Hlavní navigace

Šeptanda (30. 8. 1999)

Michal Krause

Tímto článkem zavádíme nový, jak je již naším zvykem, více či méně pravidelný seriál, jehož cílem je shrnout a okomentovat zajímavé události poslední doby ze světa informačních technologií, výpočetní techniky a Internetu. To vše samozřejmě se zvláštním ohledem na Linux, open source software a související problematiku.

512bitový RSA klíče prolomen!

Malá skupinka vědců z šesti různých zemí dosáhla toho, co se zdálo být takřka nemožné. Podařilo se jim v rekordním čase provést tak zvanou faktorizaci 512bitového čísla (RSA-155). 512bitové klíče se dnes údajně používají v elektronickém obchodování přibližně z 95% a doba nutná k faktorizaci takového klíče byla odhadována na padesát miliard let.
Pro výpočty bylo použito okolo 300 stanic Pentium PC, SUN a SGI, které dohromady „dřely“ 35 let procesorového času. Faktorizace klíče byla dokončena již po sedmi měsících. Je zřejmé, že při použití masivnějšího paralelního computingu, ke kterému Internet přímo vybízí, by byla doba nutná k získání klíče daleko kratší – úspěšní luštitelé odhadují, že by bylo možné ji zredukovat až na jeden týden.
Nemá cenu si něco nalhávat. Internet přinesl zcela nové možnosti do různých oblastí lidského snažení a kryptografie je jednou z nich. Doba, kdy se větší množství počítačů spojených do jedné sítě dalo nalézt pouze na univerzitách nebo na vědeckých pracovištích, je nenávratně pryč. Získat pro podobné účely desítky, možná i stovky tisíc počítačů není zase až takový problém (stačí se podívat na projekt SETI@home – kdo ví, co vlastně ty vaše počítače vlastně louskají :). Prolomení klíče, který byl považován za vrchol bezpečnosti by mělo být mementem pro vládu Spojených států a vůbec vlády celého světa, které se snaží limitovat nesmyslným exportními nařízeními právo obyčejných lidí na soukromí.
RSA Factoring Challenge
Tisková zpráva oznamující úspěšnou faktorizaci RSA-155



Unisys opět vystrkuje růžky

Společnost Unisys, které je neblaze proslulá díky kauze GIF, opět začíná komplikovat život tisícům, ne-li milionům lidí. Tato společnost totiž vlastní patent na tzv. LZW kompresi, která se používá v několika grafických formátech z nichž asi nejznámější je díky použití na WWW stránkách formát GIF. Již před léty zavedl Unisys licenční poplatky pro autory programů, které produkují obrázky ve formátu GIF s kompresí LZW, čímž způsobila, že se GIF z mnoha programů potichu vytratil.
Nad dalším krokem Unisysu však zůstává rozum stát. Zavádí totiž licence pro všechny Internetové a intranetové servery, které na svých stránkách (rozuměj v obrázcích) používají patentovanou technologii LZW z nelicencovaných zdrojů. V praxi to znamená, že pokud GIFy na vašem webu nevytvořil licencovaný subjekt nebo služba, musíte si koupit vlastní licenci na kompresi LZW v ceně 5000 dolarů (přibližně 175 000 Kč).
To samozřejmě okamžitě vyvolalo silnou nevoli a vlnu protestů. Jedním z nich je i Burn All GIFs Day (volně přeloženo jako „Den zničení všech gifů“), který vyzývá k hromadnému přechodu z GIFů na formát PNG, který nevyužívá žádné patentované technologie.
Nezbývá než konstatovat, že systém udělování patentů používaný v USA opět vyprodukoval nenasytný vysavač na peníze.
LZW licence
Burn All Gifs Day



Hewlet Packard staví „tenké klienty“ na bázi Linuxu

Hewlet Packard se rozhodl razantněji vstoupit na potenciálně lukrativní trh tenkých klientů, tedy odlehčených počítačů, které obvykle slouží pouze jako terminály k centrálnímu serveru, kde běží aplikace. Nová řada nazvaná Entria bude nabízet tři modely: L, X a G. Zatímco „géčko“ pojede na Windows CE, L a X budou postaveny na Linuxu, konkrétně pak budou obsahovat Netscape Navigator jako rozhraní k javovským aplikacím. Model X pak bude mít navíc integrovanou Java Virtual Machine ChaiVM, která umožní využívat i aplikace hostované na un*xových serverech. Ceny jednotlivých modelů se pravděpodobně budou pohybovat mezi 500 až 700 dolary.
Infoworld, článek o tenkých klientech HP

Našli jste v článku chybu?