Knihovny

Tento neplánovaný díl je především reakcí na diskuse k dílům minulým. Nebudu se moc věnovat věcem, jako je číslování verzí DirectX nebo omyl s DirectPlay, protože je v současné chvíli nepovažuji za podstatné. Berte ho spíše jako úvahu na téma: Jaké opravdu zásadní chyby jsem při psaní udělal... a že jich bylo dost :-(

V dnešním pokračování seriálu o nadstavbové grafické knihovně GLU se budeme zabývat funkcemi, pomocí nichž je možné provádět projekci a zpětnou projekci bodů či vektorů z trojrozměrného světového prostoru do okna aplikace. Také si popíšeme funkci, pomocí níž je možné jednoduše nastavit perspektivní transformaci.

Na přípravu tohoto dílu jsem měl trochu více času než obvykle, takže jsem stihl připravit ukázkový program demonstrující tvorbu GUI v ClanLibu. Program si můžete stáhnout buď jako obvykle v podobě zapakovaného KDevelopího projektu, nebo ve formě archivu s ručně psaným makefilem. Pro vás, které pouze zajímá, jak taková okenní aplikace vytvořená v ClanLibu může vypadat, jsem připravil pár obrázků. V našem povídání navážeme na minulý díl.

Vítám vás u nového seriálu, který se bude zabývat grafickou knihovnou svgalib. V následujících několika článcích společně probereme řadu funkcí, které nám knihovna nabízí. V dnešním dílu se podíváme i na to, jak knihovnu inicializovat a nastavit grafický mód...

Dnes vylepšíme naše algoritmy pro generování virtuální krajiny do podoby již použitelné v nějaké hře.

Knihovny jako OpenGL nebo DirectX nejsou pro uživatele až tak důležité, pro ně jsou to jenom dvě prázdná jména. Může jim být naprosto jedno, jak program uvnitř funguje. Návrh a hlavně celková použitelnost API je důležitá primárně pro programátory. Právě oni s ním pracují, nikdo jiný. V tomto dílu budeme porovnávat především délku kódu, který se musí napsat, aby program něco udělal.

Ve třetí části seriálu o grafické knihovně GLU se budeme zabývat funkcemi, pomocí nichž je možné nastavit pozici a orientaci kamery (pozorovatele) v trojrozměrné scéně. Také si popíšeme funkce používané pro nastavení ortogonálního pohledu při zobrazování plošných dat v rovině.

V dnešním dílu seriálu o multiplatformové knihovně ClanLib navážeme na díl předchozí. Budeme tedy pokračovat ve výkladu o tvorbě GUI. Konkrétně se zaměříme na možnosti nastavení komponent přímo v GDF. Podrobně se podíváme na tlačítka, popisky a okna.

Nedávno vyšel na ROOTu článek Linuxové hry (47): Unreal Tournament 2004. Jeho autor při popisu "Technické stránky věci" uvedl ne zcela šťastnou větu: "Bohužel je vidět, že v oblasti 3D grafiky se OpenGL nemůže DirectX v kvalitě obrazu rovnat." a doplnil ji několika podrobnostmi. Pojďme se spolu podívat, jestli je to pravda, nebo ten největší nesmysl, jaký svět kdy slyšel.

Dnešní díl seriálu o nadstavbové knihovně GLU bude věnován popisu funkcí, pomocí nichž je možné zjistit základní informace o grafickém subsystému počítače a o nainstalovaných rozšířeních k základní verzi grafických knihoven OpenGL a GLU.

Dnes se po vsuvce z minula (zaměřené na ukázkovou hru) vrátíme k tvorbě GUI, čímž navážeme na předminulý díl seriálu. Budeme pokračovat popisem vlastností a možností nastavení jednotlivých komponent (tlačítek, listboxů). Konkrétně se zaměříme zejména na třídu CL_Component, která je základní třídou pro ostatní komponenty.

Na Rootu dnešním dnem začíná nový seriál o věnovaný knihovně GLU, která představuje aplikační nadstavbu nad grafickou knihovnou OpenGL. Jsou v ní implementovány zejména pokročilejší algoritmy, které při své práci volají funkce OpenGL. Pomocí funkcí dostupných z knihovny GLU se může značně zjednodušit velká část aplikací, které využívají možnosti knihovny OpenGL s tím, že veškeré algoritmy jsou odzkoušeny mnoha lety svého nasazení ve stovkách stávajících aplikací.

V tomto dílu seriálu jsem se rozhodl dočasně přerušit povídání o tvorbě GUI. Důvodem je to, že jsem dokončil ucelenější část hry, kterou se snažím psát jako ukázku síly ClanLibu. Uděláme si proto takové malé opakování toho, co již známe, a na reálných ukázkách kódu uvidíme, jak se dosud získané znalosti dají využít v praxi. S výkladem o GUI budeme pokračovat až po této malé vsuvce.

V závěrečné části seriálu pojednávajícího o OpenGL evaluátorech si popíšeme všechna probraná témata i demonstrační příklady, které jsme si ukázali v předchozích částech. Dále zde budou uvedeny seznamy funkcí, které se vztahují k OpenGL evaluátorům s odkazy na díly, v nichž byly tyto funkce popsány.

Dnes se začneme věnovat tvorbě uživatelského rozhraní (GUI) v ClanLibu.

Předposlední část seriálu o OpenGL evaluátorech bude věnována způsobům výpočtu normálových vektorů k povrchu Bézierových ploch. Normálové vektory jsou používány především v Phongově osvětlovacím modelu k výpočtům barvy jednotlivých bodů na povrchu těles, proto je jejich použití při osvětlování ploch zcela zásadní.

Dnes budeme pokračovat v povídání o signálech a slotech. Zaměříme se na některé signály, které vysílá ClanLib sám o sobě, jako třeba signál vyslaný při stisku klávesy, pohybu myši a podobně. Díky těmto znalostem již budeme schopni vytvářet interaktivní programy.

Dnešní díl seriálu o OpenGL evaluátorech je věnován výpočtům texturovacích souřadnic pomocí evaluátorů. Při vykreslování Bézierových křivek a ploch je možné na jejich povrch nanášet textury, protože se tyto objekty při vykreslování rozdělí na geometrická primitiva OpenGL. Souřadnice textur nemusí být zadávány ručně či programovým výpočtem, lze použít automatizovaný výpočet souřadnic s pomocí evaluátorů.

Dnes dokončíme povídání o třídě CL_Sprite. Povíme si, jak je možné pohodlně vytvořit obrázek s průhledným pozadím pomocí programu Image Magic (věc, která se může hodit nejen programátorům v ClanLibu - uvedený příkaz je skriptovatelný a může vám tedy ušetřit hodně času). Uděláme si také úvod do signálů a slotů, což jsou velcí pomocníci při realizaci komunikace mezi objekty.

V dnešním pokračování seriálu o OpenGL evaluátorech si popíšeme, jakým způsobem lze evaluátory použít při výpočtu barev bodů, jež leží na Bézierových křivkách či plochách. Toto použití evaluátorů sice nepatří mezi typické (na rozdíl od vyhodnocování souřadnic jednotlivých vrcholů), ale může v některých případech urychlit a zjednodušit vykreslování modelů těles.

Dnes navážeme na minulý díl a dokončíme popis třídy CL_Sprite, která je mocným nástrojem při vytváření 2D animací. Zaměříme se podrobně na její vytváření z RDF.

V dnešní části seriálu o evaluátorech OpenGL si povíme, jakým způsobem je možné zjednodušit a v mnohých případech i urychlit vykreslování Bézierových křivek a ploch. Pomocí dvou nových příkazů lze naráz (tj. bez programové smyčky) vykreslit celou Bézierovu plochu nebo křivku.

Dnes se sezámíme s třídou CL_Sprite, která nám umožňuje pohodlně vytvářet 2D animace z nějaké sady obrázků, pracovat s průhledností, barevností a pod.

Toto pokračování seriálu o OpenGL evaluátorech bude opět věnováno problematice vykreslování Bézierových bikubických ploch. Už ve třetí části seriálu jsme si popsali teorii Bézierových ploch spolu s ukázkou programové implementace. V této části si ukážeme použití evaluátorů pro automatizovaný výpočet bodů ležících na Bézierově ploše.

Dnes se podíváme na sadu chytrých (smart) pointerů, které nám ClanLib nabízí k použití. Článek snad pomůže všem programátorům v C++, kterým se už nechce trávit dlouhé hodiny hledáním úniků paměti a přemýšlením "Kam jen ten delete napsat?" a nejspíš i podstatně zrychlí a zefektivní jimi psaný kód. Na konci článku předvedeme využití chytrého ukazatele na rozsáhlejším příkladu, kterým rozšíříme naši hru.