost používání navigačních menu, ale co. DeCSS není problém a podpora titulků je přítomna. Screenshot se tu nikde nenalézá, protože jako jediný výstup se mi podařilo rozchodit Xvideo a udělat z něho snímek.. no jen si to zkuste.
xine
Další ze zajímavých DVD přehrávačů je mimo jiné schopen přehrávat soubory typu MPEG1/2 a AVI (ty s použitím knihoven win32, 
umístěných v tradičním adresáři /usr/lib/win32). Dá se řícti, že právě Xine je asi nejblíže ideálnímu přehrávači pro DVD – podporuje zobrazování titulků, skinování grafického rozhraní a DeCSS (to sice není podporováno „oficiálně“, ale tady se dá stáhnout patch, upravující činnost pluginu pro čtení DVD, aby podporoval dekryptování CSS). Pokud vám to přijde užitečné, můžete Xine přinutit používat dálkové ovládání (pomocí LIRC). V kolonce „nepodporuje“ se bohužel poněkud tradičně nachází navigační menu DVD. Jak je dobrým zvykem, umí přistoupit k DVD disku bez nutnosti jeho přímého mountování, druh titulků a jazykové mutace se z grafického rozhraní vybírají opravdu velmi pohodlně. Přehrávání samo se mi jevilo jako nejplynulejší ze všech zkoušených přehrávačů.
ogle
„První přehrávač, který podporuje DVD menu!“ stojí na stránkách projektu Ogle a světe div se, je tomu tak. Jak vidno z přiložených obrázků, po menu se dá pohybovat buď myší (která na mém screenshotu není vidět – byla v místě červeného kolečka v obraze :), nebo pomocí šipek v grafickém rozhraní.
Jak je dále zřejmé, Ogle si umí poradit i s titulky a DeCSS, méně zřejmé je, že z grafického rozhraní umí nastavovat jazykové verze a všechny možné vymoženosti DVD (úhly pohledu atp.) Dál už bohužel následuje pouze výčet nepříjemných vlastností, tak tedy – současná verze disponuje poněkud obskurní metodou spouštění zvuku, dělá se to pomocí:
ogle & ac3dec /tmp/ac3 &
…a pokud toto neprovedete, neočekávejte od Ogle ani náznak slitování, DVD se vůbec nespustí. Před výměnou DVD je z programu nutno vyskočit a znovu ho spustit, o fullscreen přehrávání si nechte zdát a ani myš nezmizí z plochy obrazu, když ji tam náhodou zapomenete. Ovládací tlačítka na GUI jsou až na posun po kapitolách z nějakého důvodu neaktivní. Přehrávaný obraz se (zejména v porovnání s ostatními přehrávači) dost trhá. Nezbývá než doufat, že to jsou všechno jen dětské nemoci a že vývojáři Ogle dotáhnou svůj projekt až do nějaké z forem dokonalosti.
videolan
Posledním z přehrávačů, o kterém tu bude řeč, je produkt studentů francouzské university École de Paris jménem VideoLAN. Primárním cílem 
celého jejich projektu je vytvořit server/klient aplikaci pro broadcasting mpeg2 videa po školním kampusu. Skládá se ze serveru jménem VideoLAN Mini Server (vlms) a klienta VideoLAN Client (vlc). Pro naše účely je serverová aplikace vcelku nezajímavá a budeme se tedy proto věnovat pouze vlc. Nejčerstvější verze má číslo 0.2.83 a výčet jejích vlastností je potěšující: podporuje DeCSS (pomocí vlastní knihovny libdvdcss, kterou je nutno nainstalovat, ke stažení je na stránkách VideoLAN), přistupuje k DVD bez nutnosti mount, podporuje titulky, výběr jazykových verzí a různé druhy uživatelských rozhraní (zatím nikoliv skinování, pouze výběr mezi GTK či KDE). Nepodporuje navigační menu DVD, ale jak vyplývá z vývojářské konference, projekt bude přebírat systém navigace z jiného projektu, jmenovitě z Ogle. Bohužel má přehrávaný obraz tendenci se zadrhávat a titulky jsou zatím při přehrávání dost „rozsypané“.
Co říci závěrem? Vyslovit nějakou rádobyhlubokomyslnou úvahu na téma „jak se to bude vyvíjet dál“? Ne. Spíš bych vám chtěl všem připomenout, abyste si, až budete večer ve skrytu svých domovů lámat CSS, vzpomněli na to, že jsou na světě země, kde legislativa založená na Digital Millenium Copyright Act posílá lidi do vězení – nebo se o to alespoň snaží. Free Dimitrij Skljarov!
