Rolling updates v Ubuntu: zatím ne, přineslo by mnoho problémů

Co to je rolling release

Pokud se ve světě Linuxu nepohybujete moc dlouho a vaší jedinou distribucí bylo Ubuntu, Fedora, Mageia nebo podobně, jste určitě zvyklí, že jednou za čas se objeví nová verze vaší oblíbené distribuce a po nějakém dalším čase budete donuceni na ni přejít, protože verzi, kterou jste používali doposud, končí podpora. Takový je současný stav u zmíněných distribucí a hromady dalších.

Rolling release či rolling updates na to jde trochu jinak. Jednou za čas se mohou objevit nová instalační média, ale systém, který s nimi nainstalujete, již máte ve větší míře na svém stroji. U rolling release jsou změny uvolňovány postupně. Jeden den používáte KDE 4.9 a druhý už KDE 4.10. Postupně se aktualizují všechny balíčky a váš systém se pomalu sune vpřed.

Pro rolling release hovoří mnoho pozitiv:

• Vývojáři se nemusí zdržovat backportováním bezpečnostních záplat na starší verze balíčků
• Změny nejsou tak razantní a problémy přicházejí postupně
• Aktuální software
• Snadnější testování
• Jednodušší vývoj
• Bez pevných termínů

Na druhou stranu:

• Změny jsou častější
• Občas narazíte na problém
• Měnící se systém není dobrý pro balíčky třetích stran

Proti rolling release stojí klasické vydávání, kdy se vývojáři rozhodnou pro určité změny a ty se pak snaží v rámci vymezeného času do distribuce dostat. Systém jako takový je po celou dobu podpory stabilní, ale při aktualizaci se na vás mohou sesypat všechny problémy, které byste s rolling release dostávali po malých dávkách. Může se i snadno stát, že váš systém aktualizovat nepůjde a nezbude nic jiného, než ho nainstalovat na čisto.

Arch Linux vs. Gentoo

Hlavními zástupci rolling release distribucí jsou Arch Linux a Gentoo. Obě distribuce přistupují k aktualizacím z různých směrů. Gentoo se dá přirovnat k obrovské lodi na rozbouřeném moři, se kterou vlny moc nehýbou. I když stojí nad repositářem, kde se ke každému balíčku nachází několik verzí, výsledkem je stabilní a univerzální systém.

Gentoo je založené na profilech, mezi kterými je možné přepínat. Každý profil obsahuje různé verze balíčků a kromě aktuálnosti se mohou profily mezi sebou lišit i zaměřením. Server například potřebuje jiný přístup k aktualizacím než desktop. Balíčky, jejichž nové verze se v profilu nenacházejí, ale je možné je najít v repositáři, může uživatel v systému tzv. odmaskovat společně se všemi závislostmi a vytvořit tak úplně unikátní systém, aniž by utrpěla stabilita. Tato flexibilita je možná hlavně z tohoto důvodu, že se Gentoo kompiluje, a tak se programy mohou přizpůsobovat tomu, co mají k dispozici.

Arch Linux se staví k aktualizacím poněkud despotičtěji. Změny, na kterých se vývojáři dohodnou, se prostě zahrnou. Uživatel nemá v základním systému možnost volby. Proti Gentoo se Arch Linux nekompiluje, takže otevřenost alternativním postupům je jen tak velká, jakou dovolí závislosti. Když mají dva programy závislost na jedné knihovně, ale v různých verzích a ani jeden z nich neakceptuje tu druhou, tak i když může být v obou systémech nainstalován pouze jeden, v Arch Linuxu si nemůžete vybrat, který to bude.

Ubuntu na rolling release nepřejde – zatím

Diskusi nad rolling release v Ubuntu rozvířil rozhovor s Leann Ogasawara, vedoucí kernel týmu v Canonicalu.

Ta zmínila, se v Canonicalu zajímají o změnu vývojového modelu už pro nadcházející LTS verzi 14.04, chystanou na příští rok. Leann ve videu (od 42. minuty) hovoří o vydávání pouze LTS verzí, ve kterých by se postupně aktualizovaly balíčky na novější verze.

Leann se nevyjádřila, jak silná je tato myšlenka ve vývojářském týmu a stejně jako v roce 2010, i dnes je její vyjádření zkorigováno na „možná někdy“. V odkazovaném článku je citován Jono Bacon, Ubuntu Community Manager, který mluví o katastrofě, pokud by se taková změna měla stát takto brzo. Zároveň si ale nechává otevřená vrátka dovětkem „je to správný krok vpřed“.

A co kdyby?

Je jen těžko představitelné, jakým způsobem by Ubuntu na průběžné aktualizace přecházelo, aniž by rozbilo kompatibilitu s aplikacemi třetích stran. Ubuntu se ukázalo jako pevný bod v jinak chaotickém světě, jakým Linux umí být. Firmy vyrábějící notebooky ho instalují na své produkty, přecházejí na něj veřejné instituce a jméno získává také na serverech. Opomenut by neměl být také jeden z největších trumfů poslední doby, a to společnost Valve, která přinesla herní obchod Steam zatím oficiálně pouze pro Ubuntu.

V Leanniných slovech není ani trochu popsáno, jak by se Ubuntu s rolling release vypořádalo. Existoval by třeba základní systém o několika málo stovkách balíčků, který by byl pevný jako skála a během života LTS by se neměnil? Nebo by docházelo ke změnám jako v Arch Linuxu, kde si uživatelé musejí často dávat pozor, jak provádějí aktualizaci, protože pouhé „pacman -Suy“ někdy může vést k rozbití systému?

Ubuntu si nemůže dovolit ve vydaných verzích něco měnit. Když dnes řekneme Ubuntu 12.10 nebo Ubuntu 11.04, hned víme, jaké uživatelské rozhraní v něm bude, jak se bude chovat, jaké má problémy a jak je vyřešit. Pro běžného uživatele to znamená, že i když administrátor spustí aktualizaci, pak kromě odstraněné chyby k ničemu viditelnému nedojde.

V případě, že by Ubuntu 12.04 mělo být postupně aktualizováno, mohlo by to znamenat cokoli. Uživatelské rozhraní se může změnit, může se objevit nějaká nová „otravná“ funkce, kterou uživatelé nebudou chápat. Po aktualizaci může dokonce přestat fungovat nějaká hra, kterou si uživatel zrovna včera koupil. Vývojáři by museli vybalancovat provedené změny proti zájmům uživatelů.

Kromě technických aspektů jsou tu i ty méně hmatatelné. Například by Ubuntu přišlo o část své popularity. Dnes se každý půl rok mohou média přetrhnout, aby napsala pár odstavců o tom, co se vývojářům podařilo od poslední verze vylepšit. Každý půl rok se mluví o Ubuntu jako o systému, který je rovnocenný Windows a je to pro Ubuntu i Linux reklama zadarmo. Když se začne Ubuntu objevovat v médiích jednou za dva roky, nic lepšího než zprávičky o možných směrech vývoje by Ubuntu během této doby nečekalo.

Shrnutí

Osobně na rolling release nahlížím u Ubuntu i Fedory skepticky. U distribucí, které vycházejí jednou za půl roku, nemá smysl přemýšlet o rolling release. Už samotné vydávání po půl roce by se jím dalo nazvat. Nemůžu než souhlasit s Jono Baconem, že Ubuntu na takový krok není připravené a vývojáři ještě budou muset hodně přemýšlet, jak by se něco takového dalo realizovat.