Programovací jazyky

V osmé části seriálu o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování se budeme zabývat vývojem grafického uživatelského rozhraní (GUI), a to nejenom ve Smalltalku, ale zmíníme se například i o projektu Sketchpad. Taktéž si řekneme, jaký vliv měl tento vývoj na Squeak a jeho uživatelské prostředí, které se v několika ohledech podstatně odlišuje od dnes standardních IDE.

V sedmé části seriálu o programovacích jazycích vhodných pro výuku dokončíme popis syntaxe a sémantiky Squeaku. Řekneme si, jakým způsobem lze použít zprávy se selektory whileTrue, whileFalse, whileTrue: a whileFalse:, dále si ukážeme použití lokálních proměnných a vysvětlíme si význam objektů, tříd a metatříd.

V šesté části seriálu o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování si popíšeme, jakým způsobem se ve Squeaku používají bloky a jaký význam bloky mají (společně se třídami Boolean, True, False aj.) při tvorbě strukturovaných příkazů, tj. podmínek a programových smyček.

V dalším článku o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování si podrobněji popíšeme, jak spolu mohou objekty ve Squeaku komunikovat pomocí posílání zpráv. Taktéž si řekneme, jak se konstruují programové bloky, které lze použít například pro implementaci řídicích struktur.

V dalším článku o programovacích jazycích pro výuku programování částečně navážeme na část předchozí, protože si popíšeme další vlastnosti grafického rozhraní Squeaku. Budeme se zabývat funkcí oken Inspector, Explorer a System Browser. Dále se budeme zabývat samotnou syntaxí a sémantikou Squeaku.

Ve třetí části seriálu o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování se seznámíme s jazykem Squeak a především s vývojovým prostředím založeným na grafickém uživatelském rozhraní Morphic, které je společně s tímto jazykem dodáváno a velmi intenzivně používáno.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů i o jejich základním programovém vybavení dokončíme popis historie programovacího jazyka BASIC. Řekneme si, jaké dialekty BASICu i jaká vývojová prostředí zjednodušující a urychlující vývoj v tomto programovacím jazyku lze používat v současnosti.

Ve druhé části článku o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování se zaměříme především na ty jazyky, které kladou důraz na návrh vhodné struktury dat popř. se s pomocí nich dá procvičit objektově orientovaný návrh a objektově orientované programování. Zmíníme Pascal, Python, Squeak a NetLogo.

V předposlední části našeho povídání o programovacím jazyce BASIC si popíšeme některé významné dialekty tohoto jazyka používané na počítačích kompatibilních s IBM PC. Zaměříme se především na ty interpretry a překladače BASICu, které mohly být provozovány v operačním systému MS-DOS popř. PC-DOS.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si nejdříve řekneme, jaké známé aplikace v BASICu vznikly v dobách osmibitových mikropočítačů, a pak si popíšeme neobvyklý BASIC pro herní konzoli Atari 2600, který se v mnoha ohledech odlišoval od BASICů používaných na domácích i osobních mikropočítačích.

V dnešním článku si jako malou oslavu konce školního roku stručně popíšeme některé programovací jazyky, které byly vytvořeny za účelem výuky programování. Jedná se jak o jazyky určené pro školní a v některých případech dokonce i pro předškolní děti, tak i o jazyky směrované spíše k výuce na středních a odborných vysokých školách.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů dokončíme popis dialektů programovacího jazyka BASIC dostupného na zahraničních i tuzemských osmibitových počítačích. Budeme se zabývat především multiplatformním a rozšířeným BBC BASICem a taktéž dialekty BASICu, které byly vyvinuty pro tuzemské počítače.

Dnes dokončíme popis vývoje programovacího jazyka BASIC na zahraničních osmibitových počítačích. Budeme se zabývat především dialekty tohoto jazyka, které byly používány na ZX Spectru a jeho klonech; samozřejmě nezapomeneme ani na pravděpodobně nejlepší BASIC, který pro tyto počítače vznikl – Beta BASIC.

Dnes budeme pokračovat v popisu postupného (a nutno říci, že poněkud chaotického) vývoje programovacího jazyka BASIC. Dnes si společně řekneme, jaké dialekty tohoto programovacího jazyka byly použity na některých známých zahraničních osmibitových počítačích založených na mikroprocesoru MOS 6502.

V dnešním článku se budeme zabývat programovacími jazyky používanými (nejenom) u československých osmibitových domácích mikropočítačích. Naše vyprávění samozřejmě musí začít u programovacího jazyka, jehož více či méně kvalitní dialekty existovaly prakticky na všech typech osmibitů – jazyka BASIC.