Struktura repozitářů pro Apt a Yum
Apt repozitář musí mít předepsanou adresářovou strukturu relativní k URL zadanému v konfiguračním souboru. Základem je adresář ‚base‘, v němž najdeme soubory jako „pkglist.at-stable.bz2“ atd. Jde o zkomprimovaná metadata ze všech balíčků z celé sekce (stable, good, testing…). Vlastní balíčky leží v dresářích s prefixem RPMS – např. RPMS.at_stable, RPMS.at_good, RPMS.at_testing.
Yum má adresáře organizovány trochu jinak, nicméně je to velmi podobné. Každá sekce má svůj podadresář, který se jmenuje stejně jako sekce, nemá žádný prefix. Dále je rozdělena na dva podadresáře, RPMS – tam jsou vlastní balíčky – a headers – tam jsou metadata k balíčkům pro Yum.
Metadata k balíčkům jsou v souborech s koncovku hdr. Vnitřně jde o zcela jiný formát než pro Apt, nicméně obsahuje zhruba stejné informace. Ke každému balíčku existuje právě jeden hdr soubor (připomínám, že Apt koncentruje metainformace podle sekcí).
Co se týče rpm souborů, často jde o symbolické linky, takže oby systémy pracují s fyzicky stejnými soubory. Seznam poskytovaných balíčků bývá naprosto stejný, ale teoreticky se může lišit!
Viz:
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386 – kořen repozitáře, Yum i Apt
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386/base – metadata pro Apt, co soubor, to sekce
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386/RPMS.at-stable – balíčky pro Apt, sekce at-stable
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386/at-stable/RPMS – ty samé balíčky pro Yum
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386/at-stable/headers – metadata pro Yum
Uvedené repozitáře jsou pro Fedoru 2, kterou dosud používám. Vnímavý čtenář jistě bez problémů odhadne URL pro Fedoru 3.
Kromě předepsané struktury má správce repozitáře jinak volné ruce, výběrem názvu počínaje, až po pravidla zařazení balíčků do sekce. Názvy i pravidla bývají pro oba systémy stejné, proč by si administrátor měl přidělávat práci, ale teoreticky se mohou lišit. Návrh struktury, pokud má repozitář nějakou složitější, se většinou drží osvědčených vzorců, takže se často potkáme s názvy jako stable, testing, unstable, experimental, good.
Dost bylo teorie…
Následující dvě kapitoly padnou na podrobnější přehled repozitářů dostupných pro Fedoru. Prakticky všechny podporují jak Yum, tak Apt. Doufám, že potěším i ty uživatele, kteří z nějakých důvodů nepodlehli vychvalovaným přednostem systémů, jako je Apt, a hodlají nadále stahovat balíčky jednotlivě.
Ke každému repozitáři uvádím krátký výběr zajímavých balíčků, hlavně koncové aplikace se zaměřením na desktopové uživatele, ze stabilních i testovacích sekcí. Výběr je pochopitelně subjektivní, berte to jako inspiraci.
Pro zajímavost a pro doplnění předchozího výkladu o organizaci repozitářů uvádím u dvou prvních repozitářů kompletní seznam URL adres jejich sekcí jako příklady k uvedené teorii.
Názvy balíčků uvedené italikou jsou oficiální názvy RPM balíčků, přesně pod těmito názvy je snadno stáhnete přes apt-get nebo vyhledáte v Synapticu. Většina názvů používá pouze malá písmena.
Popisky k balíčkům uvádím pouze orientační a pouze někde, hlavně u (možná) méně známých balíčků. Hlubší popis přesahuje rámec článku. Pro bližší popis doporučuji přesměrovat váš prohlížeč na freshmeat.net, kde-apps.org, gnome-apps.org, případně stránky repozitářových projektů.
U některých projektů uvádím informace o jejich správcích, aby taky bylo vidět, že za tím stojí lidé. Lidé, kteří spravují repozitáře ve volném čase, reagují na hory dotazů v mail-listech, na buglisty, testují, občas záplatují, indexují, kompilují, instalují, reinstalují, hlídají za vás nové verze, udržují HW serveru – časově náročný koníček. Uvádím informace, kde to bylo možné zjistit.
ATRpms repository
Akademický pracovník Axel Thimm, na fyzikální fakultě Freie Universitat Berlin. Původně to začalo jako sbírka vědecky (zejména na fyziku) zaměřených, programů pro Linux, žádný div na fyzikální katedře. Později se začaly nabalovat i obecnější programy jako různé přehrávače a drivery, až vznikl univerzální repozitář. Název ATRpms pochází z počátečních písmen zakladatele.
- www.atrpms.net – stránky projektu
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386- kořenový adresář pro Apt i Yum
Sekce:
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386/RPMS.at-stable
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386/RPMS.at-good
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386/RPMS.at-testing
- apt.atrpms.net/fedora/2/en/i386/RPMS.at-bleeding
Výběr z nabídky:
Hlavním tahákem jsou Nvidia drivery pro oficiální verze kernelu, winmodem drivery (ltmodem), drivery pro wireless karty, video4linux drivery, alsa drivery (pro jádra 2.4).
Pokud stahujete driver ve formě balíčku, musíte stáhnout verzi přesně odpovídající vašemu kernelu. Máte-li aktualizovaný kernel kernel#2.6.10–1.8_FC2, potřebujte balíček nvidia-graphics6629-kmdl-2.6.10–1.9_FC2. Apt nemá žádný sofistikovaný systém, který by testoval nainstalované kernely. Pokud máte vlastnoručně zkompilovaný kernel, vanilla kernel, experimentální kernel z jiných repozitářů – máte smůlu. Pokud máte starší verzi kernelu a nechcete upgradovat, máte nejspíš smůlu taky, správci repozitářů zpravidla uchovávají balíčky s drivery jen k poslední verzi nabízeného kernelu. ATRpms nabízí i starší verze nvidia driveru – 6111, 6106, opět jen pro nejnovější kernel. Konfigurační soubor xorg.conf si budete muset upravit také sami. Automatický systém upgradu kernel modulů má ještě hodně míst pro zlepšování. Nevlastním tuto karu, takže jsem na vlastní kůži nezkoušel.
Výběr z dalších balíčků:
mplayer, icewm, mldonkey (klient několika P2P sítí), mplayer-plugin, xine, xmms,xmms-mp3, white_dune (editor WRLM), transcode (práce s videoformáty v příkazové řádce), lm_sensors, ffmpeg (knihovna plná multimediálních kodeků, používá jak Xine, tak MPlayer a jejich klony), mythtv (přehrávač TV a jiných multimédií), řada Perl modulů, w32codec (hromada kodeků z windows pro Mplayer, Xine)
Co je na tomto repozitáři nejpodstatnější, proč jsem ho doporučil jako výchozí? Nejen že poskytuje „vlastní“ balíčky, ale snaží se vytvořit komunitu spolupracujících repozitářů a obsahuje tyto repozitáře v základní konfiguraci Apt. Není to jediný projekt, který se snaží o podobné, ještě se k nim dostaneme, skupina okolo ATRpms patří k těm nejstarším a největším.
Bugzilla je společná pro více repozitářů. Diskusní skupina repo-coord, kam přispívají především správci repozitářů – příspěvek to vzájemné koordinaci. Poskytuje mirror pro repozitáře Planet CCRMA, KDE-RedHat.
Závěr
Tak to by bylo pro dnešek všechno. Příště se podíváme na další známé repozitáře FreshRPMS a KDE-RedHat a řekneme si více o rozdílech mezi stabilními a testovacími sekcemi.
