Hlavní navigace

RISCová architektura PowerPC (pokračování)

16. 8. 2016
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

Ve druhé části článku o RISCové architektuře PowerPC nejprve dokončíme popis modulu určeného pro provádění podmíněných i nepodmíněných skoků a následně se zaměříme na celočíselné instrukce prováděné v aritmeticko-logické jednotce.

Obsah

1. RISCová architektura PowerPC (pokračování)

2. Varianty skokových instrukcí

3. Operace s příznaky uloženými v registru CR (Condition Register)

4. Modul určený pro vykonávání celočíselných operací

5. Instrukce typu LOAD a STORE

6. Základní aritmetické operace

7. Instrukce určené pro násobení a dělení

8. Instrukce pro porovnání operandů

9. Bitové rotace a posuny

10. Odkazy na Internetu

1. RISCová architektura PowerPC (pokračování)

V první části článku o RISCové architektuře PowerPC jsme se seznámili především s programátorským pohledem na tyto procesory. Kromě stručného popisu formátu instrukcí a univerzálních pracovních registrů jsme si popsali čtveřici registrů, které na této architektuře mají speciální význam. Jednalo se o Condition Register, Fixed-Point Exception Register, Link Register a Count Register. Podrobnější popis se týkal především Condition Registru, protože jeho struktura je navržena takovým způsobem, aby byl používán nejenom pro řízení běhu programů (rozeskoky, programové smyčky), ale i pro realizaci některých složitějších logických výrazů, což je téma, o kterém se zmíníme ve třetí kapitole. Dále jsme si řekli, jakým způsobem jsou realizovány instrukce podmíněného i nepodmíněného skoku v modulu nazvaném Branch Processor. Dnes si popíšeme funkce dalšího modulu, tj. konkrétně modulu určeného pro provádění aritmetických a logických operací s celočíselnými operandy.

2. Varianty skokových instrukcí

Vraťme se ještě na chvíli k instrukcím určeným pro provádění skoků. V prvním článku jsme si řekli, že skokové instrukce i některé další instrukce určené pro řízení běhu programu jsou vykonávány jednotkou nazvanou Branch Processor. Existuje poměrně velké množství různých variant skokových instrukcí, protože kromě nepodmíněných skoků lze použít skok vykonaný na základě hodnoty některého stavového registru – Condition Register CR, Link Register LR a Count Register CTR. Následuje výpis možných variant různých podmínek, které mohou být testovány a při jejichž splnění se skok provede (pro úplnost je na prvním řádku zapsán i nepodmíněný skok):

# Provedená operace před testem Testovaná podmínka
1 × × skok se provede vždy (branch always)
2 × test, zda vybraný bit CR == 0
3 × test, zda vybraný bit CR == 1
4 snížení hodnoty CTR o 1 CTR==0
5 snížení hodnoty CTR o 1 CTR!=0
6 snížení hodnoty CTR o 1 CTR==0 a současně vybraný bit CR == 0
7 snížení hodnoty CTR o 1 CTR==0 a současně vybraný bit CR == 1
8 snížení hodnoty CTR o 1 CTR!=0 a současně vybraný bit CR == 0
9 snížení hodnoty CTR o 1 CTR!=0 a současně vybraný bit CR == 1

Dále se (ortogonálně, tj. nezávisle na typu testu) může zvolit způsob výpočtu adresy skoku:

# Adresa skoku
1 absolutní
2 relativní vůči aktuální poloze v kódu
3 adresa je uložená v registru LR (Link Register)
4 adresa je uložená v registru CTR (Count Register)

O dvou bitech, které mohou napomoci činnosti prediktoru skoků, jsme se již taktéž zmínili minule (zkráceně – pokud si je překladač jistý tím, že se nějaký skok velmi pravděpodobně provede či naopak velmi pravděpodobně neprovede, může nastavit příslušné dva bity). Ovšem u skoků používajících adresu uloženou v registru LR nebo CTR se navíc používá další poněkud odlišně koncipované bitové pole (opět o velikosti dvou bitů), které blíže tyto skoky popisuje:

Kombinace bitů Cíl je v LR Cíl je v CTR
00 návrat ze subrutiny velmi pravděpodobně se použije stejná adresa, jako v minulém skoku
01 nejedná se o návrat ze subrutiny rezervováno
10 rezervováno rezervováno
11 skok nelze staticky predikovat skok nelze staticky predikovat

Poznámka: tyto nápovědy pro prediktor skoků se mohou kombinovat s dvojicí bitů popsaných minule, takže lze například zkonstruovat skok typu „velmi nepravděpodobný návrat ze subrutiny na adresu uloženou v registru LR, který se provede za předpokladu, že registr CTR je po svém snížení o jedničku nulový“.

3. Operace s příznaky uloženými v registru CR (Condition Register)

Registr CR (Condition Register) jsme si již popsali minule, takže si dnes pouze ve stručnosti připomeňme, že tento 32bitový registr je rozdělen do osmi čtyřbitových polí označovaných symboly CR0CR7, přičemž pole CR0 má speciální význam, neboť jeho první tři bity v něm jsou nastavovány běžnými celočíselnými instrukcemi (sčítání atd.) a to konkrétně porovnáním výsledku operace s nulou. I druhé pole se jménem CR1, tj. bity 4 až 7 z příznakového registru CR, má speciální význam, neboť bity v něm jsou nastavovány při operacích s hodnotami s plovoucí řádovou čárkou.

Kromě skokových operací, které mohou testovat hodnotu libovolného bitu registru CR existuje na architektuře PowerPC i sada instrukcí určených pro vzájemné kombinace hodnot vybraných bitů tohoto registru. Tím je (alespoň teoreticky) umožněna snadná realizace některých podmínek zapsaných v některém vyšším programovacím jazyce. Tyto instrukce navíc trošku připomínají Booleovský procesor známý například z platformy Intel 8051:

# Instrukce Význam
1 crand bitová operace AND (logický součin)
2 cror bitová operace OR (logický součet)
3 crxor bitová operace XOR (nonekvivalence)
4 crnand bitová operace NAND (negace logického součinu)
5 crnor bitová operace NOR (negace logického součtu)
6 creqv bitová operace EQV (ekvivalence)
7 crandc bitová operace AND s prvním bitem a negací druhého bitu
8 crorc bitová operace OR s prvním bitem a negací druhého bitu

Všechny tyto instrukce ve svém instrukčním slově obsahují trojici pětibitových adres BA, BB a BT. Díky tomu je možné operaci provést s libovolnými dvěma bity registru CR a uložit výsledek opět do libovolného bitu tohoto registru (25=32).

4. Modul určený pro vykonávání celočíselných operací

Druhým modulem, z nichž se skládají procesory typu PowerPC, je modul určený pro vykonávání celočíselných operací. V originální dokumentaci se sice tento modul nazývá Fixed-Point Processor, ovšem ve skutečnosti se jedná o běžnou RISCovou aritmeticko-logickou jednotku. Pro celočíselné operace je možné jako operandy použít sadu třiceti dvou pracovních registrů nazvaných GPR0GPR31 (General-Purpose Registers), z nichž každý má šířku 64bitů (stále se bavíme o 64bitovém režimu PowerPC). Tato sada pracovních registrů je doplněna již výše zmíněným registrem nazvaným XER (Fixed-Point Exception Register) obsahujícím bitové příznaky nastavované při většině aritmetických operací. Některé další příznaky se pak ukládají do druhého stavového registru CR (Condition Register), jehož bity lze testovat s využitím výše zmíněných instrukcí pro podmíněný skok a upravovat s využitím logických operací.

5. Instrukce typu LOAD a STORE

Na architektuře PowerPC samozřejmě, jako ostatně na všech dalších RISCových architekturách, nalezneme instrukce určené pro načítání operandů z operační paměti i pro uložení výsledků operací zpět do operační paměti. Programátoři a autoři překladačů mají k dispozici poměrně velké množství variant instrukcí typu LOAD a STORE, přičemž jednotlivé varianty se od sebe odlišují adresními režimy i šířkou načítaných/ukládaných operandů. Adresa, resp. přesněji řečeno efektivní adresa, může být vypočítána mnoha různými způsoby, většinou se ale jedná o kombinaci obsahu některého pracovního registru (GPR) s šestnáctibitovou konstantou, která je přímo součástí instrukčního slova. U některých instrukcí má navíc speciální význam nulový index registru – v tomto případě se použije odlišný adresní režim.

Načítat je možné jednotlivé bajty, šestnáctibitová slova, 32bitová slova i 64bitová slova. Typ načítaného operandu se jednoduše pozná podle druhého písmene v mnemotechnické zkratce instrukce – lb?? značí načtení bajtu, lh?? načtení šestnáctibitového slova, lw?? načtení 32bitového slova a konečně ld? načtení slova 64bitového. Třetí písmeno v instrukci může označovat, jaká se provede konverze při rozšiřování načtených dat do plné šířky 64 bitů. To například znamená, že lhz? znamená instrukci pro načtení 16bitového slova s rozšířením na 64bitů tak, že se horních 48 bitů jednoduše vynuluje, zatímco instrukce lha? značí rozšíření znaménka (sign extension, v newspeaku PowerPC však algebraic extension).

Další jeden až dva znaky ve jménu instrukce pak označuje konkrétní typ výpočtu efektivní adresy: registr+16bitová konstanta, registr+registr atd. Navíc je možné, aby se výsledná adresa automaticky uložila zpět do registru použitého pro adresování (update – poslední znak instrukce bude u). Tuto vlastnost lze použít mnoha způsoby, například díky adresování registr+16bitová konstanta pro procházení polem prvek po prvku.

Podporovány jsou i speciální režimy při načítání a ukládání, například změna pořadí bajtů či blokové načítání/ukládání do většího množství registrů.

6. Základní aritmetické operace

Mezi základní aritmetické operace samozřejmě patří sčítání a odčítání. Na mikroprocesorech s architekturou PowerPC mají programátoři používající tyto instrukce poměrně velkou flexibilitu při výběru operandů, protože některé formy instrukcí obsahují ve svém slovu 16bitovou konstantu, kterou lze použít jako jeden vstupní operand. Mimochodem – právě tato technika se používá pro načtení konstanty do některého pracovního registru, protože například operace addi Rx, 0, hodnota je ekvivalentní instrukci li Rx, hodnota (addi značí Add Immediate a li pak Load Immediate). Podobných aliasů instrukcí nalezneme na architektuře PowerPC celou řadu. Podívejme se, které základní aritmetické instrukce typu „součet“ jsou podporovány (ve skutečnosti jsou možné i další kombinace):

# Instrukce Význam
1 add Rd=Rs1+Rs2 (nejběžnější forma nenastavující příznaky)
2 add. Rd=Rs1+Rs2 (nastavuje bity v CR0)
3 addo Rd=Rs1+Rs2 (nastavuje bity SO a OV)
4 addo. kombinace předchozích dvou instrukcí
     
5 addi Rd=Rs+konstanta
6 addi Rd=konstanta (Rs==0)
     
7 addis Rd=Rs+(konstanta<<16)
8 addis Rd=Rs+(konstanta<<16) (Rs==0)
     
9 addc add + nastavení bitu CA (příznak přenosu)
10 addic addi + nastavení bitu CA (příznak přenosu)
10 adde Rd=Rs1+Rs2+CA
11 addze Rd=CA (jen přičtení příznaku přenosu)

Poznámka: suffixy . a o jsou uvedeny jen u první instrukce add, ale lze je ve skutečnosti použít i u dalších instrukcí pro určení toho, které příznakové bity se mají nastavit.

7. Instrukce určené pro násobení a dělení

Procesory PowerPC obsahují i násobičku a děličku (přesněji řečeno specifikace popisuje násobičku a děličku, ovšem záleží pouze na konkrétní implementaci, zda budou tyto operace prováděny hardwarově či nějakou formou mikroinstrukcí). Čtenáře předchozích kapitol pravděpodobně nepřekvapí, že i v tomto případě mají instrukce velkou flexibilitu, a to jak co se týče velikosti operandů, tak i způsobu nastavování příznakových bitů. Násobit je možné jak dva registry, tak i vybraný pracovní registr a 16bitovou konstantu, která je součástí instrukčního slova. Totéž samozřejmě platí i pro instrukce určené pro děličku, ostatně podívejme se na následující dvě tabulky.

Nejprve je uvedena tabulka s instrukcemi pro násobení dvou operandů:

# Instrukce Význam
1 mulli násobení 64×64=64 Rd=Rs*konstanta (uloží se jen spodních 64 bitů výsledku)
2 mulld násobení 64×64=64 Rd=Rs1*Rs2 (uloží se jen spodních 64 bitů výsledku)
3 mullw násobení 32×32=64 Rd=Rs1*Rs2 (vstupem je dolní polovina 64bitových registrů)
4 mulhd jako mulli, ale uloží se horních 64 bitů výsledku
5 mulhw jako mulld, ale pouze horních 32 bitů 64bitového výsledku se uloží do Rd
6 mulhdu jako mulli, ale uloží se horních 64 bitů výsledku, násobení čísel bez znaménka
7 mulhwu jako mulhw, ale opět se jedná o násobení čísel bez znaménka

Instrukce pro dělení:

# Instrukce Význam
1 divd dělení dvou 64bitových čísel (se znaménkem)
2 divw dělení dvou 32bitových čísel
3 divdu jako divd, ale pro čísla bez znaménka
4 divwu jako diwv, ale pro čísla bez znaménka

Poznámka: u těchto instrukcí lze použít suffix o popř. . pro určení, zda a jak se mají nastavovat příznakové bity. Je to velmi podobné kombinacím, o nichž jsme se zmínili u aritmetických instrukcí.

Poznámka 2: pro výpočet zbytku po dělení je nutné použít například následující sekvenci:

divd Rd, Rs1, Rs2    # podíl po celočíselném dělení
mulld Rd, Rd, Rs2    # podíl po celočíselném dělení * dělitel
subf  Rd, Rd, Rs1    # zbytek po dělení

8. Instrukce pro porovnání operandů

Zajímavě jsou na architektuře PowerPC pojaty instrukce pro porovnání operandů. Na mnoha jiných typech mikroprocesorů jsou při porovnávání nastaveny příznakové bity ZF (příznak nulovosti), CF (příznak přenosu) a OF (příznak přetečení). U PowerPC je tomu jinak, protože je vždy nastaven pouze jeden ze tří bitů uložených do registru CR:

Bit v CR0 Zkratka Význam
0 LT Negative (kladný výsledek při porovnání/rozdílu)
1 GT Positive (záporný výsledek při porovnání/rozdílu)
2 EQ Zero (nulový výsledek při porovnání/rozdílu)

Jak se s těmito bity pracuje již víme – buď se použijí při provedení podmíněného skoku nebo je možné tyto příznaky libovolným způsobem zkombinovat instrukcemi popsanými ve třetí kapitole (a poté je použít při podmíněném skoku).

Podporované instrukce pro porovnání operandů jsou zmíněny v tabulce:

# Instrukce Význam
1 cmp porovnání obsahu dvou pracovních registrů
2 cmpi porovnání registru s 16bitovou konstantou
3 cmpl porovnání 32bitových operandů chápaných jako hodnoty bez znaménka
4 cmpli porovnání 32bitových operandů chápaných jako hodnoty bez znaménka

Poznámka: v instrukčním slově lze zvolit, které bitové pole registru CR bude použito pro zápis příznaků.

9. Bitové rotace a posuny

Nejkomplikovanější jsou instrukce určené pro provádění bitových rotací a posunů. Tyto instrukce jsou velmi flexibilní, ovšem některé z nich mají ve svém 32bitovém instrukčním slovu zakódováno až pět operandů, protože kromě zdrojového a cílového registru je možné specifikovat masku, se kterou se po dokončení rotace provede bitové operace AND, tj. bitový součin. Podívejme se na příklad: instrukce s nevyslovitelným jménem rldicl má čtyři operandy:

CS24_early

  1. Zdrojový registr Rs
  2. Cílový registr Rd
  3. Počet míst, o které se bude rotovat
  4. Počáteční bit masky pro operaci AND (koncový bit je vždy shodný)

Naproti tomu instrukce rlwimi má pět operandů:

  1. Zdrojový registr Rs
  2. Cílový registr Rd
  3. Počet míst, o které se bude rotovat
  4. Počáteční bit masky pro operaci AND
  5. Koncový bit masky pro operaci AND

Maska je zkonstruována následovně: bity 64bitové masky ležící mezi počátečním a koncovým bitem jsou nastaveny na jedničku, ostatní bity jsou nulové. Pokud je však index počátečního bitu ostře větší, než index bitu koncového, je maska negována („uprostřed“ ní jsou nuly). Tyto operace jsou opět velmi flexibilní a v assembleru pro ně existuje několik jmenných aliasů. Příklad použití: dekódování složky RGB jedinou instrukcí.

10. Odkazy na Internetu

  1. Simplified PowerPC Instruction Set
    http://www.ds.ewi.tudelft­.nl/vakken/in101/labcourse/in­struction-set/
  2. Assembly language for Power Architecture, Part 1: Programming concepts and beginning PowerPC instructions
    http://www.ibm.com/develo­perworks/linux/library/l-powasm1/index.html
  3. Assembly language for Power Architecture, Part 2: The art of loading and storing on PowerPC
    http://www.ibm.com/develo­perworks/linux/library/l-powasm2/index.html
  4. Assembly language for Power Architecture, Part 3: Programming with the PowerPC branch processor
    http://www.ibm.com/develo­perworks/library/l-powasm3/index.html
  5. Assembly language for Power Architecture, Part 4: Function calls and the PowerPC 64-bit ABI
    http://www.ibm.com/develo­perworks/linux/library/l-powasm4/index.html
  6. PowerPC overview (poněkud starší materiály z roku 2006)
    http://titancity.com/arti­cles/ppc.html
  7. PowerPC (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/PowerPC
  8. Status Register
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Status_register
  9. Why Learn Assembly Language?
    http://www.codeproject.com/Ar­ticles/89460/Why-Learn-Assembly-Language
  10. Is Assembly still relevant?
    http://programmers.stackex­change.com/questions/95836/is-assembly-still-relevant
  11. Why Learning Assembly Language Is Still a Good Idea
    http://www.onlamp.com/pub/a/on­lamp/2004/05/06/writegreat­code.html
  12. Assembly language today
    http://beust.com/weblog/2004/06/23/as­sembly-language-today/
  13. RISC-V Draft Sompressed ISA Version 1.9 Released
    https://blog.riscv.org/2015/11/risc-v-draft-compressed-isa-version-1–9-released/
  14. RISC vs. CISC: the Post-RISC Era
    http://archive.arstechnica­.com/cpu/4q99/risc-cisc/rvc-1.html
  15. Introduction to ARM Thumb
    http://www.embedded.com/electronics-blogs/beginner-s-corner/4024632/Introduction-to-ARM-thumb
  16. Code Size – a comprehensive comparison of microMIPS32 and Thumb code size using many Megabytes of customer code
    https://community.arm.com/grou­ps/processors/blog/2014/04/28/co­de-size-a-comprehensive-comparison-of-micromips32-and-thumb-code-size-using-many-megabytes-of-customer-code
  17. MIPS MCUs Outrun ARM
    http://www.linleygroup.com/new­sletters/newsletter_detail­.php?num=5117
  18. Improving Energy Efficiency and Reducing Code Size with RISC-V Compressed
    http://www.eecs.berkeley.e­du/~waterman/papers/ms-thesis.pdf
  19. An Introduction to Lock-Free Programming
    http://preshing.com/20120612/an-introduction-to-lock-free-programming/
  20. Sequential consistency
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Sequential_consistency
  21. Understanding Atomic Operations
    https://jfdube.wordpress.com/2011/11/30/un­derstanding-atomic-operations/
  22. Load-link/store-conditional
    https://en.wikipedia.org/wiki/Load-link/store-conditional
  23. The RISC-V Compressed Instruction Set Manual (Pozor: verze 1.7)
    http://riscv.org/spec/riscv-compressed-spec-v1.7.pdf
  24. Carry bits, The Architect's Trap
    http://yarchive.net/comp/ca­rry_bit.html
  25. Microprocessor Design/ALU Flags
    https://en.wikibooks.org/wi­ki/Microprocessor_Design/A­LU_Flags
  26. Flags register in an out-of-order processor
    http://cs.stackexchange.com/qu­estions/42095/flags-register-in-an-out-of-order-processor
  27. AMD Am29000
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/AMD_Am29000
  28. Status register
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Status_register
  29. AMD Am29000 microprocessor family
    http://www.cpu-world.com/CPUs/29000/
  30. AMD 29k (Streamlined Instruction Processor) ID Guide
    http://www.cpushack.com/Am29k.html
  31. AMD Am29000 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/AMD_Am29000
  32. AMD K5 („K5“ / „5k86“)
    http://www.pcguide.com/ref/cpu/fam/g5K5-c.html
  33. Comparing four 32-bit soft processor cores
    http://www.eetimes.com/au­thor.asp?section_id=14&doc_id=1286116
  34. RISC-V Instruction Set
    http://riscv.org/download­.html#spec_compressed_isa
  35. RISC-V Spike (ISA Simulator)
    http://riscv.org/download.html#isa-sim
  36. RISC-V (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/RISC-V
  37. David Patterson (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/David_Patterson_(compu­ter_scientist)
  38. OpenRISC (oficiální stránky tohoto projektu)
    http://openrisc.io/
  39. OpenRISC architecture
    http://openrisc.io/architecture.html
  40. Emulátor OpenRISC CPU v JavaScriptu
    http://s-macke.github.io/jor1k/demos/main.html
  41. OpenRISC (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/OpenRISC
  42. OpenRISC – instrukce
    http://sourceware.org/cgen/gen-doc/openrisc-insn.html
  43. OpenRISC – slajdy z přednášky o tomto projektu
    https://iis.ee.ethz.ch/~gmichi/a­socd/lecturenotes/Lecture6­.pdf
  44. Maska mikroprocesoru RISC 1
    http://www.cs.berkeley.edu/~pat­trsn/Arch/RISC1.jpg
  45. Maska mikroprocesoru RISC 2
    http://www.cs.berkeley.edu/~pat­trsn/Arch/RISC2.jpg
  46. C.E. Sequin and D.A.Patterson: Design and Implementation of RISC I
    http://www.eecs.berkeley.e­du/Pubs/TechRpts/1982/CSD-82–106.pdf
  47. Berkeley RISC
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Berkeley_RISC
  48. Great moments in microprocessor history
    http://www.ibm.com/develo­perworks/library/pa-microhist.html
  49. Microprogram-Based Processors
    http://research.microsoft.com/en-us/um/people/gbell/Computer_Struc­tures_Principles_and_Exam­ples/csp0167.htm
  50. Great Microprocessors of the Past and Present
    http://www.cpushack.com/CPU/cpu1.html
  51. A Brief History of Microprogramming
    http://www.cs.clemson.edu/~mar­k/uprog.html
  52. What is RISC?
    http://www-cs-faculty.stanford.edu/~ero­berts/courses/soco/projec­ts/2000–01/risc/whatis/
  53. RISC vs. CISC
    http://www-cs-faculty.stanford.edu/~ero­berts/courses/soco/projec­ts/2000–01/risc/risccisc/
  54. RISC and CISC definitions:
    http://www.cpushack.com/CPU/cpu­AppendA.html
  55. FPGA
    https://cs.wikipedia.org/wi­ki/Programovateln%C3%A9_hra­dlov%C3%A9_pole
  56. The Evolution of RISC
    http://www.ibm.com/develo­perworks/library/pa-microhist.html#sidebar1
  57. SPARC Processor Family Photo
    http://thenetworkisthecom­puter.com/site/?p=243
  58. SPARC: Decades of Continuous Technical Innovation
    http://blogs.oracle.com/on­therecord/entry/sparc_deca­des_of_continuous_technical
  59. The SPARC processors
    http://www.top500.org/2007_o­verview_recent_supercompu­ters/sparc_processors
  60. Reduced instruction set computing (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Reduced_instruction_set_com­puter
  61. MIPS architecture (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/MIPS_architecture
  62. Very long instruction word (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Very_long_instruction_word
  63. Classic RISC pipeline (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Classic_RISC_pipeline
  64. R2000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/R2000_(microprocessor)
  65. R3000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/R3000
  66. R4400 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/R4400
  67. R8000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/R8000
  68. R10000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/R10000
  69. SPARC (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Sparc
  70. CPU design (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/CPU_design
  71. Control unit (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Control_unit

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.