Vývojářský software

Před časem vycházel na ROOTu zajímavý seriál o Pythonu jménem Létající cirkus. Autor probral skoro vše od základní syntaxe až po pokročilá témata, nakonec však vynechal psaní rozšiřujících modulů pro Python v jiných programovacích jazycích. Přesně o tom bude náš dvoudílný seriálek, dnešní povídání by mělo být obecně užitečné a příště se zaměříme na objekty.

Dnes si povíme o možnosti ořezání těles ve scéně dalšími ořezávacími rovinami, které můžeme použít navíc k šesti základním ořezávacím rovinám. Techniku ořezávání lze použít například při kresbě technických zařízení, když potřebujeme zobrazit i jejich vnitřní strukturu.

Dnes se podíváme na datagramový soket v rodině protokolů PF_UNIX. Dále si ukážeme funkci socketpair a na příkladu si ukážeme komunikaci dvou procesů pomocí anonymního datagramového soketu.

V tomto článku popíši bezpečné programování podporované kvalitním programovacím jazykem. Tím jazykem je Ada, protože ta má tvorbu bezpečného kódu přímo v popisu práce. Ada je přesný opak jazyků s "volnější syntaxí", jako jsou PHP či Perl. Na rozdíl od nich zavádí silný typový systém a řadu kontrol, a to jak za běhu, tak především při překladu.

Velké firmy chtějí binární verzi XML; je to rozumný požadavek, nebo útok na samu podstatu tohoto jazyka? Ve W3C se tomu rozhodli přijít na kloub. James Clark chce přinést novou kvalitu do editování XML v Emacsu. Pracovní skupiny W3C v průběhu září nešetřily novými dokumenty.

Dnešní díl seriálu o grafické knihovně OpenGL naváže na díl předchozí, ve kterém jsme popisovali nastavení ortografické kamery a použití double-bufferingu. Dnes si popíšeme způsob nastavení perspektivní kamery. Dále si řekneme, jakým způsobem lze povolit, nastavit a používat paměť hloubky (depth buffer, Z-buffer).

Dnes se si ukážeme soket jako obecný komunikační nástroj, který nemusí mít s počítačovou sítí vlastně nic společného. Podíváme se na zvláštní druh soketu, který je určen pouze pro komunikaci s procesem na lokálním stroji. Dnešní článek není určen pro WinSock. Příklad je pouze pro Linux.

Dnešním tématem je problematika výkonnosti. Probereme si způsoby rendrování trojúhelníků v Inventoru, pak si změříme výkonnost jednotlivých řešení a provedeme diskusi nad výkonnostními otázkami grafických aplikací vůbec.

PostgreSQL již více než rok podporuje tzv. funkce vracející tabulky (Set Returned Function - SRF). Pole byla podporována verzí 6.0 (leden 1997), konstrukce =ALL() a konstruktor pole ARRAY jsou ale až ve verzi 7.4. Kromě ukázek demonstrujících tyto možnosti jsem se však nesetkal s praktickým příkladem využívajícím těchto schopností PostgreSQL. Pokusil jsem se, inspirován UDF Firebirdu (vracela tabulku termínů německých pivních festivalů), je použít při návrhu funkcí pro určení dne získaného přičtením n pracovních dnů k zadanému dni.

V tomto dílu seriálu o grafické knihovně OpenGL si ukážeme, jakým způsobem lze zobrazit jednoduchou prostorovou scénu a jak lze změnit pohled na tuto scénu. Také si ukážeme použití takzvaného double-bufferingu, pomocí kterého lze zaručit, že se uživateli celá scéna zobrazí až po vykreslení všech těles bez rušivého problikávání.

Dnes se podíváme na volitelnou položku IP hlavičky "explicitní směrování". Jedná se o možnost, jak zadat v IP hlavičce cestu, kterou má IP paket putovat. V článku je okomentovaný zdrojový text, v němž odešleme ECHO žádost, která bude mít v IP hlavičce nastavenou položku explicitní směrování.

V dnešním dílu si popíšeme vlastnosti framebufferu a způsob využití jednotlivých dílčích bufferů, ze kterých se framebuffer skládá.

Dnes se podíváme na další volitelnou položku IP záhlaví, na volbu "časové razítko". Existují tři varianty položky "časové razítko". Dvě si ukážeme v příkladu a o třetí se okrajově zmíníme.

V tomto dílu pokročíme o kousek dál s naší vesmírnou scénou. V prvé řadě zavítáme do tématu osvětlování scény a všeho, co se toho týká. A pak načneme téma rendrování trojúhelníků.

V dnešním dílu si popíšeme vykreslovací řetězec OpenGL, tj. cestu dat od prvotního zadání 2D obrazce či 3D scény v aplikaci až po vykreslení na obrazovku. Pochopení činnosti jednotlivých bloků vykreslovacího řetězce je důležité zejména při programování pokročilých grafických efektů.

Dokončení prohlídky vlastností připravovaného jazyka PHP 5.

Dnes si ukážeme volitelnou volbu IP záhlaví typu "zaznamenávej směrovače". V článku je okomentovaný příklad odeslání ECHO žádosti v IP paketu s nastavenou volitelnou položkou IP hlavičky typu "zaznamenávej směrovače".

Potřebujete počítat s maticemi, numericky integrovat nebo něco počítat iteraktivně? Nepotřebujete k tomu ani "velkou" kalkulačku ani umět typické programovací jazyky, jako je třeba C++. Octave má jednoduché instrukce (chce to, pravda, umět trochu anglicky) a můžete počítat jednoduše - vzoreček po vzorečku přepisovat na příkazovou řádku a dostávat mezivýsledky. Octave umí řešit i lineární a nelineární soustavy algebraických rovnic a obyčejných diferenciálních rovnic.

Dnes si ukážeme, jak načítat modely ze souborů na disku, a postavíme si vesmírnou scénu v podobě naší Sluneční soustavy.

Pokračuje exkurze po vlastnostech a změnách syntaxe připravovaného PHP 5.

V dnešním dílu seriálu o grafické knihovně OpenGL dokončíme část věnovanou operacím s rastrovými obrazy - bitmapami a pixmapami. Povíme si o dvou operacích, které lze kromě vykreslování posaného v předešlém dílu provádět s pixmapami. Tyto dvě operace umožňují provádět čtení pixmapy z framebufferu a kopírování pixmapy mezi jednotlivými částmi framebufferu.

Dnes se podíváme na volitelné položky IP záhlaví. Doposud jsme pracovali s IP pakety, které měly hlavičku ve likosti 20 bytů. IP hlavička může mít až 60 bytů. Dnes se podíváme na těch 40 bytů navíc. Dnešní článek je teoretický. Nenaleznete v něm ani řádku zdrojového textu.

Ve třetím díle našeho seriálu si ukážeme pár jednoduchých příkladů, které nás rychle uvedou do možností, jenž nám Open Inventor nabízí.

Rok se s rokem sešel, jak se říká, a objektů chtiví programátoři v PHP se dočkali beta-verze PHP 5 s novým jádrem Zend 2. Máte-li zájem se dozvědět, co PHP čeká a nemine, klikněte na odkaz tohoto článku; já naleštím křišťálovou kouli a nahlédnu do budoucnosti...

Tento díl naváže na dva předcházející díly, protože se budeme nadále zabývat vykreslováním rastrových obrázků. Dnes se však zaměříme na takzvané pixmapy, ve kterých můžeme (narozdíl od bitmap) používat vícebitové barevné hloubky, a tím pádem zobrazovat rastrové obrázky až v kvalitě true-color.

V minulém dílu jsme nakousli problematiku MTU. Dnes si vytvoříme příklad, který bude měřit MTU mezi naším a vybraným počítačem.

V tomto článku se dozvíme, jak nainstalovat knihovnu Coin, což je knihovna kompatibilní s Open Inventor API. Vyřešíme také množství otázek, které se mohou během používání vyskytnout.

Denní chléb programátora paralelního superpočítače. Pokud si už teď dovedete alespoň zhruba představit, jak taková paralelní stanice vypadá, dosavadní díly našeho seriálu splnily svůj účel. Jak se ale pro paralelní počítače programuje?

V dnešním dílu seriálu o grafické knihovně OpenGL si popíšeme způsob vykreslování znaků za pomoci bitmap, tj. jednobarevných rastrových obrázků. Dále si řekneme, k čemu jsou vhodné display-listy a jak se dají použít pro urychlení vykreslovacích operací. Jako příklad na demonstraci použití display listů vytvoříme funkci pro vykreslování znaků za pomoci bitmap.

Dnes se podíváme na fragmentaci a MTU. Vysvětlíme si pojmy a blíže se seznámíme s atributy IP hlavičky, které se týkají fragmentace. Znalosti z tohoto článku využijeme v příštím díle, kdy vytvoříme program pro měření MTU.