Linux

Během několika let své existence se Mandrake stal jednou z nejrespektovanějších a nejrozšířenějších linuxových distribucí. Jak se to stalo a proč mu to vydrží i v budoucnosti, bude snad z této recenze zřejmé.

Před nedávnem mi bylo zapůjčeno multifunkční zařízení Hewlett Packard OfficeJet G55. Jedná se o barevnou tiskárnu, skener (a kopírku) v jenom (All-in-one). Zprovoznění pod Windows je trapně jednoduché, ale ani pod Linuxem nemáte smůlu. Protože se mi povedl "rozchodit" nejenom tisk, ale i skenování, rozhodl jsem se tuto činnost trochu popsat.

V dnešním dílu o kompilaci se dozvíme o chybách, které se projevují až za běhu, a ukážeme si řešení nejčastějších z nich. — Sdílení chyb a jejich řešení patří mezi nejdůležitější prvky svobodného softwaru. Náš seriál tedy uzavřeme několika radami, jak ohlašovat chyby a jejich opravy.

V nedávné době jsem byl nucen pobíhat se třemi CD Red Hatu mezi spoustou různých strojů a instalovat a měnit a nastavovat... Přitom podstata byla jednoduchá: udělat minimální instalaci, nastavit síť, vykopat nepotřebné rpms, zastavit nechtěné služby a nakonfigurovat systém k obrazu svému.

Chcete si na svém Linuxu zahrát populární hry jako např. StarCraft, Warcraft 3 a další? S pomocí WineX to není problém a v dnešním článku se podíváme, jak na to.

Ačkoliv, jak již se stalo u Red Hatu pravidlem, nebývá uvolnění nové verze nejpopulárnější linuxové distribuce nijak dopředu anoncováno, lze očekávat, že nás od této události dělí jen několik málo týdnů, ba snad dokonce dní. Zkusme nyní nahlédnout do aktuální betaverze RH 7.3.94 Null a zaspekulovat si, na co se v nové distribuci můžeme těšit.

Ne vždy jsou programy napsané správně a přenositelně. Pokud se domníváte, že k opravě budete potřebovat dokonalou znalost programování, jste na omylu. Nejčastějšími zdroji problémů totiž bývají nekompatibility mezi jednotlivými systémy.

12. září 2002 (Praha) Díky spolupráci České organizace pro podporu free softwaru (Freesoft), sdružení CESNET a CZLUGu byl nalezen nový domov pro server www.debian.cz, známý též jako ftp.debian.cz a ftp.cz.debian.org. Server byl umístěn v datovém centru CESNETu a CESNET, kromě špičkové konektivity prostřednictvím gigabitové sítě CESNET2, poskytl i hardware potřebný pro provoz serveru.

Praha, 6. 9. 2002. Týdeník Computerworld a BVV pořádají v rámci doprovodného programu veletrhu Invex 2002 již 4. ročník odborné konference Linux Hall. Hlavním tématem a jednotící linkou akce je tentokrát Open source pro business. Konference se uskuteční ve dnech 9.-10. října v sále Morava pavilonu A3 na brněnském Výstavišti.

Občas se stane, že configure při své činnosti nedělá to, co by měl – nevidí nainstalované knihovny či nenajde hlavičkové soubory. Dnes zjistíme, jak to řešit. Přemluvit configure, aby pracoval, jak má, však není vždy jednoduché. Proto si dnes prozradíme i několik nečistých triků, kterými lze problémy obejít.

Prvním krokem před vlastní konfigurací bývá výběr vhodné optimalizace. Dnes se na něj podíváme blíž. Poté spustíme skript configure a naučíme se číst jeho výpisy. Dozvíme se, co užitečného a důležitého nám program sděluje a na co dávat pozor.

V dnešním pokračování tohoto seriálu se konečně podíváme na nástroj pro práci s elektronickou poštou - KMail. Prohlédneme si všechna jeho zákoutí a naučíme se jej využívat skutečně na maximum.

Často čteme o „magické trojici ./configure ; make ; make install“. Dnes se dozvíme více o možnostech tohoto skriptu a jeho volbách. Povíme si také o standardech GNU Coding Standards a FHS, tedy doporučeních, kam instalovat programy.

Knihovny jsou univerzální programátorskou strukturou a dnes se bez nich neobejde prakticky žádný projekt. A protože náš seriál je o kompilaci, budeme mluvit o dynamických a statických knihovnách, jejich vlastnostech a správě v systému.

Každý pokročilejší uživatel GNU-Linuxu se jednoho dne dostane do situace, kdy chce vyzkoušet poslední verzi nějakého programu, ale binární balíčky pro jeho distribuci ještě nejsou k dispozici. Tehdy většinou sáhne po vlastní kompilaci. Dnes se dozvíme, jak pracují základní kompilační schemata.

Když jsem se před několika měsíci poprvé dozvěděl o Gentoo Linuxu, řekl jsem si, že to je distribuce přesně pro mě. Po několika letech a několika vyzkoušených distribucích jsem zatoužil po tom, vytvořit si vlastní Linux "from scratch" - tedy od nuly. Pokud si chcete něco podobného také vyzkoušet, je následující článek určen právě vám.

V minulém dílu jsme si počítače propojili, ale zjistili jsme, že připojení sítě k Internetu nefunguje. Dnes tento problém vyřešíme pomocí proxy a maškarády. Pak si zprovozníme některé zajímavé služby jako třeba NFS a rsync. Nakonec vyzkoušíme vzdálené spouštění grafických aplikací.

Po vydání minulého dílu s popisem nastavení vytáčení běžného modemu jsem dostal spoustu dotazů, zda nelze stejně jednoduše nastavit i GPRS spojení s mobilními telefony. Vězte tedy, že lze.

Takto se ptá nejeden uživatel Linuxu, který po několika hodinách práce zjistí, že jeho oblíbená utilitka pro zjišťování volné paměti (free, xosview, gkrellm, ...) indikuje mnohem méně volné paměti než při startu systému, přičemž dle top mají všechny programy pořád stejnou velikost.

Možná byste rádi propojili své počítače a získali tak možnost současně prohlížet Internet a občas přenést krátký soubor. Podíváme se na dvě levná řešení – spojení přes sériovou linku a přes USB PC2PC. Názorně si ukážeme, jak nastavit malou síť, aby plnila naše nároky.

V dnešním dílu se podíváme na způsob, jak správně nastavit v grafickém režimu připojení k síti Internet prostřednictvím modemu.

Před nějakým časem jsem na Rootu psal o linuxových minidistribucích. Tento článek je jakýmsi volným pokračováním a zabývá se tím, jak u běžné "velké" linuxové distribuce ušetřit co nejvíce místa na disku. Snažím se tím nabídnout alternativu pro ty, kterým žádná z dostupných minidistribucí nevyhovuje, ale přesto potřebují, aby jejich Linux běžel na stroji s omezeným diskovým prostorem.