Humor

Znáte Moorův zákon? Ten říká, že se složitost integrovaných obvodů každý rok zdvojnásobí a adekvátně klesne jejich cena. Zákon opravdu platí a zdá se, že ještě nějakou dobu platit bude. Ten pokrok. Kde se to zastaví? I když ... některé věci se prostě nezmění ani za patnáct let. Zákony nezákony.

V dnešním díle si zavzpomínáme na zimu. Představte si to: mínus deset, metr sněhu, strašná klendra a vám jen drrrrrrkotají zzzzuuubbyyyy. A ještě k tomu máte povolání, kdy je potřeba makat venku. A koho dneska zajímá nějaký zákoník práce a kvalitní pracovní prostředí. Co si sám neuděláš ...

Při přechodu na Linux dělají obvykle největší problémy sami uživatelé. Tam chybí tohle, tahle ikona je jiná a tamta klávesa se chová jinak než předtím. Existují ale postupy, které dokáží zakamuflovat všechno tak, aby i ten nejpozornější šťoural nic nepoznal. Nebo alespoň nadával úplně stejně jako předtím.

Cinky cinky, zvonek zvoní, ve vaně se kapr honí, z mísy voní ovoce, už jsou tady Vánoce! Jak dopadl adventní komiks? Kdo že vám to přeje? Zaskočí vám letos kost? Co bude pod stromečkem? Zjeví se letos Ježíšek nebo přiletí Santa se soby? A bude mít i zahnutý žuby naholu? Co na to Jan Tleskač?

Dependency hell. Známe to všichni. Chceme nový balíček, ale systém nám oznámí, že chybí knihovna A. Ta ale vyžaduje knihovnu B, knihovnu C, balíček D a ten vyžaduje instalaci celého prostředí KDE a nejlépe dva gigabajty dalších věcí. Kde asi udělali soudruzi distributoři chybu? Ani oni to nemají snadné.

Jsou lidé, kteří se vás snaží obelhat, nacpat vám drahé, ale laciné operační systémy. Vy pak trpíte, nadáváte, láteříte, ale už jste jednou v pasti, ze které se jen těžko dostáváte ven. My linuxáci ale takoví rozhodně nejsme. My chceme být fér!

Každou minutu zemřou v Africe dvě děti na malárii, každou minutu vyrobí Apple sto iPodů, každou minutu vznikne na světě sedmdesát nových blogů a do těch starých se napíše asi tisíc zápisů. A především se každou minutu čas posune o celých šedesát sekund. No kdo by to řekl!

Zkuste se vžít do role průměrné kočky, která jde na rande. Zřejmě očekává svíčky, večeři, květiny a nějaký dáreček. Prostě romantika. O to horší pak je, když se jí podaří narazit na egocentrického intelektuála, který nemá na podobné romantické nesmysly ani pomyšlení. Jsou přeci mnohem důležitější věci než kytky.

Nový operační systém Windows Vista je téměř za dveřmi a někteří jedinci jej už dokonce používají. Přináší úplně nový rozměr práce s počítačem a nabízí nebývalý komfort. Bohužel za cenu nepatrně zvýšených nároků na jisté části hardware. Na druhou stranu za tu trochu investic to přece stojí.

Někteří pomatení vědci tvrdí, že člověk už se nijak nevyvíjí a je na konci svého evolučního procesu. My samozřejmě víme, že tomu tak není. Za posledních třicet let došlo k ohromným změnám jak po vizuální, tak i komunikační stránce. Člověk je stále v pohybu a jeho jazyk s ním.

Oficiální představení Windows Vista se nám kvapem blíží. Už teď všichni pracovníci Microsoftu dělají, co můžou, aby bylo vše v den Dé připraveno. Našim zpravodajcům se podařilo nahlédnout do jednoho z mnoha propagačních oddělení, kde svou práci odvádějí ti nejlepší. A dělají ji skutečně dobře.

Kdo by neměl rád pěkná a chlupatá stvoření, kterým říkáme zvířátka. Existuje jich opravdu mnoho, jedna jsou přátelská, některá agresivní, jiná chytrá a ta další třeba trochu tupější. Jedno stvoření je nám ale velmi blízké a setkáváme se s ním častěji, než bychom možná chtěli.

Vyvoleného jsme už jednou potkali. Nebylo to v nejpříznivější situaci, bohužel mu nepřálo štěstí a stál proti němu i samotný Matrix. Nic nefungovalo tak, jak sám očekával. Dnes to bude ještě horší. Myslíte, že už to nejde? Budou se dít věci, všechno totiž začalo najednou fungovat.