IPv6

IPv6 už by vám měl zařídit poskytovatel připojení, říká nezisková organizace SixXS a plánuje ukončit provoz svých IPv6 tunelů. A poskytovatel možná zůstane jedinou možností, protože alternativ mnoho není.

Na přelomu starého a nového roku se v „hlavním“ mailing listu IETF rozběhla výživná diskuse. Byla sice vyvolána bizarním návrhem IP verze 10, ve skutečnosti ale odráží všeobecnou frustraci ze šnečího tempa zavádění IPv6.

Včera pořádalo sdružení CESNET konferenci o stavu IPv6. Přednášeli na ní lidé ze sdružení CESNET i zástupci vysokých škol a CZ.NIC. Jak si IPv6 stojí? Jaké jsou současné problémy?

V předchozím díle jsme si objasnili koncept rozšířených hlaviček a naznačili možné problémy, které mohou z jejich použití pramenit. Dnes se podíváme, jak může rozšířené hlavičky zneužít útočník. Představíme několik útoků, které využívají právě rozšířených hlaviček a také možnosti, jak se proti těmto útokům bránit.

V dalším díle seriálu se podíváme detailněji na novinku u protokolu IPv6 – rozšířené hlavičky. Rozšířené hlavičky nám umožňují do protokolu přidat nové vlastnosti, nicméně není to zcela bez následků. Za flexibilitu platíme složitějším zpracováním v hardware, které občas může využít útočník.

V předchozím dílu seriálu jsme si ukázali, že protokol IPv6 může v rámci lokální sítě znamenat poměrně významnou komplikaci z pohledu zabezpečení. V tomto díle se pokusíme zkrotit zlé směrovače, vysvětlíme si principy zabezpečení lokální sítě a ukážeme si, jaké nástroje můžeme použít u protokolu IPv6.

O IPv6 již bylo napsáno mnoho a dnes představuje prakticky jediné koncepční řešení pro budování Internetu nové generace. Protokol IPv6 se však v mnoha věcech od aktuálně používaného protokolu IPv4 odlišuje. Změny v architektuře protokolu přinášejí inovace, nicméně mohou také ovlivňovat jeho bezpečnostní aspekty.

Jsou to už dva roky, co byl oficiálně odstartován obsah dostupný protokolem IPv6. Míček je teď na straně poskytovatelů připojení. Ti se vcelku oprávněně brání, že přidávání druhého protokolu do jejich stávající infrastruktury představuje náklady, které nikdo nezaplatí. Nešlo by to nějak jinak?

Jsou to tři roky, co došly IPv4 adresy na globální úrovni a asi rok a půl, co se tak stalo v Evropě. Přesto by se mohlo zdát, že se vlastně vůbec nic nestalo, internet funguje stejně, služby běží a žádná katastrofa se nekonala. Problémy tu ovšem jsou, i když jsou nenápadné a netýkají se přímo uživatelů.