Předně začněme navázáním na přehled roku 2024. Tehdy jsme do titulků dvou článků vybrali skomírající Intel, KDE Plasmu 6 i výročí 25 let našeho webu a dále pak zranitelnost systému Crowdstrike, vzestup AI i návrat ke kauze Megaupload. Také jsem se před 364 dny rozplýval nad tím, co by se mi líbilo v Linuxu mít a co mu chybí.
Rovnou úvodem konstatuji, že nic zásadního z toho se nenaplnilo, ani jsem to moc nečekal, Linux prostě jde dál po své cestě a tak nějak se posouvá víc a víc k všeobecné použitelnosti a schopnosti náhrady Windows – i o tom bude pochopitelně dnes řeč.
Focení a desktop formáty Intelu
Začátkem roku Intel představil návrh na změnu fyzického pojetí PC, kterým stále vládne standard ATX. Obávám se po roce, že co nezvládl formát BTX, nepovede se ani této iniciativě, mimo jiné proto, že Intel už nemá takové majoritní postavení na trhu.
Svatopluk se v únoru více rozpovídal o svém přechodu na full-frame bezzrcadlovku, vzal to pěkně od podlahy přes výběr přístroje a také hlavního objektivu až po prvotní zkušenosti a na závěr softwarovou stránku věci.
Tehdy se kolem toho rozvinula hodně výživná diskuse, já jsem si přisolil vlastním textem a celkově bych řekl, že pro mnohé z nás by mohla být zajímavá reflexe po více než tři čtvrtě roce, se na to vše opět znovu podívat.
GIMP 3 a DVD od Warnerů
Přelom března a dubba v open-source světě buď bouchaly lahve šampaňského, nebo nevěřícně padaly brady. Ale opravdu se to stalo, opravdu vyšel bájný GIMP 3.0. S ním nepřišla revoluce, už řadu měsíců jsme věděli, že mnoho novinek se prostě nestíhá a odsouvají se na verze 3.2 a 3.4, nicméně zatraceně dobrá evoluce to byla.
Ve stejné době jsme se více zaobírali životností fyzických nosičů filmů, neb se opět na světlo vrátilo smutné téma umírání lepených 12cm optických kotoučků, tentokrát v podání DVD od Warner Bros.
Tehdy jsem se snažil věc zasadit do širšího kontextu životnosti technologií, zejména takových, kde je nedlouho poté zavřena továrna a víme, že náhradní díly kusy už prostě nebudou. A je jedno, zdali to platí pro lisovaná DVD, nebo CCD snímače Kodak.
Ej áj ani poprvé, ani naposledy, stejně jako čtyřjádrová CPU
Téma zvané AI je tu s námi už neoddiskutovatelně, a tak nám dále přibývají články jemu se věnující. Někdy je to prakticky Pavel s jeho programátorskými opusy, zde jeden za všechny: Model Context Protocol: vznikající standard pro aplikace AI a LLM. Jindy jsem to třeba já s šířeji podaným běžným povídáním, nicméně tématu AI se už nezbavíme.
Z blogů vypíchněme dubnové povídání Ondry Nováka o portování hry Brány Skeldalu a protože jsem to loni odfláknul, tak též prosincový, rok starý blogpost o řízení kotle Arduinem.
Před tři čtvrtě rokem jsem musel odvolat své tvrzení o nedostatečnosti čtyřjádrových procesorů pro linuxový desktop. I dnes mohu opět potvrdit, že čtyřjádro stále stačí, v průběhu roku 2025 jsem to vyzkoušel na mnoha operačních systémech, z hlediska Linuxů hezky od Ubuntu či Fedory až po Mageiu či Solus. U všech díky pokroku v efektivitě běhu lze linuxovou distribuci provozovat celkem bez zádrhelů i na letitém čtyřjádrovém procesoru.
Souvisí s tím i následné uvažování nad tím, co je vlastně rozumná míra upgradování železa běžného počítače. Toto téma mi vrtá hlavou stále, zejména v dobách, kdy mladí klučinové kvůli hrám kupují grafické karty za ceny vyšší, než nás před 10 lety stál starší Ford Focus po německém důchodci.
Nejen RMS V Liberci a 30 let Javy
V květnu do České republiky, konkrétně na Technickou univerzitu v Liberci, zavítal Richard M. Stallman, zakladatel hnutí GNU.
Popovídal o svých klasických tématech stojících na pilíři potřeby svobodného softwaru a o něco novější digitální suverenity (a také neopomiňme závěrečnou část rozhovoru) a pro mě to byl jeden z posledních kamínků, abych se probral tématem, které mi už delší dobu vrtalo hlavou, a sice – volně řečeno – co bude s Linuxem po odchodu „otců zakladatelů“.
Již třetí kulatiny oslavil programovací jazyk Java, čemuž Pavel věnoval obsáhlý článek. Koncem května jsme se tak trochu ještě vrátili k RMS, neb i světem chytrých hodinek obchází strašák přístupu výrobců k osobním datům uživatelů.
Linuxová distribuce Mageia se po letech stále potácí na úrovni devítkové verze, což mě v létě přivedlo k dalšímu zamyšlení nad jejím přínosem.
Dnes, o více než půl roku později mohu stále konstatovati, že Mageia 9 z roku 2023 je pořád nejnovější verzí a pořád používá jádro řady Linux 6.6, nicméně jak jsem se osobně již přesvědčil, vývoj Mageia 10, nyní v alfa stádiu, dospěl do bodu, kdy ji lze standardně používat jako primární desktopový systém – a ano, i ona se chová na čtyřjádrovém Haswellu z roku 2013 nejen stabilně, ale i plynule (s GNOME na Waylandu na stařičké GeForce s ovladačem Nvidia).
Krátké zprávy
Z kratších věcí připomeňme několik zajímavostí. Z kategorie „A teď tu o Karkulce“ tu máme lednovou pokutu pro Apple za to, že jeho Siri omylem poslouchala soukromí uživatelů.
VLC předvedlo překlady titulků pomocí AI, Raspberry Pi 5 se objevilo v 16GB verzi, OSN přijala Smlouvu o boji proti kyberkriminalitě, loni probíhala telenovela jménem BcacheFS, automobilka GM dostala přes prsty za zneužívání uživatelských dat řidičů, nastartoval proces návratu hodinek Pebble, AMD překonala Intel v datacentrech, z Asaho Linuxu odešel Hector Martin (a další), začalo být jasné, že Rust v jádru Linux zůstane, Oskara si odnesl film vytvořený v Blenderu, Intel jmenoval Lip-Bu Tana novým CEO a ohlásil masivní propouštění, dozvěděli jsme se, proč se začátkem století nafukovaly kondenzátory na základních deskách, Toyota prodávala data uživatelů, s AI koketovala i Wikipedia a samozřejmě i Google a také došlo koncem června na vydání Fairphone 6.






