Před 25 lety Patrick Volkerding pustil do světa zprávu o nové linuxové distribuci. Možná první fork vůbec zakládal na SLS (Softlanding Linux System) založeném v květnu 1992 Peterem MacDonaldem, oproti kterému Patrick opravil spoustu chyb.
Jedním z důvodů vzniku Slackware byla autorova potřeba LISP interpretu pro školní projekt (tehdy studoval na Moorhead State University) – Clisp byl k dispozici pro Linux a SLS byla nejpopulárnější distribuce své doby.
Později při nasazení SLS ve škole Patrick ve výsledku musel upravit zhruba polovinu balíčků v SLS. Nakonec byly modifikace zveřejněny na školním FTP, konkrétně 17 července 1993 v 00:16:36 (UTC), což je považováno za zrod Slackware, a to na 24 3,5palcových disketách. Šlo o tak významné vylepšení SLS, že server byl neustále přetížen, dokud se do věci nevložil Walnut Creek CDROM a neposkytl dodatečný FTP prostor na svých serverech.
Spolu s dalšími a dalšími programy přidávanými do instalace postupně Slackware narostl na 73 disket s verzí 2.1 vydanou v říjnu 1994. Mimochodem, v únoru 1994 vydaná verze 1.1.2 byla první s instalátorem používajícím dialogy. Verze 4 přinesla roku 1999 desktop KDE, verze 7 v roce 2000 (verze 5 a 6 byly přeskočeny) pak GNOME. S verzí 8.1 v roce 2002 přešel Slackware od balíčků s názvy ve tvaru 8.3 k jméno-verze-architektura-build.tgz.
V dubnu 2004 se v rámci testování objevily ve Slackware také balíčky X.Org Serveru. O měsíc později distribuce na X.Org přešla, prvním vydáním se stal Slackware 10.0. V březnu 2005 došlo po pár letech k odstranění desktopu GNOME ze Slackware, neb Patrick sám jej nepoužíval a komunitní balíčky jej implementovaly lépe. Jedenáctka v roce 2006 byla prvním vydáním s DVD obrazy.
Vývojová verze pro 64bit x86 platformu přišla v květnu 2009 (Slackware64), první stabilní vydání přišlo v podobě Slackware 13.0. Verze 13.37 přinesla podporu GPT a Btrfs.
Mezi listopadem 2013 a červnem 2016 zažil Slackware své nejdelší období bez nové verze. Vývojová větev nebyla dokonce 47 dní v kuse aktualizována, poté přišly stovky změn na jeden zátah. V lednu 2016 distribuce neochotně přešla na PulseAudio, neb v rámci BlueZ bylo rozhodnuto od verze 5.x odstranit podporu ALSA (na níž přešel Slackware od OSS s verzí 9.1 v roce 2003).
Aktuální verzí je 14.2 z června 2016 s jádrem řady 4.4. Ta přinesla již zmíněné PulseAudio a také VDPAU, přechod od udev k eudev a také k ConsoleKit2. Ve vývojové větvi se od té doby stále pracuje, ale další vydání se zatím neobjevilo. Filosofie Slackware však není vydávat nové verze v nějaké stanovené termíny, takže se vlastně nic zásadního neděje.
Pokud jste dočetli až sem, tak patrně přemýšlíte, co mají vlastně odstavce nad tímto znamenat. Nejde však o nic jiného než prosté stručné shrnutí historie jedné linuxové distribuce, která je vlastně stejně nezajímavá jako tisíce těch ostatních. Zajímavá je snad jen svojí vytrvalostí a odolávání mnoha změnám ve světě, kde Microsoft miluje Linux, Lennart Poettering každý rok přijde s nějakým (na první pohled šíleným) nápadem, drtivá většina lidstva je spokojená s Androidem či iOS v malé tenké placce a nikoho z nich vlastně nezajímá, jak to celé funguje.
Slackware je s každým dalším rokem zvláštnější zjevení z doby, kdy průměrný nadšenec do počítačů věděl, kde je na disku který soubor a hlavně proč tam je. A dokud bude existovat tahle komunita, dokud do ní budou přicházet další a další nováčci, bude i Slackware žít. Jestli přežije i dalších 25 let, kdy by měl Patrick Volkerding oslavit 76. narozeniny, to si povíme v roce 2043.
