Linux

Produkty světového producenta Linuxových distribucí TurboLinux, Inc. jsou od srpna 2000 dostupné i zákazníkům v České Republice prostřednictvím oficiálního partnera.

Co je to distribuce, kde se dá sehnat a proč je jich tolik?

Posledně jsem trochu nakousnul přesměrování standardního vstupu a výstupu. Dnes si tuto výbornou vlastnost probereme trochu důkladněji. Předem ale upozorňuji, že se uvedené příklady budou týkat především bashe a v jiných shellech (Korn shell, C shell) vám nemusí fungovat (většinou budou).

Dnes se ještě jednou vracíme k výroku Steva Ballmera o Linuxu a komunismu. Martin Šanda na oplátku přirovnává praktiky Micro$oftu k socialismu.

Posledně jsem začal s modularizací příkazů, takže teď s ní budeme pokračovat. Ukážeme si pár dalších příkladů využití roury a přejdeme k přesměrování vstupu a výstupů.

Již čtvrtý díl Triků se bude zabývat skládáním příkazů, rourami, přesměrováním vstupů a výstupů a podobnými triky, bez kterých se nikdy nestanete skutečnými linuxovými guru. Před tím se však ještě krátce vrátím k souborovému systému, přesněji k linkům.

Že konfigurace Linuxu není žádná procházka růžovou zahradou, ví dnes asi každé malé dítě. Začínající uživatel obvykle tápe v adresáři /etc a hledá, kterýpak by to asi mohl být soubor. V lepším případě si přečte dokumentaci, avšak i tak jsou konfigurace některých služeb systému poměrně pracné a v některých případech poněkud zamotané (sendmail...). Proto vznikl projekt WEBMIN, který umožňuje pohodlně konfigurovat (nejen) Linux za pomocí webového prohlížeče. Nevěříte?

V již třetím díle Triků pro začátečníky si povíme něco o prostředním tlačítku myši, základy o právech souborů a vyjde-li čas a prostor, dozvíte se něco o nejúžasnější vlastnosti Unixů - o modularizaci příkazů. Takže vzhůru do úžasného světa Linuxu.

Čeho se normální člověk obává v souvislosti s přechodem na Linux? Co podle lidí Linuxu chybí? Pokusil jsem se zachytit nejčastější argumenty a rovnou je okomentovat - jak už to tak bývá, v něčem mají odpůrci Linuxu pravdu, v něčem ne. Informace jsem čerpal od členů nelinuxové konference časopisu Internet.

V dnešním díle budeme pokračovat prací v shellu - přesněji v jeho nejpoužívanější variantě bashi. Ovšem většina tipů by měla fungovat i v ostatních shellech, jako je například ksh nebo csh. Pokud ne, tak se podívejte do jejich manuálových stránek (man ksh).

Tento článek je určen převážně pro nováčky v Linuxu, ale možná pomůže i někomu zkušenějšímu. Pokusím se v něm sepsat pár rad a triků, které vám ulehčí život a ušetří čas. Většinou to budou samé základy, ale na některé jsem třeba narazil až po několika letech práce s Linuxem (v příštím díle, dnes opravdu jen základy). Mimochodem, diskuse je otevřená pro vaše nápady a triky.

V minulém dílu jsme si probrali sekci global souboru smb.conf. Dokončíme tedy výklad obsahu tohoto souboru a podíváme se na nastavení klientů pracujících s OS Windows. Mám za to, že velká část problémů se Sambou má původ v jejich nesprávném nastavení.

Dnešním dílem vyvrcholí minisérie věnovaná výběru hardware pro potřeby domácího uživatele Linuxu. Zatímco minule jsme se věnovali spíše "střevním" součástkám počítače, dnes se dostaneme více na povrch k vstupně/výstupním periferiím.

V mnoha začátečnických Internetových diskusních fórech se lidé často ptají na to, jaký počítač si mají koupit. Zpravidla se pak diskuse rozvine kolem procesorů, zda je lepší Intel, nebo AMD a o kolik je ten či onen rychlejší. Opačným extrémem je stav, kdy uživatelé kupují počítač "naslepo". Nechají se uspokojit hrubými parametry a nezajímá je jaké konkrétní součástky budou v počítači instalovány. Teprve za půl roku si vzpomenou, že by na počítač chtěli nainstalovat také Linux, ale ouha. Grafická karta funguje jenom v režimu VGA a modem nefunguje vůbec.

Zažil jsem jedno krajně nepříjemné překvapení. Můj RedHat 6.1Cz mi po startu vypsal, že nelze připojit root partition, protože tato má poškozený superblock. Po vlastních neúspěšných pokusech o nápravu, jsem z konference linux@linux.cz obdržel radu - příkaz "e2fsck -b 32768 /dev/hda8". Díky všem, kteří se mi snažili pomoci. Tento článek byl totiž umístěn na zmíněné postižené partition.

Red Hat Linux 6.2 je na světě již pár dní, ale zatím (pokud se nemýlím) nikde nebyl k vidění český překlad nejdůležitějších novinek v něm obsažených. Pokud tedy nevládnete angličtinou, je tento článek pro vás. Kromě toho přináší již i první praktickou zkušenost jednoho z čtenářů.

Nedávno mě zaujal soudní spor mezi zástupci velkých zábavních společností a Linuxovými programátory o legálnost portace programu pro přehrávání DVD (DeCSS) na Linux. Jedním z hlavních argumentů obžaloby je to, že "zlomení" kódu DVD bylo provedeno tzv. "reverse engineeringem". Co s tím má společného Samba? I ona je částečně založena na "reverse engineeringu".

Ačkoli je zastoupení SuSE v ČR již od října loňského roku, proběhlo oficiální představení a první tisková konference teprve včera. Podívejme se tedy na plány a cíle, se kterými SuSE přichází do České republiky.

Tisková zpráva společnosti SuSE CR, s.r.o.

Jeden z našich čtenářů se s námi podělil o svoje zkušenosti s několika distribucemi, které bylo možné získat na Cebitu.

V rámci připravovaného velkého srovnání většiny linuxových distribucí jsem otestoval i Mandrake 7.0. A hned na začátku se bez mučení přiznám, že mě tato distribuce velmi naštvala. Díky ní jsem totiž přišel o veškerá data na pevném disku.

Dnes pokračujeme v seznamování se se správcem balíčků RPM. Na pořadu dne jsou kompilace ze zdrojových kódů a "tahání" informací z databáze balíčků.

Každá slušná distribuce nabízí mimo jiné také takzvaný "package management", neboli správu balíčků. Ta umožňuje relativně bezbolestně přidávat a odebírat programy, postará se o závislosti mezi balíčky a také může usnadnit kompilaci programů ze zdrojových kódů. Dnes se podíváme, jak používat RPM - základní kámen distribuce Red Hat, Mandrake, SuSE, Open Linux a dalších.