Hlavní navigace

Softwarová sklizeň (14. 6. 2000)

14. 6. 2000
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Pravidelná sonda do světa (převážně) Open Source softwaru.

Úterý 13. 6.
Zajímavou funkci nabízí PHP skript phpRPMBuilder. Jak název napovídá, jde o nástroj pro generování RPM balíčků z TGZ archivu, který používá webové rozhraní. TGZ archiv stačí uploadovat na server, vyplnit několik doplňujících informací a už stahujete RPM.
Další PHP skript, který jsem objevil, je vlastně jenom upravená verze programu phpMyAdmin, která je však určena pro práci se Sybase a z toho plyne i jeho název: phpSybaseAdmin. Jelikož ne vše je triviálním způsobem přenositelné, jsou funkce upravených skriptů o něco omezenější, než originál.
S cross-compilerem gcc-win lze na Linuxu psát windowsovské aplikace. Kompilátor používá hlavičkové soubory a knihovny z projektu Cygwin.
Máte ještě doma nahrávky na audio kazetě nebo dokonce na páskovém magnetofonu a už jste uvažovali o jejich převodu třeba do empétrojek? Věřím, že většinu z vás asi odrazuje poměrně komplikované a časově náročné stříhání nahrávky na jednotlivé skladby. Tuhle činnost lze ale zjednodušit, například pomocí programu tape2mp3, jehož hlavní přínos spočívá v tom, že vyhledá v nahrávce mezery a „rozstříhá“ ji tak na jednotlivé skladby. Jejich převedení do MP3 formátu je pak již triviální. Nevýhodou je, že zatím za vás nikdo neudělá odstranění šumu a podobné úpravy, které asi nahrávka z kazety bude potřebovat.
GPL Flash Library je soubor knihoven a programů pro práci s animacemi ve formátu Macromedia Flash. Momentálně nabízí tři programy: plugin pro přehrávání Flash animací v Netscape Navigatoru, samostatný Flash player (vhodný například k testování animací bez nutnosti spouštět Navigator) a KDE Screen Saver, který (jak je asi z názvu jasné) umožňuje používat Flash animace jako šetřiče obrazovky pro KDE.

Pondělí 12. 6.
Ačkoliv světu dnes stále vládne C a C++, případně Pascal, Java či Perl, programovacích jazyků existuje samozřejmě mnohem více. Některé jsou poměrně známé, jiné lze naopak považovat za exotičtější. Mezi ty druhé patří dle mého názoru i jazyk Pliant. Už definice, která říká, že jde o kombinaci C/C++ a Lispu, mě poněkud zaskočila a musím říct, že letmé zkoumání několika příkladů mě utvrdilo v dojmu, že se asi nic nestane, když v tomhle jazyku programovat nebudu :) To ale samozřejmě neznamená, že to někdo nebude vnímat jinak. Pro použití Pliantu hovoří například velký důraz kladený na rozšiřitelnost, důsledně objektový design a samozřejmě i funkčnost (thready, síťování, databáze).
Pokud provozujete kombinaci linuxový firewall a Win stanice, mohl by vás zajímat jaderný modul IP_MASQ_MSN, který umožňuje hrát síťové hry využívající microsoftí Direct Play API.
O tom, že DOS není mrtvý svědčí třeba i fakt, že před koncem minulého roku se vyrojilo hned několik verzí tohoto <IRONIE>operačního systému</IRONIE>, které zvládaly přechod na letopočet s dvojkou na začátku. A pokud se třeba pohybujete v prostředí, kde je DOS stále používán, můžete pro něj snadno vyvíjet aplikace pomocí cross-compileru gcc-dos. Myslím, že v mnoha případech nabízí kombinace Linux-Dosemu lepší komfort, než přímá práce v DOSu.
Nová verze přehrávače XMMS obsahuje několik zajímavých vylepšení. Řadím mezi ně podporu lokalizací, Drag-and-Dropu z KDE a motifových aplikací, lokálních CDDB databází či přidání ovládací ikonky pro KDE a Gnome panely.

Neděle 11. 6.
Jedna z věcí, která není pokud vím na un*xech příliš standardizována, jsou spellcheckery. Napsat skutečně portabilní aplikaci, která implementuje kontrolu pravopisu dá přinejmenším dost práce. Na řešení se už ale pracuje. Jmenuje se to Pspell, neboli Portable Spell Checker, a jde o knihovnu, která zaobaluje jednotným rozhraním různé knihovny jednotlivých „kontrolorů“. Zatím jsou podporovány systémy ispell a aspell.
A opět tu mám něco, co je totálně k ničemu, ale stejně si to určitě spoustu lidí stáhne. Prográmek Gnoguin totiž přidá na vaší obrazovku tančícího tučňáka, který bude následovat kurzor myši kam se jenom pohne. Důvod není přesně znám, ale lidi tohle prostě milují :)
Soked je další implementace populární (tuším japonské) hry Sokoban, tentokrát v provedení pro KDE. Není bez zajímavosti, že součástí hry je i editor levelů, takže se vám Soked nemusí nikdy omrzet.
Dalším editorem, který umožňuje kreslení map počítačových sítí je NetEdit. Je určen do multiuživatelského prostředí, ale jinak má zatím poměrně omezené možnosti (například chybí podpora SNMP, která by mohla tvorbu map ve složitějších sítí velmi usnadnit). Zajímavé je, že projekt používá vlastní GUI toolkit nazvaný TOAD.

Sobota 10. 6.
Na trhu s textovými WWW prohlížeči začíná být nějak dusno. Nejdříve tu byl Lynx, potom celkem dlouho nic a pak se najednou objevil w3m, po něm Links a teď zase pro změnu Debris (a to jsem možná ještě na někoho zapomněl). Prohlížeč by si měl poradit s tabulkami a formuláři, naopak zatím nezvládá rámce. Můj subjektivní názor je, že rendering stránek je zatím poměrně špatný (alespoň v porovnání s některými z výše zmíněných programů) a navíc na mě program mluvil německy, i když jsem si při stahování vybral anglickou verzi.
V posledních měsících vyhrávají souboj o trh nástrojů pro tvorbu dynamických WWW stránek jednoznačně skriptovací jazyky, které se přímo vkládají do HTML kódu. Někdy jde o jazyk nový (PHP), jindy se sáhne k již osvědčeným produktům (Perl, Tcl, …). Nikoliv nezajímavý přístup volí systém WeSQL, který umožňuje vkládat přímo do stránek SQL dotazy. Speciální blok popisuje vzhled jednoho záznamu a ten se při zpracování zopakuje pro každý vrácený řádek. Jelikož by samozřejmě samotné SQL bylo zřejmě příliš svazující, podporuje WeSQL i vkládání fragmentů kódu v Perlu, v němž je konec konců i sám napsaný. Pokud například hostingová firma bude chtít umožnit uživatelům dynamické generování stránek a přitom bude považovat PHP za zbytečně komplexní nástroj, může jít o vhodnou volbu.
Balance je generická TCP proxy, která umožňuje rozdělovat rovnoměrně vytížení, případně i řešit výpadek linky směrováním na druhou. Její chování lze upravovat za chodu z příkazové řádky.

Pátek 9. 6.
Tk-DVD je front-end k programu dvdplay a umožňuje tak relativně snadno přehrávat DVD disky i méně technicky vyspělým jedincům. Mě se asi nejvíce líbí funkce personální DVD databáze, která umožňuje uložit zvolená nastavení pro jednotlivé disky a pak se k nim zase vracet při dalším přehrávání. Zajímavý je důvod, proč vůbec program vznikl – manželka autora si zkrátka nedokázala pustit DVD film, když byla sama doma :)
Dvojice programů tkbabel/tcbabel jsou rozhraní k překladové službě Altavisty nazvané BabelFish. Tclbabel je určen pro příkazovou řádku, tkbabel naopak disponuje jednoduchým grafickým rozhraním. Není myslím třeba podotýkat, že k použití programů je třeba být připojen k Internetu, HTTP proxy server je podporován.
O vynikajícím generátoru stereogramů Stereograph jsem zde již psal, ale nezmínil jsem se o grafickém uživatelském rozhraní jménem GTKstereograph, které práci s programem poněkud usnadňuje. Na druhou stranu je třeba podotknout, že rozhraní je, alespoň zatím, o něco pozadu za vlastním programem, takže pro některé funkce budete muset pracovat přímo se Stereographem.

Čtvrtek 8. 6.
Vypalování CD je dnes už tak běžná záležitost, že se o tom možná nikomu před dvěma roky ani nesnilo. V praxi to ale také znamená, že uživatelé si budou chtít vytvářet obaly na svoje disky. To samozřejmě lze udělat všelijak. Jednou z nejjednodušších cest bude nejspíš použití specializovaných programů, jako je třeba K CD Cover Creator, zkráceně Kccc, pro KDE. Poradí si s vytvořením obalů včetně hřbetů, podporuje vícediskové sady, umí prohledat adresářovou strukturu (s volitelnou hloubkou zanoření) a následně pak podle přání uživatele sestavit seznam souborů. Výstupem je buď LaTeXový nebo Postscriptový dokument.
Programátoři vyznávající GNU nástroje mají na výběr další jazyk. Tentokrát je to objektově orientovaný Smalltalk (konkrétně Smalltalk-80). Myslím, že mnoho vyznavačů OOP to jistě potěší.
Flash se stal de facto standardem pro multimediální aplikace, to lze již těžko popřít. Společnost Macromedia, která jej vytvořila, si zřejmě dobře uvědomuje, že nadchází doba, kdy bude nutné podporovat více platforem a zvolila proto jeden z nejjednodušších přístupů – otevřela specifikace a doufala, že vývoje programů pro všemožné platformy se chopí někdo jiný. I přes tento vstřícný krok se poměrně dlouho ve světě OSS nic moc nedělo. Až dnes se objevila knihovna Ming, která umožňuje generovat SWF soubory. Zajímavé na tom je, že autor obalil funkce této knihovny objekty v PHP, takže není problém generovat flashové animace on fly. Když tak o tom přemýšlím, mám pocit, že něco podobného jsem ještě nikde neviděl…
Pro Linux se začínají již objevovat i DVD přehrávače (horší je to s ovladači pro DVD hardware). Jedním z nich je i KDVD pro KDE.

root_podpora

Středa 7. 6.
DSPSPY je software pro nahrávání zvuku pro špiony, jak s trochou nadsázky říká jeho autor. Program totiž „poslouchá“ na mikrofonu a když zdetekuje zvuk, spustí záznam a uloží jej do zvláštního souboru. No vida, nedávno jsem zde psal o programu Motion, který pracoval podobně, ovšem s obrazem na základě detekce pohybu. Teď můžete přidat podporu zvuku a máte bezpečnostní systém jedna báseň :)
K CVS existuje již několik různých grafických rozhraní, ale to zřejmě nevadí autorovi programu LinCVS. Nutno podotknout, že program vypadá velmi pěkně a zdá se být i dostatečně jednoduchý na ovládání. Nu což, zdravá konkurence nakonec ničemu neškodí.
Společnost Real má sice jisté zpoždění, co se Linuxu týká, neboť pro Windows je k dispozici již betaverze RealPlayeru 8.0 a pro Linux je hrdě oznamována druhá beta verze 7.0, ale holt lepší, než drátem do oka, jak se lidově říká. Stahujte zde.
Znáte takové to ošklivé zvířátko jménem Furby, které mimo jiné dokáže opakovat, co slyší a proto byla zakázána jeho přítomnost v prostorách FBI a Pentagonu? Tak vězte, že tahle potvora je vybavená IrDA portem a vy jí můžete ovládat i z Linuxu pomocí programu Gfurby. Program umí Furbymu poručit, aby kýchnul, usnul, tancoval či zpíval. Kam ten svět spěje?
Vyšla další alfa verze Apache 2.0. Ta je již v pořadí čtvrtá a opravuje něco okolo padesátky chyb.

A to je pro dnešek vše…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku