Komentáře

Lip-Bu Tan opravdu mění Intel výrazným tempem. Do firmy míří některé nové investice a rýsují se různé potenciální spolupráce s dřívějšími konkurenty. Nevytratí se ale duch společnosti, která byla v mnoha ohledech unikátní?

Optický hledáček je mrtvý, ale CCD snímače nic nepřekoná. To jsou jen dva z mýtů, které ne a ne zmizet. Přitom ani jeden z nich, ani žádný z dalších mýtů, není pravdou.

Jeden současný gigant a jeden minulý gigant, kteří vedle sebe procházejí IT érou posledních dekád, spojují své síly. Nvidia investuje do Intelu. Dlouholetí přátelé Jen-Hsun Huang a Lip-Bu Tan spojují síly.

Otázek kolem FreeBSD lze vymyslet více. Ta dnešní není, je-li někdo tak šílený, aby v době 16jádrového Ryzenu 9 9950X3D provozoval stařičké jednojádrové Pentium 4. Otázka zní, zdali to vůbec lze.

V roce 2010 si mohl windowsák přecházející na Linux připadat jako někdo výjimečný. V roce 2025 je pro takový pocit potřeba jít zase o dům dál. Naštěstí to ale lze. Můžete zkusit třeba FreeBSD.

Byly doby, kdy balíčkovací systémy se závislostmi dávaly smysl. Ty doby jsou pryč a svět linuxových distribucí by se měl konečně pohnout dál. Tolik jeden názor.

Zatímco prodejny repasovaných počítačů v ČR se plní relativně drahými starými stroji vyřazenými z kanceláří, Číňané ve velkém vyrábějí nové desky a pak to na Alíkovi prodávají za pár šupů. Není to podvod? Je to použitelné?

Před dvěma týdny se výrazně rozšířily zprávy o novém forku X.Org Serveru, který chce řešit jeho neduhy. Zapamatujme si jméno Enrico Weigelt, asi o něm ještě uslyšíme.

K překvapení mnohých linuxová distribuce Mageia stále existuje. Kráčí si svým značně pozvolným tempem a nenechává se rozhodit velkými změnami architektur linuxových distribucí. Kdy vyjde desítka?

Žijeme v době, kdy kdo nepoužívá AI, je dinosaurus. Musíme se adaptovat na neustále se měnící svět řízený algoritmy a pohánějící naši zábavu stále výkonnějšími zařízeními. Existuje rozumná hranice, za kterou není nutné jít?

Říká se, že jestli někdo o vás ví víc, než matka, je to váš chytrý telefon. A jestli nějaká věc ví ještě víc, pak jsou to nepochybně chytré hodinky. Možná o vás dokonce vědí víc, než váš lékař.

Nihil perpetuum, pauca diuturna sunt. Nic netrvá věčně. Ani tento vesmír, ani jeden život, ani jedna říše. Přesvědčily se o tom mnohé národy. A také mnohé softwarové projekty. Kolik života má před sebou ten největší, jaký lidstvo stvořilo?

Ubuntu 25.04 je vydáním přesně uprostřed mezi dvěma LTS verzemi, a tak nepřináší na jednu stranu ani revoluce na poslední chvíli před LTS, na stranu druhou však není ani nudnou aktualizací po LTS.

Dvaačtyřicáté vydání Fedory se blíží, máme tu beta verzi a jak všichni dobře víme, 42 je odpovědí na základní otázku všeho. Rozhodl jsem se tuto výzvu vyslyšet a opět po několik vydáních zkusit tuto oblíbenou distribuci.

Loni v létě jsem možná měl pravdu, nicméně softwarový pokrok linuxového desktopu ze mě udělal během pár měsíců lháře. Není pravdou, že by na běžný linuxový desktop nestačilo stařičké čtyřjáro od Intelu.

Prakticky všechny filmy na DVD discích od Warner Bros z let 2006 až 2008 odcházejí. Warneři se k tomu stavějí čelem, nicméně ne vždy existuje uspokojivé řešení. Pomíjivost fyzických věcí se tak opět naplno ukazuje.

Google rozhodl, že přechází u rozšíření prohlížeče na striktnější Manifest v3. S tím nastává konec efektivních blokátorů obsahu (reklam) jako uBlock Origin, které potřebují širší oprávnění.

AMD chystá nové Zeny s 24 jádry, tedy 48 vlákny, Intel kontruje plány na 52jádrové procesory. To vše v příštím roce. Záruka, že se tak 100% stane, se ale limitně blíží nule.

Intel je na tom možná bídně, ale pořád má lidi s dobrými nápady. Jeden z nich je čerstvě zveřejněný manifest navrhující radikální změny architekury desktopových i mobilních PC. Aby ubylo odpadu, zjednodušily se opravy či upgrady.

Fedora hodlá cílit oficiální variantu s desktopem KDE Plasma jako systém pro multimédia a digitální obsah. Získají ve Fedoře současní tvůrci systém, který jim bude optimálně vyhovovat?

Linuxový desktop poskytuje úžasné možnosti a je každým rokem lepší a lepší. Je však řada oblastí, kde kardinálně zaostává, nezřídka i o desítky let za komerčními produkty. Kolik věcí stihne v roce 2025, je otázkou.

Čerstvý výnos Nejvyššího soudu ČR ve sporu mezi operátorem Vodafone a Ochranným svazem autorským znovu rozdírá letité jizvy sporu o tom, zdali jsou všichni uživatelé piráti, nebo se tu už po léta okrádají autoři.

První karty druhé generace Intelu zamířily na trh a s nimi se objevily i první testy. Nevypadá špatně, což konstatují i někteří testeři, jenž strávili poslední roky kritizováním Intelu, často oprávněným.

Šéf Intelu odešel, aby nebyl odejit. A IT znalci i neználkové se předhání, za co všechno může, co mu lze klást za vinu, kolik příčin pádu Intelu je těch jeho. Je opravdu tak moc vinen?

Intel s uvedením nové procesorové generace Arrow Lake nejspíš zažije podobné kontroverze jako před necelými třemi lety s Alder Lake. Testeři jsou rozladěni a výsledky nebudou měsíc po testu nic moc vypovídat.

Proplulo to před dvěma týdny internetem: Pink Floydi, jako další z legend, prodali svůj hudební katalog společnosti Sony Music za 400 miliónů dolarů. Co ale bude se všemi těmi alby, koncerty a poslechovými reakcemi na YouTube?

Ve světě PC máme jediného výrobce CPU, který stojí za řeč a jediného výrobce GPU, který dominuje trhu velkých hráčských karet. Křečovitě se drží jediný správný OS, zatímco jediný správný browser si poklidně kraluje.

Vrtal mi hlavou tripple buffering v KDE i GNOME a jeho vliv na plynulost desktopu se starými CPU+GPU Intel. Nakonec mě toto téma dovedlo k přesvědčení, které shrnuje název dnešního povídání.

Bude stačit balík změn, které šéf Intelu představil? Nezařadí se Intel spolu s Boeingem po bok firem, které kdysi vládly světu a dnes jsou relevantní asi jako Kodak? Sahá si Intel na definitivní dno?

Informace z vývoje KDE a zmínka o vlivu tripple-bufferingu na výkon desktopu KDE Plasma mě přiměly opět oprášit stařičké PC a zjistit, zdali dostává druhý – třetí – čtvrtý dech (nehodící se škrtněte).