Programovací jazyky

Někteří vývojáři používající programovací jazyk Lua potřebují kromě samotného interpretru a standardních knihoven využívat i debugger a profiler. V této oblasti sice Lua nenabízí žádné unifikované řešení, ale jak debuggery, tak i profilery pro tento jazyk existují. Dnes si jeden z těchto nástrojů popíšeme.

Další důležitou součástí standardních knihoven programovacího jazyka Clojure jsou funkce umožňující zpracování dat uložených v XML. Dnes se zaměříme na funkce clojure.xml/parse, clojure.core/xml-seq a clojure.zip/xml-zip, které postačují pro přístup k jednotlivým uzlům, atributům i hodnotám v XML.

Zatímco v předchozí části seriálu o využití jazyka Lua v praxi jsme se zabývali převážně rozhraním mezi C a Luou nabízeným přímo standardním interpretrem jazyka Lua, dnes se zaměříme na popis způsobu použití knihovny FFI, s níž je možné pracovat v tom případě, kdy se namísto standardního interpretru použije LuaJIT.

Minulý díl jsme celý věnovali obecnějšímu řešení problémů s akcí a reakcí v rámci grafických uživatelských widgetů. V dnešním dílu dokončíme náš ukázkový kód jednou krátkou ukázkou. Vzhledem k tomu, že dnešní díl je zároveň posledním dílem naší série, provedeme v něm i celková shrnutí a závěr.

Po vysvětlení principu práce se sekvencemi, seznamy a vektory v programovacím jazyku Clojure nám zbývá popis zbylých dvou strukturovaných datových typů. Jedná se o velmi důležité mapy (maps), které mají v Clojure hned několik využití (i implementací), a dále pak o množiny (sets).

Ve dvacátém prvním dílu seriálu o programovacím jazyku Clojure i o knihovnách, které jsou pro tento jazyk dostupné, se budeme zabývat popisem některých tipů a triků použitelných při práci se sekvencemi a kolekcemi. Navážeme tak na předchozí část věnovanou především práci s řetězci.

Další díl seriálu o programovacím jazyce Ada, který je sice méně rozšířený, ale velmi zajímavý. Minulý díl jsme celý věnovali ukázkám možností jazyka v oblasti uživatelských akcí a reakcí. V dnešním dílu budeme v tomto snažení pokračovat a ukážeme si další a obecnější možnosti, které se nabízejí.

V předchozím článku o programovacím jazyku Lua jsme se mj. seznámili s možností transpřekladu skriptů naprogramovaných v Lue do jazyka C. Zdrojový kód v céčku je pak možné běžným způsobem přeložit. Mnohem častěji se v praxi využívá kooperace mezi nativním (céčkovým) kódem a skripty napsanými v Lue.

Dvacátá část seriálu o programovacím jazyku Clojure i o knihovnách, které jsou pro tento jazyk dostupné, se od předchozích částí odlišuje, protože se nebudeme zabývat popisem nových knihoven, ale vrátíme se na samotné začátky programování v Clojure. Zmíníme se totiž o některých tipech a tricích při práci s řetězci.

V minulém díle jsme si ukázali a okomentovali kód jednoduchého příkladu v GtkAda. Vygenerovaný kód jsme velmi jednoduše upravili a ukázali si přidání dalšího widgetu. V dílu dnešním pak přidáme další widgety a hlavně se podíváme na možnosti vytvoření jejich reakcí na uživatelské podněty.

V minulém dílu jsme si ukázali, jak upravit vývojové prostředí pro použití GPS s nejnovější verzí GNAT. Zahájili jsme popis nástrojů pro vývoj aplikací s grafickým rozhraním GtkAda včetně vytvoření první jednoduché aplikace. V dnešním dílu se budeme věnovat dalším úpravám aplikace v GtkAda.

JavaScript, jakožto jazyk používaný (nejenom) pro tvorbu skriptů spouštěných v rámci webových prohlížečů, pravděpodobně není nutné představovat. Pro vývojáře však mohou být zajímavé projekty umožňující tvorbu skriptů pro WWW stránky v odlišném jazyku. Dnes se seznámíme se dvěma projekty pro jazyk Lua.

V minulém dílu jsme se podrobněji zabývali prostředím Eclipse a zahájili práci na úpravě GPS na nejnovější sadu nástrojů GNAT. Dnes si ukážeme, jak tuto úpravu realizovat a také si porovnáme obě popsaná vývojová prostředí. Zahájíme také popis nástrojů pro vývoj aplikací s grafickým rozhraním GtkAda.

V devatenácté části seriálu o programovacím jazyku Clojure se již potřetí (a naposledy) budeme zabývat popisem knihovny nazvané clj-jgit odvozené od javovské knihovny JGit. Ukážeme si především použití funkce odpovídající příkazu git blame, procházení jednotlivými commity a taktéž tvorbu patchů.

Minulý díl našeho seriálu jsme ukončili instalací a zprovozněním vývojového prostředí Eclipse s příslušným pluginem včetně vytvoření jednoduchého projektu. V dnešním dílu se budeme vývojovým prostředím Eclipse zabývat podrobněji a zahájíme práci na úpravě GPS na nejnovější sadu nástrojů GNAT.

V dnešní části seriálu o jazyku Clojure i o knihovnách, které jsou pro tento jazyk dostupné, se již podruhé budeme zabývat popisem užitečné knihovny nazvané clj-jgit, která je odvozena od známé javovské knihovny JGit. Dnes si řekneme podrobnosti o práci s větvemi a taktéž o způsobu zjištění konfigurace repositáře.

Minule jsme rozšířili jednoduchou verzi procedury pro výpočet kořenů kvadratické rovnice na komplexní kořeny a ukázali si použití formátovaných výstupů pro numerické hodnoty. Dnes se podíváme na další možnosti formátování numerických výstupů a na řešení výjimek. Díl zakončíme úvodem do vývojového prostředí Eclipse.

V minulém dílu jsme vytvořili projekt pro výpočet kořenů kvadratické rovnice (jednoduchou verzi) a vložili jsme do něj příslušný kód. Ukázali jsme si také rozdíly v kódu při (ne)použití překladových jednotek. V dnešním dílu tento příklad rozšíříme a ukážeme si další možnosti formátování výstupů.

Další užitečnou knihovnou dostupnou pro vývojáře používající programovací jazyk Clojure je knihovna clj-jgit. Jedná se o rozhraní k poměrně známé javovské knihovně JGit umožňující provádění prakticky všech operací s Gitem, a to bez nutnosti zpracování textových výstupů Gitu spouštěného z příkazové řádky.

Jedna z přednášek na RetroFestu 2015 byla věnována popisu vývojových nástrojů používaných v dobách kralování osmibitových domácích mikropočítačů. V dnešním článku je tato přednáška stručně převyprávěna s použitím původních slajdů. Vítejte do světa opravdových programátorů…

Minulý díl byl kompletně věnován instalaci nejnovější verze vývojového prostředí GNAT na OS Linux. Byla zmíněna i možnost využití dvou souborů v jednom projektu – specifikace a deklarace. V dnešním dílu se začneme věnovat práci v GPS a ukážeme si trochu složitější aplikaci včetně využití překladových jednotek.

Ve třetí části článku o programovacím jazyce Clojure a o knihovnách dostupných pro tento jazyk si popíšeme další vybrané vlastnosti knihovny nazvané Seesaw. Nejprve si popíšeme použití funkcí alert a input a posléze se budeme zabývat dostupnými správci rozvržení komponent GUI (widgetů) v oknech a panelech.

Minulým dílem jsme ukončili část seriálu, která se věnuje základním prvkům jazyka Ada, které jsou nutné pro vytváření jednoduchých úloh. V dnešním dílu se posuneme o kousek dál a ukážeme si instalaci nejnovější verze překladače Ada včetně pomocných aplikací a zajímavého vývojového prostředí.

Ve druhé části článku o programovacím jazyce Clojure a o knihovnách dostupných pro tento jazyk se již podruhé budeme zabývat knihovnou nazvanou Seesaw, která je určena pro tvorbu grafického uživatelského rozhraní. Na několika demonstračních příkladech si ukážeme další zajímavé vlastnosti této knihovny použitelné v praxi.