Knihovny

V dnešním dílu seriálu budeme pokračovat v povídání o tvorbě menu v ClanLibu. Zaměříme se zejména na vztah mezi třídami CL_Menu, CL_MenuNode a CL_MenuItem. Ukážeme si, že položkou menu může být vlastně libovolná komponenta.

V dnešním dílu seriálu o knihovně SVGAlib si doděláme funkce pro používání myší.

V dnešní části seriálu o knihovně GLU si řekneme, jakým způsobem se vytváří bázové funkce používané u NURB křivek a ploch. Také si ukážeme programový výpočet těchto funkcí.

V dalším pokračování povídání o multiplatformové knihovně ClanLib se po krátké přestávce opět vrátíme k tvorbě GUI. Zaměříme se na komponentu CL_Menu, která, jak ostatně už její název napovídá, slouží k tvorbě menu. Chybět nebude jednoduchý ukázkový program ani nějaké ty screeshoty ukazující, jak takové menu ve stříbrném stylu ClanLibu může vypadat.

V dnešním dílu se podíváme na funkce pro kopírování dat ze systémové paměti do video paměti, na funkce nastavující uživatelskou paletu barev a začneme rozebírat používání myši.

Minule jsme při popisu třídy CL_Font narazili na třídu CL_Rect, což je, jak už bylo řečeno, třída reprezentující obdélník. Dnes si tuto třídu přiblížíme podrobně, protože při programování aplikací ClanLibu vlastních narazíme na potřebu nějakým způsobem reprezentovat obdélník velmi často.

V dnešním dílu si řekneme něco o vstupu z klávesnice, myši a o přístupu do grafické paměti.

Dnešním pokračováním seriálu o nadstavbové grafické knihovně OpenGL GLU zahajujeme část věnovanou popisu NURB křivek a ploch. Jedná se o velmi zajímavé a přitom poměrně rozsáhlé téma, proto mu bude věnováno hned několik dílů. S využitím funkcí pro práci s NURBS, které knihovna GLU programátorům aplikací poskytuje, se značně zvýší užitné možnosti grafických aplikací, neboť bude možné, mimo jiné, pracovat s modely těles vytvořených mnoha profesionálními CAD a CAM systémy.

Minule jsme si udělali úvod do práce s fonty, dnes naše znalosti rozšíříme. Zabývat se budeme zejména třídou CL_Font.

Dnešní díl seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU bude věnován podrobnějšímu popisu funkcí, pomocí nichž je možné specifikovat jednotlivé typy kvadrik - kouli, válec, disk a kruhovou výseč. Tímto dílem také ukončíme rozpravu o kvadrikách a příště se již budeme zabývat mnohem zajímavějšími a důležitějšími funkcemi z knihovny GLU pro tvorbu NURB křivek a ploch.

V dalším dílu tohoto seriálu se podíváme na to, jak se v ClanLibu pracuje s fonty. Půjde o úvod do této problematiky - povíme si, jak vytvořit obrázek obsahující jednotlivé znaky tak, aby je ClanLib dokázal odlišit jeden od druhého, jak zapsat základní nastavení do RDF a jak vypsat konkrétní nápis v programu.

Dnes nás už konečně čekají funkce, které dělají grafickým knihovnám jméno. Budou to základní funkce pro kreslení bodů a přímek.

V dnešním pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU si podrobně popíšeme postup, který je zapotřebí dodržet při vytváření a následném zobrazování kvadrik ve vykreslované trojrozměrné scéně.

Dnes zakončíme sérii dílů věnujících se podrobnému popisu komponent, které nejčastěji používáme při tvorbě GUI.

V dnešním dílu si probereme funkci pro nastavování dalších voleb.

V dnešním pokračování seriálu o nadstavbové knihovně GLU si popíšeme funkce, které je možné použít pro vytvoření a následné zobrazení kvadrik, tj. trojrozměrných těles ve tvaru koulí, válců a kuželů. Zejména při tvorbě aplikací z oblasti CAD/CAM se tyto typy těles velmi často používají, své využití však samozřejmě mohou nalézt i v jiných oborech.

V tomto dílu se budeme nadále věnovat tématu tvorby GUI. Představíme si další komponenty, kterými jsou CL_Image, CL_ProgressBar a CL_InputBox.

Dnešní pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU přímo navazuje na přechozí část, ve které jsme si popisovali funkce používané pro specifikaci perspektivní projekce, a také funkci pro přímou projekci bodu z trojrozměrného prostoru do plochy okna zobrazeného na obrazovce. V dnešní části budou podrobněji popsány funkce pro zpětnou projekci bodů a vektorů ze souřadnic na obrazovce do trojrozměrných světových souřadnic.

V tomto dílu se podíváme blíže na ClanLibovské scroll bary a framy, čímž rozšíříme zásobu komponent, které jsme již schopni používat při tvorbě GUI.

Dnešní článek se bude zabývat funkcemi, které nám umožní další "jemnějsí" nastavení, potřebná k práci s svgalib.

Tento neplánovaný díl je především reakcí na diskuse k dílům minulým. Nebudu se moc věnovat věcem, jako je číslování verzí DirectX nebo omyl s DirectPlay, protože je v současné chvíli nepovažuji za podstatné. Berte ho spíše jako úvahu na téma: Jaké opravdu zásadní chyby jsem při psaní udělal... a že jich bylo dost :-(

V dnešním pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU se budeme zabývat funkcemi, pomocí nichž je možné provádět projekci a zpětnou projekci bodů či vektorů z trojrozměrného světového prostoru do okna aplikace. Také si popíšeme funkci, pomocí níž je možné jednoduše nastavit perspektivní transformaci.

Na přípravu tohoto dílu jsem měl trochu více času než obvykle, takže jsem stihl připravit ukázkový program demonstrující tvorbu GUI v ClanLibu. Program si můžete stáhnout buď jako obvykle v podobě zapakovaného KDevelopího projektu, nebo ve formě archivu s ručně psaným makefilem. Pro vás, které pouze zajímá, jak taková okenní aplikace vytvořená v ClanLibu může vypadat, jsem připravil pár obrázků. V našem povídání navážeme na minulý díl.

Vítám vás u nového seriálu, který se bude zabývat grafickou knihovnou svgalib. V následujících několika článcích společně probereme řadu funkcí, které nám knihovna nabízí. V dnešním dílu se podíváme i na to, jak knihovnu inicializovat a nastavit grafický mód...

Dnes vylepšíme naše algoritmy pro generování virtuální krajiny do podoby již použitelné v nějaké hře.

Knihovny jako OpenGL nebo DirectX nejsou pro uživatele až tak důležité, pro ně jsou to jenom dvě prázdná jména. Může jim být naprosto jedno, jak program uvnitř funguje. Návrh a hlavně celková použitelnost API je důležitá primárně pro programátory. Právě oni s ním pracují, nikdo jiný. V tomto dílu budeme porovnávat především délku kódu, který se musí napsat, aby program něco udělal.