Ubuntu má po letech hledání stále problém s tím, jak zajistit své příjmy pro Canonical. Obchodní centrum ani prodej služeb zatím negeneruje takové prostředky, které by pro vývoj systému podobného rozsahu mohly dostačovat. Projekt je stále ztrátový a v současné době se tak hledají možnosti k tomu, aby se mohlo nějakým způsobem transformovat.
Ubuntu má za sebou přitom z řady pohledů relativně úspěšné období – začalo se výrazněji dostávat do počítačů jako předinstalovaný operační systém, je stále nejpoužívanější linuxovou distribucí (nepočítaje Android), zahájil převod systému na další platformy, jako jsou tablety, mobilní telefony či televize atp. Postupně se pokoušelo vytvořit další ekosystém plateb v Centru Softwaru (ač zatím jsou ale prodeje směšně nízké) nebo se dokázalo domluvit s Valve na Steam.
Přitom bylo zajímavé sledovat vývoj systému v posledních letech od bezplatného klonu OS X k co možná nejvíce osobitému systému, který má vlastní styl a nikdo si jej snadno nesplete. Jenže kamenem úrazu jsou zřejmě finance – prodej dalších služeb, jako kapacita navíc, software či technická podpora v Canonicalu nefunguje a asi ani nikdy fungovat nebude. Strategie systému, který je zdarma a především pro multimediální domácnosti, na kterém byla postavena kampaň řadu předchozích let, dveře k placení prostě uzavřela.
Oznámené novinky
Canonical zveřejnil několik zásadních novinek, které by se do vývoje nového Ubuntu měly promítnout a to snad již od verze 13.04, která měla být připravena za asi měsíc. První novinkou má být přepsání systému do Qt/QML. Jde o relativně rozumný krok, který se dal čekat s tím, jak se chce Ubuntu prosazovat na mobilních zařízeních. Rozhodně ale nebude bezbolestný a jednoduchý. Aby měl dobrý smysl, bude třeba opustit GTK+, což může mít nepříjemné dopady na vývojáře současných aplikací. Asi si lze jen obtížně představit horší variantu, než v Qt napsaný systém s grafickými prvky a aplikace používající GTK+.
Kritici změny říkají, že Qt je náročná a velká knihovna, což je pravda jen částečně. Umožňuje kvalitní programování a jistě velmi záleží na tom, kdo a jak ji umí používat. Podstatnější jsou námitky na finanční náročnost takové migrace. Je otázkou, zda by se vývojáři systému neměli soustředit na jiné problémy. Obecně jde ale o změnu relativně předpokládatelnou – Compiz je pro Unity nevhodný a o změně se mluvilo již v kontextu práce na Unity 2D.
Asi ještě závažnější má být nahrazení X serveru, který je již 30 let starý a má celou řadu chyb. Již dlouho se hovořilo o tom, že by novým grafickým serverem měl být Wayland, který je již relativně etablovaným, stabilním a vyzkoušeným řešením. Místo toho přichází s vlastním řešením MIR, které by mělo být dostupné již za něco málo přes rok ve verzi 14.04. Cíle jsou přitom stejné jako v případě přechodu na Qt – vytvořit jednotné grafické prostředí, které bude moci fungovat na všech obrazovkách zcela bez potíží a úprav. Otázky ohledně finanční náročnosti podobného počinu, přijetí komunitou či praktického výkonu jsou jistě zcela na místě.
Poslední ohlášené změny se týkají modelu vydávání nových verzí. Zatímco ještě nedávno se mluvilo o tom, že rolling updates by přinesly více problémů než pozitivních efektů, je dnes všechno jinak. Napříště by se měly vydávat jen veze LTS s dlouhou podporou a postupné vylepšování systému by mělo být zajištěno modelem rolling updates. Uživatelé by tam mohli mít novinky hned, jak budou k dispozici, posílí se konkurence schopnost systému, ale současně přibydou starosti vývojářům a správcům sítí.
Tento posun není v linuxovém světě ničím novým či jedinečným – Arch Linux i Gentoo je podporují, ale jde přece jen o distribuce pro spíše pokročilé a náročnější uživatele. Pokud se nepodaří celý koncept dobře zvládnout, může jít o začátek konce Ubuntu, se kterým budou mít uživatelé neustálé problémy.
Je Ubuntu na prodej?
Ubuntu podle těchto novinek zásadním způsobem začíná vybočovat z řady klasického operačního systému, založeného na technologii tržnice – již nesbírá hotová řešení, která by upravovala, ale snaží se je postupně opravovat, ale jde vlastní originální cestou. To by jistě bylo možné ocenit, kdyby ovšem společnost neměla dlouhodobě hospodaření v červených číslech a byla v dobré ekonomické kondici. Je tak třeba si položit otázku, co zmíněnými změnami vlastně Canonical sleduje. Jednou z možností je příprava společnosti na prodej. Silné a ambiciózní projekty mají vytvořit operační systém, který bude univerzální, co se týče užívaných zařízení, a tak možné přitažlivý pro případného kupce.
Celkovou koncepcí se tak začíná silně blížit Androidu – stejně jako on je i Ubuntu určené pro více druhů zařízení, má vlastní obchod s aplikacemi, běží na Linuxovém jádře a slovo Linux se v oficiálních materiálech vyskytuje jen zřídka. Stejně jako on se snaží i Ubuntu integrovat sociální sítě, vytvářet ekosystém doplňkových služeb a mohli bychom jistě najít řadu dalších společných rysů.
Ať již je to jakkoli můžeme říci, že si lze jen obtížně představit, že by společnost Canonical byla schopná dotáhnout až do konce všechny nastartované procesy včas. Buď tak počítá s existencí velkého investora, který by měl například zájem na novém grafickém serveru a zafinancoval by jej, nebo se Ubuntu jako celek chystá k prodeji. Je samozřejmě otázkou, kdo by mezi kupci mohl být. Osobně se domnívám, že jen těžko Google či Microsoft, ale například Oracle či některý velký výrobce hardwaru by o podobnou společnost zájem mít mohl. Ať již pro uživatelskou základu nebo operační systém, který je možné dodávat na telefony, tablety, televize i klasické počítače.
ČLÁNKY DO MAILU