Linux

O tom, že zpřístupnit si obsah DVD pod Linuxem by neměl být žádný problém, jsem se vás snažil přesvědčit v minulém článku na toto téma. Dnes bychom se zaměřili na konkrétní implementace DVD přehrávačů a jejich (ne)schopnosti.

Dnešní článek se zabývá měřením rychlosti počítače v Linuxu. Ukážeme si některé z programů používaných pro stanovení výkonu procesoru.

Zkratka DVD znamená Digital Versatile Disc a používá se pro média, na kterých jsou v digitální formě distribuována díla známých i neznámých filmových společností. Na jednom takovém disku se obvykle nalézá několik jazykových mutací daného snímku, spousta titulků v nejbizarnějších jazycích, bonusů v podobě scén, které neprošly finálním sestřihem, komentářů tvůrců, rozhovorů s herci a mnohé další vymyšlenosti. Celé DVD se pak ovládá pomocí jednoduchých navigačních menu, obsažených přímo na disku. Zní to hezky, ale dokáže si s tím poradit váš Linux? Inu...

Dnešním článkem začíná krátká série, která se zabývá problematikou softwarových RAID polí v Linuxu. V prvním dílu si povíme něco o základních RAID konfiguracích a ukážeme si, jak takové jednoduché diskové pole vytvořit.

V poslední době se v diskusním fóru cz.comp.linux i v mnohých dalších množí dotazy ohledně stabilitu Linuxu na tom kterém hardwaru. Stabilita a spolehlivost byly vždy považovány za stěžejní vlastnosti Linuxu a jsou důležitým argumentem jeho zástánců. Byla by tedy škoda, kdyby Linux o pověst stabilního systému přišel.

Ačkoliv od vydání Samby 2.2 uplynula už nějaká doba, stále se ještě jedná o relativní novinku. Možná je to tím, že si nová Samba ještě nenašla cestu do hlavních distribucí, možná je to proto, že uživatelé ještě čekají na její stabilizaci. Pojďme se tedy společně podívat, jaké novinky přináší nová Samba oproti dřívějším verzím a na jaké funkce si budeme muset ještě počkat.

Protokol DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) používáme ke konfiguraci klíčových síťových parametrů jednotlivých klientů. Jejich nastavení umožňují DHCP servery, které přidělují klientům předem definované prostředky. Protože se DHCP využívá hojně i v jiných systémech, naučíme se nakonfigurovat takový server pro spolupráci s okolím a spravovat ho.

Další veselé historky, které vyprávěl Lars Wirzenius na Linux Expo 98.

Jak jsme již informovali v úterý, Gartner Group zveřejnil výsledky své studie na téma zastoupení Linuxu na trhu operačních systému. Výsledky, které výzkum podal, překvapily většinu lidí, kteří dění v oblasti sledují. Podle Gartner Group měl totiž Linux zastoupení pouhých 8,6 % v 'dodávkách' serverového softwaru na americkém trhu.

Jak Linusovi padaly Xka, jak psal domácí úkoly, jak hrál Dooma a další veselé historky vyprávěl Lars Wirzenius na Linux Expo 98. S jeho svolením jsem je přeložil a doufám, že vás pobaví stejně jako účastníky zmíněné konference - věřte, že čas jim rozhodně na zábavnosti neubral.

Pokud jste uživatel Windows, zvědavě nakukujete do světa Linuxu, ale pořád vás ještě odrazují složité - někdy až hackerské - konfigurační postupy a nepřívětivost prostředí, máte nyní jedinečnou šanci. Distribuce Mandrake přináší kompletní plnohodnotný a přitom uživatelsky nenáročný Linux na váš desktop. Snazší už to opravdu nebude.

Linux-CD přichází s velikonoční nadílkou pro všechny uživatele Linuxu.

Ve světě kapesních počítačů, do kterého jsme zavítali v minulém díle našeho seriálu, ještě chvíli zůstaneme. Na některých kapesních počítačích totiž běží i náš oblíbený Linux, na některých ne.

V dnešním dokončení exkurze do světa pokročilejších funkcí moderních příkazových interpretů se podíváme na možnosti automatického opravování překlepů, zakouzlíme si s adresáři a řekneme si také něco málo o nastavování promptu.

Moderní interprety příkazů, jako je bash či tcsh, poskytují vynikající možnosti, jak si usnadnit život. Já osobně jsem si na ně zvykl natolik, že necítím potřebu používat Midnight Commander. A když jsem nucen čas od času sáhnout po DOSovském COMMAND.COM, trpím jako zvíře. V dnešním článku se vám pokusím poskytnout pár tipů, jak si zpříjmenit své soužití s interpretem příkazů.

K napsání tohoto článku mě inspiroval dopis Romana Smělého, který chtěl vědět, zda se jeho počítač nebude pod Linuxem zadýchávat. A protože toto téma by mohlo zajímat širší okruh čtenářů, pokusím se trochu načrtnout, jak moc je Linux (ne)náročný.

Někteří lidé tvrdí, že na počátku bylo slovo. Na počátku ovšem nebylo slovo - na počátku bylo odkašlání a hned po něm pravděpodobně následovala věta: What the hell is the fucking BIOS good for when we've got Linux?". Tedy volně přeloženo: "Ale božíčku, proč vlastně používat ten nešťastný BIOS, vždyť přeci máme Linux."

V dnešním díle našeho pravidelného seriálu se budeme poprvé zaobírat distribucí Linuxu - a ne ledajakou. Midori Linux je totiž určen především do přenosných a kapesních počítačů.