Chrome

Při současném trendu vývoje Internetu a potažmo webu se soukromí stává „nedostatkovým zbožím“. Do jaké míry a díky kterým funkcím dovedou zajistit ochranu soukromí svým uživatelům moderní webové prohlížeče? Jak dokáží vyhovět uživatelům, kteří nechtějí být obtěžováni rušivými reklamní formáty?

MS Windows, stále nejrozšířenější platforma pro osobní počítače, nenabízejí nic ve stylu linuxových repozitářů. Prohlížeče se tedy o svou aktualizaci musí postarat svépomocí. Jaké různé postupy nejrozšířenější prohlížeče volí a do jaké míry vylučují uživatelský faktor? A je vůbec žádoucí jej vylučovat?

Zatímco Google a Mozilla pilně implementují chystaný webový standard WebRTC do svých prohlížečů pro osobní počítače i mobilní zařízení, Microsoft pracuje na konkurenční technologii CU-RTC-Web. Proč s ní Microsoft přichází? Je lepší cestou k webovým aplikacím pro volání a videohovory bez plug-inů?

Webové prohlížeče pomáhají uživatelům čelit nebezpečí, které představuje phishing. Jak dobře dovedou uživatele před phishingem ochránit filtry integrované do současných prohlížečů? Nakolik jednotlivé prohlížeče pomáhají uživateli rozpoznat na jaké webové stránce se právě nachází a nakolik je důvěryhodná?

Nejen webové prohlížeče se modernizují. S inovacemi přichází i kybernetické podsvětí. Nebezpečí může číhat na jakémkoliv webu, přičemž k úspěšnému útoku stačí jeho pouhé načtení. Jak si moderní prohlížeče vedou při blokování přístupu na nebezpečné weby? Nakolik (ne)dovedou vzdorovat tzv. drive-by útoků?

Po letech, kdy hlavním tématem pro tvůrce prohlížečů byla bezpečnost, je dnes v popředí zájmu výkon. Jaké nové technologie, funkce a postupy dnes prohlížeče nabízejí k zajištění vyššího výkonu? Jak pronikaly a pronikají do jednotlivých prohlížečů? A existuje nějaký, který by šlo označit za nejrychlejší?

Mozilla Firefox 20 přináší žádané novinky: nové řešení stahování souborů a možnost spustit okno s anonymním režimem vedle těch současných. To ale nejsou jediné inovace. Ještě zajímavější změny slibuje další chystaná verze. Za pozornost též stojí Google Chrome 26 s několika vylepšeními kontroly pravopisu.

Chromium už nadále nepočítá s využíváním vykreslovacího jádra WebKit. Chromium dostane vlastní jádro Blink, na které přejde i Google Chrome. V čem má být Blink lepší? Máme tleskat stupňující se konkurenci či naříkat nad fragmentací? Jaké jádro bude používat Opera, která měla přejít na Chromium a WebKit?

Moderní prohlížeče se snaží uživatele na jeho oblíbené webové stránky nasměrovat rychleji a jednodušeji než kdykoliv dříve. Využívají k tomu relativně nové ovládací prvky, díky nimž dříve nepostradatelné tlačítko Home a lišta se záložkami pomalu pozbývají smyslu. Ovšem co prohlížeč, to jiné řešení.

Není tajemstvím, že většina webových prohlížečů vydělává na nějaké formě spolupráce s webovým vyhledávačem. Jaké možnosti volby vyhledávače a práce s ním různé prohlížeče nabízejí? Rozdíly existují, a ne nepodstatné. Dává více možností prohlížeč od provozovatele vyhledávače nebo „nezávislý“ prohlížeč?

Moderní prohlížeče se snaží o co nejjednodušší uživatelské rozhraní. Některé jej přizpůsobují konkrétním operačním systémům, některé naopak sází na unifikovaný design napříč platformami. Prohlížení v panelech je samozřejmostí, ovšem ne každý prohlížeč je připraven pracovat s desítkami stránek najednou.

Ve druhé části pilotního článku k novému seriálu o webových prohlížečích dneška budeme pokračovat v seznamování se s aktuálně nejrozšířenějšími webovými prohlížeči pro PC a jejich historií. Dojde na Google Chrome, Safari od Applu, Operu a Maxthon. Není nezajímavé, že všechny dnes sázejí na WebKit.

Společnost Opera Software představila nový mobilní prohlížeč pro Android, krerý využívá jádro WebKit. Je to Opera Ice s velmi futuristickým ovládáním, nebo se norská firma vydala jinou cestou? Za pozornost též stojí Google Chrome 25 s podporou rozpoznání řeči za užití čistě webových technologií.