Jedním z důležitých rysů Linuxu a svobodného software vůbec je princip svobody. Znamená to, že když už si koupíte nebo jinak opatříte nějaký takový program, máte nejen právo jej bez omezení provozovat, ale také získáte jeho zdrojový kód, který si můžete upravit podle svých potřeb a své modifikace používat nebo dokonce šířit. Tyto svobody, ale někdy též i další restrikce, na vás autor programu deleguje v právně závazné dohodě o používání programu – licenci.
Tím, že typická linuxová distribuce sestává z mnoha různých programů, jejichž autoři mají se svými programy různé úmysly, je logické, že se v ní setkáváme i s různými druhy licencí. Obvykle platí, že pokud jsme pouze uživateli programu, je nám úplně jedno, s jakou open-source licencí se program šíří. Všechny licence zajišťují svobodu použití. O odlišnosti jednotlivých typů bychom se měli začít zajímat, až když budeme chtít dále šířit program vzniklý úpravou nebo na základě původního díla.
- GNU GPL – General Public Licence – je nejobvyklejší licencí, pod níž je šířena největší část svobodného softwaru. Obsahuje silnou ochranu proti komercionalizaci programů, respektive proti vytváření souvisejících a odvozených projektů s jinou licencí.
- GNU LGPL – Lesser General Public Licence – je méně přísnou variantou GNU GPL. Zjednodušeně vzato GNU LGPL umožňuje propojovat takto licencované programy a zejména knihovny s ostatními zejména komerčními programy, aniž by bylo nutné měnit licenční ujednání celku, jak to vyžaduje GNU GPL.
- BSD Licence – je ještě méně striktní než GNU LGPL. Dovoluje modifikovat program a prodávat jej dokonce i bez zdrojového kódu při zachování copyrightu původního autora.
- Apache Licence, MPL (NPL) – Mozilla (Netscape) Public Licence, Artistic Licence – ostatní licence, které se co do striktnosti pohybují někde mezi GNU GPL a BSD.
Některé distribuce obsahují odděleně od open-source základu ještě takzvané non-free sekce. V nich najdeme programy s komerčními licencemi, většinou proto, že v daném okamžiku neexistuje otevřený program, který by dokázal užitečnost komerčního programu zastoupit. To ovšem ještě nemusí znamenat, že za použití takových programů musíme někomu něco platit. Obvykle se jedná o volně šiřitelné programy bez dostupného zdrojového kódu nebo s dalšími omezeními. Za všechny jmenujme například balík Star Office, prohlížeč Netscape Communicator, různá prostředí pro Javu, Adobe Reader nebo třeba RealPlayer.
Co je důležité
- Linux je možné svobodně používat. Můžete používat volně dostupné verze distribucí, můžete koupit „krabicovou“ verzi nebo si dokonce můžete sestavit svoji vlastní distribuci.
- Nepotřebujete ani kupovat žádné licence navíc, pokud chcete Linux používat na více počítačích najednou. Nezapomeňte ale, že případnou technickou podporu poskytovanou některými producenty distribucí bude možné použít pouze k jedné instalaci.
- Můžete svou, třeba i koupenou, distribuci kopírovat a nahrát třeba svým známým a příbuzným, i když se občas objevují snahy o zpoplatňování dle počtu instalací. Takovéto licence se ale v žádném případě nemohou vztahovat na ty součásti distribuce, které nejsou vytvořeny, a tudíž ani licencovány, tvůrcem distribuce.