Když se objevilo nové Ubuntu se svým Unity, ozvala se vlna kritiky, která byla směřována především třemi základními směry – má nejasné ovládání, má programové nedostatky a není tak efektivní pro práci. Přiznám se, že s příchodem Ubuntu 11.04 jsem se rozhodl pro malý experiment, tedy že vyzkouším, jak se ovládá tento operační systém z pohledu BFU; nainstaloval jsem jej z Wubi a nechal grafické prostředí Unity téměř beze změn. A po chvíli používání jsem zjistil, že to překvapivě není tak zlé. Ano, je to nezvyklé, často na první pohled nepohodlné, ale nakonec opravdu použitelné. Téměř vše funguje tak, jak má, a až na několik málo drobností jsem vůbec nepotřeboval příkazovou řádku.
V tomto ohledu udělalo Ubuntu velký krok k tomu, aby se mohl Linux rozšířit mezi obyčejné uživatele. Operační systém, který zvládne nainstalovat vedle Windows každý a který bezpečně funguje. Ano, není tak optimalizován pro práci jako s Gnome 2.x, ale je rychlý, levný a výkonný.
Navíc se zde naplno projevilo to, o čem se mluví již poměrně dlouho – tedy snaha Ubuntu vypadat jako Mac OS X. Navíc s tou pozitivní vlastností, že je zadarmo. Jedná se tedy o jakýsi „pokus o Mac pro chudé“. To je vidět téměř všude – od integrovaného menu v horní liště, přes ovládací tlačítka oken vlevo, spouštěč aplikací (jen přesunutý ze spodní části nalevo) až po podobnou grafiku.
Zatímco ještě před dvěma lety se snažilo Ubuntu přiblížit Windows, dnes tančí okolo Apple konceptu a snaží se nabízet služby, které by se ekosystému od této firmy podobaly – integruje hudební přehrávač s obchodem s hudbou, nabízí online úložiště dat či kontaktů nebo obchod s aplikacemi. Přitom ale řada služeb (jako například stále vlezlejší Ubuntu One) má k preciznímu provedení daleko. Ač se asi migrace uživatelů Mac OS X na Ubuntu čekat nedá, tvůrci dobře vytušili, co je mezi lidmi oblíbené a moderní. A poměrně logicky se jim snaží nabídnout něco, co bude Mac OS alespoň trochu podobné.
Ubuntu se nesnaží být operačním systémem pro ortodoxní uživatele Linuxu, kterých je málo a většinou užívají zcela jiné distribuce. Chce být naopak nástrojem, který bude moci být ideálním místem pro běžné uživatele (BFU). Těch je totiž naprostá většina. A z vlastních zkušeností mohu říci, že to těmto uživatelům opravdu vyhovuje. A to zvláště těm, kteří používají netbooky. Ubuntu je pro ně systém s lepším výkonem, úspornějším vzhledem či možností měnit si pozadí plochy (což u W7 Starter nejde), což je pro mnoho uživatelů jedna z klíčových funkcí.
Windows 8 na scéně
Microsoft představil vzhled a základní funkce nového operačního systému Windows 8. Ač se všeobecně mluví o tom, jak jsou Windows 7 úspěšné, tak je zřejmé, že na tablech či mobilních telefonech zažívají fiasko a ze stále většího množství zařízení je vytlačuje Android od Google. Až přijdou masivněji počítače s Chrome OS, mohla by to pro Microsoft být velmi nepříjemná situace, a proto si musel s novou verzí pospíšit. Jistě zaujme, že je důraz kladen na dotykové ovládání, cloud a moderní vzhled. Vše navíc doprovázeno poznatkem, že většina displejů má poměr stran 16:9.
Nový operační systém se v mnohém podobá Androidu a bude zajímavé sledovat, jak na něj zareagují grafická prostředí používaná v Linuxu. Tedy zda půjdou cestou vzhledové konkurence, nebo se budou držet kolejí, které si postupně vytyčily a které jsou koncepčně podobné spíše klasické představě o desktopu, tak jak ji vidíme u Mac OS X či Windows 7.
Otázkou totiž je, zdali je koncept, který představují nová Windows 8, nosným pro současné počítače, které ve velké většině dotykový displej nenabízejí. Mají mít sice mód, který má připomínat klasická Windows, tak jak je známe dnes, ale nikdo neví, jak velký důraz na ně budou vývojáři klást a zda jeho používání bude stát vůbec za to. Možná se jedná jen o další krok nepříliš logické politiky Microsoftu stejně, jako je absence podpory IE9 ve Windows XP. Není tomu tak dávno, co Balmer prohlašoval, že dotykové obrazovky a tablety jsou jen módní vlnou a že nenabízejí ani více zábavy, ani lepší pracovní prostředí.
Výhledy
Myslím, že příchod Windows 8 může pro Linux přinést řadu pozitivních věcí – nové a třeba i lepší promýšlení toho, co vlastně uživatelé chtějí a potřebují a třeba i větší prostor v oblasti klasických desktopových řešení, která nebudou dotyková. Ostatně Android, který je na Linuxu založen, začíná postupně obsazovat nejen mobilní telefony či tablety, ale také první AllInOne počítače. Pokud se dotykové systémy rozšíří ještě více, bude jistě přímou konkurencí Windows, na čemž mohou uživatelé jen vydělat.
Bude zajímavé sledovat, jak na tento trend zareaguje Ubuntu. Unity již první možnosti dotykového ovládání nabízí, i když se stále poměrně citelně drží klasického konceptu ovládání. Stále více jablečně laděný systém má ambice získat v nejbližších letech až 200 miliónů uživatelů. Jestli vsadil na dobrou kartu, ale ukáže až čas. Jedno je ovšem jisté – geekům se bude líbit čím dál tím méně.
