Vlákno názorů k článku Softwarová sklizeň (20. 8. 2025): spouštějte snadno webové servery od mad - Pry "blbinka". No nevim, pokud by to dopadlo,...

Pry "blbinka". No nevim, pokud by to dopadlo, jako vsechno ostatni v germanii, tak ani ne.

Ja mam bezne blokovany reklamni weby a trackery na firewallu, jak podle rozsahu a IP, tak pomoci DNSBL, nekdy cele domeny. Podle logiky toho stezovatele i to nepochybne rusi jeho "revenue generation model" a ja pritom tez menim dns zaznamy jineho "autora" nekdy i pro cele zony domen druheho radu ...

Otazka pak je, jak nemci posoudi validitu takoveho "modelu" zalozeneho na vkladani konzumentem nechtene reklamy do webu "A" z jinych externich webu, a zda "autorske dilo" muze byt zalozeno na nahodnem vysledku dynamickeho sestavovani komponent ruznych "tvurcu".

Obdobne (zatim jen diskuse) vedeme s provozovateli serveru pro "hromadne rozesilani mailu" typu smartemailing.cz - ti zase tvrdi, ze nejsou spammery, jen poskytuji nastroj, ktery zneuzivaji nekteri jejich zakaznici. Ty ja komplet blokuji, a naopak jen definuji vyjimky pro ty domeny jejich zakazniku, kteri posilaji validni (mnou chtene) maily - a rozhoduji o tom jen a jen ja (stejne jako rozhoduje uzivatel, ktery si nainstaluje ad blocker).

Na stejnem principu by mohlo byt zakazano chodit v umelecke galerii vlastni trasou a shlednout jen mnou vybrana dila, nebo pouzivat bryle, ktere odfiltruji ruzovou (protoze tim menim podobu autorskeho dila, na ktere se divam).

Nemci zjevne uz zase a brzy budou potrebovat uklidit ten svuj preliberalizovany chlev, jen se modlim, aby si na to zas nenasli nejakeho potrhleho rakusana.

<flamewar>
Pokud mi webserver pošle přes HTTP(s) nějaké CSS/HTML soubory, je to OpenSource a mohu si s tím dělat co chci.
</flamewar>

20. 8. 2025, 16:42 editováno autorem komentáře

To není flamewar, to je prostě hloupost. Takhle autorské právo nefunguje.

open text != open source

Ovšem s open textem si u sebe doma můžeme stejně jako s open sourcem dělat co chceme. Čili je čistě moje věc, jestli si něco dělám se zdrojovým kódem webových stránek na mém vlastním počítači. Jiná věc by asi byla, kdyby nějaký obsah filtroval server. (Což se samozřejmě často děje, ale to je úplně jiné téma). Další věc by byla, kdybych ten filtrovaný obsah sdílel dále na internet (což se taky často děje).

Nemci zjevne uz zase a brzy budou potrebovat uklidit ten svuj preliberalizovany chlev, jen se modlim, aby si na to zas nenasli nejakeho potrhleho rakusana.

Co tenhle případ má společného s liberalismem?
Resp. přeliberalizováním (nevím, co to je, asi byste musel vysvětlit, v poslední době se to používá vcelku volně - když s něčím nesouhlasím, přiřadím tomu nějakou nálepku bez jákékoliv vazby k původnímu smyslu slova).

Protiklad k liberalismu v politické rovině je autoritářství, v ekonomické rovině pak centrální plánování a socialismus. Jak by měl posun jedním nebo druhým zmíněným směrem pomoct s autorským právem a firmami, co hledají všechny možné způsoby, jak si udržet zisky z nějakého stávajícího modelu? (Což mimochodem není nic nového, ani specificky německého, viz různé zákazy přetáčení, detekce blokování, stíhání lidí, co prolomí ochrany atp.).

Nebo jste to myslel tak, že jestli to s ad-blockem nedopadne, tak budou poptávat diktátora, co by ovládl instituce (i Spolkový soudní dvůr / BGH) a zvrátil jejich rozhodnutí? A třeba pak udělal ještě pár dalších věci..

On je to s těmi reklamami obrovský průšvih úplně vespod a na to se vrší jedna absurdita za druhou.

Snažit se napadnout blokování reklam přes autorské právo je absurdní a samozřejmě to nikam nepovede. Ano, blokování je zásah do autorského díla – ale to upravené autorské dílo není nijak šířeno či publikováno, je určeno pouze pro osobní potřebu, a v takovém případě je zásah do autorského díla legální.

Absurdní je i blokování reklam. Ty weby z prodeje reklam žijí, kdyby reklamu blokoval každý, ten web nepřežije. Blokování reklam je klasický příklad vypočítavosti – dotyčný dělá něco, o čem ví, že kdyby to dělali všichni, přestane to fungovat. Ale spoléhá na to, že blokujících uživatelů nebude zas tolik a ostatní prostě zaplatí za ně. Je to jako krást v samoobsluze nebo zboží vystavené před obchodem – ano, je možné argumentovat tím, že si to má prodejce lépe hlídat. Ale snad je každému jasné, že kdyby se tak chovali všichni, ten obchod bude muset zavřít.

Pokud by někdo chtěl argumentovat tím, že mu ty reklamy vadí, odpověď je jednoduchá – na některých webech (jako třeba tady na Rootu) je možné si zaplatit za to, že se vám reklama nebude zobrazovat. A pokud někde ta možnost není, pořád máte možnost na ten web nechodit.

Ta nepsaná dohoda „vy můžete konzumovat náš obsah výměnou za to, že si necháte zobrazit reklamu“ je velmi jednoduchá a nevěřím nikomu, kdo se tváří, že ji nechápe.

No a pod tím vším je schovaný ten největší průšvih (eufemisticky řečeno) spočívající v tom, že velká část internetové ekonomiky je založená na principu „služby zadarmo, resp. za reklamu“. Který vznikl kdysi z nouze, protože se na internetu nedalo rozumně platit. Ale bohužel to lidi naučilo, že na internetu je „všechno zadarmo“, a teď je hrozně těžké je tomu odvyknout.

Problém tohohle principu je v tom, že podkopává samotné základy tržní ekonomiky a v důsledku i demokracie. Tržní ekonomika je založená na zpětné vazbě – kupující platí, když není spokojen, příště si danou věc/službu nekoupí. A tím se z trhu odstraňují špatné produkty a služby.

Jenže u služeb založených na příjmech z internetové reklamy „kupující“ nic neplatí, platí inzerent. Čímž se přeruší ta zpětná vazba, která očišťuje trh od špatných produktů a služeb. Pokud je „kupující“ někde nespokojen, reklama už se mu tam stejně zobrazila a inzerent zaplatil. Že tam dotyčný nepřijde příště? Nejspíš si to pro příště nebude pamatovat, nebo prostě provozovatel webu založí nový web.

Řešením by bylo, kdyby lidé přestali na weby s reklamou chodit a místo toho začali za obsah platit. Ale obávám se, že to je plán na desetiletí, a nevím, zda tolik času máme.

Pak je tu možnost regulace – množství reklamy je regulováno v elektronických médiích (televize, rozhlas), je regulováno množství reklamy ve veřejném prostoru, proč by nemohlo být regulováno množství reklamy na webu? Jasně, web nemá hranice, ale i samotná EU je dost silná na to, aby takovou věc dokázala prosadit (jak dokazují třeba cookies lišty).

Každopádně blokování reklam není řešením, a pokoušet se zakázat blokování reklam přes autorské právo také ne.

Je to ještě o krok složitější. Myslím si, že většina blokujících by reklamu neblokovala pokud:
- většinu plochy by zabíral obsah, ne reklama.
- reklama by nebyla agresivně invazivní - ostré barvy, blikání, hlasité zvuky
- reklama by se dala rozumné skrýt do minimální velikosti (kliknutím na křížek a podobně)
- fungovalo by blokování závadných a opakujících se reklam.

Po pátém shlédnutí identické řvoucí reklamy, která blokuje třtinu stránky mi prostě dojde trpělivost. Nebo v krátkém videu 4 bloky nepřeskočitelné reklamy následováné dvěma přeskočitelnými reklamami (celkem tedy 12 reklam, dohromady delší než celé video)... Pak jdu jinam nebo reklamy blokuji... A jako bonus ignoruji zadavatele takové reklamy.

Ne, tohle není složitější. Tohle je (na webech, kam chodíte opakovaně) velmi jednoduché – když vám ta reklama vadí, tak tam nelezte.

Však to píšu: „Pak jdu jinam nebo reklamy blokuji... A jako bonus ignoruji zadavatele takové reklamy.“

Jak se to vlastně liší od situace, kdy divák během reklam odejde od televize nebo ztlumí zvuk a dívá se jinam, místo toho, aby „poctivě“ seděl a vnímal celé to dílo (film + reklamy) v původním stavu a nezasahoval do něj?

Ja osobne reklamu neblokujem. Blokujem (podla moznosti) vsetko co sa snazi ma nejakym sposobom sledovat. Vysledok je taky, ze vacsina reklamy sa mi nezobrazuje a ked sa mi zobrazi tak paradoxne je castokrat nepouzitelna aj keby som na nu klikol, lebo je to nejaky smirovaci link.

Absurdne je ze niekto povysuje svoje pravo zobrazit mi reklamu nad moje pravo na sukromie a dovolim si povedat, ze ta agresivita s akou reklamne spolocnosti narusaju sukromie je z velkej casti dovod preco teraz placu ze ludia tu reklamu blokuju.

Do toho vsetkeho si myslim ze jak reklamne spolocnosti, tak tvorcovia obsahu castokrat vytvaraju atmosferu v ktorej blokovanie reklam zacina byt moralne prijatelnejsie ako akakolvek ina alternativa.

Odhliadnuc od smirovania samotneho. Je tu napriklad cielenie reklamy na jedincov s nejakym handicapom ako je choroba, zla fyzicka, financna alebo ina situacia. Vratane osob ako deti a inych osob ktore su na taku reklamu extremne citlive. Online reklama bezne ignoruje akekolvek zakony. Odporucam si napriklad precitat Slovensky Zakon c. 147/2001 Z. z. (alebo nejaku jeho obdobu v CR) a potom sa pozriet na to aka reklama sa bezne zobrazuje na webe. (Socialne siete ani nehovorim) Tiez je dnes pomerne bezne zobrazovat absolutne sialeny click bait, reklamu na mallware, rozne podvody a podobne. Absurdne je, ze by by som mal taky stav ignorovat a vidiet potom rodicov ako im kazdu minutu pipa mobil s nejakym notifikacnym spamom namiesto toho aby som im tu reklamu proste zablokoval.
Tu su na vine jak reklamne spolocnosti, tak tvorcovia obsahu ktori take reklamy na svojom webe toleruju. A v tomto bohuzial zlyhavaju aj inak relativne seriozne media. A nejaka platba za ad-free obsah podla mna nie je cesta, lebo:

• Velmi casto sa tie sukromne udaje zbieraju dalej s tym ze ta cielena reklama si ma najde inde.
• Vo vacsine pripadov v momente ked je mi prezentovana moznost platby doslo k desiatkam ak nie stovkam pokusov zbierat telemetriu.
• Vacsina webov neposkytuje obsah ktory by mal hodnotu na urovni kedy by absolutnu vacsinu platby nezobrali poplatky (na akejkolvek urovni) platobneho systemu. Proste medzi tym ze ja pridem na Root 3x za mesiac a precitam 3 stranky (a vela krat je zaujimavy obsah paradoxne v komentaroch) a tym co by potreboval Root na prevadzku bez reklamy proste nie je spolocny bod.
• Absolutnu vacsinu webov navstivim mozno par krat v zivote.

Ale suhlasim, ze to je problem. Lebo vo vysledku za ten obsah niekto zaplatit musi a casto je to nakoniec obsah plateny niekym kto ma vela penazi a malo moralky.

20. 8. 2025, 22:31 editováno autorem komentáře

Noviny byly (kdysi!) financované především z reklamy (a z předplatného), cena na stánku obvykle pokrývala náklady na distribuci; při velkých počtech výtisků mohl zisk z prodeje převážit příjmy z inzerce a předplatného. Tohle pravidlo bylo dané a vydavatelé s tím uměli velmi dobře pracovat.
Předplatné bylo dvojího druhu: přímo u novin nebo na poště. V prvním případě o vás noviny věděly, ve druhém o vás věděla jen pošta (PNS...). Většina novin se prodala na ulici, ve stáncích - a v podstatě zcela anonymně (pokud pominu, že si trafikantka pamatovala, komu má co schovat pod pult a kdo si co kupuje každý den).
Inzerce nebyla personifikovaná. A vydavatel měl poslední slovo o tom, kolik jí bude a kde bude umístěná.

Internetové noviny a časopisy - a jejich čtenáři - se dostali do poněkud odlišné situace.
Předplatné je dobré na pokrytí distribuce, ale samotnou tvorbu obsahu obvykle nezaplatí. Koncový prodej (na ulici) chybí, nemůže tedy generovat zisky z objemu prodeje. A o inzerci nerozhoduje vydavatel, ale firma, která si platí místo na stránce.
Předplatitelé nejsou anonymní vůči vydavateli, ale ani vůči zadavateli reklamy; ostatní návštěvníci jsou anonymní jen vůči vydavateli.
Obsah se mění několikrát během dne, v reálném čase, ale reklama, obklopující článek, se můře změnit i několikrát během čtení jediného článku. Navíc je tak agresivní, že spousta čtenářů ten článek ani nedočte - což vede ke snaze texty zkracovat (a tím se poměr reklamy a obsahu opět posune ve prospěch té reklamy).

Je absurdní, když se vydavatel snaží hájit inzerci na svých stránkách pomocí autorského zákona - ta inzerce vůbec není pod jeho kontrolou a on tedy nemůže být autorem stránky v podobě prezentované konkrétnímu čtenáři! Naopak: zablokování reklam, očištění od balastu, teprve umožní zobrazení autorského obsahu.

Vydavatelé by si měli uvědomit, že (anonymní) čtenáři nebojují s nimi, ale se zadavateli a dodavateli personifikované a agresivní inzerce.
Ano, inzerenti za ty personifikované reklamy platí více, než za ty necílené, a stejně tak se snaží nahnat objem inzerce na stránce, čímž se dostávají do situace, kdy se jim za větší protlačený objem nechce (o moc) více platit.
Jako čtenář bych doporučil: poohlédněte se po jiném dodavateli inzerce, nebo ji nakupujte a připravujete ve vlastní režii - pak budete mít šanci, že dostanete lepší cenu; a pokud ta inzerce nebude agresivní, nebudou čtenáři mít důvod ji blokovat.
Ostatně, výroba jednoduché nesledovací reklamy je podstatně levnější, než budování složitého ekosystému sledování a personifikace.


(Ta možnost náhledu příspěvku před odesláním mi tu ale vážně chybí!)

U novin (a původní bannerové reklamy na internetu) bylo podstatné to, že inzerent objednával reklamu na základě předem známého prodaného nákladu. Tj. vydavatel musel umět noviny nejprve prodat a pak si u něj někdo objednal inzerci. Takže tam pořád byla závislost na počtu čtenářů.

Dneska když si někam dáte kontextovou reklamu a začnete tam vodit čtenáře podvodnými odkazy, je úplně jedno, že jim pak zobrazíte hlouposti a už se nikdy nevrátí – s těmi hloupostmi se jim zobrazila i reklama a vy máte výdělek.

U (zavedených) titulů byl náklad známý předem, a počítalo se, že se většina prodá. (Taky se hlídala remitenda, aby se s těmi čísly moc nečarovalo....)
U bannerové reklamy není problém hlídat počet zobrazení, takže bylo možné si objednat třebas 1000 zobrazení. Nebo alespoň počítat, kolikrát se to skutečně zobrazilo (načetlo se serveru - různé proxy a cache v tom dělaly trochu binec). Což je v podstatě analogie k nákladu u těch novin.
Pravdou však je, že se v běžných případech a mantinelech ta cena inzerce podle nákladu příliš neměnila - rozhodně ne stylem: při dvojnásobném nákladu zaplatíte dvojnásobek.
To až ty centralisované sofistikované personifikované reklamní systémy umožnily dělat si dokonalou statistiku a zároveň tlačit cenu dolů. Jen ti experti poněkud zaměňují pojmy přesnost a podrobnost...

Ta nepsaná dohoda „vy můžete konzumovat náš obsah výměnou za to, že si necháte zobrazit reklamu“ je velmi jednoduchá a nevěřím nikomu, kdo se tváří, že ji nechápe.<\q>

Hezkou dohodu sis vymyslel. Já funguji podle nepsané dohody, že reklamy blokuji. Poskytovatel má možnost mi nezobrazit obsah. Buď to schová za paywall, nebo mě dál nepustí, pokud blokovat nepřestanu. V takovém případě nic nekonzumuji a odcházím. Vše je fér.

Ta nepsaná dohoda „vy můžete konzumovat náš obsah výměnou za to, že si necháte zobrazit reklamu“ je velmi jednoduchá a nevěřím nikomu, kdo se tváří, že ji nechápe.

Hezkou dohodu sis vymyslel. Já funguji podle nepsané dohody, že reklamy blokuji. Poskytovatel má možnost mi nezobrazit obsah. Buď to schová za paywall, nebo mě dál nepustí, pokud blokovat nepřestanu. V takovém případě nic nekonzumuji a odcházím. Vše je fér.

Osobně jsem dlouho razil myšlenku neblokování reklam, protože z ní weby často žijí. Nicméně jednoho dne se prostě ucho utrhlo. Všechno je otázkou míry. Blokátor jsem nainstaloval hlavně kvůli YT a ostatí weby jsou bohužel collateral damage. Sobecké, ale nervy mám jen jedny. YT si jistě umí zjistit, že blokuji, takže zpětnou vazbu od mě má, o obsah mám zájem, ale s přiměřeným množstvím reklam, klidně videa v nižší kvalitě.
Občas když jsem někde na webu/YT bez blokátoru jsem v šoku o kolik řádů se to v mezidobí ještě zhoršilo.

Ja na weby s reklamou ktere mi za tu reklamu nestoji proste nechodim. A na weby ktere maji reklamu a nejakou hodnotu pro me chodim. A taky si par webu platim. Nejak nevidim duvod proc bych mel blokovat reklamu. Kdyz je majitel webu idiot a bude tam mit reklamu pres celou obrazovku nebo hudebni ptakoviny tak tam proste nelezu a stejne jako ty davam majiteli webu k vedomi ze neco dela spatne.

Ja som si blokátor obmedzil len na Youtube, keďže ma nasrali podvodnými reklamami na investovanie do Slovaftu, ČEZu a podobne, a predovšetkým absolútnou ignoráciou nahlasovania tejto reklamy.
Na ostatných stránkach sa mi reklama zobrazuje, keďže z nej weby naozaj obvykle žijú...