Jedna z připomínek byla k chybějícímu popisu funkcí StarSchedule.
StarSchedule podrobněji
Po startu StarSchedule se vám otevře základní obrazovka, rozdělená do tří částí (pokud jste si to nenastavili jinak). Vlevo je umístěn plánovací kalendář pro detailní plánování. Vpravo najdete přehledný kalendář, ve kterém lze zadat rozsah období, které se zobrazí v detailním kalendáři (např. 2 dny). Pod přehledným kalendářem vpravo je umístěno okno úkolů (tasks) s údaji o jejich plnění. Dolní část obrazovky je vyhrazena pro detailní definování úkolů a událostí. Nahoře nad kalendářem pro detailní plánování je umístěn panel nástrojů. Pomocí ikon v panelu lze vytvářet nové události, úkoly (vyberete čas v kalendáři a kliknutím na ikonu vytvoříte novou událost nebo úkol), listování v kalendáři a nastavení kalendáře. Celé prostředí je samozřejmě plně konfigurovatelné.
Asi nejzákladnějším prvkem při práci ve StarSchedule je vytváření událostí (events) a úkolů (tasks). Úkolem (task) se rozumí plánovatelná aktivita, která má průběh plnění (splněno na 75 %), stav plnění (status), datum zahájení úkolu (Start date), termín úkolu (Due date), datum splnění úkolu (Completetion date) a datum uzavření úkolu (Close date). Úkolem je tedy např. instalace Linuxového serveru a postupné nahrazení všech windowsových stanic v síti stanicemi s Linuxem. Událost je záležitost, která proběhne v určitém čase na určitém místě a kterou je nutno připomínat. Události jsou např. narozeniny manželky, porada u šéfa nebo výplatní termín.
Vysvětlení několika základních pojmů:
Content: podrobnější popis události nebo úkolu
Details: časové plánování události nebo úkolu
Reminder: nastavení způsobu upozorňování na událost
Recurrence: připomínač události
Participants: seznam lidí, kteří se budou na události nebo úkolu podílet nebo mají být informováni (jména se vybírají z osobního adresáře v SO). Úkoly a události lze takto rozesílat vestavěným e-mailovým klientem.
Dalším připomínkovaným tématem byla moje nesprávná poznámka o chybějícím ekvivalentu k Accessu. Díky upozornění jednoho čtenáře jsem se databázemi v SO začal zabývat trochu podrobněji.
Databáze ve StarOffice – StarBase
O programu StarBase se v článcích o SO většinou mlčí. Navzdory tomu SO obsahuje prostředí pro tvorbu a činnost jednoduchých databázových systémů. V obou verzích SO (okenní i linuxové) jsou podporovány formáty databází nebo databázových rozhraní dBase, DB2, JDBC, ODBC a Text. Windowsová verze podporuje navíc formáty StarBase, MS Access 97 a Oracle. Ve verzi pod Windows (pod Linuxem mi to nešlo) lze navíc tvořit relace mezi tabulkami a to posouvá použitelnost tvorby databází v SO do zcela jiné roviny. Novou databázi vytvoříte pomocí sekvence z roletového menu File-New-Database. Po vytvoření nové databáze (zadání cesty a základních parametrů databáze) je možno podobně jako v Accessu tvořit databázové formuláře (Forms), Dotazy (Query), tabulky a sestavy pro tisk (Reports). Databázovými formuláři mohou být textové dokumenty, tabulky nebo prezentace. Postup práce při vytváření databázových dotazů pomocí mřížky ODBC se stejně jako u ostatních funkcí StarBase velice podobá postupu práce v MS Accessu. Ze způsobu vytváření tabulek, formulářů a sestav je velmi dobře patrné, že jsou velice zdařile „recyklovány“ a využity ostatní části StarOffice (především StarCalc). Otázku možného sporu o to, zda se StarBase vyrovná nebo nevyrovná MS Accessu nechám na jejích uživatelích. Nejzajímavější využití databáze bude pravděpodobně u síťového provedení SO.
Díly všem, od nichž jsem dostal připomínky nebo povzbuzení, které mě motivovaly k vytvoření tohoto textu.
