Programovací jazyky

Jak jsme vás již informovali ve zprávičce, vyšla minulý týden nová verze programovacího jazyka Clojure. Některé změny se týkají základních knihoven, další pak optimalizací pro dosažení vyššího výkonu při překladu zdrojových kódů do bajtkódu JVM. Právě těmito změnami se budeme zabývat v dnešním článku.

Minulý díl by věnován aktualizacím a ukládání nových záznamů s pomocí projektu JOOQ. Také jsme si ukázali některé obecné možnosti projektu, a tím jsme ukončili část o JOOQ. V dnešním dílu zahájíme kapitolu o ORM Hibernate a ukážeme si jeho konfiguraci a jednoduché zobrazení dat z tabulky do konzole.

Ve druhé a současně i poslední části článku o knihovně Mori, která do JavaScriptu přidává podporu pro perzistentní datové struktury, si představíme funkcionální přístup při zpracování dat. Taktéž si ukážeme práci s perzistentními množinami a mapami, které skvěle doplňují dříve popsané seznamy a vektory.

Minulý díl byl věnován ukázce jednoduššího uložení výsledků dotazů. Tuto variantu jsme zobecnili tak, abychom si mohli zobrazit výsledky dotazu ve widgetu tabulky. Dnes ukončíme kapitolu o projektu JOOQ ukázkou aktualizace záznamů a vkládání nových záznamů do tabulky. Ukážeme si také některé obecné možnosti.

JavaScript se v posledních letech stal platformou, nad níž se staví další programovací jazyky, například jazyky se striktním typováním či jazyky funkcionální. Pro JavaScript dokonce vzniklo i několik knihoven, které do něj přidávají perzistentní (neměnné) datové struktury. Jednou z nich je i Mori.

Minulý článek byl zaměřen na úvod do problematiky ORM a základní popis projektu JOOQ. Také jsme si ukázali jednoduchý příklad pro výpis obsahu tabulky do konzole. Dnes se pustíme do jednoduššího způsobu uložení výsledků dotazů. Tuto variantu zobecníme tak, abychom si mohli zobrazit výsledky dotazu ve widgetu tabulky.

Minulý patnáctý díl seriálu byl ukončením kapitoly o využití standardních SQL dotazů do databáze v aplikacích JavaFX. Konkrétně jsme tuto kapitolu uzavřeli posledním dílem CRUD – ukládání nových záznamů do tabulky. Od dnešního dílu si postupně představíme další dvě možnosti, jak propojit JavaFX aplikaci a databázi.

V minulém dílu jsme ukončili ukládání aktualizovaných záznamů do tabulky a rušení změn údajů v editačních polích. Dnes dokončíme poslední kapitolku CRUD – ukládání nových záznamů do tabulky. Tím také zakončíme celou větší sérii, která se věnovala spolupráci JavaFX aplikace s databází PG.

Ve druhé části článku o transpřekladači Wisp si ukážeme, jakým způsobem lze implementovat obdobu programových smyček s využitím rekurze a TCO. Dále si popíšeme práci s proměnnými, práci s poli a vektory i to, jak se provádí překlad jmen deklarovaných funkcí do JavaScriptu. Nezapomeneme ani na tvorbu maker.

V článku o projektech lua2js a lua.vm.js jsme se seznámili s využitím jazyka Lua na webových stránkách, a to samozřejmě i v prohlížečích podporujících pouze JavaScript. Dnes se budeme zabývat ambicióznějším nástrojem nazvaným Wisp, jehož cílem je propojení zjednodušené varianty Clojure(Scriptu) s JavaScriptem.

Minulý třináctý díl našeho seriálu o použití jazyka JavaFX byl věnován kontrole editačních polí. Ukázali jsem si kontrolu jak obsahu, tak formátu jednotlivých typů editačních polí. V dnešním čtrnáctém dílu se budeme věnovat uložení aktualizovaných záznamů a případným zrušením provedených změn.

Minulý díl byl věnován mazání záznamů pomocí připravené PG funkce. Také jsme se začali věnovat aktualizaci a změnám v tabulkových záznamech postupnou tvorbou pomocných funkcí a procedur. Zahájili jsme prvním krokem kontrolu záznamů před uložením. Dnes si ukážeme další možnosti v této oblasti.

Minulý díl byl zaměřen na mazání tabulkových záznamů pomocí klasických SQL příkazů. Také jsme si připravili výkonnou funkci, která zajistí mazání záznamů pomocí deklarované PG funkce. V dnešním dílu si ukážeme mazání záznamů pomocí této funkce. Také se začneme věnovat aktualizaci a změnám v tabulkových záznamech.

Při popisu nástroje Leiningen, který se používá pro tvorbu a správu projektů vytvořených v jazyce Clojure, jsme se zmínili o způsobu deklarace knihoven, na nichž projekty závisí. S využitím Leiningenu není těžké vytvořit si i vlastní plnohodnotnou knihovnu a nabídnout ji k dispozici ostatním programátorům.

V minulém dílu jsme ukončili kontrolou přítomnosti potřebných součástí databáze a ukázkou zobrazení tabulkových dat pomocí pohledů jednu větší kapitolu našeho seriálu. Od dnešního dílu se začneme věnovat uživatelským změnám ukázkových dat – přidávání nových, mazání stávajících a změny aktuálních záznamů a hodnot.

Minulý osmý díl by věnován pokročilejším funkcí, jako jsou pohledy a uložené procedury. Také jsme si zatím pouze okrajově ukázali, jak tyto funkce využít v rámci aplikace JavaFX. V dnešním devátém dílu se budeme věnovat další práci s PG funkcemi a ukážeme si zobrazení tabulkových dat pomocí pohledů.

Minulý sedmý díl by věnován představení konkrétního obecného řešení implementace zobrazení dat z databázové tabulky. V dnešním osmém dílu se budeme věnovat pokročilejším funkcím PG jako jsou pohledy a uložené procedury. Samozřejmě si také ukážeme, jak tyto funkce využít v rámci aplikace JavaFX.

Minulý šestý díl byl zaměřen na kód potřebný pro základní zobrazení dat z tabulky ve formuláři a nastínil také možná obecnější řešení této problematiky. V dnešním sedmém dílu budeme obecnější řešení implementovat a komentovat a konečně si ukážeme kompletní obsah tabulky ukázkových dat.

Minulý pátý díl seriálu byl zaměřen na krátký úvod do problematiky databází a konkrétně PG, připravili jsme si v něm data pro první ukázkový příklad a začali postupně tvořit potřebné GUI i výkonný kód. V dnešním šestém dílu dokončíme potřebný kód pro základní zobrazení dat z tabulky ve formuláři.

V dnešním článku o jazyce Clojure a o knihovnách, které jsou pro tento jazyk vytvořeny, dokončíme popis knihovny Enlive. Zabývat se budeme vytvářením tabulek z předložené šablony a taktéž selektory pro získání zvolených informací z HTML stránek. Enlive je totiž možné použít i pro „vyzobávání“ dat.

Minulý díl seriálu byl věnován vytvoření akcí a reakcí na události GUI a prvnímu specializovanému oknu pro ukázkový příklad. V dnešním dílu se zaměříme na krátký úvod do problematiky databází a konkrétně PG, připravíme si data pro první ukázkový příklad a začneme postupně tvořit potřebné GUI i výkonný kód.

Při popisu knihovny Hiccup jsme se seznámili s možností generování dynamických HTML stránek v jazyce Clojure. Jednalo se o využití doménově specifického jazyka. Opačný postup nalezneme v knihovně Enlive, kterou je možné považovat za kombinaci šablonovacího systému a nástroje pro transformaci HTML stránek.

Minulý třetí díl seriálu byl věnován vytvoření a úpravě kostry ukázkové aplikace, ve které budeme postupně postupně demonstrovat možnosti vývoje aplikací JavaFX. V dnešním čtvrtém dílu se zaměříme hlavně na vytvoření akcí a reakcí na uživatelské události GUI a prvního specializovaného okna pro ukázkový příklad.