Hlavní navigace

Zpovědnice: Pavel Satrapa

Jan Švec 5. 3. 2003

Jak dlouho vydrží IPv4, za jak dlouho vám znárodní IP adresu, je Stanfordská Univerzita větší než Čína, jak se vaří žáby, COMBO6, jak dlouho mezi námi bude Vim, použitelný SW pod Linuxem a vzorec na ideální browser očima Pavla Satrapy.

Když jsem koncem minulého roku oslovil Pavla Satrapu s nabídkou rozhovoru, vůbec jsem netušil, jak tento rozhovor dopadne. Nakonec se protáhl až do dnešních dnů, což vůbec není na závadu. Pan Satrapa je velice aktivní člověk a kromě jeho „obvyklých“ činností, mezi které patří psaní učebnic editoru Vim, vydávání odborných knih, publikování článků a přednášení na Technické univerzitě v Liberci, právě dokončoval zprávu CESNETu o řešení výzkumného záměru.

JS: Dobrý den, vaše jméno si většina lidí spojuje především s počítačovou publicistikou. Většina ze čtenářů serveru ROOT.cz si jistě pamatuje na vaše výborné články. Před časem vám vyšla další kniha věnovaná protokolu IPv6. Za jak dlouho si myslíte, že tato technologie vytlačí dosud masově používaný IPv4?

PS: Až bude jeho přínos větší než překážky spojené s jeho nasazením. Kdy k tomu dojde, se velmi těžko předpovídá – právě díky značnému rozšíření IPv4 je v zájmu komerčních firem investovat do IPv4 a udržet je při životě. Očekávám masivnější prosazení IPv6 v horizontu pěti let. Přinejhorším dopadnu jako Jiří Kodet v Pelíšcích s jeho „Dáváme s bratrem bolševikovi rok, nanejvýš dva roky.“

JS: Nemyslíte si, že celá situace nakonec dopadne podobně jako Y2K? Tím myslím ten nejhorší scénář, kdy si firmy uvědomí východisko v podobě IPv6 v okamžiku, kdy dojde i ten zbytek volných IPv4 adres?

PS: Na rozdíl od Y2K neexistuje žádný pevný termín, kdy věc musí být hotová. Slyšel jsem i názor, že IPv4 adresy možná nikdy nedojdou, jen se budou více a více zpřísňovat kritéria pro jejich přidělování. Může pak dojít k analogii známého případu s vařením žáby – když ji dáte do studené vody a postupně ohříváte, v podstatě si ani nevšimne, že jste ji uvařili. Takže vítejte v hrnci, přátelé.

Ovšem pokud dojde situace tak daleko, že se začnou vracet již přidělené IPv4 adresy, rázem vypukne o IPv6 eminentní zájem. Stanford University má dnes více IPv4 adres než celá Čína. Z toho pak plyne, proč je o IPv6 daleko větší zájem v Asii než v USA.

JS: Mimochodem, řekl jste mi, že pravidelně připravujete zprávu CESNETu o řešení výzkumného záměru. I začetl jsem se do této zprávy a zaujal mě hardwarový akcelerátor směrování COMBO6. Mohl byste čtenářům ROOTa nastínit, o co se jedná?

PS: Tento projekt je motivován snahou vytvořit rychlý směrovač na bázi PC. Uplatňuje se tam podobná filozofie, jakou najdete i v lepších hardwarových směrovačích – základní směrování provádí přímo karta rozhraní, centrální procesor jí jen řídí směrovací tabulky a řeší případy, se kterými si karta sama neporadí.

COMBO6 je karta do PC, která realizuje takovouto inteligentní kartu rozhraní. Pro začátek se počítá, že bude osazena čtyřmi gigabitovými Ethernety. Na PC, do něhož bude zasunuta, poběží Linux či BSD s obvyklými směrovacími démony, kteří budou řídit mimo jiné i směrovací tabulky přímo na kartě, aby směrování pokud možno nepotřebovalo centrální sběrnice a procesor PC. Podrobnosti najdete na www.liberouter­.org (původně se jmenoval OpenRouter, ale takový projekt už existoval).

JS: Dalším z vašich počinů je učebnice editoru Vim a seriál věnovaný Vim opět na ROOTu. Proto by zcela každého logicky napadlo, že Vim je váš oblíbený editor. Je tomu skutečně tak? Kdy jste vlastně k Vimku přičichl a čím si vás získalo oproti např. Emacsu?

PS: Fuj, vy mě tedy podezíráte z pořádného pokrytectví. Vim samozřejmě je můj oblíbený editor, píši v něm prakticky všechno – od programů přes WWW stránky a knížky až po tyhle odpovědi.

Začínal jsem s Vi na komerčním Unixu někdy v roce 1991, protože tam nic jiného nebylo. Jenže Vi má několik hodně nepříjemných omezení. Když se mi pak dostal do rukou Vim, který řešil všechny palčivé problémy (především byl pro všechny potřebné platformy a hlídal pravý okraj textu při psaní), hned si mě získal. Emacsu jsem nepřišel na chuť. Chyběla mi v něm ta vnitřní logika zděděná z Vi, kdy jedinou předponou změním pohybový příkaz na editační nebo třeba na výmaz. Tohle se mi strašně líbí.

JS: Jaké vlastnosti podle vás Vim chybí k dokonalosti? V současné době již podporuje folding, což byla jedna z vlastností, která mu proti Emacsu citelně chyběla. Jaký další bonbónek by se vám ve Vim líbil?

PS: Větší programovatelnost, která by se hodila k některým komplikovanějším úlohám. Nechává mě chladným, že se v Emacsu dá pracovat s elektronickou poštou nebo brouzdat po Webu, ale například nástroje na editaci XML uživatelům Emacsu závidím.

JS: Myslíte si, že Vim má svou budoucnost? Nevytlačí ho integrovaná prostředí, která spojují návrh např. uživatelského rozhraní, datového modelu s editorem? Nevymře Vim a jemu podobné editory společně s generací, která ho používá?

PS: Myslím, že Vim má dost specifickou skupinu uživatelů a ta mu ještě nějaký pátek vydrží. Nepochybně se z něj nikdy nestane mainstreamový editor a sekretářky v něm nebudou běžně psát obchodní korespondenci­.Integrovaná prostředí bývají jednoúčelová. Když budete chtít řekněme Kylix použít v roli textového editoru, půjde to dost ztuha a budete nejspíš skřípět zuby.

JS: Musím se vám přiznat, že vaše učebnice Vim mě vlastně přilákala do světa otevřeného SW. Pouze kvůli touze se naučit pracovat v něčem jiném jsem kdysi dávno nainstaloval Linux a začal jsem chápat, o čem vlastně svět SW je. Používáte osobně otevřené operační systémy?

PS: Jistě, bohužel ne výlučně. Při práci s grafikou jsem si navykl na produkty firmy Adobe a ta je zatím pod Linux neportovala. Kvůli tomu si musím tu a tam odskočit do Windows. Nicméně bratru 90 % času pracuji pod Linuxem.

JS: Jakou myslíte, že má Linux a obecně i jiné systémy unixového typu šanci na stolních počítačích běžných uživatelů?

PS: Podle mého soudu větší, než se mu připisuje. Laický uživatel kliká, popotahuje okénka a používá několik málo aplikací. Je mu srdečně jedno, jaký systém jeho počítač pohání. Kvalitní grafická rozhraní pro Linux už existují, takže zbývají jen aplikace. Nejvýznamnější roli nepochybně hraje kancelářský balík a v této oblasti začíná velmi nadějně vypadat OpenOffice.org.

Když bude Linux se svými aplikacemi rozumně použitelný, není důvod, proč by se neprosadil. Rozhodují především ekonomická kritéria a tam má významnou výhodu.

JS: Rozumně použitelný je široký pojem, mohl byste ho trochu upřesnit? Pro někoho je rozumně použitelný program, který nepadá s každou akcí uživatele, jiný nespustí program, pokud nemá alespoň malou lištu s tlačítky a minimálně jednoho průvodce…

PS: Pro laického uživatele je podle mne rozumně použitelný takový program či systém, který:

  • se dá uživatelsky přítulně nainstalovat (průchodem nějakou sadou instalačních dialogů)
  • nevyžaduje po instalaci ruční dodělávky a hloubání v konfiguračních souborech
  • nevykazuje závažnější funkční nedostatky
  • má intuitivní ovládání a srozumitelnou dokumentaci
  • pokrývá dostatečnou část uživatelových potřeb
  • je spolehlivý

JS: Objevily se i pokusy protlačit Linux do obyčejných škol (tj. ty školy, které nemají v úmyslu vychovávat počítačové odborníky, u těch se dá předpokládat, že do nich Linux dříve či později pronikne). Jaký význam přikládáte těmto aktivitám (viz třeba na ROOTu nedávno zmiňovaný projekt LINDOŠ)?

PS: Budu se opakovat, ale pokud bude vytvořen úhledný balíček počeštěného Linuxu se základními aplikacemi, bude docela dobře použitelný i ve školách. Když už ne pro základní výuku, tak alespoň k tomu, aby se dětem ukázalo, že MS Windows + MS Office není jediná cesta a že když chtějí mít kancelářský balík doma, nemusí ho krást.

JS: Napsal jste i českou referenční příručku HTML. Jak se tedy díváte na „válku browserů“, kterou v současnosti svádí Mozilla a MS Internet Explorer? Má Mozilla reálnou šanci na větší rozšíření než Explorer?

PS: Nemám pocit, že by probíhala intenzívní válka browserů. Tu už máme za sebou, když Microsoft vytlačoval z dominantní pozice Netscape Navigator. Mimochodem – MSIE je jeden z mála programů, které jsou standardní součástí MS Windows a přitom jsou kvalitativně na špici daného oboru. Důvodem je právě nutnost vytlačit Navigator. Srovnejte si to například s kvalitou programu Write pro úpravu textů. Tady má Microsoft se svým Office dlouhodobě velmi pevnou pozici a tudíž ho nic nenutí vložit do Windows kvalitní textový editor (spíše naopak). přitom práce s texty je přinejmenším stejně častá jako práce s Internetem.

Ale abych se vrátil k browserům: dokud bude trvat hegemonie MS Windows, Mozilla se jen těžko rozšíří více než vestavěný MSIE. Díky tomu, že je Mozilla velmi kvalitní a že je k dispozici pro řadu platforem, má šanci na významné zastoupení, nikoli však většinové. Dost se mi líbí, že v poslední době vývoj klientů jednoznačně směřuje ke kompatibilitě se standardy W3C, což potěší každého, kdo vytváří WWW stránky.

JS: Setkal jsem se i s názorem, že pokud by obyčejný uživatel IE byl postaven před Mozillu, o které doposud neměl ani páru, bral by ji všemi deseti. Jinými slovy, většímu rozšíření dalších prohlížečů brání neznalost uživatelů. Myslíte se, že Mozilla může obyčejnému uživateli připadat „hezčí“? Jaký je podle vás vzorec pro úspěšný browser, bude v tomto vzorci dominovat funkčnost a podpora standardů, nebo spíše vzhled a ovládání?

PS: Já si myslím, že pokud by obyčejný uživatel IE byl postaven před Mozillu, nepozná žádný propastný rozdíl. Někdo by mu navíc musel poskytnout agitační desetiminutovku na téma „Výhody Mozilly“ a pak by ji asi bral všemi deseti (už jen proto, že řada podrazů a bezpečnostních problémů je šitá na míru MSIE). Pokud se vzorce na úspěšný browser týče, obávám se, že zní: zabuduj ho do MS Windows a uspořádej monumentální reklamní kampaň napříč všemi médii.

JS: Jak odhadujete vývoj na poli browserů v dalších několika měsících či letech? Myslíte, že do výsledků Mozilla x Explorer může nějak významně zasáhnout i jiný browser (např. Opera)?

PS: Těžko. Příliš nevěřím tomu, že někdo přijde s myšlenkou natolik originální, aby si získal masy uživatelů. A pokud by se měl v dohledné době prosadit „konvenčními metodami“, už by musel být vidět. Opera je placená, takže její možnost prosadit se proti browserům, které jsou zadarmo a které mají pozici implicitních prohlížečů (jeden ve Windows, druhý v Linuxu), je ještě podstatně nižší.

JS: Blíží se konec roku, a proto byste nám mohl zrekapitulovat vývoj Open source software za tento rok. Který program by byl váš kandidát na post programu roku?

PS: Konec roku už jsem nestihl. Nicméně tím kandidátem by byl OpenOffice.org.

JS: Výborně, okamžitě jste mi přihrál na smeč, jaký je podle vás největší nedostatek OpenOffice.org? Jak často je vůbec používáte?

PS: Já jsem zvyklý na kombinaci Vim + LaTeX, takže rozhodně nemohu říci, že bych OpenOffice.org používal denně. Nějakou dobu jsem ho dokonce úplně pustil ze zřetele, ale o to více jsem pak byl překvapen, jaký krok dopředu udělal.

Za největší nedostatek považuji to, že v obou mých linuxových instalacích OpenOffice.org nefunguje po instalaci nápověda – chybí veškerý text. Příčiny jsem zatím neměl čas zkoumat (odhaduji, že tam bude nějaká nesrovnalost s písmem), ale je to hezký případ drobnosti, která laického uživatele odradí.

JS: Děkuji za rozhovor a těším se na některé z příštích setkání.

Našli jste v článku chybu?

2. 4. 2003 0:30

Vita (neregistrovaný)

No muzu jen doufat ze v IE 7.0 uz se konecne dockame veci jako display: table-cell; position: static;, opraveneho float modelu (z nepochopitelnych duvodu mate-li float element a na nej prileha 'klasicky' element tak se tam tvori nesmyslne mezera) atd. Zatim to zamrzi, nedavno jsem narazil s IE na stranky ktere mi mile sdelily 'Vas prohlizec nepodporuje CSS2 v potrebnem rozsahu. Vhodny prohlizec najdete...' a link na Operu a Mozillu. V tu chvili jsem si rikal ze by se to melo posilat vsem 'To co …

13. 3. 2003 12:31

uživatel si přál zůstat v anonymitě

Souhlasim, dany vyrok lze povazovat za pravdivy do relase Mozilla 1.0 . Nyni ma Mozilla navrch a (odhadem) nova Opera take.

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Lupa.cz: Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Lupa.cz: Není sleva jako sleva. Jak obchodům nenaletět?

Není sleva jako sleva. Jak obchodům nenaletět?

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET