Jak jsme včera informovali ve zprávičce, švýcarská federální vláda rozhodla o převodu počítačů tří tisíc počítačů vládních zaměstnanců z Microsoft Office 365 na otevřené alternativy. Má se tak stát dokonce roku 2027 a jde o pilotní projekt zahrnující zhruba 7 % federálních zaměstnanců. Když se osvědčí, bude se v něm pokračovat i nadále.
Švýcarské rozhodnutí navazuje na provedenou studii použitelnosti „PoC BOSS“, v rámci níž 172 zaměstnanců používalo kancelářský balík openDesk. Tato studie doběhla začátkem tohoto roku a zatímco ve zpracování dokumentů si vedly takto vybavené stroje dobře, hůře byla hodnocena kvalita video konferencí o mnoha účastnících, kde se naráželo na technické limity. Každopádně celkový výsledek byl pozitivní a nyní budou zkoušky pokračovat se zmíněnými třemi tisíc uživateli.
Tři hlavní důvody
Z univerzity v Bernu v této souvislosti zaznívají tři klíčové důvody, proč se závislosti na produktech a platformách Microsoftu zbavit. Za prvé je to riziko přístupu k datům ze strany vlády USA, kde cloudové služby Microsoftu podléhají tamní jurisdikci a čelní představitelé evropské pobočky Microsoftu před časem jasně potvrdili, že pokud budou svojí vládou nuceni, data evropských uživatelů do USA vydají, navzdory GDPR či v tomto kontextu jakékoli jiné formy ochrany osobních dat, kterých evropští uživatelé typicky požívají.
Za druhé je to riziko kontinuity služby, kde je problémem závislost na jediném možném dodavateli této služby. Do třetice jde o rostoucí náklady na licence a poplatky za služby, kde Švýcarsko nemá žádnou možnost tlačit na dodavatele (Microsoft), neboť jiný dodavatel [služby Office 365 atd.] neexistuje.
Švýcarská armáda je pak vzorem, neboť ta, nezávisle na federální vládě, plánuje dokončení přechodu na openDesk ještě v říjnu 2026. U Švýcarska je pak situace specifická v tom, že země přijala zákon EMBAG, vstoupivší v platnost v roce 2024, který zavazuje federální agentury k publikování vládou vyvíjeného softwaru v open-source formě a dále k propagování digitální soběstačnosti, podpoře inovací a kolaborace se soukromým sektorem.
V prosinci 2025 pak Spolková rada Švýcarska potvrdila tuto digitální soběstačnost jako primární směr země, přičemž ji definuje jako schopnost federální vlády naplňovat klíčové úkoly bez závislosti na externích dodavatelích či jiných zemích. Tento závazek sám o sobě automaticky eliminuje společnosti z USA, včetně Microsoftu, ze zakázek na příslušné IT systémy.
Microsoft v rámci omezeného manévrovacího prostoru už investuje 325 miliónů švýcarských franků do AI a cloudové infrastruktury přímo ve Švýcarsku, aby eliminoval argument o digitální soběstačnosti (suverenitě). Osobně se domnívám, že tím nemá šanci eliminovat výše připomínanou skutečnost, že v případě žádosti úřadů USA prostě data do USA přenese, ale to je otázka dalšího jednání mezi Microsoftem a Švýcarskem.
Švýcarsko není první a doufejme ani poslední
Pamětníci nechť zatlačí slzu v oku a vzpomenou, jak před více než 20 lety vyvíjela rakouská Vídeň vlastní linuxový systém Wiemux, který plánovala používat společně s OpenOffice.org, spolu se servery na RHELu. Vydrželo to pár let, pak se Vídeň vrátila k Windows. Větší rozruch způsobil německý Mnichov zhruba mezi roky 2007 a 2017, kdy v rámci projektu LiMux převedl na Linux více než 10 tisíc úředníků. Ani tento projekt neměl dlouhého trvání. Poté, co se do vedení města vrátili lidé spříznění s Microsoftem, proběhl návrat zpět k Windows.
Ve Francii jsou snahy úspěšnější, již více než 15 let se na Linux postupně přesouvá četnictvo, jde o vyšší desítky tisíc PC s upravené Ubuntu,známé jako GendBuntu. Na toto navázaly v zemi galského kohouta další projekty na převod počítačů na všech ministerstvech pryč od Microsoftu a amerických cloudových služeb, protože to mimo jiné ve velkém šetří náklady. Stejně tak probíhá částečný přechod na Linux a LibreOffice s formáty ODF v Itálii či Španělsku a z Německa ještě připomeňme Šlesvicko-Holštýnsko (rok 2024 a začátek přechodu, rok 2025 a dokončení přechodu a letošek ve znamení úspor). Dánsko zase testuje přechod v Kodani a Aarhusu. V řadě zemí a měst se pak nasazuje právě openDesk, tedy otevřené řešení zahrnující mimo jiné Collabora Online (tedy variantu cloudového LibreOffice Online) a Nextcloud, spolu s dalšími otevřenými službami.
Evropské open-sourcové drápky
Zkrátka a dobře si to shrňme s trochou evropského patriotismu. Evropa je území, na kterém se zrodilo mnoho, opravdu mnoho klíčového v oblasti open-source. Jistě netřeba vypichovat jen onoho finského studenta, který v roce 1991 vydal svoji alternativu k Minixu. V Evropě se zrodilo SUSE i KDE, máme zde vývoj Qt, významná část prací na linuxových systémech se odvádí v evropských pobočkách Red Hatu, SUSE a řady dalších významných společností. Neříkám to proto, abych snižoval význam svobodného světa tam „za velkou louží“, jen chci poukázat na skutečnost, že v rámci Evropy či EU pracují desítky, možná stovky tisíc schopných programátorů a de facto zde není jediný racionální důvod pro používání drahých produktů Microsoftu, které nejsou jen zastíráním prosté lenosti provést změnu.
Výše vyjmenovávám země a města, která se nebála jít do boje s mocným bohatým Microsoftem. My v ČR se občas s nějakým hrdinstvím potkáme, ať už je to v Ostravě (snad si to pamatuji správně), nebo třeba v Mironetu, který to s Linuxem zkusil až do slavného megazátahu Policie ČR a následných dekád soudních sporů. Ale spíše jeto u nás o tom, že se vnimini pochlubí s tím, jak jednání ministra s šéfem Microsoftu přineslo českému státu úsporu 700 miliónů Kč za licenční poplatky. I po 18 letech si živě pamatuji, jak mě tato zpráva naštvala, protože to byla tupá slovní manipulace, ve které nebyla napsána ta pravá podstata: ČR opět bude platit miliardy za to, že bude pokračovat její závislost na produktech jedné americké firmy, protože ač vývojářů open-source má tisíce a tisíce, odvážných politiků by se člověk dopočítal na prstech jedné ruky po střetu s cirkulárkou.
My jsme se za posledních 20 let moc dál neposunuli. Naopak, úřady, státní správa, instituce i školy všech stupňů jsou závislé na produktech Microsoftu víc, než kdy jindy, a pokud nejde o Microsoft, jde o Google. Francouzi se posunuli, Němci také tak trochu, stejně Italové, Španělé či Dánové a nyní se ve větší míře připojují i Švýcaři.
Kdy do toho šlápneme i my Češi?
ČLÁNKY DO MAILU
