Lukáš Tinkl, zaměstnanec firmy SuSE ČR a programátor spolupodílející se na vývoji linuxového desktopu KDE. Je release managerem kancelářského balíku KOffice. Podílí se na překladu KDE, KOffice a OpenOffice.org do češtiny. Na letošním LinuxExpu jste ho mohli vidět jak jinak než u stánku prezentujícího „jeho“ KDE.
JS: Ahoj Lukáši, ty máš za sebou velký kus práce na projektu linuxového desktopu KDE, spolupracuješ na jeho vývoji, lokalizaci, máš pod sebou celé KOffice… Mohl bys nám přiblížit, kam celé KDE spěje?
LT: KDE vždy směřovalo k jedinému cíli: poskytnout koncovému uživateli kompletní prostředí, které je konzistentní, dobře se ovládá a je uživatelsky přívětivé. K tomu samozřejmě patří sada aplikací, jako jsou prohlížeč, správce souborů, emailový klient a podobně. Hlavní zásadou je, aby se aplikace chovaly stejně, aby používaly stejná menu, klávesové zkratky, ikony a další prvky uživatelského rozhraní. O konzistentnosti UI existuje celá sada dokumentů.
JS: A kam směřuješ speciálně KOffice, myslíš si, že jsou pro OpenOffice.org dostatečnou konkurencí?
LT: KOffice stojí lehce stranou hlavního proudu vývoje KDE. Je to částečně proto, že na něm nepracuje tolik vývojářů a částečně také kvůli návaznosti na „velké“ verze KDE, s kterými musí být KOffice kompatibilní na úrovni zdrojového kódu. Cílem KOffice je tedy logicky doplnit sadu aplikací pro uživatele o kancelářské programy, jako jsou textový editor, tabulkový procesor nebo program pro tvorbu prezentací.
JS: Mimochodem, kolik vývojářů má na starosti celé KDE a kolik potom speciálně KOffice?
LT: Účet do CVS má v současnosti celkem 869 lidí, ale odhaduju, že aktivních je pouze asi polovina, a to ještě větší část tvoří překladatelé. Co se týká KOffice, tak tam je aktivních vývojářů tak okolo 20. Perličkou je, že se na knihovně KHTML začali přímo v CVS KDE podílet i vývojáři firmy Apple. Je myslím všeobecně známým faktem, že knihovna KHTML (renderovací jádro Konqueroru) byla vybrána jako základ prohlížeče Safari, který bude výchozím browserem v příštích verzích Mac OS X.
JS: Konqueror je velmi důležitou součástí KDE. Jak bouřlivě probíhá jeho vývoj? Dá se říci, že vývojáři už jsou spokojeni a „vychytávají“ jenom malé chybičky, nebo jim stále ještě chybí nějaká důležitá vlastnost?
LT: Co se týká Konqueroru jako správce souborů, tak tam si myslím, že už není moc co vymýšlet – pouze opravovat chyby a drobně vylepšovat. Dají se ale určitě dělat zajímavé doplňky, jako třeba nedávno „sidebar plugin“ ve stylu Mozilly, rozpoznávání gest myší a podobné drobnosti. Je třeba si uvědomit, že Konqueror není nic jiného než univerzální prohlížeč, který pomocí technologie KParts„pohlcuje“ jednotlivé komponenty pro různé pohledy na adresáře, HTML stránky, obrázky atd. Práce samozřejmě neustále pokračuje na knihovně KHTML, která se stará o rendering www stránek (HTML, XML, CSS, JavaScript atd.).
JS: Vraťme se zpět ke KOffice, jsou konkurencí pro ostatní kancelářské balíky?
LT: V současné době se asi nemůžeme měřit s „velkými“ aplikacemi, jako je třeba OpenOffice.org, MS Office nebo Corel Office, ale domnívám se, že KOffice si už svoji oblast uživatelů našla… a těch bude dál přibývat. Naším cílem není přehršel funkcí, které většina uživatelů nikdy nepoužije nebo o nich ani neví, ale naopak jednoduchost použití pro každodenní práci.
Naše snažení tedy směřuje k dokonalé integraci jednotlivých aplikací, dobré podpoře národních jazyků, přehledné struktuře UI a dialogů a určitě také malé velikosti a rychlosti aplikací.
Další verzí KOffice bude 1.3 a novinek v ní bude určitě celá řada. Nebudu je tady vyjmenovávat, můžete si je přečíst na této adrese. Osobně se podílím hlavně na aplikaci KPresenter, filtrech pro OOo, dělení slov a také jsem něco málo dělal na KSpread (statistické funkce). A pak na mě samozřejmě zbývá ta nevděčná funkce Viktora Čističe :)
JS: Kdo pro KDE navrhuje look&feel? Existuje u vás člověk, který se zabývá speciálně „ergonomií“ dialogů, ikonek a dalších UI věciček, nebo vše má v rukou vývojář konkrétní části a je jen na něm, jak bude dodržovat „interní“ předpisy?
LT: Vzhled dialogů mají na starosti jednotliví správci aplikací, dost často se na tuto práci používá Qt Designer, což je aplikace (součást Qt), která umožňuje vizuální návrh GUI. Kromě toho ještě existuje projekt „Usability“, který se zabývá zmíněnou ergonomií aplikací.
JS: Osobně jsi mi říkal, že při vývoji KDE hraje klíčovou roli možnost práce ve více jazykových prostředích. Návštěvníci LinuxExpa měli možnost vidět KOffice pracovat s arabskými texty. Do jaké míry jsou tímto požadavkem na desktop svazováni vývojáři? Existují nějaké featury, které by rádi v KDE viděli, ale které zatím nepodporují třeba pro asijské jazyky apod.?
LT: Ta možnost práce ve vícejazyčném prostředí je podle mě jednou z velkých výhod KDE. Knihovna Qt, na které je KDE postaveno, už od začátku používá interně Unicode pro kódování všech řetězců, takže pro uživatele, ale samozřejmě i pro vývojáře, tím odpadá spousta problémů. Pro psaní vícejazyčného textu prostě stačí přepnout se na odpovídající klávesnici (např. pomocí appletu kxkb).
JS: Další klíčovou roli v KDE hraje spolupráce mezi jednotlivými aplikacemi. KDE používá svoji vlastní architekturu DCOP. Jaká je historie jejího vývoje? Proč jste nepoužili již existující CORBU?
LT: Podle mě další z jasných předností KDE. Motivace, proč byl napsán DCOP a proč si myslíme, že je lepší než CORBA, je shrnuta velice dobře na této adrese. V krátkosti bych jmenoval čtyři hlavní důvody: DCOP je rychlejší, menší co do velikosti knihovny, je nezávislý na KDE a hlavně velice snadný pro programátora. Preston Brown a Matthias Ettrich jej prý napsali během jediné noci :-)
Dnes je DCOP používán opravdu napříč celým KDE: aplikace si pomocí něj vyměňují informace o konfiguraci nebo posílají signály o různých událostech. V praxi to vypadá například tak, že pokud se nainstaluje nějaká aplikace (např. OpenOffice.org), která přidá položky do menu KDE, není třeba restartovat menu, aby se tato změna projevila, ale KDE démon (kded) pošle signál o změně menu. Pomocí DCOP lze také aplikace zvenčí „skriptovat“. Podotýkám zvenčí, opravdu nelze vpašovat do dokumentů KOffice žádné makroviry ;)
JS: Skripty „zevnitř“ tedy neplánujete?
LT: Nevím o tom; myslím si, že možnost zneužití je dost velká. Navíc lze pomocí DCOP takovou funkčnost naprogramovat i zvenku, dá se tak zautomatizovat spousta procesů.
JS: Jaký je další milník, na který se těší každý uživatel KDE? Na které vlastnosti se právě teď nejvíce pracuje?
LT: Dalším milníkem, pokud se to tak dá nazvat, je jednoduše příští verze 3.2 ;) Podle mě bude největším trhákem zařazení projektů Kroupware a Kolab do „mainstream“ KDE. Tyto projekty, jak název napovídá, tvoří groupwarové řešení pro podniky a pracovní skupiny, které potřebují využívat skupinové plánování. S tím souvisí také integrace jednotlivých PIM aplikací (KMail, KNode, KNotes a postupně další) do jednoho programu (z hlediska uživatele), který se zatím pracovně jmenuje Kontact.
Celý projekt vznikl na objednávku spolkové vlády v Německu a serverová i klientská část jsou samozřejmě dostupné pod OpenSource licencemi. K serveru se dá přistupovat pomocí jakýchkoliv klientů, které si rozumějí se standardními protokoly, jako je IMAP nebo LDAP.
JS: Spolková vláda tedy dotuje OpenSource?
LT: V případě Kroupware to není přímo dotace, ale regulérní komerční smlouva, prostě práce na objednávku.
JS: Když současný stav Kroupware porovnáš třeba s MS Exchange, jedná se již nyní o použitelný groupwarový produkt?
LT: Sám jsem zatím nezkoušel, ale podle toho, co vím, je zatím ve fázi vývoje.
JS: Jaké ty osobně používáš, kromě KDE, nástroje? Jaký je tvůj oblíbený editor, emailový klient atd.
LT: Myslím, že jsem běžný uživatel KDE. KDE u mě běží pořád; teda pokud Luboš Luňák něco neprovede se správcem oken KWin – pak jsem nucen přepnout na Blackbox ;) Občas používám OpenOffice.org, protože se prostě podílím na jeho lokalizaci a taky vyvíjím převodní filtry z/do KOffice. Čímž se dostávám k programu, kde všechno píšu, a tím je Emacs (zdravím Pavla Janíka ;)
P.S. Nejsem „úchylný“ a nemyslím si, že Emacs == OS. Opravdu v něm píšu jenom texty (C++, Python, PHP, Docbook, HTML, XML nebo LaTeX). ;-)
JS: Také nejsem úchylný a proto používám Vim :) Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí při další práci (nejen na KDE).
