Hlavní navigace

Užitečné balíčky pro každodenní použití jazyka Go

24. 1. 2019
Doba čtení: 38 minut

Sdílet

 Autor: Go Lang
V dnešním článku o programovacím jazyce Go se seznámíme s některými užitečnými knihovnami. Kromě základních knihoven (práce s řetězci atd.) si ukážeme některé možnosti nabízené knihovnou nazvanou GoDS neboli Go Data Structures.

Obsah

1. Užitečné balíčky pro každodenní použití jazyka Go

2. Získání seznamu nainstalovaných balíčků

3. Použití webového prohlížeče pro získání podrobnějších informací o balíčcích

4. Instalace externího balíčku

5. Použití nově nainstalovaného balíčku

6. Funkce pro konverzi řetězců na pravdivostní hodnotu

7. Konverze řetězců na číselné hodnoty

8. Převod popř. naformátování celočíselné hodnoty na řetězec

9. Převod hodnoty s plovoucí čárkou na řetězec

10. Obecné formátování hodnot s jejich uložením do řetězce (Sprintf)

11. Kontejnery implementované ve standardní knihovně

12. Základní operace se seznamy

13. Praktičtější příklad: použití seznamů ve funkci zásobníku pro implementaci RPN

14. Externí knihovna GoDS (Go Data Structures)

15. Datová struktura arraylist, jednosměrně a obousměrně vázané seznamy

16. Implementace zásobníků, přepis a vylepšení příkladu s implementací RPN

17. Množiny, implementace Eratosthenova síta

18. Stromy, struktura Red-Black tree

19. Repositář s demonstračními příklady

20. Odkazy na Internetu

1. Užitečné balíčky pro každodenní použití jazyka Go

V předchozích částech tohoto seriálu jsme se zaměřili především na popis samotného jazyka Go a později i na způsob vytváření a použití nových balíčků (packages). Mnoho demonstračních příkladů používalo některé základní balíčky, které jsou součástí instalace samotného jazyka Go a jeho základní sady nástrojů. Jednalo se především o balíčky fmt, math a time (připomeňme si, že je zvykem, aby názvy balíčků byly jednoslovní a aby byly zapisovány malými písmeny). V praxi je ovšem většinou nutné použít i mnohé další balíčky, a to jak balíčky ze standardní knihovny programovacího jazyka Go, tak i externí balíčky, které implementují další funkcionalitu. Dnes se s některými užitečnými a často používanými balíčky seznámíme. Již na úvod je nutné poznamenat, že se (alespoň prozatím) zaměříme na instalaci a správu balíčků s využitím základních nástrojů jazyka Go. Použitím pokročilejších správců balíčků se budeme zabývat v samostatném článku.

2. Získání seznamu nainstalovaných balíčků

Seznam základních balíčků patřících do standardní knihovny jazyka Go nalezneme i s jejich popisem na stránce https://golang.org/pkg/. Povšimněte si, že balíčky jsou rozděleny do několika kategorií, ovšem prakticky vždy se jedná o základní funkcionalitu (práce se sítí, balíčky umožňující vytvoření HTTP serveru, zpracování datových struktur, volání funkcí operačního systému, kryptografické a hešovací funkce, podpora pro práci s několika rastrovými formáty apod.). Nenajdeme zde tedy například knihovny pro tvorbu grafického uživatelského rozhraní, multimediální funkce, či zpracování XML (kromě jednoduchého parseru představovaného balíčkem encoding/xml). V případě, že budete potřebovat získat seznam aktuálně nainstalovaných balíčků na vašem systému, je pro tento účel možné použít prostředky nabízené vlastním jazykem Go a jeho základní sady nástrojů.

Základním příkazem, který můžeme pro tento účel použít, je příkaz go list. Nápovědu k tomuto příkazu získáme následujícím způsobem:

$ go help list
 
usage: go list [-f format] [-json] [-m] [list flags] [build flags] [packages]
...
...
...
Poznámka: pozor na velký rozdíl mezi příkazem go help list, který zobrazí nápovědu k příkazu go list a příkazem go doc list, jenž zobrazí nápovědu k balíčku list.

Ukažme si nyní několik praktických příkladů. Pro výpis všech balíčků použijte následující příkaz:

$ go list ...

popř. alternativně:

$ go list all

V našem případě (čistá instalace Go + několik testovacích balíčků) by měl výstup vypadat takto – nejdříve se vypíšou balíčky ze standardní knihovny a po nich šest balíčků, které jsme vytvořili minule:

 
archive/tar
archive/zip
bufio
bytes
cmd/addr2line
cmd/api
cmd/asm
...
...
...
hello1
hello2
hello3
hello4
say_hello_1
say_hello_2
Poznámka: tři tečky ve specifikaci balíčků se chovají podobně, jako znak * v názvech souborů, tj. nahrazují nějakou sekvenci znaků. Díky tomu, že tři tečky nemají v shellu žádný speciální význam, nemusíme se starat o jejich uvození speciálními znaky či o uzavírání do uvozovek, abychom zabránili jejich expanzi shellem.

U tohoto příkazu je dokonce možné specifikovat formát výstupu a tím i ovlivnit, jaké informace se zobrazí na standardním výstupu. Následující příkaz zobrazí napřed název balíčku (i s cestou) a poté seznam všech dalších balíčků, které jsou explicitně importovány:

$ go list -f "{{.ImportPath}} {{.Imports}}" all
 
archive/tar [bytes errors fmt io io/ioutil math os os/user path reflect runtime sort strconv strings sync syscall time]
archive/zip [bufio compress/flate encoding/binary errors fmt hash hash/crc32 io io/ioutil os path strings sync time unicode/utf8]
bufio [bytes errors io unicode/utf8]
...
...
...

V případě, že upravíme balíček say_hello takovým způsobem, aby obsahoval:

package main
 
import "fmt"
 
func main() {
        fmt.Println("Hello world #1!")
}

Projeví se tato změna ihned i ve výpisu balíčků:

$ go list -f "{{.ImportPath}} {{.Imports}}" say_hello_...
 
say_hello_1 [fmt]
say_hello_2 []

Všechny závislosti (tedy nikoli jen přímo importované balíčky), lze vypsat například takto:

$ go list -f "{{.ImportPath}} {{.Deps}}" say_hello_...
 
say_hello_1 [errors fmt internal/bytealg internal/cpu internal/poll internal/race internal/syscall/unix internal/testlog io math math/bits os reflect runtime runtime/internal/atomic runtime/internal/sys strconv sync sync/atomic syscall time unicode unicode/utf8 unsafe]
say_hello_2 [internal/bytealg internal/cpu runtime runtime/internal/atomic runtime/internal/sys unsafe]
Poznámka: v tomto případě jsou závislosti hledány rekurzivně.

3. Použití webového prohlížeče pro získání podrobnějších informací o balíčcích

Existuje ještě jedna možnost, jak se dozvědět podrobnější informace o nainstalovaných balíčcích. Můžeme si totiž lokálně spustit webový (HTTP) server, který nám zpřístupní veškerou automaticky generovanou dokumentaci. Samotné spuštění serveru je jednoduché:

$ godoc --http :8080
Poznámka: na uvedeném portu 8080 by samozřejmě neměla běžet jiná služba. Pokud tedy dojde k této chybě:
2019/01/22 21:21:40 ListenAndServe :8080: listen tcp :8080: bind: address already in use
můžete vyzkoušet použít jiný port (typicky větší než 1024, protože porty s nižšími čísly vyžadují vyšší oprávnění).

Následně ve webovém prohlížeči otevřete adresu http://localhost:8080/pkg. Pro jednoduchost můžeme zůstat v terminálu a použít Lynx nebo Links:

   The Go Programming Language
   Go
   ▽
   Documents Packages The Project Help Blog ____________________ (BUTTON)
 
Packages
 
   Standard library
   Third party
   Other packages
          Sub-repositories
          Community
 
Standard library ▹
 
Standard library ▾
 
   Name Synopsis
   archive
   tar Package tar implements access to tar archives.
   zip Package zip provides support for reading and writing ZIP archives.

Obrázek 1: Zobrazení automaticky vygenerované stránky se seznamem balíčků.

Na vygenerované stránce nalezneme i seznam balíčků, které jsme vytvořili v rámci předchozího článku. Ovšem jak je patrné, nejsou tyto balíčky rozumně zdokumentovány:

Third party ▾
 
       Name    Synopsis
   hello1
   hello2
   hello3
   hello4
   say_hello_1
   say_hello_2
 
Other packages
 
Sub-repositories
 
   These packages are part of the Go Project but outside the main Go tree.
   They are developed under looser compatibility requirements than the Go
   core. Install them with "go get".

Obrázek 2: Zobrazení balíčků „třetích stran“, což jsou v tomto okamžiku balíčky, které jsme vytvořili v rámci předchozího článku.

4. Instalace a použití externího balíčku

Nyní si ukážeme, jakým způsobem je vlastně možné nainstalovat nějaký externí balíček. Použijeme přitom pouze základní nástroje, které byly nainstalovány společně s překladačem a základními knihovnami programovacího jazyka Go. Balíčky se budou instalovat do adresářové struktury, na níž ukazuje proměnná $GOPATH, což je typicky adresář ~/go. Tento adresář by měl vypadat zhruba následovně:

├── bin
├── pkg
└── src
    ├── hello1
    │   └── hello1.go
    ├── hello2
    │   └── hello1.go
    ├── hello3
    │   └── hello1.go
    ├── hello4
    │   └── hello4.go
    ├── say_hello_1
    │   └── hello.go
    └── say_hello_2
        └── hello.go
 
9 directories, 6 files

Vidíme, že se v adresáři – alespoň prozatím – nachází pouze balíčky vytvořené z demonstračních příkladů popsaných v předchozí části tohoto seriálu.

Pokud například budeme potřebovat vypočítat Levenštejnovu vzdálenost dvou řetězců (což se provádí poměrně často například při implementaci uživatelsky přívětivé funkce Search), můžeme pro tento účel použít knihovnu/balíček s názvem levenshtein a s cestou github.com/agext/levenshtein, která je dostupná na GitHubu, konkrétně na adrese https://github.com/agext/levenshtein (součástí plné cesty balíčku je skutečně i „github.com“).

Mimochodem – odkazy na tuto a další knihovny naleznete na stránce https://github.com/avelino/awesome-go, která samozřejmě neobsahuje všechny balíčky, které pro Go vznikly, ale pouze okomentované a odzkoušené knihovny (neměl by se zde tedy vyskytnout žádný „odpad“ ani potenciálně škodlivé knihovny).

Balíček agext/levenshtein se instaluje velmi snadno, a to příkazem go get, kterému předáme jméno repositáře s balíčkem (ovšem vynechá se protokol!):

$ go get github.com/agext/levenshtein

Pokud chcete vidět, jaké operace se provádí, přidejte přepínač -v:

$ go get -v github.com/agext/levenshtein
 
github.com/agext/levenshtein (download)

Nyní by měla adresářová struktura ~/go (přesněji řečeno adresář, na který ukazuje proměnná prostředí $GOPATH) vypadat zhruba následovně:

.
├── bin
├── pkg
│   └── linux_amd64
│       └── github.com
│           └── agext
│               └── levenshtein.a
└── src
    ├── github.com
    │   └── agext
    │       └── levenshtein
    │           ├── DCO
    │           ├── levenshtein.go
    │           ├── levenshtein_test.go
    │           ├── LICENSE
    │           ├── MAINTAINERS
    │           ├── NOTICE
    │           ├── params.go
    │           ├── params_test.go
    │           └── README.md
    ├── hello1
    │   └── hello1.go
    ├── hello2
    │   └── hello1.go
    ├── hello3
    │   └── hello1.go
    ├── hello4
    │   └── hello4.go
    ├── say_hello_1
    │   └── hello.go
    └── say_hello_2
        └── hello.go
 
15 directories, 16 files

Povšimněte si, že se balíček nainstaloval jak do podadresáře src (vlastní zdrojové kódy, testy, licence, další dokumentace), tak i do podadresáře pkg (binární knihovna určená pro slinkování s kódem výsledných aplikací). Po instalaci je součástí cesty k balíčku skutečně i prefix github.com, protože zdrojové kódy balíčku leží v podadresáři src/github.com/agext/levenshtein.

Příkaz go list by nyní měl ukázat informace i o nově nainstalované knihovně agext/levenshtein:

$ go list ...
 
...
...
...
github.com/agext/levenshtein
...
...
...

Podobně uvidíme základní informace o balíčku i na dynamicky generovaných stránkách s dokumentací:

Obrázek 3: Automaticky vygenerované stránky s dokumentací k balíčku github.com/agext/levenshtein.

5. Použití nově nainstalovaného balíčku

Po instalaci balíčku si můžeme zobrazit jeho nápovědu, a to opět přímo na příkazovém řádku:

$ go doc levenshtein

Začátek nápovědy pro celý balíček:

package levenshtein // import "github.com/agext/levenshtein"
 
Package levenshtein implements distance and similarity metrics for strings,
based on the Levenshtein measure.
 
The underlying `Calculate` function is also exported, to allow the building
of other derivative metrics, if needed.
 
func Calculate(str1, str2 []rune, maxCost, insCost, subCost, delCost int) (dist, prefixLen, suffixLen int)
func Distance(str1, str2 string, p *Params) int
func Match(str1, str2 string, p *Params) float64
func Similarity(str1, str2 string, p *Params) float64
type Params struct{ ... }
    func NewParams() *Params

Nápovědu si můžeme zobrazit i pro libovolnou exportovanou funkci popř. pro datový typ (exportují se pouze ty objekty, které začínají velkým písmenem):

$ go doc levenshtein.Distance
 
package levenshtein // import "github.com/agext/levenshtein"
 
func Distance(str1, str2 string, p *Params) int
    Distance returns the Levenshtein distance between str1 and str2, using the
    default or provided cost values. Pass nil for the third argument to use the
    default cost of 1 for all three operations, with no maximum.

V testovacím příkladu se balíček naimportuje, přičemž při importu musíme použít celou cestu, a to včetně prefixu „github.com“. Po importu můžeme zavolat funkci levenshtein.Distance() a zjistit vzdálenost mezi dvěma řetězci. Posledním parametrem této funkce jsou případné další parametry, jejichž význam si můžete přečíst v nápovědě (my je ovšem nebudeme potřebovat ani nastavovat, takže v posledním parametru předáme pouze nil):

package main
 
import (
        "github.com/agext/levenshtein"
)
 
func main() {
        s1 := "Hello"
        s2 := "hello"
        println(levenshtein.Distance(s1, s2, nil))
 
        s1 = "Marta"
        s2 = "Markéta"
        println(levenshtein.Distance(s1, s2, nil))
 
        s1 = " foo"
        s2 = "jiný naprosto odlišný text nesouvisející s foo"
        println(levenshtein.Distance(s1, s2, nil))
}

Po překladu a spuštění tohoto příkladu by se na standardní výstup měly vypsat tyto tři Levenštejnovy vzdálenosti:

1
2
42

6. Funkce pro konverzi řetězců na pravdivostní hodnotu

Nyní si popíšeme některé často používané funkce, které jsou používány prakticky dennodenně a které nalezneme ve standardní knihovně programovacího jazyka Go. Mnohokrát se setkáme s potřebou konvertovat řetězec obsahující pravdivostní hodnotu zapsanou ve formě textu na skutečnou pravdivostní hodnotu typu bool. K tomuto účelu se používá funkce nazvaná ParseBool, kterou nalezneme v balíčku strconv. Této funkci se předá řetězec a po konverzi se vrátí dvě hodnoty – vlastní pravdivostní hodnota typu bool a hodnota typu error, která může nést informace o případné chybě (jak je zvykem, pokud k chybě nedošlo, vrací se nil). Zbývá doplnit informaci o tom, jak se konkrétně provádí konverze:

Řetězec Výsledek
„true“ true, error==nil
„True“ true, error==nil
„TRUE“ true, error==nil
„t“ true, error==nil
„T“ true, error==nil
„1“ true, error==nil
„false“ false, error==nil
„False“ false, error==nil
„FALSE“ false, error==nil
„f“ false, error==nil
„F“ false, error==nil
„0“ false, error==nil
jiná hodnota chyba, error!=nil

Chování této funkce je tedy snadno pochopitelné, takže si ji odzkoušíme na tomto demonstračním příkladu:

package main
 
import (
        "fmt"
        "strconv"
)
 
func tryToParseBool(s string) {
        i, err := strconv.ParseBool(s)
        if err == nil {
                fmt.Printf("%t\n", i)
        } else {
                fmt.Printf("%v\n", err)
        }
}
 
func main() {
        tryToParseBool("true")
        tryToParseBool("True")
        tryToParseBool("TRUE")
        tryToParseBool("T")
        tryToParseBool("t")
        tryToParseBool("false")
        tryToParseBool("False")
        tryToParseBool("FALSE")
        tryToParseBool("F")
        tryToParseBool("f")
        tryToParseBool("Foobar")
        tryToParseBool("0")
        tryToParseBool("1")
        tryToParseBool("no")
        tryToParseBool("")
}

Po překladu a spuštění by se na standardním výstupu měly objevit následující řádky s výsledky konverze:

true
true
true
true
true
false
false
false
false
false
strconv.ParseBool: parsing "Foobar": invalid syntax
false
true
strconv.ParseBool: parsing "no": invalid syntax
strconv.ParseBool: parsing "": invalid syntax

7. Konverze řetězců na číselné hodnoty

Velmi často se v praxi setkáme s nutností získat číselné hodnoty uložené v řetězcích. Může se například jednat o zpracování vstupů z příkazové řádky, zpracování zpráv předaných přes sockety atd. K tomuto účelu nám standardní knihovna programovacího jazyka Go nabízí několik funkcí, které jsou vypsány v tabulce. Až na poslední funkci nalezneme ostatní funkce v balíčku strconv, podobně jako výše popsanou funkci ParseBool:

Funkce Stručný popis
ParseInt převod řetězce na celé číslo se znaménkem, je možné specifikovat základ číselné soustavy
ParseUint převod řetězce na celé číslo bez znaménka, opět je možné specifikovat základ číselné soustavy
ParseFloat převod řetězce na číslo s plovoucí řádovou čárkou
Atoi odpovídá funkci ParseInt se základem 10 a bitovou šířkou typu int
Scanf na základě řetězce se specifikací formátu vstupu se snaží ve vstupním řetězci nalézt číselné popř. i další hodnoty

První funkcí, kterou si popíšeme, je funkce ParseInt sloužící pro převod řetězce na celé číslo se znaménkem, přesněji řečeno na hodnotu typu int64 (nikoli int). Této funkci se předávají tři parametry:

  1. Samotný řetězec, který se má převést. Pokud řetězec nebude obsahovat pouze číslice, ale i další znaky, vrátí se (ve druhé návratové hodnotě) příslušná chyba.
  2. Základ číselné soustavy, ve které je číslo v řetězci zapsáno (od 2 do 36, což je dáno omezením na znaky 0–9 a A-Z). Můžeme použít i hodnotu 0; v tomto případě se při konverzi budou rozeznávat čísla v desítkové soustavě, osmičkové soustavě (prefix 0) a v soustavě šestnáctkové (prefix ).
  3. Bitovou šířkou výsledku, protože vrácená hodnota je sice typuint64, ovšem mnohdy ji potřebujeme zkonvertovat například na osmibitové číslo, 32bitové číslo atd.

Tato funkce opět vrací dvě hodnoty – vlastní číslo a informaci o chybě. Pokud se konverze podařila, bude druhá vrácená hodnota obsahovat nil.

Podívejme se nyní na jednoduchý demonstrační příklad s konverzí různých typů řetězců:

package main
 
import (
        "fmt"
        "strconv"
)
 
func tryToParseInteger(s string, base int) {
        i, err := strconv.ParseInt(s, base, 32)
        if err == nil {
                fmt.Printf("%d\n", i)
        } else {
                fmt.Printf("%v\n", err)
        }
}
 
func main() {
        tryToParseInteger("42", 10)
        tryToParseInteger("42", 0)
        tryToParseInteger("42", 16)
        tryToParseInteger("42", 2)
        tryToParseInteger("42x", 10)
        println()
        tryToParseInteger("-42", 10)
        tryToParseInteger("-42", 0)
        tryToParseInteger("-42", 16)
        tryToParseInteger("-42", 2)
        tryToParseInteger("-42x", 10)
        println()
}

Po spuštění a překladu získáme tyto číselné hodnoty (popř. informace o chybě):

42
42
66
strconv.ParseInt: parsing "42": invalid syntax
strconv.ParseInt: parsing "42x": invalid syntax
 
-42
-42
-66
strconv.ParseInt: parsing "-42": invalid syntax
strconv.ParseInt: parsing "-42x": invalid syntax

K funkci ParseInt existuje i její alternativa pojmenovaná ParseUint určená pro převod celých čísel bez znaménka, konkrétně se vrací hodnoty typu uint64. Opět se podívejme na jednoduchý demonstrační příklad, ve kterém se tato funkce použije:

package main
 
import (
        "fmt"
        "strconv"
)
 
func tryToParseUnsignedInteger(s string, base int) {
        i, err := strconv.ParseUint(s, base, 32)
        if err == nil {
                fmt.Printf("%d\n", i)
        } else {
                fmt.Printf("%v\n", err)
        }
}
 
func main() {
        tryToParseUnsignedInteger("42", 10)
        tryToParseUnsignedInteger("42", 0)
        tryToParseUnsignedInteger("42", 16)
        tryToParseUnsignedInteger("42", 2)
        tryToParseUnsignedInteger("42x", 10)
        println()
        tryToParseUnsignedInteger("-42", 10)
        tryToParseUnsignedInteger("-42", 0)
        tryToParseUnsignedInteger("-42", 16)
        tryToParseUnsignedInteger("-42", 2)
        tryToParseUnsignedInteger("-42x", 10)
        println()
}

Výsledky získané po spuštění tohtoo příklad

42
42
66
strconv.ParseUint: parsing "42": invalid syntax
strconv.ParseUint: parsing "42x": invalid syntax

strconv.ParseUint: parsing "-42": invalid syntax
strconv.ParseUint: parsing "-42": invalid syntax
strconv.ParseUint: parsing "-42": invalid syntax
strconv.ParseUint: parsing "-42": invalid syntax
strconv.ParseUint: parsing "-42x": invalid syntax

Třetí funkce určená pro získání celočíselné hodnoty z řetězce se jmenuje Atoi. Její chování se podobá podobně pojmenované céčkovské funkci atoi(3): vstupem je pouze řetězec, protože jak základ číselné soustavy, tak i bitová šířka výsledku jsou pevně nastavené (základ je odvozen od prefixu čísla v řetězci, šířka odpovídá typu int). Funkce je to tedy velmi jednoduchá na použití, což je ostatně patrné i při pohledu na dnešní pátý demonstrační příklad:

package main
 
import (
        "fmt"
        "strconv"
)
 
func tryToParseInteger(s string) {
        i, err := strconv.Atoi(s)
        if err == nil {
                fmt.Printf("%d\n", i)
        } else {
                fmt.Printf("%v\n", err)
        }
}
 
func main() {
        tryToParseInteger("42")
        tryToParseInteger("42x")
        tryToParseInteger("")
        println()
        tryToParseInteger("-42")
        tryToParseInteger("-42x")
        tryToParseInteger("-")
        println()
}

Samozřejmě se opět podíváme na výsledky tohoto příkladu:

42
strconv.Atoi: parsing "42x": invalid syntax
strconv.Atoi: parsing "": invalid syntax
 
-42
strconv.Atoi: parsing "-42x": invalid syntax
strconv.Atoi: parsing "-": invalid syntax

Předposlední funkcí z tabulky uvedené na začátku této kapitoly je funkce ParseFloat, která se snaží v řetězci nalézt textovou reprezentaci číselné hodnoty s desetinnou tečkou popř. s desítkovým exponentem. Prvním parametrem této funkce je vstupní řetězec, druhým parametrem pak určení, zda se má provádět konverze odpovídající typu float32 nebo float64:

package main
 
import (
        "fmt"
        "strconv"
)
 
func tryToParseFloat(s string) {
        i, err := strconv.ParseFloat(s, 32)
        if err == nil {
                fmt.Printf("%f\n", i)
        } else {
                fmt.Printf("%v\n", err)
        }
}
 
func main() {
        tryToParseFloat("42")
        tryToParseFloat("42.0")
        tryToParseFloat(".5")
        tryToParseFloat("0.5")
        tryToParseFloat("5e10")
        tryToParseFloat(".5e10")
        tryToParseFloat(".5e-5")
        tryToParseFloat("-.5e-5")
        tryToParseFloat("5E10")
        tryToParseFloat(".5E10")
        tryToParseFloat(".5E-5")
        tryToParseFloat("-.5E-5")
}

Po spuštění předchozího příkladu se můžeme přesvědčit, že všechny vstupní řetězce skutečně reprezentují hodnoty odpovídající IEEE 754:

42.000000
42.000000
0.500000
0.500000
49999998976.000000
5000000000.000000
0.000005
-0.000005
49999998976.000000
5000000000.000000
0.000005
-0.000005
Poznámka: povšimněte si, že u některých hodnot muselo dojít k uřezání spodních bitů mantisy, protože provádíme konverzi do float32.

8. Převod popř. naformátování celočíselné hodnoty na řetězec

Pro zpětný převod celého čísla na řetězec můžeme v tom nejjednodušším případě (žádné speciální požadavky na výsledné naformátování) použít funkci Itoa, kterou opět nalezneme v balíčku strconv. Použití této funkce je velmi přímočaré, jak je to ostatně patrné i při pohledu na další demonstrační příklad:

package main
 
import (
        . "strconv"
)
 
func main() {
        println(Itoa(42))
        println(Itoa(0))
        println(Itoa(-1))
}

Výsledkem jsou skutečně řetězce vypsané na standardní výstup (i když nutno říci, že stejně by se vypsaly i přímo celočíselné hodnoty):

42
0
-1

Poněkud více možností nám nabízí funkce FormatInt, taktéž z balíčku strconv. V této funkci můžeme specifikovat základ číselné soustavy použité pro konverzi čísla na řetězec. Podporovány jsou základy od 2 (klasická binární soustava) až po 36, což je opět omezení dané tím, že jednotlivé cifry budou reprezentovány znaky 0–9 a poté a-z. V případě, že budete potřebovat použít velká písmena, postačuje výstup z funkce FormatInt předat do funkce ToUpper z balíčku strings. Opět se podívejme na příklad, který funkci FormatInt použije:

package main
 
import (
        . "strconv"
)
 
func main() {
        value := int64(0xcafebabe)
        for base := 2; base < 36; base++ {
                println(base, FormatInt(value, base))
        }
}

Výsledkem běhu tohoto programu jsou všechny možné reprezentace desítkové hodnoty 3405691582 (neboli 0×cafebabe šestnáctkově):

2 11001010111111101011101010111110
3 22210100102001120021
4 3022333223222332
5 23433324112312
6 1321535442354
7 150252620656
8 31277535276
9 8710361507
10 3405691582
11 1498473547
12 7b06863ba
13 423769627
14 24444d366
15 14decdc07
16 cafebabe
17 851a7gfg
18 5a26a5dg
19 3f781gd7
20 2d45b8j2
21 1ieiebdd
22 180i76ii
23 10032471
24 hjh0inm
25 dnie6d7
26 b0ghb7k
27 8l9b1f7
28 71omia6
29 5l15dnm
30 4k4glmm
31 3ptmepo
32 35ftelu
33 2l0pcr7
34 26whxxg
35 1tti1dr

9. Převod hodnoty s plovoucí čárkou na řetězec

Pro převod hodnot typu float32 nebo float64 na řetězec je možné použít funkci nazvanou FormatFloat. Této funkci se předávají čtyři parametry:

  1. převáděná hodnota typu float64 (užší float32 je nutné explicitně zkonvertovat)
  2. specifikace formátu: jeden znak ‚b‘, ‚e‘, ‚E‘, ‚f‘, ‚g‘ nebo ‚G‘
  3. počet číslic za desetinnou tečkou popř. celkový počet číslic mantisy (ovlivňuje šířku výpisu)
  4. bitová šířka 32 nebo 64 bitů, řídí případné zaokrouhlení hodnoty před její konverzí na řetězec

Specifikace formátu:

Znak Výsledek
‚b‘ -ddddp±ddd (dvojkový exponent)
‚e‘ -d.dddde±dd (desítkový exponent)
‚E‘ -d.ddddE±dd (desítkový exponent)
‚f‘ -ddd.dddd
‚g‘ buď ‚e‘ nebo ‚f‘
‚G‘ buď ‚E‘ nebo ‚F‘

Funkci FormatFloat si samozřejmě opět otestujeme, a to v následujícím demonstračním příkladu:

package main
 
import (
        "math"
        . "strconv"
)
 
func main() {
        value := math.Pi
        println(FormatFloat(value, 'f', 5, 64))
        println(FormatFloat(value, 'f', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'e', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'g', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'b', 10, 64))
 
        println()
 
        value = 1e20
        println(FormatFloat(value, 'f', 5, 64))
        println(FormatFloat(value, 'f', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'e', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'g', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'b', 10, 64))
 
        println()
 
        value = 0
        println(FormatFloat(value, 'f', 5, 64))
        println(FormatFloat(value, 'f', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'e', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'g', 10, 64))
        println(FormatFloat(value, 'b', 5, 64))
}

Výsledkem budou následující řádky vypsané na standardní výstup:

3.14159
3.1415926536
3.1415926536e+00
3.141592654
7074237752028440p-51
 
100000000000000000000.00000
100000000000000000000.0000000000
1.0000000000e+20
1e+20
6103515625000000p+14
 
0.00000
0.0000000000
0.0000000000e+00
0
0p-1074

10. Obecné formátování hodnot s jejich uložením do řetězce (Sprintf)

Již mnohokrát jsme se setkali s funkcí fmt.Printf, která slouží pro naformátování hodnot s určením jejich šířky, zarovnání, umístění znaménka atd. a pro následný výpis těchto hodnot na standardní výstup. Ovšem jakou funkci máme použít ve chvíli, kdy sice potřebujeme hodnoty naformátovat, ale potom je například odeslat na webovou stránku, uložit do souboru atd.? Namísto fmt.Printf se v takovém případě použije funkce fmt.Sprintf, což je možná trošku překvapivé, protože ostatní konverzní funkce nalezneme v balíčku strconv a nikoli fmt. Funkce fmt.Printf a fmt.Sprintf mají podobné vlastnosti a stejná pravidla pro formátovací řetězce, takže si dnes bez větších podrobností pouze ukážeme příklady jejího použití.

Následuje demonstrační příklad ukazující použití funkce Sprintf:

package main
 
import (
        . "fmt"
        "math"
)
 
func main() {
        value := 42
        s := Sprintf("%10d", value)
        println(s)
 
        s = Sprintf("%10.5f", math.Pi)
        println(s)
 
        s = Sprintf("%10.9f", math.Pi)
        println(s)
 
        a := []int{10, 20, 30}
 
        s = Sprintf("%v", a)
        println(s)
}

Po spuštění tohoto příkladu by se měly zobrazit přesně tyto řádky:

        42
   3.14159
3.141592654
[10 20 30]

11. Kontejnery implementované ve standardní knihovně

Se základními datovými strukturami programovacího jazyka Go jsme se již setkali v předchozích částech tohoto seriálu. Připomeňme si, že Go podporuje jeden typ lineární kolekce (neboli kontejneru) a tím je pole (array) tvořící základ pro řezy (slice). Teoreticky je možné do této skupiny počítat i kanály, které při vhodném použití nahradí frontu (queue), ovšem další typy kolekcí/kontejnerů přímo v programovacím jazyku nenalezneme. Některé alespoň základní typy kontejnerů je však možné najít v základní knihovně jazyka Go. Jedná se o tyto balíčky:

Balíček Implementovaná datová struktura/kontejner
container/list obousměrně vázaný seznam
container/heap halda (lze použít například pro implementaci prioritní fronty)
container/ring cyklická fronta

Do těchto kontejnerů se ukládají prvky typu interface{}, což v programovacím jazyku Go de facto znamená „hodnoty neznámého typu“. Pokud z kontejneru nějakou hodnotu přečteme, musí se většinou explicitně specifikovat, jaký typ prvků očekáváme. K tomuto účelu se v Go používají takzvané typové aserce, které se zapisují následujícím způsobem:

i := x.(T)
 
i, ok := x.(T)

kde se za T doplní konkrétní datový typ, například int nebo string. Ve druhém případě se do nové proměnné ok zapíše pravdivostní hodnota značící, zda se operace provedla či nikoli.

Poznámka: typové aserce slouží ke kontrole za běhu programu (runtime). V případě, že konverzi na požadovaný datový typ není možné provést, vznikne výjimka.

Příklad použití, zde konkrétně ukázaný na příkladu obousměrně vázaného seznamu:

l := list.New()
l.PushBack(42)
i := l.Front().Value.(int)

12. Základní operace se seznamy

Ukažme si nyní jednoduchý demonstrační příklad, na němž si vysvětlíme základní operace se seznamy. V tomto příkladu se seznam zkonstruuje takto:

l := list.New()

Povšimněte si, že není nutné (a vlastně ani možné) specifikovat typ položek seznamu!

l.PushBack("foo")
l.PushBack("bar")
l.PushBack("baz")
Poznámka: obě metody List.PushBack a List.PushFront mají v tomto případě stejnou časovou složitost, protože se jedná o obousměrně vázaný seznam.

Dále se podívejme na způsob implementace průchodu všemi prvky seznamu. Nejprve získáme ukazatel na první prvek s využitím metody List.Front a následně voláme metodu Element.Next (nikoli List.Next!) tak dlouho, až dojdeme na konec seznamu. Datový typ Element je definován jako struktura obalující hodnotu Value typu interface{}. A hodnotu tohoto typu můžeme snadno vytisknout s využitím fmt.Println:

func printList(l *list.List) {
        for e := l.Front(); e != nil; e = e.Next() {
                fmt.Println(e.Value)
        }
}

Úplný zdrojový kód tohoto příkladu vypadá následovně:

package main
 
import (
        "container/list"
        "fmt"
)
 
func printList(l *list.List) {
        for e := l.Front(); e != nil; e = e.Next() {
                fmt.Println(e.Value)
        }
}
 
func main() {
        l := list.New()
        l.PushBack("foo")
        l.PushBack("bar")
        l.PushBack("baz")
        printList(l)
}

Výsledky:

foo
bar
baz

13. Praktičtější příklad: použití seznamů ve funkci zásobníku pro implementaci RPN

Obousměrně vázané seznamy je možné využít i ve funkci zásobníku. Stačí se pouze rozhodnout, který konec seznamu bude sloužit jako vrchol zásobníku (TOS – Top of Stack). Pokud zvolíme, že TOS bude ležet na konci seznamu, můžeme si vytvořit dvě pomocné funkce pro dvě základní operace se zásobníkem – push a pop. V případě, že zásobník bude obsahovat pouze celá čísla, může implementace obou zmíněných funkcí vypadat následovně.

Implementace operace push

func push(l *list.List, number int) {
        l.PushBack(number)
}

Implementace operace pop

func pop(l *list.List) int {
        tos := l.Back()
        l.Remove(tos)
        return tos.Value.(int)
}
Poznámka: implementace zásobníku s využitím obousměrně vázaného seznamu nemusí být tím nejlepším řešením s ohledem na paměťovou a především časovou složitost alokace nových položek. V navazujících kapitolách bude popsán upravený příklad založený na knihovně GoDS a datové struktuře arraylist, která je pro implementaci RPN v mnoha směrech lepší.

Tento zásobník nyní použijeme pro implementaci jednoduchého kalkulátoru, který bude pracovat s výrazy zapsanými v obrácené polské notaci (RPN), kterou jsme se zabývali například v článku Programovací jazyky z vývojářského pekla++. Samotná implementace vyhodnocení RPN výrazů je relativně jednoduchá a spočívá v tom, že na zásobník umisťujeme hodnoty a ve chvíli, kdy se ve výrazu nachází operátor, přečteme ze zásobníku dvě hodnoty, provedeme příslušnou operaci a na zásobník uložíme výsledek:

expression := "1 2 + 2 3 * 8 + *"
terms := strings.Split(expression, " ")
stack := list.New()
 
for _, term := range terms {
        switch term {
        case "+":
                operand1 := pop(stack)
                operand2 := pop(stack)
                push(stack, operand1+operand2)
        ...
        ...
        ...
        default:
                number, err := strconv.Atoi(term)
                if err == nil {
                        push(stack, number)
                }
        }

Pokud je zapsaný výraz korektní, bude po jeho vyhodnocení na zásobníku uložena jediná hodnota, a to výsledek celého výrazu:

printStack(stack)

Následuje výpis úplného zdrojového kódu tohoto demonstračního příkladu:

package main
 
import (
        "container/list"
        "fmt"
        "strconv"
        "strings"
)
 
type Stack list.List
 
func printStack(l *list.List) {
        for e := l.Front(); e != nil; e = e.Next() {
                fmt.Println(e.Value)
        }
}
 
func push(l *list.List, number int) {
        l.PushBack(number)
}
 
func pop(l *list.List) int {
        tos := l.Back()
        l.Remove(tos)
        return tos.Value.(int)
}
 
func main() {
        expression := "1 2 + 2 3 * 8 + *"
        terms := strings.Split(expression, " ")
        stack := list.New()

        for _, term := range terms {
                switch term {
                case "+":
                        operand1 := pop(stack)
                        operand2 := pop(stack)
                        push(stack, operand1+operand2)
                case "-":
                        operand1 := pop(stack)
                        operand2 := pop(stack)
                        push(stack, operand2-operand1)
                case "*":
                        operand1 := pop(stack)
                        operand2 := pop(stack)
                        push(stack, operand1*operand2)
                case "/":
                        operand1 := pop(stack)
                        operand2 := pop(stack)
                        push(stack, operand2/operand1)
                default:
                        number, err := strconv.Atoi(term)
                        if err == nil {
                                push(stack, number)
                        }
                }
        }
        printStack(stack)
}

Výsledkem by měla být hodnota 42:

42

Nepatrnou úpravou tohoto programu získáme nástroj, který nejenže daný RPN výraz vypočítá, ale bude v průběhu výpočtu vypisovat i aktuální obsah zásobníku. Úprava spočívá v přidání zvýrazněných řádků:

package main
 
import (
        "container/list"
        "fmt"
        "strconv"
        "strings"
)
 
type Stack list.List
 
func printStack(l *list.List) {
        for e := l.Front(); e != nil; e = e.Next() {
                fmt.Printf("%2d ", e.Value)
        }
        println()
}
 
func push(l *list.List, number int) {
        l.PushBack(number)
}
 
func pop(l *list.List) int {
        tos := l.Back()
        l.Remove(tos)
        return tos.Value.(int)
}
 
func main() {
        expression := "1 2 + 2 3 * 8 + *"
        terms := strings.Split(expression, " ")
        stack := list.New()
 
        for _, term := range terms {
                switch term {
                case "+":
                        operand1 := pop(stack)
                        operand2 := pop(stack)
                        push(stack, operand1+operand2)
                        print("+ :     ")
                        printStack(stack)
                case "-":
                        operand1 := pop(stack)
                        operand2 := pop(stack)
                        push(stack, operand2-operand1)
                        print("- :     ")
                        printStack(stack)
                case "*":
                        operand1 := pop(stack)
                        operand2 := pop(stack)
                        push(stack, operand1*operand2)
                        print("* :     ")
                        printStack(stack)
                case "/":
                        operand1 := pop(stack)
                        operand2 := pop(stack)
                        push(stack, operand2/operand1)
                        print("/ :     ")
                        printStack(stack)
                default:
                        number, err := strconv.Atoi(term)
                        if err == nil {
                                push(stack, number)
                        }
                        fmt.Printf("%-2d:     ", number)
                        printStack(stack)
                }
        }
        print("Result: ")
        printStack(stack)
}

Nyní se na standardní výstup vypisuje stav zásobníku při průběžném vyhodnocování výrazu. Opět můžeme vidět, že u korektního výrazu se nakonec na zásobníku objeví jen jediná hodnota:

1 :      1
2 :      1  2
+ :      3
2 :      3  2
3 :      3  2  3
* :      3  6
8 :      3  6  8
+ :      3 14
* :     42
Result: 42

14. Externí knihovna GoDS (Go Data Structures)

Kontejnery (kolekce) nabízené samotným jazykem Go popř. jeho standardní knihovnou nám v praxi většinou nebudou postačovat, takže bude nutné sáhnout po externí knihovně. Těch existuje větší množství, ovšem pravděpodobně nejúplnější sadu kontejnerů nalezneme v knihovně pojmenované GoDS neboli plným jménem Go Data Structures. Dnes si ukážeme jen základní možnosti nabízené touto knihovnou, podrobnosti budou uvedeny příště.

Tuto knihovnu nainstalujeme příkazem:

$ go get github.com/emirpasic/gods

Knihovna by se ihned poté měla objevit v adresářové struktuře odkazované proměnnou $GOPATH:

.
├── github.com
│   ├── agext
│   │   └── levenshtein
...
...
...
│   └── emirpasic
│       └── gods
│           ├── containers
│           │   ├── containers.go
│           │   ├── containers_test.go
│           │   ├── enumerable.go
│           │   ├── iterator.go
│           │   └── serialization.go
│           ├── examples
│           │   ├── arraylist
│           │   │   └── arraylist.go
...
...
...
│           └── utils
│               ├── comparator.go
│               ├── comparator_test.go
│               ├── sort.go
│               ├── sort_test.go
│               ├── utils.go
│               └── utils_test.go

Pro jistotu si ještě vypišme všechny balíčky obsahující „gods“:

$ go list ...gods...
 
github.com/emirpasic/gods/containers
github.com/emirpasic/gods/examples/arraylist
github.com/emirpasic/gods/examples/arraystack
...
...
...
github.com/emirpasic/gods/lists
github.com/emirpasic/gods/lists/arraylist
github.com/emirpasic/gods/lists/doublylinkedlist
github.com/emirpasic/gods/lists/singlylinkedlist
github.com/emirpasic/gods/maps
github.com/emirpasic/gods/maps/hashbidimap
github.com/emirpasic/gods/maps/hashmap
github.com/emirpasic/gods/maps/linkedhashmap
github.com/emirpasic/gods/maps/treebidimap
github.com/emirpasic/gods/maps/treemap
github.com/emirpasic/gods/sets
github.com/emirpasic/gods/sets/hashset
github.com/emirpasic/gods/sets/linkedhashset
github.com/emirpasic/gods/sets/treeset
github.com/emirpasic/gods/stacks
github.com/emirpasic/gods/stacks/arraystack
github.com/emirpasic/gods/stacks/linkedliststack
github.com/emirpasic/gods/trees
github.com/emirpasic/gods/trees/avltree
github.com/emirpasic/gods/trees/binaryheap
github.com/emirpasic/gods/trees/btree
github.com/emirpasic/gods/trees/redblacktree
github.com/emirpasic/gods/utils

15. Datová struktura arraylist, jednosměrně a obousměrně vázané seznamy

Seznamy popsané rozhraním List existují v knihovně GoDS ve třech implementacích:

  1. ArrayList: seznam postavený nad polem, které se může realokovat
  2. SinglyLinkedList: lineárně jednosměrně vázaný seznam
  3. DoublyLinkedList: obousměrně vázaný seznam

U všech seznamů máme k dispozici iterátor (List.Iterator), který se používá takto:

iterator := list.Iterator()
for iterator.Next() {
        index, value := iterator.Index(), iterator.Value()
        fmt.Printf("item #%d == %s\n", index, value)
}
Poznámka: samozřejmě pokud nepotřebujeme znát index (pořadí) prvku, můžeme vynechat volání iterator.Index().

Použití seznamů všech tří typů je snadné, pouze nesmíme zapomenout na případnou typovou aserci. Příklad použití operací Add, Remove a Swap:

package main
 
import (
        "fmt"
        "github.com/emirpasic/gods/lists/arraylist"
)
 
func printList(list *arraylist.List) {
        iterator := list.Iterator()
        for iterator.Next() {
                index, value := iterator.Index(), iterator.Value()
                fmt.Printf("item #%d == %s\n", index, value)
        }
        fmt.Println()
}
 
func main() {
        list := arraylist.New()
        list.Add("a")
        list.Add("c", "b")
 
        printList(list)
 
        list.Swap(0, 1)
        list.Swap(1, 2)
        printList(list)
 
        list.Remove(2)
        printList(list)
 
        list.Remove(1)
        printList(list)
}

Výsledek po spuštění příkladu:

item #0 == a
item #1 == c
item #2 == b
 
item #0 == c
item #1 == b
item #2 == a
 
item #0 == c
item #1 == b
 
item #0 == c

Prakticky stejným způsobem můžeme napsat program používající jednosměrně vázaný seznam:

package main
 
import (
        "fmt"
        sll "github.com/emirpasic/gods/lists/singlylinkedlist"
)
 
func printList(list *sll.List) {
        iterator := list.Iterator()
        for iterator.Next() {
                index, value := iterator.Index(), iterator.Value()
                fmt.Printf("item #%d == %s\n", index, value)
        }
        fmt.Println()
}
 
func main() {
        list := sll.New()
        list.Add("a")
        list.Add("c", "b")
 
        printList(list)
 
        list.Swap(0, 1)
        list.Swap(1, 2)
        printList(list)
 
        list.Remove(2)
        printList(list)
 
        list.Remove(1)
        printList(list)
}

Výsledek činnosti tohoto programu je odlišný:

item #0 == a
item #1 == c
item #2 == b
 
item #0 == c
item #1 == b
item #2 == a
 
item #0 == c
item #1 == b
 
item #0 == c

16. Implementace zásobníků, přepis a vylepšení příkladu s implementací RPN

První variantu RPN kalkulačky, s níž jsme se seznámili ve třinácté kapitole můžeme snadno přepsat s využitím kontejneru nazvaného arraystack, což je implementace zásobníku realizovaná nad polem (které se v případě potřeby realokuje). Povšimněte si triku u příkazu import, v níž se na arraystack budeme odkazovat přes obecnější alias stack:

package main
 
import (
        "fmt"
        stack "github.com/emirpasic/gods/stacks/arraystack"
        "strconv"
        "strings"
)
 
func printStack(s *stack.Stack) {
        it := s.Iterator()
        for it.Next() {
                value := it.Value()
                fmt.Printf("%3d ", value)
        }
        println()
}
 
func main() {
        expression := "1 2 + 2 3 * 8 + *"
        terms := strings.Split(expression, " ")
        stack := stack.New()
 
        for _, term := range terms {
                switch term {
                case "+":
                        operand1, _ := stack.Pop()
                        operand2, _ := stack.Pop()
                        stack.Push(operand1.(int) + operand2.(int))
                        print("+ :\t")
                        printStack(stack)
                case "-":
                        operand1, _ := stack.Pop()
                        operand2, _ := stack.Pop()
                        stack.Push(operand2.(int) - operand1.(int))
                        print("- :\t")
                        printStack(stack)
                case "*":
                        operand1, _ := stack.Pop()
                        operand2, _ := stack.Pop()
                        stack.Push(operand1.(int) * operand2.(int))
                        print("* :\t")
                        printStack(stack)
                case "/":
                        operand1, _ := stack.Pop()
                        operand2, _ := stack.Pop()
                        stack.Push(operand2.(int) / operand1.(int))
                        print("/ :\t")
                        printStack(stack)
                default:
                        number, err := strconv.Atoi(term)
                        if err == nil {
                                stack.Push(number)
                        }
                        fmt.Printf("%-2d:\t", number)
                        printStack(stack)
                }
        }
        print("Result: ")
        printStack(stack)
}

Při spuštění tohoto příkladu se bude postupně vypisovat obsah zásobníku operandů:

1 :       1
2 :       2   1
+ :       3
2 :       2   3
3 :       3   2   3
* :       6   3
8 :       8   6   3
+ :      14   3
* :      42
Result:  42

17. Množiny, implementace Eratosthenova síta

Další často používanou datovou strukturou jsou množiny přestavované rozhraním Set. Pro toto rozhraní existují tři implementace:

  1. HashSet: založeno na hešovacích tabulkách
  2. TreeSet: založeno na RB-stromech
  3. LinkedHashSet: zachovává pořadí prvků

Jako příklad praktičtějšího použití množin jsem vybral známý algoritmus pro hledání prvočísel s využitím Eratosthenova síta. Samozřejmě existuje mnoho více či méně optimalizovaných implementací tohoto algoritmu; některé jsou zmíněny na stránce Rosetta Code. My si ukážeme tu nejprimitivnější implementaci spočívající v postupném odstraňování celočíselných násobků prvočísel z množiny, která původně obsahovala všechna celá čísla od 2 do 1000.

Poznámka: z hlediska paměťové složitosti by bylo lepší použít bitový vektor implementovaný například balíčkem bitarray. Zde se nám ale jedná pouze o ukázání základních operací s množinami.

Následuje výpis zdrojového kódu tohoto demonstračního příkladu:

package main
 
import (
        "fmt"
        "github.com/emirpasic/gods/sets/linkedhashset"
)
 
const maxPrime = 1000
 
func printSet(set *linkedhashset.Set) {
        iterator := set.Iterator()
        for iterator.Next() {
                index, value := iterator.Index(), iterator.Value()
                fmt.Printf("%3d ", value)
                if index%10 == 9 {
                        fmt.Println()
                }
        }
        fmt.Println()
}
 
func main() {
        primes := linkedhashset.New()
        for n := 2; n < maxPrime; n++ {
                primes.Add(n)
        }
 
        for n := 2; n < maxPrime/2; n++ {
                if primes.Contains(n) {
                        for k := 2 * n; k < maxPrime; k += n {
                                primes.Remove(k)
                        }
                }
        }
        printSet(primes)
}

Tento příklad by měl po svém spuštění vypsat všechna prvočísla nalezená v intervalu 0 až 1000:

  2   3   5   7  11  13  17  19  23  29
 31  37  41  43  47  53  59  61  67  71
 73  79  83  89  97 101 103 107 109 113
127 131 137 139 149 151 157 163 167 173
179 181 191 193 197 199 211 223 227 229
233 239 241 251 257 263 269 271 277 281
283 293 307 311 313 317 331 337 347 349
353 359 367 373 379 383 389 397 401 409
419 421 431 433 439 443 449 457 461 463
467 479 487 491 499 503 509 521 523 541
547 557 563 569 571 577 587 593 599 601
607 613 617 619 631 641 643 647 653 659
661 673 677 683 691 701 709 719 727 733
739 743 751 757 761 769 773 787 797 809
811 821 823 827 829 839 853 857 859 863
877 881 883 887 907 911 919 929 937 941
947 953 967 971 977 983 991 997

18. Stromy, struktura Red-Black tree

Jako malá reklama na další pokračování tohoto seriálu bude sloužit příklad, v němž je použita datová struktura pojmenovaná červeno-černý strom neboli Red-Black Tree, popř. RB-Tree. V příkladu vložíme do stromu několik dvojic klíč-hodnota a pokaždé si necháme vypsat strukturu stromu:

root_podpora

package main
 
import (
        "fmt"
        rbt "github.com/emirpasic/gods/trees/redblacktree"
)
 
func main() {
        tree := rbt.NewWithIntComparator()
        fmt.Println(tree)
 
        tree.Put(1, "G")
        fmt.Println(tree)
 
        tree.Put(2, "a")
        tree.Put(3, "b")
        fmt.Println(tree)
 
        tree.Put(4, "a")
        tree.Put(5, "b")
        fmt.Println(tree)
 
        tree.Put(6, "a")
        tree.Put(7, "b")
        fmt.Println(tree)
 
        tree.Put(8, "a")
        tree.Put(9, "b")
        fmt.Println(tree)
}

Po spuštění příkladu se bude postupně vykreslovat tvar stromu, přičemž kořen je zde umístěn v levém sloupci (stromy se ovšem v informatice obecně kreslí s kořenem nahoře :-):

RedBlackTree
 
RedBlackTree
└── 1
 
RedBlackTree
│   ┌── 3
└── 2
    └── 1
 
RedBlackTree
│       ┌── 5
│   ┌── 4
│   │   └── 3
└── 2
    └── 1
 
RedBlackTree
│           ┌── 7
│       ┌── 6
│       │   └── 5
│   ┌── 4
│   │   └── 3
└── 2
    └── 1
 
RedBlackTree
│           ┌── 9
│       ┌── 8
│       │   └── 7
│   ┌── 6
│   │   └── 5
└── 4
    │   ┌── 3
    └── 2
        └── 1

19. Repositář s demonstračními příklady

Zdrojové kódy všech dnes popsaných demonstračních příkladů byly uloženy do Git repositáře, který je dostupný na adrese https://github.com/tisnik/go-root (stále na GitHubu :-). V případě, že nebudete chtít klonovat celý repositář (ten je ovšem – alespoň prozatím – velmi malý, dnes má doslova několik kilobajtů), můžete namísto toho použít odkazy na jednotlivé příklady, které naleznete v následující tabulce:

# Demonstrační příklad Popis Cesta
1 01_levenshtein.go výpočet Levenštejnovy vzdálenosti dvou řetězců https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/01_le­venshtein.go
2 02_string_parsing_bool.go použití funkce ParseBool https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/02_strin­g_parsing_bool.go
3 03_string_parsing_int.go použití funkce ParseInt https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/03_strin­g_parsing_int.go
4 04_string_parsing_uint.go použití funkce ParseUint https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/04_strin­g_parsing_uint.go
5 05_string_parsing_atoi.go použití funkce Atoi https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/05_strin­g_parsing_atoi.go
6 06_string_parsing_float.go použití funkce ParseFloat https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/06_strin­g_parsing_float.go
7 07_string_format_itoa.go převod celého čísla na řetězec https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/07_strin­g_format_itoa.go
8 08_string_format_int.go naformátování celého čísla https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/08_strin­g_format_int.go
9 09_string_format_ftoa.go naformátování čísla s plovoucí řádovou čárkou https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/09_strin­g_format_ftoa.go
10 10_string_format_sprintf.go univerzální formátovací funkce Sprintf https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/10_strin­g_format_sprintf.go
11 11_list.go základní kontejner: seznam https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/11_lis­t.go
12 12_list_as_stack.go použití seznamu ve funkci zásobníku https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/12_lis­t_as_stack.go
13 12B_print_stack_content.go vylepšení předchozího příkladu: RPN https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/12B_prin­t_stack_content.go
14 13_gods_arraylist.go GoDS: seznam implementovaný polem https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/13_god­s_arraylist.go
15 14_gods_singlylinkedlist.go GoDS: jednosměrně vázaný seznam https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/14_god­s_singlylinkedlist.go
16 15_gods_stack_RPN.go RPN kalkulačka, třetí verze https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/15_god­s_stack_RPN.go
17 15B_gods_stack_RPN.go RPN kalkulačka, čtvrtá verze https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/15B_god­s_stack_RPN.go
18 16_gods_set.go GoDS: množiny, Eratosthenovo síto https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/16_god­s_set.go
19 17_gods_rb-tree.go GoDS: RB-stromy https://github.com/tisnik/go-fedora/blob/master/article09/17_god­s_rb-tree.go

20. Odkazy na Internetu

  1. Select waits on a group of channels
    https://yourbasic.org/golang/select-explained/
  2. Rob Pike: Simplicity is Complicated (video)
    http://www.golang.to/posts/dotgo-2015-rob-pike-simplicity-is-complicated-youtube-16893
  3. Algorithms to Go
    https://yourbasic.org/
  4. Využití knihovny Pygments (nejenom) pro obarvení zdrojových kódů
    https://www.root.cz/clanky/vyuziti-knihovny-pygments-nejenom-pro-obarveni-zdrojovych-kodu/
  5. Využití knihovny Pygments (nejenom) pro obarvení zdrojových kódů: vlastní filtry a lexery
    https://www.root.cz/clanky/vyuziti-knihovny-pygments-nejenom-pro-obarveni-zdrojovych-kodu-vlastni-filtry-a-lexery/
  6. Go Defer Simplified with Practical Visuals
    https://blog.learngoprogram­ming.com/golang-defer-simplified-77d3b2b817ff
  7. 5 More Gotchas of Defer in Go — Part II
    https://blog.learngoprogramming.com/5-gotchas-of-defer-in-go-golang-part-ii-cc550f6ad9aa
  8. The Go Blog: Defer, Panic, and Recover
    https://blog.golang.org/defer-panic-and-recover
  9. The defer keyword in Swift 2: try/finally done right
    https://www.hackingwithswift.com/new-syntax-swift-2-defer
  10. Swift Defer Statement
    https://andybargh.com/swift-defer-statement/
  11. Modulo operation (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Modulo_operation
  12. Node.js vs Golang: Battle of the Next-Gen Languages
    https://www.hostingadvice­.com/blog/nodejs-vs-golang/
  13. The Go Programming Language (home page)
    https://golang.org/
  14. GoDoc
    https://godoc.org/
  15. Go (programming language), Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Go_(programming_langua­ge)
  16. Go Books (kniha o jazyku Go)
    https://github.com/dariubs/GoBooks
  17. The Go Programming Language Specification
    https://golang.org/ref/spec
  18. Go: the Good, the Bad and the Ugly
    https://bluxte.net/musings/2018/04/10/go-good-bad-ugly/
  19. Package builtin
    https://golang.org/pkg/builtin/
  20. Package fmt
    https://golang.org/pkg/fmt/
  21. The Little Go Book (další kniha)
    https://github.com/dariubs/GoBooks
  22. The Go Programming Language by Brian W. Kernighan, Alan A. A. Donovan
    https://www.safaribookson­line.com/library/view/the-go-programming/9780134190570/e­book_split010.html
  23. Learning Go
    https://www.miek.nl/go/
  24. Go Bootcamp
    http://www.golangbootcamp.com/
  25. Programming in Go: Creating Applications for the 21st Century (další kniha o jazyku Go)
    http://www.informit.com/sto­re/programming-in-go-creating-applications-for-the-21st-9780321774637
  26. Introducing Go (Build Reliable, Scalable Programs)
    http://shop.oreilly.com/pro­duct/0636920046516.do
  27. Learning Go Programming
    https://www.packtpub.com/application-development/learning-go-programming
  28. The Go Blog
    https://blog.golang.org/
  29. Getting to Go: The Journey of Go's Garbage Collector
    https://blog.golang.org/ismmkeynote
  30. Go (programovací jazyk, Wikipedia)
    https://cs.wikipedia.org/wi­ki/Go_(programovac%C3%AD_ja­zyk)
  31. Rychle, rychleji až úplně nejrychleji s jazykem Go
    https://www.root.cz/clanky/rychle-rychleji-az-uplne-nejrychleji-s-jazykem-go/
  32. Installing Go on the Raspberry Pi
    https://dave.cheney.net/2012/09/25/in­stalling-go-on-the-raspberry-pi
  33. How the Go runtime implements maps efficiently (without generics)
    https://dave.cheney.net/2018/05/29/how-the-go-runtime-implements-maps-efficiently-without-generics
  34. Niečo málo o Go – Golang (slovensky)
    http://golangsk.logdown.com/
  35. How Many Go Developers Are There?
    https://research.swtch.com/gop­hercount
  36. Most Popular Technologies (Stack Overflow Survery 2018)
    https://insights.stackover­flow.com/survey/2018/#most-popular-technologies
  37. Most Popular Technologies (Stack Overflow Survery 2017)
    https://insights.stackover­flow.com/survey/2017#techno­logy
  38. JavaScript vs. Golang for IoT: Is Gopher Winning?
    https://www.iotforall.com/javascript-vs-golang-iot/
  39. The Go Programming Language: Release History
    https://golang.org/doc/de­vel/release.html
  40. Go 1.11 Release Notes
    https://golang.org/doc/go1.11
  41. Go 1.10 Release Notes
    https://golang.org/doc/go1.10
  42. Go 1.9 Release Notes (tato verze je stále používána)
    https://golang.org/doc/go1.9
  43. Go 1.8 Release Notes (i tato verze je stále používána)
    https://golang.org/doc/go1.8
  44. Go on Fedora
    https://developer.fedorapro­ject.org/tech/languages/go/go-installation.html
  45. Writing Go programs
    https://developer.fedorapro­ject.org/tech/languages/go/go-programs.html
  46. The GOPATH environment variable
    https://tip.golang.org/doc/co­de.html#GOPATH
  47. Command gofmt
    https://tip.golang.org/cmd/gofmt/
  48. The Go Blog: go fmt your code
    https://blog.golang.org/go-fmt-your-code
  49. C? Go? Cgo!
    https://blog.golang.org/c-go-cgo
  50. Spaces vs. Tabs: A 20-Year Debate Reignited by Google’s Golang
    https://thenewstack.io/spaces-vs-tabs-a-20-year-debate-and-now-this-what-the-hell-is-wrong-with-go/
  51. 400,000 GitHub repositories, 1 billion files, 14 terabytes of code: Spaces or Tabs?
    https://medium.com/@hoffa/400–000-github-repositories-1-billion-files-14-terabytes-of-code-spaces-or-tabs-7cfe0b5dd7fd
  52. Gofmt No Longer Allows Spaces. Tabs Only
    https://news.ycombinator.com/i­tem?id=7914523
  53. Why does Go „go fmt“ uses tabs instead of whitespaces?
    https://www.quora.com/Why-does-Go-go-fmt-uses-tabs-instead-of-whitespaces
  54. Interactive: The Top Programming Languages 2018
    https://spectrum.ieee.org/sta­tic/interactive-the-top-programming-languages-2018
  55. Go vs. Python
    https://www.peterbe.com/plog/govspy
  56. PackageManagementTools
    https://github.com/golang/go/wi­ki/PackageManagementTools
  57. A Tour of Go: Type inference
    https://tour.golang.org/basics/14
  58. Go Slices: usage and internals
    https://blog.golang.org/go-slices-usage-and-internals
  59. Go by Example: Slices
    https://gobyexample.com/slices
  60. What is the point of slice type in Go?
    https://stackoverflow.com/qu­estions/2098874/what-is-the-point-of-slice-type-in-go
  61. The curious case of Golang array and slices
    https://medium.com/@hackintoshrao/the-curious-case-of-golang-array-and-slices-2565491d4335
  62. Introduction to Slices in Golang
    https://www.callicoder.com/golang-slices/
  63. Golang: Understanding ‚null‘ and nil
    https://newfivefour.com/golang-null-nil.html
  64. What does nil mean in golang?
    https://stackoverflow.com/qu­estions/35983118/what-does-nil-mean-in-golang
  65. nils In Go
    https://go101.org/article/nil.html
  66. Go slices are not dynamic arrays
    https://appliedgo.net/slices/
  67. Go-is-no-good (nelze brát doslova)
    https://github.com/ksimka/go-is-not-good
  68. Rust vs. Go
    https://news.ycombinator.com/i­tem?id=13430108
  69. Seriál Programovací jazyk Rust
    https://www.root.cz/seria­ly/programovaci-jazyk-rust/
  70. Modern garbage collection: A look at the Go GC strategy
    https://blog.plan99.net/modern-garbage-collection-911ef4f8bd8e
  71. Go GC: Prioritizing low latency and simplicity
    https://blog.golang.org/go15gc
  72. Is Golang a good language for embedded systems?
    https://www.quora.com/Is-Golang-a-good-language-for-embedded-systems
  73. Running GoLang on an STM32 MCU. A quick tutorial.
    https://www.mickmake.com/post/running-golang-on-an-mcu-a-quick-tutorial
  74. Go, Robot, Go! Golang Powered Robotics
    https://gobot.io/
  75. Emgo: Bare metal Go (language for programming embedded systems)
    https://github.com/ziutek/emgo
  76. UTF-8 history
    https://www.cl.cam.ac.uk/~mgk25/uc­s/utf-8-history.txt
  77. Less is exponentially more
    https://commandcenter.blog­spot.com/2012/06/less-is-exponentially-more.html
  78. Should I Rust, or Should I Go
    https://codeburst.io/should-i-rust-or-should-i-go-59a298e00ea9
  79. Setting up and using gccgo
    https://golang.org/doc/install/gccgo
  80. Elastic Tabstops
    http://nickgravgaard.com/elastic-tabstops/
  81. Strings, bytes, runes and characters in Go
    https://blog.golang.org/strings
  82. Datový typ
    https://cs.wikipedia.org/wi­ki/Datov%C3%BD_typ
  83. Seriál o programovacím jazyku Rust: Základní (primitivní) datové typy
    https://www.root.cz/clanky/pro­gramovaci-jazyk-rust-nahrada-c-nebo-slepa-cesta/#k09
  84. Seriál o programovacím jazyku Rust: Vytvoření „řezu“ z pole
    https://www.root.cz/clanky/prace-s-poli-v-programovacim-jazyku-rust/#k06
  85. Seriál o programovacím jazyku Rust: Řezy (slice) vektoru
    https://www.root.cz/clanky/prace-s-vektory-v-programovacim-jazyku-rust/#k05
  86. Printf Format Strings
    https://www.cprogramming.com/tu­torial/printf-format-strings.html
  87. Java: String.format
    https://docs.oracle.com/ja­vase/8/docs/api/java/lang/Strin­g.html#format-java.lang.String-java.lang.Object…-
  88. Java: format string syntax
    https://docs.oracle.com/ja­vase/8/docs/api/java/util/For­matter.html#syntax
  89. Selectors
    https://golang.org/ref/spec#Selectors
  90. Calling Go code from Python code
    http://savorywatt.com/2015/09/18/ca­lling-go-code-from-python-code/
  91. Go Data Structures: Interfaces
    https://research.swtch.com/interfaces
  92. How to use interfaces in Go
    http://jordanorelli.com/pos­t/32665860244/how-to-use-interfaces-in-go
  93. Interfaces in Go (part I)
    https://medium.com/golangspec/in­terfaces-in-go-part-i-4ae53a97479c
  94. Part 21: Goroutines
    https://golangbot.com/goroutines/
  95. Part 22: Channels
    https://golangbot.com/channels/
  96. [Go] Lightweight eventbus with async compatibility for Go
    https://github.com/asaske­vich/EventBus
  97. What about Trait support in Golang?
    https://www.reddit.com/r/go­lang/comments/8mfykl/what_a­bout_trait_support_in_golan­g/
  98. Don't Get Bitten by Pointer vs Non-Pointer Method Receivers in Golang
    https://nathanleclaire.com/blog/2014/08/09/dont-get-bitten-by-pointer-vs-non-pointer-method-receivers-in-golang/
  99. Control Flow
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Control_flow
  100. Structured programming
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Structured_programming
  101. Control Structures
    https://www.golang-book.com/books/intro/5
  102. Control structures – Go if else statement
    http://golangtutorials.blog­spot.com/2011/06/control-structures-if-else-statement.html
  103. Control structures – Go switch case statement
    http://golangtutorials.blog­spot.com/2011/06/control-structures-go-switch-case.html
  104. Control structures – Go for loop, break, continue, range
    http://golangtutorials.blog­spot.com/2011/06/control-structures-go-for-loop-break.html
  105. Single Function Exit Point
    http://wiki.c2.com/?Single­FunctionExitPoint
  106. Entry point
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Entry_point
  107. Why does Go have a GOTO statement?!
    https://www.reddit.com/r/go­lang/comments/kag5q/why_do­es_go_have_a_goto_statemen­t/
  108. Effective Go
    https://golang.org/doc/ef­fective_go.html
  109. GoClipse: an Eclipse IDE for the Go programming language
    http://goclipse.github.io/
  110. GoClipse Installation
    https://github.com/GoClip­se/goclipse/blob/latest/do­cumentation/Installation.md#in­stallation

Byl pro vás článek přínosný?