Serverový hardware

V padesáté třetí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se začneme zabývat již čtvrtou společností, která se ve druhé polovině šedesátých let minulého století řadila mezi „sedm trpaslíků“ na poli sálových počítačů (mainframů). Jedná se o společnost General Electric s neobvykle rozsáhlým spektrem výrobků a služeb.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme další sálové počítače (mainframy) vyráběné na přelomu padesátých a šedesátých let společností Honeywell. Jedná se především o mainframe H-800 a taktéž o počítač H-200, který konkuroval jednomu z tehdy nejúspěšnějších strojů – sálovému počítači řady IBM 1400.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se seznámíme s další společností, která na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století patřila mezi „sedm trpaslíků“. Jedná se o firmu Honeywell, která se na poli mainframů (sálových počítačů) poprvé představila strojem DATAmatic 1000, za nímž následovaly známé modely Honeywell 800 a Honeywell 200.

V jubilejní padesáté části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat především sálovými počítači Burroughs B5500. Jednalo se o komerčně velmi úspěšné mainframy, které sice navazovaly na předešlý model B5000, ovšem v mnoha ohledech byla platforma B5500 výkonnější i univerzálnější.

V předchozí části seriálu o historii výpočetní techniky jsme se seznámili se základními parametry sálových počítačů Burroughs B5000. Dnes popis těchto počítačů dokončíme – budeme se věnovat práci s daty, organizaci operační paměti a taktéž tím, jak se na těchto počítačích pracovalo s jazykem ALGOL.

Dnes se budeme, podobně jako minule, zabývat firmou Burroughs Corporation, která začala v padesátých letech konstruovat sálové počítače. Minule jsme si popsali první počítač této firmy – Datatron/Burroughs 205. Dnes si představíme platformu B5000, která měla značný vliv na vývoj dalších počítačů.

V dnešní části seriálu o historii se opět budeme zabývat počítači značky UNIVAC. Tentokrát si popíšeme především sálové počítače série UNIVAC 1101, které vycházely z návrhu počítačů Atlas a ERA 1101. Z této řady elektronkových počítačů z roku 1950 byly později odvozeny modernější počítače založené na polovodičích.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky dokončíme popis první série sálových počítačů UNIVAC. Seznámíme se se základními technickými parametry počítače UNIVAC III, který byl – na rozdíl od svých dvou předchůdců – vytvořen na bázi polovodičových součástek (diod a tranzistorů) a feritových pamětí.

Dnes budeme pokračovat v popisu počítačů vyráběných jedním z „trpaslíků“ v době, kdy vznikaly první a druhé generace mainframů. Jedná se o společnost Remington Rand (později Sperry Rand), která kromě minule popsaného počítače UNIVAC I komerčně nabízela i jeho vylepšenou variantu UNIVAC II.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme elektronkový počítač UNIVAC-1, který je významný především z toho důvodu, že se jednalo o první komerčně dostupný počítač a taktéž o první programovatelný stroj, který dokázal efektivně pracovat i s textovými daty, nejenom s číselnými údaji.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky na chvíli odbočíme od popisu superpočítačů firmy Cray. Namísto toho se vrátíme na samý začátek vývoje elektronických programovatelných počítačů a popíšeme si počítače navržené a zkonstruované firmami, které v minulosti byly společně nazývány „sedm trpaslíků“.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme další typ superpočítače zkonstruovaného firmou Cray Research. Jedná se o počítač Cray X-MP, který byl komerčně velmi úspěšný a používal se jak na mnoha univerzitách, tak i ve firmách. Tento počítač byl použit i pro tvorbu animací a rendering scén v několika filmech, které ve své době způsobily na poli počítačové grafiky malou revoluci.

Dnes si popíšeme architekturu superpočítače Cray-2. Zaměříme se na to, proč byla původně homogenní paměť rozdělena na část globální a lokální, popíšeme si činnost některých instrukcí pracujících s vektory a řekneme si, jak se mohly výkonné jednotky (procesory) mezi sebou synchronizovat pomocí semaforů.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme základní parametry superpočítače Cray-2, který se díky svému výpočetnímu výkonu 1,9 GFLOPS stal v době svého vzniku nejrychlejším počítačem na světě. Tuto prestižní pozici si udržel téměř pět let a překonán byl až v roce 1990 strojem ETA-10G.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si společně popíšeme historii vývoje i základní technické parametry první generace známých superpočítačů Cray. Taktéž se zmíníme o překladači programovacího jazyka FORTRAN, který se na těchto počítačích používal jakožto hlavní vývojový prostředek.

V předchozích částech seriálu o historii výpočetní techniky jsme se zabývali popisem mnoha typů různých více či méně významných počítačů, které dnes již tvoří nedílnou součást historie IT. Dnes si představíme stroje nesoucí jméno pravděpodobně nejznámějšího konstruktéra počítačů v historii – Seymoura Craye.

V již třicáté třetí části seriálu o historii výpočetní techniky se opět vrátíme do počítačového pravěku a středověku. Navážeme na dva díly věnované sálovým počítačům vyráběným v SSSR, ovšem dnes se zaměříme především na popis druhé generace počítačů Ural, které byly založeny, na rozdíl od svých elektronkových předků, na technologii polovodičových diod a tranzistorů.

V dnešní části seriálu o historii počítačů se opět budeme zabývat problematikou jazyka LISP. Oproti předchozím článkům si na chvíli odpočineme od popisu syntaxe a především sémantiky jazyka. Namísto toho se seznámíme s počítačovými architekturami, které byly optimalizovány pro běh programů napsaných v LISPu.

V jubilejní sté části seriálu o architekturách počítačů se seznámíme se dvěma zajímavými a v mnoha ohledech netradičními architekturami grafických subsystémů počítačů. Jedná se o architekturu Pixel-Planes a taktéž o částečně podobnou architekturu superpočítačů Reality Engine a Reality Engine² firmy SGI.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se budeme zabývat popisem neobvyklého počítače, který byl v minulosti vyráběn v Sovětském Svazu. Jedná se o počítač nazvaný Setuň (v azbuce Сетунь), jenž je zvláštní především tím, že byl založen na trojkové číselné soustavě.

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme další zajímavé technologie navržené a realizované firmou SGI (Silicon Graphics Inc.). Jedná se především o architekturu Onyx 2 Infinite Reality, která je optimalizovaná na vykreslování prostorové grafiky.

V dnešním článku o historii výpočetní techniky navážeme na část předchozí, v níž jsme si uvedli základní informace o počátku vývoje výpočetní techniky v SSSR i o elektronkovém počítači Strela. Dnes se budeme zabývat počítači Ural, postavenými původně taktéž na technologii elektronek a později tranzistorů.

Dnes si popíšeme další technologie navržené SGI. Jedná se zejména o architekturu NUMA (Non-Uniform Memory Access), technologii serverů Origin 200/2000 a taktéž o procesory R10000, které byly použity v grafických superpočítačích. Z pohledu majitelů osobních počítačů je zajímavá především architektura NUMA.

V dnešním článku o historii výpočetní techniky se opět vrátíme do počítačového pravěku. Popíšeme si významné počítače vyráběné v padesátých a šedesátých letech v SSSR. Jsou sice použitou technologií srovnatelné se svými „západními“ protějšky, ovšem některé jejich vlastnosti jsou zcela unikátní.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se budeme zabývat mainframy řady IBM System/370. Jedná se o úspěšnou architekturu podporovanou firmou IBM po dobu delší než dvacet let, která navazuje na minule popsanou řadu System/360. Mnohé aplikace vytvořené pro System/370 jsou doposud provozovány, i když jsou dnes většinou spouštěny na modernějších systémech, například S/390 či zSeries.

V dnešní části seriálu o historii počítačů budou popsány dva modely mainframů řady IBM System/360. Bude se jednat o relativně levný Model 30 a naopak drahý ale velmi výkonný Model 91. Taktéž se budeme zabývat počítači JSEP vyráběnými v zemích RVHP, které byly označovány zkratkou ЕС. Tato zkratka vychází z ruského názvu Единая система электронных вычислительных машин.

V dnešní části seriálu o historii počítačů si popíšeme základní architekturu sálových počítačů série IBM 1400 a IBM System/360. Počítače těchto sérií se (každý svým způsobem) zapsaly do historie výpočetní techniky. Samozřejmě nezapomeneme ani na jeden ze symbolů počítačů System/360 – známé kódování EBCDIC.

Společnost Sun Microsystems poprvé na živo v České republice představila své řešení mobilního datového centra Blackbox, zabudovaného ve standardním přepravním kontejneru. Na pražském Žofíně měli návštěvníci šanci si celé zařízení detailně prohlédnout a získat podrobné informace od zástupců Sunu.