Hlavní navigace

Linux RedHat 6.0 - postřehy začátečníka

26. 5. 1999
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V jisté konferenci se svého času zvedla bouřlivá diskuze jestli je Linux lepší nebo horší než Windows. Samozřejmě, že jsem se této diskuze zúčastnil mimo jiné i proto, že jsem se kdysi doma pokoušel nainstalovat nějakou postarší verzi Linuxu z distribuce Slackware, ale nepříliš úspěšně. Dneska už vím, že chyba nebyla na straně Linuxu, ale hlavně u mne.

V rámci této diskuze mi odborníci na Linux poradili, že pro úplného začátečníka je asi uživatelsky nejpřístupnější distribuce RedHat. Velmi nerad kritizuji něco co prakticky neznám a proto jsem se rozhodl, že si doma Linux nainstaluji. Tvrdím totiž, že nemůže být na škodu poznat konkurenci Windows, která je navíc úplně zadarmo! Koupil jsem si knížku Používáme Linux jejíž součástí je i CD s RedHat 5.0 a začal jsem zkoušet. Později jsem přešel na verzi 5.1. Šlo to, ale pořád tam pro mne bylo více starostí než radostí. Bez e-mailových porad s odborníky bych to asi vzdal hned na začátku. Když jsem se dozvěděl, že jistá firma nabízí vypálené CDčko s distribucí RedHat 6.0 za 90 korun, hned jsem si je objednal.

Moje předchozí pokusy s Linuxem jsem raději smazal abych začal s čistým štítem. Vzhledem k tomu, že jsem si chtěl RedHat 6.0 nainstalovat úplně celého (mimo síťových funkcí, které doma stejně nevyzkouším, nemaje doma síť), vyhradil jsem si pro něj jednu pártišnu 1.2GB plus asi 80MB na swap disk. Zbytek disku jsem ponechal Windows95 a DOSu s tím, že Linux budu pouze testovat a Windows dál normálně používat. Oba tyto systémy mi na disku koexistují vedle sebe a vůbec se spolu nehádají a ani neperou o to kdo z nich je lepší :-).

Samotná instalace na moji 486/100MHz s 16MB RAM proběhla bez větších problémů, přesto bych doporučil předem si prostudovat minimálně ovládání Linuxového FDISKu – kdo neví o co jde, může snadno přijít o svoje data (to samozřejmě platí úplně stejně pro FDISK ve Windows). Trochu mi vadilo, že oproti instalaci RedHatu 5.1 neuměla 6.0 instalovat v češtině (nabízelo to ovšem Slovenštinu nebo Slovinštinu – nevím, nezkoušel jsem). Instalace nabízí defaultně jako prostředí Xwindow GNOME, ovšem doporučuji přidat tam i KDE které umí i česky (moje angličtina je totiž velice bídná). Obě tato prostředí jsou graficky podobná Windows. Každé je trochu jiné, ale obě nabízí velmi silné, graficky provedené konfigurační nástroje, takže přechod z Windows není tolik bolestivý. Při instalaci si lze zvolit, jestli chcete startovat Linux přímo do Xwindows. Pokud si zvolíte tuto variantu, X-ka Vám po naběhnutí nabídnou přihlašovací okno, ve kterém si kromě samotného přihlášení můžete také volit různá prostředí (začátečníkům doporučuji hlavně KDE a GNOME).

Kompletní instalace má asi 1.1GB, ale nepředpokládám, že alespoň ze začátku věnujete Linuxu tolik místa. Distribuce RedHat má celkem příjemně vyřešené dodatečné instalace a odinstalace pomocí balíků RPM, takže není vůbec žádný problém něco nainstalovat, vyzkoušet a případně zase odinstalovat. Já místo na disku měl a tudíž jsem se rozhodl, že si RedHat nainstaluji téměř celý, abych si mohl vyzkoušet všechno. U Windows totiž už vím co mám chtít (ať už při instalaci samotných Woken, nebo při volbě kancelářského balíku a podobně), ale u Linuxu to prostě zatím nevím a tak zkouším všechno, co tato distribuce nabízí. Součástí distribuce je také kvalitní emulátor DOSu ve kterém jsem bez větších problémů rozchodil i DOSovské účetnictví. To byl do té doby můj největší argument proti Linuxu u mne doma :-).

Mezi problémy, které jsem zatím nevyřešil patří například zvuková karta. Linux bez problémů podporuje zvukovky SoundBlaster, ale já mám PnP zvukovku OPTi931 a nemám k ní driver pro Linux. Zkusil jsem Advanced Linux Sound Architecture (http://www.alsa-project.org/), ale instalace tohoto driveru je na mne asi moc složitá.

Jako další nedořešenou věc bych uvedl češtinu. Po instalaci sice funguje česká klávesnice, ale na obrazovce se nezobrazují správně české znaky (ty co já napíšu – menu v KDE jsou zobrazena v pořádku česky). To jde samozřejmě opravit (řešil jsem to už u 5.0 a 5.1), ale pro začátečníka je to dost problém (i s příslušnou chytrou literaturou).

Přes tyto a další problémy (o kterých třeba ani zatím nevím) jsem distribucí RedHat 6.0 vyloženě nadšen. Věřím, že pokud budou tvůrci pokračovat v tomto trendu, brzy bude Linux bezproblémově přístupný široké veřejnosti (a když navíc přihlédnu k nulové ceně…).

Všem, kdo by se také chtěli pustit do Linuxu doporučuji, aby si pořídili nějakou literaturu (minimálně elektronickou podobu níže popsaného bodu 3). Bez toho je přechod z Windows do Linuxu dost problém, protože filozofie a příkazy Linuxu jsou výrazně jiné, než třeba v DOSu a člověk vůbec neví, jak se má v systému pohybovat. Málokdo z nás začínal s DOSem nebo Windows úplně bez jakýchkoliv informací pouze systémem pokus-omyl a u Linuxu je to stejné. 

Zde je seznam literatury o Linuxu , kterou mám já osobně doma:

1) M.Welsh, L.Kaufman – Používáme Linux (s CD Linux RedHat 5.0) – Computer Press – cena 395,–Kč

2) LINUX CD-ROM a instalační příručka (s CD Linux RedHat 5.1) – Computer Press – cena 120,–Kč

CS24_early

3) LINUX Dokumentační projekt (s možností přikoupit CD) – Computer Press – cena 792,–Kč (možno zdarma stáhnout (4MB) z adresy http://www.cpres­s.cz/knihy/li­nux/ ve formátu *.pdf (Acrobat Reader), což z vlastní zkušenosti doporučuji i těm, co si koupí papírovou – je docela výhodné mít takhle tlustou a komplexní knihu jak v papírové, tak i v elektronické podobě například pro hledání nějakého odkazu)

4) Mnoho dalších různých návodů a rad postupně stažených z internetu.
 

Všem, kdo máte chuť, vřele doporučuji Linux RedHat 6.0 vyzkoušet (aniž byste nutně museli opouštět Váš stávající operační systém) – vždyť za to téměř nic nedáte a získáte možnost porovnat Váš placený operační systém a Vaše placené aplikace s minimálně stejně výkonným operačním systémem a aplikacemi, které jsou volně šiřitelné! Jsem přesvědčen, že při Vašich prvních krůčcích po světě Linuxu Vám e-mailem rádi poradí odborníci na Linux (třeba právě z ROOTu) jako radili (a radí) mně.

Byl pro vás článek přínosný?