Pohled uživatele na SUSE Linux 9.3

Instalace

Instalace SUSE Linuxu je známá svou jednoduchostí. Po vložení CD (pět instalačních CD) nebo DVD (dvě DVD) a volbě instalace nebo bootu z harddisku se objeví okno, ve kterém máte potvrdit souhlas s licenční smlouvou Novellu. Ta je bohužel celá v angličtině. Až potom si zvolíte svůj oblíbený jazyk.

U mě instalační program v dalším kroku zjistil, že již mám na počítači jinou distribuci. Vědom si problémů při instalaci SUSE Linuxu 9.0, kdy jsem po zvolení „aktualizace stávajícího systému“ měl nepříjemnosti s vypínáním systému, jsem tentokrát zvolil „Novou instalaci“.

Přeformátoval jsem oddíly s Linuxem a zvolil „Standardní systém KDE“. Dále již nebylo třeba z přednastavených možností nic měnit. Pouze jsem potvrdil souhlas s licenční smlouvu pro instalaci Flash Playeru.

Během instalace se mi zobrazovala doba dokončení operace, která byla odhadována na jednu hodinu. Reálně ale byla doba instalace o dost kratší. Během automatizovaného rozbalování balíčků se na obrazovce objevují informace o vlastnostech SUSE Linuxu.

Po restartu jsem byl postupně vyzván k vložení dalších CD. Průběžně se zobrazovaly detaily o instalovaných balících a doba do výměny médií. Po diskotéce (Tak se v dřevních dobách označovala rychlá výměna disket. – pozn. šéfredaktora) jsem měl možnost zvolit „konfiguraci sítě“ a „metodu ověřování uživatele“. V případě ověřování jsem zvolil výchozí nastavení, tedy „lokální ověřování etc/passwd.“.

Následovala volba údajů o uživateli, zadání hesla a konfigurace hardwaru. Pak však začaly problémy. Opakovaně jsem restartoval systém, přepínal mezi textovými i grafickou konzolí a snažil jsem se zprovoznit grafický režim. Začal jsem na krabici od software a v příručce hledat telefonní číslo na instalační podporu k SUSE Linuxu.

Když jsem číslo nenašel, zavolal jsem do firmy Novell a zjistil, že instalační podpora se poskytuje jen e-mailem a poskytuje ji firma BLUE-POINT. Po několika e-mailech a čekání na odpověď jsem získal telefonní číslo na mobil a radu, která nepomohla. Je třeba přiznat, že správnou radu jsem již předtím dostal, ale nedokázal jsem ji správně interpretovat a využít.

Takže jsem několikrát prováděl instalaci, opravnou instalaci atp. Až potom jsem začal hledat v instalační příručce a dozvěděl se, že při konfiguraci hardware vždy musím provést konfiguraci grafické karty. Po opětovné instalaci jsem tedy provedl také konfiguraci grafické karty a monitoru. SUSE Linux bez problémů nastartoval do KDE.

Instalace dalších balíčků

Protože jsem po startu systému nenašel všechny své oblíbené aplikace, použil jsem konfigurační nástroj YaST k instalaci dalších balíčků. Zvolil jsem jich celkem 99 a mezi nimi GIMP (bitmpapový grafický editor), MySQL, Recall, TeX a LaTeX a frontend LyX, Evolution (obdoba Outlooku), programy pro matematiky, pro prohlížení PDF, AbiWord (textový editor), KOffice (kancelářský balík) a další. Vše proběhlo cca za 1,5 hodiny a bez problému.

YaST umožňuje také aktualizaci systému přes Internet YOU, konfiguraci hardware, přizpůsobení systému, síťových zařízení, nastavení bezpečnosti a uživatelů a také „různé“. Pod „různé“ se skrývá automatická instalace, dotaz na podporu, načtení CD s ovladačem od výrobce a zobrazení startovacího logu.

Po úspěšném doinstalování všech balíčků jsem spustil OpenOffice.org a zvolil vytvořit nový textový dokument. OpenOffice.org v SUSE Linuxu 9.3 je již ve verzi 2.0 pre-release. Začal jsem v nápovědě hledal, co je nového v OOo 2.0, ale nic kloudného jsem v ní nenašel. Mimochodem brzy vyjde kniha o OOo 2.0 od CP Books, nebo chcete-li od Computer Pressu.

Příručka k SuSE Linuxu 9.3

Předností SUSE byla v minulosti instalační podpora, která fungovala velmi dobře. To jsem si dříve ověřil na vlastní kůži. Bohužel dnes je u běžné licence možná jen podpora pomocí faxu a e-mailu.

Další předností byla rozsáhlá česká tištěná dokumentace. Ta se smrskla na jedinou instalační příručku, která má cca 500 stran, osm částí a dvacet kapitol. Vznikla výběrem ze dvou knih, jejichž český překlad je na instalačních CD. Snížení rozsahu tištěné dokumentace je jednoznačně krokem zpět. Vedle úvodu do Linuxu obsahuje příručka i popis instalace, některých aplikací a stručný popis prostředí KDE a GNOME, popis připojení k Internetu a stručný popis OpenOffice.org.

Multimédia

Ani po delší době se mi nepodařilo zprovoznit přehrávání filmů pomocí Kaffeine. Naopak bez problémů fungovalo přehrávání audio CD pomocí KsCD, k dispozici je i program pro sledování televize KDETv. Obecně fungovala celá multimediální část KDE bez problémů.

Digitální fotoaparáty

Bez jakýchkoliv problémů jsem připojil svůj digitální fotoaparát Kodak Z740, který je na trhu poměrně krátkou dobu. Nefungovala mi však spolupráce s programem Digikam, který jej automaticky nerozeznal a ani při pokusu o ruční výběr příslušný typ nenabídnul. Nezabral ani pokus zvolit příbuzný model. Podobně jsem dopadl i s programem GtkKam. Musel jsem se tak spokojit s prací pomocí Konqueroru, kde jsem mohl prohlížet a kopírovat fotografie.

Připojení k Internetu

Po nastavení síťového zařízení mohou uživatelé řídit připojení k Internetu například pomocí aplikace Kinternet, které zvládne nejen vytáčené připojení. Spouští se automaticky po přihlášení do KDE. Samozřejmostí při práci s Internetem je firewall. Uživatel může použít SUSE Firewall, který je standardně nainstalován a funguje uspokojivě.

Přestože se na krabici píše o antispamovém nástroji Spamassassin, v příručce o něm není ani slovo. Pomocí YaST ale nebyl problém jej nainstalovat a vyzkoušet. Fungoval bez problémů.

Hardwarové požadavky

• Procesor: Pentium 1–4, AMD Duron, Athlon, Athlon XP, Athlon MP, Athlon 64, Sempron, Intel EM64T
• Paměť: minimum 128 MB, doporučeno 256 MB
• Harddisk: minimum 500 MB, doporučeno 5 GB

Informace o dodávaném software

• Jádro Linuxu: 2.6.11
• X Server: X.Org 6.8.2
• Správci oken: GNOME 2.10, KDE 3.4
• Grafika: GIMP 2.2, Karbon14, Inscape 0.41 a Skencil
• Databáze: Derby, MySQL 4.l.19, PostgresQL 8.0
• Nástroje pro vývojáře: Eclipse 3.0.1, Kdevelop 3.2, Mono 1.1.4
• Hry: Frozen Bubble, SuperTux, Freeciv, GL 117, Kmines, Knights, Passiáns a další

Výhodou SUSE Linuxu je 90denní bezplatná instalační podpora, update zahrnuje 60 dnů instalační podpory. SUSE Linux používám už několik let (od verze 7.2) a mohu pracovníky podpory označit za příjemné a velmi znalé.

Po drobných počátačních nesnázích, které vyřešila technická podpora, jsem získal velmi přehledný a bezproblémový operační systém, ve kterém se dokáži bez problémů pohybovat i jako obyčejný uživatel. V tom vidím největší výhodu distribucí, jako je SUSE.