Linux

Den co den se setkáváme v linuxových konferencích i mimo ně s tím, že uživatelé nevědí, kde mají na své otázky hledat odpovědi. Dnes proto přinášíme stručný, leč obsažný přehled doufejme toho nejpodstatnějšího, co je k dispozici.

Už je to asi opravdu dlouho co jste naposledy stiskli PrintScreen, pamatujete ještě? Vedle ScrollLocku a Pause se krčí ona klávesa, a často nese i druhou popisku, a to SysRq, což znamená Systém Request, neboli 'Požadavek systému' - prostě chcete dát svému milovanému OS najevo, že od něj chcete něco víc krom půlhodinového chrochtání disku. Avšak SysRq má v Linuxu mnoho netušených možnosti, o kterých se obyčejné ve většině manuálu nedozvíte...

BRNO, 2. října 2000 - Nový produkt TurboLinux DataServer optimalizovaný pro Oracle 8i je nyní dostupný českým zákazníkům včetně 60 denní instalační podpory.

Pre niekoho je počítač zábavou, pre niekoho každodenný chlebíček. Či už patríte do prvej alebo druhej skupiny, určite sedíte za počítačom denne (no len si to priznajte, nemusíte sa za to hambiť) a tlačíte doňho príkaz za príkazom. A mnohé z nich sa často opakujú. Klávesnica má práve na tieto účely tzv. funkčné klávesy F1-F12, ktorým možno priradiť text, príkaz, ... čokoľvek.

Objevil se nám v linuxovém kernelu docela zajímavý červíček. Tentokrát byl zavrtaný docela překvapivě v logu, respektive v klogd, což je démon který zajišťuje, aby bylo všem řádně na vědomí dáno, že kernelu se stalo to anebo tamto.

Vrať mi moje cédéčko, prevíte! aneb jak se v Linuxu pracuje s disketami, cédéčky a jinými přenosnými médii.

V dnešním pokračování se podíváme na některé zajímavé a pokročilejší vlastnosti manažera souborů Midnight Commander.

Co je to souborový systém a co je charakteristické pro Linux.

Posledně jsem vám slíbil popis užitečných příkazů at a cron. Kromě nich se ještě zaměřím na vynikající souborový manažer Midnight Commander. Díky němu je práce v příkazové řádce hračkou.

Co je to grafické rozhraní a proč je jich tolik.

Produkty světového producenta Linuxových distribucí TurboLinux, Inc. jsou od srpna 2000 dostupné i zákazníkům v České Republice prostřednictvím oficiálního partnera.

Co je to distribuce, kde se dá sehnat a proč je jich tolik?

Posledně jsem trochu nakousnul přesměrování standardního vstupu a výstupu. Dnes si tuto výbornou vlastnost probereme trochu důkladněji. Předem ale upozorňuji, že se uvedené příklady budou týkat především bashe a v jiných shellech (Korn shell, C shell) vám nemusí fungovat (většinou budou).

Dnes se ještě jednou vracíme k výroku Steva Ballmera o Linuxu a komunismu. Martin Šanda na oplátku přirovnává praktiky Micro$oftu k socialismu.

Posledně jsem začal s modularizací příkazů, takže teď s ní budeme pokračovat. Ukážeme si pár dalších příkladů využití roury a přejdeme k přesměrování vstupu a výstupů.

Již čtvrtý díl Triků se bude zabývat skládáním příkazů, rourami, přesměrováním vstupů a výstupů a podobnými triky, bez kterých se nikdy nestanete skutečnými linuxovými guru. Před tím se však ještě krátce vrátím k souborovému systému, přesněji k linkům.

Že konfigurace Linuxu není žádná procházka růžovou zahradou, ví dnes asi každé malé dítě. Začínající uživatel obvykle tápe v adresáři /etc a hledá, kterýpak by to asi mohl být soubor. V lepším případě si přečte dokumentaci, avšak i tak jsou konfigurace některých služeb systému poměrně pracné a v některých případech poněkud zamotané (sendmail...). Proto vznikl projekt WEBMIN, který umožňuje pohodlně konfigurovat (nejen) Linux za pomocí webového prohlížeče. Nevěříte?

V již třetím díle Triků pro začátečníky si povíme něco o prostředním tlačítku myši, základy o právech souborů a vyjde-li čas a prostor, dozvíte se něco o nejúžasnější vlastnosti Unixů - o modularizaci příkazů. Takže vzhůru do úžasného světa Linuxu.

Čeho se normální člověk obává v souvislosti s přechodem na Linux? Co podle lidí Linuxu chybí? Pokusil jsem se zachytit nejčastější argumenty a rovnou je okomentovat - jak už to tak bývá, v něčem mají odpůrci Linuxu pravdu, v něčem ne. Informace jsem čerpal od členů nelinuxové konference časopisu Internet.

V dnešním díle budeme pokračovat prací v shellu - přesněji v jeho nejpoužívanější variantě bashi. Ovšem většina tipů by měla fungovat i v ostatních shellech, jako je například ksh nebo csh. Pokud ne, tak se podívejte do jejich manuálových stránek (man ksh).

Tento článek je určen převážně pro nováčky v Linuxu, ale možná pomůže i někomu zkušenějšímu. Pokusím se v něm sepsat pár rad a triků, které vám ulehčí život a ušetří čas. Většinou to budou samé základy, ale na některé jsem třeba narazil až po několika letech práce s Linuxem (v příštím díle, dnes opravdu jen základy). Mimochodem, diskuse je otevřená pro vaše nápady a triky.

V minulém dílu jsme si probrali sekci global souboru smb.conf. Dokončíme tedy výklad obsahu tohoto souboru a podíváme se na nastavení klientů pracujících s OS Windows. Mám za to, že velká část problémů se Sambou má původ v jejich nesprávném nastavení.

Dnešním dílem vyvrcholí minisérie věnovaná výběru hardware pro potřeby domácího uživatele Linuxu. Zatímco minule jsme se věnovali spíše "střevním" součástkám počítače, dnes se dostaneme více na povrch k vstupně/výstupním periferiím.