Názory k článku
Nvidia trénovala svoji AI na kradených knihách, tvrdí spisovatelé

Nikde nebylo řečeno, že se to nesmí. Jen, že je vhodné to rozlišovat.

Možná by stálo za to zvážit rozdíl mezi okopírování v podstatě veřejně dostupných (zveřejněných) dat, a údajů více či méně důsledně chráněných.
Když přiřadím k termínu krádež v podstatě synonymum odcizení (tedy přivlastnění si) tak je poměrně zřetelný rozdíl mezi identitou či obchodním tajemstvím, a obsahem knihy.
Pak by krádeži knihy odpovídala situace, kdy nejen neoprávněně nakládám s obsahem knihy, ale kdy s ní (neoprávněně) nakládám jako autor - tedy snažím se mít kontrolu nad šířením díla. Zjednodušeně: po ukradení jdou další příjmy do mé, nikoliv autorovy kapsy.

Tak kontext je důležitý. Pokud okopíruju něčí nápad a publikuju to dřív než to stihne udělat on, "ukradla jsem mu nápad" souvisí s tím co by ten člověk získal tím že by s tím přišel jako první. Stejně tak můžu ukradnout autorovi knihu ve smyslu "Seberu někomu ze stolu dopsaný manuskript a vydám to pod svým jménem"

Pokud někdo publikuje nápad, těžko už ho pak "ukradnu"

Ale když to někdo argumentuje tím, že krádež znamená, že o něco přijdu, „ukradnout nápad“ nemá tenhle význam – je to stejné, jako s autorským dílem. Když někomu ukradnu nápad, dotyčný ten nápad pořád má. Stejně jako má to autorské dílo. Akorát ten nápad možná už nezpeněží – stejně jako když někdo ukradne autorské dílo. Samozřejmě že jsou tam jisté drobné rozdíly, ukradený nápad už asi nezpeněžím vůbec, ukradené autorské dílo možná ještě nějakými kanály zpeněžím.

Podstatné je ale to, že vlastnictví v jakékoli formě (i vlastnictví nehmotných věcí) chápeme především jako nárok na užitek, který z vlastnictví plyne. Už tu byl mnohokrát zmíněn příklad s vlastnictvím auta. Kdyby mi někdo vzal auto, někam s ním odjel, vrátil ho, já bych nepoznal žádné opotřebení ani nic takového, nesnížila by se nijak objektivní hodnota toho auta (nebo by dotyčný opotřebení apod. zaplatil). Přesto budu vnímat, že jsem došel nějaké újmy – protože dotyčný měl užitek z mého auta, které jsem si ale koupil a zaplatil já. Stalo by se to někdy, kdy bych tím autem v žádném případě nejel, nebylo by nijak opotřebené, nic takového. Objektivně bych o nic nepřišel. Jediné, co by mi na tom vadilo, by bylo to, že já jsem na to auto musel vydělávat, já jsem ho musel zaplatit – a teď z něj má užitek někdo, kdo to nezaplatil.

Když budeme význam slova „krádež“ chápat jako „neoprávněné získání užitku“, je úplně jedno, jestli jde o krádež hmotné věci, myšlenky, nápadu nebo autorského díla. A přesně takhle ale slovo „krádež“ v češtině chápeme.

Napadl mne ještě jeden příklad, snad bude lepší než příklad s autem. V samoobsluze se může stát, že si někdo strčí čokoládu do batohu, nezaplatí ji a projde s ní ven. Nebo se taky může tát, že někdo bude neopatrný, bude mít batoh na zádech, někomu bude uhýbat, otočí se – a shodí čokoládu na zem, ta tam praskne, roztrhne se obal a bude na vyhození. Obchod to nejspíš zahrne do provozních ztrát a nebude to po nikom vymáhat – úplně stejně se mohlo stát, že to shodil zaměstnance, že to spadne samo, nebo že to shodí někdo a obchod nebude vědět kdo.

Z pohledu výsledku pro obchod jsou obě situace úplně stejné – obchod má o jednu čokoládu méně, kterou neprodá. Přišel o její hodnotu. Ale každou tu situaci vnímáme všichni jinak – „pachatel“, obchod i společnost. První případ budeme považovat za krádež (a ochránci správného používání slova „krádež“ by měli okamžitě vystartovat, že hodnota čokolády je příliš malá na to, aby to byl trestný čin), druhý na nehodu. „Pachatele“ bude určitě víc trápit svědomí v prvním případě než ve druhém. Majitel obchodu bude určitě mnohem víc naštvaný v prvním případě než ve druhém. Ostatní lidé budou pachatele v prvním případě považovat za zlého člověka a vyvrhele společnosti, v druhém případě ho možná ještě budou litovat. Stát bude v prvním případě chtít pachatele potrestat za přestupek, v druhém případě nad tím mávne rukou, že došlo k drobné nehodě.

Podstatou krádeže opravdu není to, že někdo o něco přišel. Podstatou krádeže je to, že někdo neoprávněně něco získal. (Jiné kultury to mohou mít jinak. Naše euro-americká kultura vnímá vlastnictví tímhle způsobem.)

> Ale když to někdo argumentuje tím, že krádež znamená, že o něco přijdu, „ukradnout nápad“ nemá tenhle význam – je to stejné, jako s autorským dílem. Když někomu ukradnu nápad, dotyčný ten nápad pořád má.

Nemá. Ne v kontextu ve kterém je to používané. Protože "nápad" je v tom případě používané jako autorství nápadu.

Když mě napadne že půjdu na večeři do Burger Kingu, někdo to uslyší a řekne si "dobrý nápad, to udělám taky", okopíroval můj nápad? Ano. Ukradl ho? No, říct to můžu, ale budu za magora.

Když mě jako první napadne založit fast food s burgery, někdo poslechne můj plán a udělá to dřív než to stihnu já, ukradl mi nápad, protože mě připravil o šanci být první.

Pokud budu první a pak přijde někdo jiný a řekne "cool, to udělám taky", řekne někdo že mi ukradl nápad? Asi ne. Maximálně že ho okopíroval.

Nemá. Ne v kontextu ve kterém je to používané. Protože "nápad" je v tom případě používané jako autorství nápadu.
Ne, není to vnímaní jako autorství nápadu, ale jako ten nápad. A přesně na tom příkladu s večeří v Burger Kingu je to vidět. Když někdo půjde kolem a uslyší to, může váš nápad, kam jít na večeři, zkopírovat. Ale neukradne ho.

Když se ale budete ve skupině dohadovat, kam půjdete společně na večeři, a někdo navrhne Burger King o vteřinu rychleji, než vy, stejně můžete říct, že vám nápad ukradl – i když ten nápad nemá od vás. Ale připravil vás o možnost profitovat z toho nápadu – být v té skupině za hvězdu, která navrhla místo na večeři, se kterým všichni souhlasili a jsou s ním spokojení.

Pořád je tam ten princip, že krádež znamená, že někdo jiný má užitek, který by měl náležet vám. (A v tom případě, když někdo prostě jenom něco vysloví nahlas dřív, to dokonce ani není tak, že by získal něco od vás, natož neoprávněně – podstatné je čistě to, že získal užitek, který jste očekávala pro sebe.)

> Když se ale budete ve skupině dohadovat, kam půjdete společně na večeři, a někdo navrhne Burger King o vteřinu rychleji, než vy, stejně můžete říct, že vám nápad ukradl – i když ten nápad nemá od vás

To tvrdit můžu, ale pokud to nevydával za svůj nápad po tom co mě o tom slyšel přemýšlet nahlas a nedokážu to, budu za blbce co lže. Ostatně, v reálu se tohle občas řeší třeba u vědeckých objevů, kdy občas dojde k simultánnímu objevu více lidmi nezávisle na sobě, a řeší se jestli to bylo plagiátorství - krádež nápadu, nebo jen náhoda.

> Pořád je tam ten princip, že krádež znamená, že někdo jiný má užitek, který by měl náležet vám.

Pokud si stáhnu knihu z netu, k ničemu takovému nedošlo. Pokud si stáhnu knihu z netu, a pak ji vydám pod svým jménem, došlo.

LLM beru spíš jako tu druhou kategorii.

To tvrdit můžu, ale pokud to nevydával za svůj nápad po tom co mě o tom slyšel přemýšlet nahlas a nedokážu to, budu za blbce co lže.
To jedině v případě, že to budete tvrdit vážně. Já jsem ale myslel situaci, kdy je to řečené v žertu – „tys mi ten nápad ukradl“ nebo „ty mi čteš myšlenky“.

Pokud si stáhnu knihu z netu, k ničemu takovému nedošlo.
Samozřejmě že došlo. Vy si tu knížku stáhnete z internetu, abyste si ji přečetla. Čtení je ten užitek. Kdyby lidé neměli ze čtení knih užitek, nekupovali by je.

> To jedině v případě, že to budete tvrdit vážně. Já jsem ale myslel situaci, kdy je to řečené v žertu

Ano, žertem taky můžu říct "tys mě zabil" po tom co někdo řekne dobrý vtip. Ale asi tím nebudem vtipy klasifikovat jako formu vraždy. Tohle je absurdní.

> Čtení je ten užitek.

Vaše definice byla

> Pořád je tam ten princip, že krádež znamená, že někdo jiný má užitek, který by měl náležet vám

Okopírovanou knihu čtu, a původní osoba o užitek čtení knihy nepřišla. Definici to nenaplňuje.

Ale asi tím nebudem vtipy klasifikovat jako formu vraždy. Tohle je absurdní.
Absurdní je, že tady bylo asi desetkrát napsáno, že se nebavíme o termínu z trestního práva, ale o obecné řeči – a vy stejně přijdete s klasifikací.

Okopírovanou knihu čtu, a původní osoba o užitek čtení knihy nepřišla. Definici to nenaplňuje.
Právě že v definici není nic o tom, že by někdo o něco přišel. Výše jsem to poměrně detailně popisoval, že to, co v naší kultuře považujeme za hodnotné a chráníme to zákony, je právo čerpat užitek. Za přečin považujeme to, když užitek čerpá někdo, kdo na něj nemá právo. A je skoro jedno, zda tím původní vlastník o to právo přijde nebo nepřijde.

Psal jsem tu už příklad s autem a s čokoládou, můžu přidat další s výrobkem – a mohl bych přidávat další a další příklady. Pokud něco vyrobíte, ať už ručně nebo pomocí nějakého stroje, a výrobek vám někdo ukradne, nebude se hodnota krádeže posuzovat podle nákladů, které jste s výrobou měla (což je hodnota, o kterou jste přišla), ale o hodnotu výrobku (což je hodnota užitku, který zloděj získal neoprávněně).

Skutočně sa také používá skibidi voe rofl a taky to nemá nic společného s věcnou debatou...

Člověk musí jazyku rozumět v kontextu a učit se v hodinách češtiny/slovenčiny třeba takové pojmy jako nadsázka nebo oxymóron. Jinak dochází přesně k tomu, o čem píšu. Nesmyslné závěry, nepochopení, dezinterpretace.

Kombinace "ukrást elektronickou kopii knihy" je v lepším případě značná nadsázka, v horším naprosto záměrná manipulace. Autorský zákon v celé západní civilizaci se vyvinul do absurdní podoby, která brzdí rozvoj, nedostatečně odměňuje ty, kteří neplodí mainstreamové trháky, naopak umožňuje astronomické výdělky za pochybné mainstreamové cancy a v neposlední řadě umožňuje nemravné obohacování soukromým společnostem typu OSA zákonem zajištěným monopolem a příjmem, což je samo o sobě absurdní právní konstrukt v demokratickém kapitalismu. A to i přesto, že je schopná spálit pětinu příjmů na vlastní provoz... A to všechno díky tomu, že skoro nikdo nerozumí tomu, jak celý ten moloch funguje a že se daří udržovat status quo manipulativními výhrůžkami a prohlášeními přestože je dobře známo, jak funguje praxe.

jinejmuf: Autorský zákon nikoho neodměňuje. Myslím, že jenom to stačí k pochopení toho, jak moc je váš komentář relevantní k reálnému světu.

Ten příklad s autem není přesný - auto můžete bez většího poškození vrátit - ale data - jednou přečtená data už nemůžete odpřečíst. Informaci můžete zcizit - ale nemůžete ji vrátit

A jsme u toho lidového názvosloví. "Zcizit" může něco vlastník, protože je to darování, převod nebo něco podobného. Zloděj může něco "odcizit".

A informace se těžko vrací, protože je stále na původním místě tak, jak byla. Co když někdo ta přečtená data zase zapomene, protože mu k ničemu nejsou? Co přesně se stalo? To auto se aspoň trochu opotřebovalo.

20. 1. 2026, 22:48 editováno autorem komentáře

Když vám někdo ukradne klíč k domu a pak vám ho vrátí, že mu k ničemu není - můžete ho ještě bez jakékoliv obavy používat? Asi ne. Cena klíče je na nule. Navíc máte náklad na nový zámek. A ten klíč se ani trochu neopotřeboval.

Tohle není dobrý příklad. Klíč vám zkopíroval a tím vám škoda nevznikla. Ta by vznikla až by ho použil a něco ukradnul. To, že klíč je nedůvěryhodný a vyměníte ho, je jenom nedůvěra, že vás ten člověk vykrade. V situaci, že nevíte, že někdo udělal kopii klíče a nevykradl/nepoužil ho vám žádná škoda ani náklad nevzniká.

21. 1. 2026, 08:06 editováno autorem komentáře

Už samotná ztráta důvěry je ztrátou - a to jedna z největších - samozřejmě, že těžko nacenitelnou. Ale důvěryhodnost, kredibilita je zásadní vlastnost čehokoliv.

Klíč vám zkopíroval a tím vám škoda nevznikla. Ta by vznikla až by ho použil

Toto si myslím je přesně vyjádřená podstata celého problému s digitálním kopírováním, jak to vidí i Česká legislativa.

JSH: Řešit, že někdo informaci možná zapomene, je jako kdybyste řešil, že ten zloděj auta pak dotankoval nádrž, aby se nepoznalo, že autem, jel, a dotankoval víc, než tam původně bylo. Čímž se kompenzovalo to opotřebení auta.

Každopádně neoprávněné užití věci/něčeho prostě je zásah do práv vlastníka, a lidově se tomu říká „krádež“, i když termín „krádež“ trestního práva ve skutečnosti označuje jenom podmnožinu těchto skutků. A to, že při krádeži fyzické věci ji dále nemůže vlastník užívat, je jenom jedna z mnoha škod, které mohou (lidově nazývanou) krádeží vzniknout. Ono ostatně v případě toho „vypůjčeného“ auta by některým řidičům tolik nevadilo opotřebení, ale vědomí toho, že někdo seděl na jejich místě, řídil jejich auto a třeba se k němu choval nešetrně, túroval motor, jel smykem…

Mohu svoji kopii smazat.

A někdy to zase porozumění a chápání věcí podporuje. Protože to rozpustí tu mlhu, která se snaží skrýt podstatu věci a vyvolat dojem, že to není zas až tak špatné jednání. Přičemž jediný účel, proč pokaždé někdo brojí proti používání slova „krádež“ pro autorská díla, je právě to vytvoření mlhy. Aby to vypadalo, že to není zas až tak zlé.

Krádež může být, že ukradnete čokoládu za 100 Kč v obchodě (než začnete argumentovat, že je to příliš malá částka na to, aby to byl trestný čin, všimněte si, že jsme nepsal nic o trestném činu). Krádež také může být, když ukradnete auto s hodnotou 200 000 Kč. A krádež také může být, když ukradnete dům za 20 milionů Kč. Pokaždé, když někdo tvrdí, že neoprávněné užití autorského díla není krádež, argumentuje jen způsobenou škodou. Že by se škoda způsobená neoprávněným užitím autorského díla nevešla do takto širokého rozsahu?

Smiřte se s tím, že lidově se prostě „neoprávněnému užití něčeho“ říká krádež, ať už je to krádež podle Trestního zákoníku nebo jiné neoprávněné užití.

To, že se zaměříte od posunutého smyslu k jinak (třeba i méně) posunutému smyslu nemá téměř žádnou hodnotu. Jedině, že byste byl důsledný a pokračoval dále k původnímu/při­rozenému významu slova "krást". A tím je natahování ruky po něčem, co mi nepatří, a to i pouze potenciálně - žádostí. To vyplývá z indoevropského kořenu typu -ker. Z hlediska psychologických důsledků je potom kradením i přijímaní daru, pokud nezabráníte vzniku pocitu vděčnosti. Od -ker jde ontologický význam sledovat ještě hlouběji až k fundamentu QFT - aktu rozdělení celku, resp. právě nemožností jeho rozdělení, rozlišení, diferenciace. Tedy k nemožnosti ostré faktorizaci čistého kvantového stavu, která se projevuje neostrostí mezi perspektivami, entanglementem a celým tím cirkusem v důsledku interference na stupních volnosti v rámci neostrostí.

Klobouk dolů před tím, kdo se takto snaží žít.

20. 1. 2026, 22:03 editováno autorem komentáře

> Pokaždé, když někdo tvrdí, že neoprávněné užití autorského díla není krádež, argumentuje jen způsobenou škodou.

Nikoliv, argumentuje se daleko více věcma.

A tou škodou se argumentuje proto, že na rozdíl od krádeže něčeho fyzického se u neoprávněného užití díla ta způsobená škoda určuje podstatně obtížněji.
Když si CDčko nekoupím a stáhnu, tak autor přijde o stejné peníze jako kdybych si CDčko nekoupil a šel se místo toho projít do lesa. Nějaká škoda vznikne až ve chvíli, kdy si to CDčko stáhne někdo, kdo by si ho jinak koupil. A to už není sranda dokázat.
Krádež je jednodušší a přímá - vlastník to měl a už to nemůže prodat někomu dalšímu. Pirátění je nepřímé a nejednoznačné - koupil by si to jinak někdo nebo nekoupil? Samotná velikost škody v tom moc nehraje roli. Akorát u pirátění je snažší kreativně počítat absurdní hausnumera.

Nikoliv, argumentuje se daleko více věcma.
Například?

A tou škodou se argumentuje proto, že na rozdíl od krádeže něčeho fyzického se u neoprávněného užití díla ta způsobená škoda určuje podstatně obtížněji.
Ona se ta škoda může obtížně určovat i u fyzických věcí. Co třeba když vám ukradnou památku po babičce?

Navíc jak už jsem psal, krádež (byť v podobě přestupku) může začínat na škodě pár korun a na druhé straně se může vyšplhat až k desítkám milionů, i výš. Opravdu je tak důležité, že se škoda určuje obtížněji, když stejně může mít takto obrovský rozptyl?

Mimochodem, i u autorských děl se ta škoda určuje obvykle tak, kolik by stála příslušná licence. Stejně jako se u hmotných věcí určuje tak, za kolik by se ta hmotná věc dala prodat. Není v tom velký rozdíl.

Když si CDčko nekoupím a stáhnu, tak autor přijde o stejné peníze jako kdybych si CDčko nekoupil a šel se místo toho projít do lesa. Nějaká škoda vznikne až ve chvíli, kdy si to CDčko stáhne někdo, kdo by si ho jinak koupil
Nesmysl. Kdybyste tuhle logiku aplikoval na krádež auta, když vám někdo ukradne auto, nevzniká vám žádná škoda, je to jako kdyby se místo toho šel projít do lesa. Škoda by vám vznikla teprve tehdy, kdyby zloděj měl peníze na to koupit od vás vaše auto ale místo toho by jej ukradl.
Mýlíte se v tom, že si myslíte, že způsobená škoda se posuzuje podle hodnoty pro zloděje. Jenže ona se posuzuje podle hodnoty pro oprávněného vlastníka.

> Kdybyste tuhle logiku aplikoval na krádež auta...

Tak až vytáhnete z kapsy startrekový replikátor, kterým mi zvládnete upirátit auto stejně jako obsah CDčka, můžeme pokračovat. Do té doby si vaši "logiku" můžete strčit někam.

Jo, když lidi začnou masivně jezdit na kolech místo auty, budou prodejci aut sčítat ztráty. Ale to neznanemá, že by někdo z nich byl okradený.

Tak až vytáhnete z kapsy startrekový replikátor, kterým mi zvládnete upirátit auto stejně jako obsah CDčka, můžeme pokračovat. Do té doby si vaši "logiku" můžete strčit někam.
To je právě to zamlžování a relativizace, o kterých jsem psal. Autorovi CD zůstalo, tak se vlastně nic moc nestalo, že…

Nikdo netvrdil, že krádež je jediný způsob, jak může něco ztratit hodnotu. Z mého komentáře jste nevyvrátil jediné tvrzení. Jenom zkoušíte polemizovat s věcmi, které jsem netvrdil.

to jako že použití správného pojmu je mlha zakrývající podstatu věci? Mlhu vytváří imho naopak tohle vyprazdňování pojmů

to jako že použití správného pojmu je mlha zakrývající podstatu věci? Mlhu vytváří imho naopak tohle vyprazdňování pojmů
Kápl jste na to – on totiž nikdo, kdo protestuje proti použití slova „krádež“, nenapíše ten správný pojem. Vždycky jenom trvá na tom, že „krádež“ to není. Protože chce docílit toho, aby to nebylo vnímáno jako něco vážného. Ostatně mnozí k tomu dodávají „původní dílo zůstalo nedotčené“, čímž to zlehčují, že se vlastně nic nestalo.

Ti, co používají slovo „krádež“ i pro autorská díla, tedy opravdu žádné vyprazdňování pojmů nedělají. O to se snaží naopak ti, kteří si vždycky vzpomenou, že v trestním právu má slovo „krádež“ daleko užší význam (ale jinak je používání laických pojmů vůbec netrápí).

Ten správný pojem se totiž u nehmotných děl definuje o trochu hůře. Mohlo by se říct, že to je užití bez svolení, ale když se to samé řekne o hmotné věci, zpravidla takové užití bez svolení vylučuje možnost plnohodnotného užití původním vlastníkem po dobu nedovoleného užití jiným uživatelem. Což se u nehmotných věcí nikdy neděje, tedy ani tento pojem není korektní, byť je podle mého názoru podstatně blíže než vámi prosazovaný termín krádež, který implikuje pozbytí dané věci původním vlastníkem, což se zde prokazatelně neděje.

Já dlouhodobě tvrdím, že celý koncept "copyrightu", jehož překlad "autorské právo", jakkoli je právně ustálený, je fakticky nesprávný, je umělý konstrukt vzniklý z potřeby vydělávat na nehmotných věcech a jako takový jde proti přírodě. Kdybychom to dotáhli do absurdna, všechno, co někdo stvořil, někdo jiný vidí, zná, učí se a staví na tom nové věci. Model copyrightu (tedy práva kopírovat) by to měl umožňovat až na základě získané licence. Viděl jsi kolo? Někdo ho vynalezl. Dal ti právo užívat kolo jako produkt tvůrčí činnosti? Ne? Nemůžeš udělat auto. Ano, vím, že autorské právo (ať už ho pojmenujeme, jak chceme) má toto v zákonech do jisté míry omezeno (zejména časově), ale to je zase dáno tím, že jde o umělý konstrukt a i tvůrce tohoto konstruktu pochopil, že "tohle už by bylo moc". A někdo prostě od stolu (zjednodušeně) stanovil, kolik je málo, kolik je moc a kolik je akorát. Ale nic to nemění na tom, že je to proti přírodě.

Já když se na něco "autorsky chráněného" (něco, "co lze užívat až po získání práva to užívat") podívám, v tu chvíli už to znám bez ohledu na to, jestli jsem měl právo se to dozvědět, nebo ne. A můžeme se bavit o tom, zda reálně vzniká škoda v situaci, kdy já na nabytých znalostech začnu profitovat, řekněme zjednodušeně vydělávat.

Dejme příklad: někdo vymyslí něco a "autorsky si to ochrání", aby to nikdo nemohl bez svolení použít. Může to být klidně úplná blbost, nad kterou většina lidí mávne rukou a tato autorsky chráněná myšlenka bude na první pohled odsouzena k zapomnění - autor na ní nevydělá ani vindru. Ale přijde někdo jiný, řekne, že se mu daný princip líbí a napadne ho nějaké úžasné vylepšení, které má skutečný praktický význam. Tak to aplikuje a začne vydělávat. A najednou se ozve autor původní myšlenky, že "hele, tohle nemůžeš, nedal jsem ti svolení". A teď tu proti sobě máme dvě věci:
1. druhý autor, který se inspiroval prvním autorem, by na svůj nápad nepřišel, pokud by první autor nepřišel se svým nápadem.
kontra:
2. autor původního nápadu nemá žádnou zásluhu na vylepšení, které provedl druhý autor inspirující se nápadem prvního autora. Ted by profit, který zajistil druhý autor, nikdy bez jeho přičinění první autor nevygeneroval. První autor by tedy neměl mít profit z toho, co vymyslel druhý autor, přestože se druhý inspiroval nápadem prvního, protože samotný nápad prvního bez vylepšení druhého by prvního nikdy samotného nenapadl a tedy by bez toho nikdy profitovat nemohl.

A teď stařenky mudrujte (= babo raď).

krádež, který implikuje pozbytí dané věci původním vlastníkem
Neimplikuje. Běžně se říká třeba „ukradl nápad/myšlenku“.

Já dlouhodobě tvrdím, že celý koncept "copyrightu", jehož překlad "autorské právo", jakkoli je právně ustálený, je fakticky nesprávný, je umělý konstrukt vzniklý z potřeby vydělávat na nehmotných věcech a jako takový jde proti přírodě.
Úplně stejně umělý konstrukt je vlastnictví hmotných věcí.

A můžeme se bavit o tom, zda reálně vzniká škoda v situaci, kdy já na nabytých znalostech začnu profitovat, řekněme zjednodušeně vydělávat.
Jak reálné je to, že začnete vydělávat na tom, že jste zahlédl nějaké autorské dílo? Navíc to, co se řeší kolem vlastnických a podobných práv, neřeší každou prkotinu v hodnotě pár halířů. Nejde o to, aby někdo nepřišel o tři halíře. Jde o to, aby nepřicházel o tisíce a miliony.

Může to být klidně úplná blbost, nad kterou většina lidí mávne rukou a tato autorsky chráněná myšlenka bude na první pohled odsouzena k zapomnění - autor na ní nevydělá ani vindru.
Autorské právo ale nechrání myšlenky. Vy pořád píšete autorské právo v uvozovkách, tváříte se, že řešíte něco velmi podobného. Ve skutečnosti ale kritizujete vlastnosti, které mají možná vaše konstrukce, ale nemá je autorské právo.

Běžně se říká třeba „ukradl nápad/myšlenku“.
Váš názor je, tedy pokud to chápu správně, že když se to takhle říká, tak se tím jakoby odhaluje ta podstata toho nesprávného činu. Já říkám, že to, že se to dlouhodobě říká takhle špatně, a to opravdu velkou spoustou lidi, z toho nedělá pravdu, pouze ten problém záměrně opticky zveličuje. Protože ukrást myšlenku je prostě z principu nesmysl. Ano, říká se to, všichni vědí, co je tím myšleno, ale de facto je to nesmysl.

Jak reálné je to, že začnete vydělávat na tom, že jste zahlédl nějaké autorské dílo? Docela dost, YouTubeři by mohli vyprávět.

Autorské právo ale nechrání myšlenky…
To je úplně jedno, jestli použijeme myšlenku, nebo dílo reálně chráněné autorským zákonem. I to dílo lze použít způsobem, který by původního autora nikdy nenapadl a nemusíme chodit daleko, stačí zajít do pekárny, kde se pečou zdi. Autorovi původní hlášky nemohla žádným způsobem vzniknout škoda, protože způsob využití a monetizace jeho díla někým jiným by samotného autora v životě nenapadla a není to chyba toho, koho to naopak napadlo.

pouze ten problém záměrně opticky zveličuje
Já říkám, že ten problém je tak velký sám o sobě. A ti, co odmítají slovo „krádež“, i když jim v jiných případech jeho terminologicky nepřesné použití nevadí, se právě záměrně snaží ten problém opticky zmenšit.

Protože ukrást myšlenku je prostě z principu nesmysl.
Není. „Ukrást něco“ prostě znamená „získat z něčeho užitek, na který nemám právo“ – zdrojem toho užitku samozřejmě může být i myšlenka nebo nehmotné autorské dílo.

Docela dost, YouTubeři by mohli vyprávět.
Ti to dílo ovšem jen nezahlédnou.

Autorovi původní hlášky nemohla žádným způsobem vzniknout škoda, protože způsob využití a monetizace jeho díla někým jiným by samotného autora v životě nenapadla a není to chyba toho, koho to naopak napadlo.
Jenže krádež právě znamená něco jiného. Krádež je neoprávněné přivlastnění si užitku. V příkladu s pečením zdi by z toho druhý autor nikdy neměl žádný užitek, kdyby nejprve první autor nenapsal text populární písničky. A na to autorský zákon myslí – odměnu měli dostat oba dva, jak autor původního díla, tak autor díla odvozeného.

„Ukrást něco“ prostě znamená „získat z něčeho užitek, na který nemám právo“
No, to už je podle mě hodně kreativní definice slova krádež, tady se určitě neshodneme.

No, to už je podle mě hodně kreativní definice slova krádež, tady se určitě neshodneme.
Tady jsem to vysvětloval, že tohle je přesně to, jak v naší kultuře vnímáme vlastnictví a co tedy znamená slovo krádež.

Neimplikuje. Běžně se říká třeba „ukradl nápad/myšlenku“.
Běžně se říká "ty vole”, ale to přece neimplikuje, že ten člověk je vykastrovaný býk.

vsetci spachali kradez auta ako organizovana skupina a to su uz trochu ine sadzby

Jo to si myslime my. Realita byva bohuzel jina.
PS: odemknout neznamena nasilne vniknuti

Jak to že ne, a když ti někdo odemkne dům, tak je to taky v pořádku? Jeden odemkne, druhý otevře všechny dveře, třetí odnese televizi. Vždyť nepřekonal žádnou překážku.

Přesně tak se tu kradou kola: jeden přestřihne zámek, ale to je jen "poškození cizí věci" se zanedbatelnou škodou; druhý ten zámek po chvíli ukradne, třetí nasedne na nezabezpečené kolo a v klidu odjede - pokud by ho náhodou někdo přistihl, jde jen o "neoprávněné užití cizí věci", přičemž se bude bránit, že měl "tichý souhlas" majitele, který by si přeci to kolo zamkl, kdy nechtěl, aby si ho někdo jiný půjčil...

Zeptám se na tyto věci právníka, opravdu se mi nezdá, že bychom měli takhle mizerné a děravé zákony. Podle mě, argument, že měl tichý souhlas vlastníka neobstojí, pokud vlastník u soudu dosvědčí, že žádný souhlas nedal.

21. 1. 2026, 22:06 editováno autorem komentáře

argument, že měl tichý souhlas vlastníka neobstojí, pokud vlastník u soudu dosvědčí, že žádný souhlas nedal.
Neměl by.
Jenže to je jako s překonáním překážky: někdy soud uzná, že stačí zabouchnuté dveře, jindy je málo mít zamčeno na dva západy.
(Nemluvě o argumentaci pojišťovny: Když to ten zloděj překonal, tak to nebylo dostatečně zabezpečené - a pojistka se na to tedy nevztahuje.)

trepete hluposti lebo existuju aj pojmy ako spolupachatelstvo alebo zlocinecka skupina(vyrazne vyssie sadzby)
cize darmo sa budu ohanat, ze ved ja som len strihal zamok, ja som sa len povozil no a ja posledny som len zobral pohodeny bicykel v trave. to by im preslo len ak by sudca bol totalny idiot

Ne, to znamená "vniknutí do uzavřeného prostoru lstí" nebo "nedovoleným překonáním uzamčení".

Jen, když je pochytáte. ;o)

A odpoved je zcela vzdy ze vsim, co videl, slysel, zazil, cet ...

Typicky kdyz nekde vidis nejakou uzasne smesnou scenku na tema to je ale d.bil, tohle se v realu nemuze stat, tak je to do posledni tecky okopirovana realna scena, realny zazitek. Protoze jestli neco lidi neumej, tak vymyslet neco takovyho.

Kdybys nikdy nikde nevidel nebo necet o tom jak nekdo slapne na bananovou slupku a rozbije si hubu ... tak te vzivote nenapadne na to tema vyrabet komix nebo to dat jako scenu do filmu ... protoze to se proste realne nekomu stalo a nekdo to videl nekomu dalsimu to rek ... a nejakej "autor" jim to ukrad.

Znas zcenu s whistlerovou matkou? A to jak ji Bean rozpatla nejakym redidlem? To neni vymyslena scena, to je proste neco co se nekomu povedlo, byt to treba nebyl obraz, ale zceka jiste se to stalo a zcela jiste i opakovane stava, protoze napad na tema vycistime to lihem/redidlem/ben­zinem ... u veci ktery se tim znicej vidim kolem sebe opakovane.

A scenarista to jednoduse "ukrad" a pouzil.

Clovek je taky jen nejaky algoritmus s danymi vstupy a vystupy. Akorat ten algoritmus neznas, protoze je extremne komplexni, a taky neznas vstupy, protoze clovek muze byt ovlivnen cimkoliv v okoli.

Opet pouzivas analogii s hmotnymi vecmi, a to je samozrejme nesmysl.
V čem přesně je to „samozřejmě nesmysl“? Analogie vždycky srovnává věci, které jsou v něčem obdobné a v něčem se liší. Pokud se srovnává v těch vlastnostech, které jsou obdobné, je analogie v pořádku.

A navic to delas podle me schvalne, i kdyz ti tu spousta lidi ten rozdil opakovane vysvetlovala.
Taky mi spousta lidí vysvětlovala, že Země je plochá. To ale ještě neznamená, že mají pravdu.

Pokud zkouknu film stazeny z nejakeho webu, tak me policie nezavre za to ze ten web nabizel film nelegalne. Ani po me zadny soud nebude chtit pokutu. Prave z toho duvodu, ze nemam moznost jak poznat ze ten web ma pravo film nabizet nebo ne.
Ovsem pokud bych si koupil cedecko, tak policie mi to CD zabavi.
Stahování z nelegálního zdroje je nelegální. Stahování, o kterém se bavíme, je užití pro osobní potřebu. Užití pro osobní potřebu je podmíněno tzv. Bernským tříkrokovým testem, v našem autorském zákoně je to § 29. Přičemž Soudní dvůr EU v rozsudku ve věci C‑435/12 ACI Adam BV a další v. Stichting de Thuiskopie a Stichting Onderhandelingen Thuiskopie vergoeding ve vyjádření k předběžným otázkám vyložil, že kopie z nelegálního zdroje nesplňuje podmínku, že jde o běžný způsob užití díla a nejsou tím dotčeny oprávněné zájmy autora.

Na tom, že je to nelegální, nic nemění ani fakt, že Policie zatím nic takového nestíhala nebo že to zatím nikdo nedal k soudu.

To, že nemáte možnost poznat, zda ten web má nebo nemá právo to nabízet, je váš problém. Když to nepoznáte, tak autorské dílo nestahujte. Tak jednoduché to je. V případě iVysílání předpokládám, že ČT má práva vypořádaná správně – zrovna ČT se tomu věnuje velmi detailně a asi v ČR není subjekt, u kterého bych měl větší jistotu, že to zveřejňují legálně, než právě u ČT. A ano, soud by v případě rozhodování o trestu zohlednil i to, jestli jsem se mohl oprávněně domnívat, že je tam to dílo zveřejněné legálně. Akorát jaksi v diskusích ten argument „jak jsem to mohl vědět“ používají lidé zásadně u webů, u kterých velmi dobře ví, že nabízejí nelegální obsah.

"V případě iVysílání předpokládám, že ČT má práva vypořádaná správně" - no vidis. Nevis, jen predpokladas. Protoze to nejsi schopen overit - CT ti faktury za platbu autorskych prav neukaze, ale presto nabizi sluzbu iVysilani.

A zakon vychazi z principu ze "nemoznemu nikdo neni zavazan" (impossibilium nulla obligatio est). Takze ty tvoje vety o soudu zohlednujicimu jednani v dobre vire je jen tvoje straseni.

K tomu "V čem přesně je to „samozřejmě nesmysl“?" - no tak to jsem snad jasne napsal: "analogii s hmotnymi vecmi,", a my tady resime nehmotne statky. Zase jsi najel do modu 'oponovat za kazdou cenu' a tim ta diskuze ztraci smysl.

Nevis, jen predpokladas.
Mně to stačí, jsem ochoten to risknout.

A zakon vychazi z principu ze "nemoznemu nikdo neni zavazan" (impossibilium nulla obligatio est). Takze ty tvoje vety o soudu zohlednujicimu jednani v dobre vire je jen tvoje straseni.
Je to naprosto jednoduché. Na užití autorského díla nemáte žádné právo, dokud ho nezískáte.

Ve skutečnosti se ale jen vymlouváte na nesmysly. Když jste venku, díváte se neustále do katastru, komu patří pozemek, na který se chystáte vstoupit? Asi těžko. Plyne z toho, že to neděláte, to, že můžete vstupovat , kam vás napadne, i když je tam plot a evidentně je to soukromý majetek? Neplyne.

K tomu "V čem přesně je to „samozřejmě nesmysl“?" - no tak to jsem snad jasne napsal: "analogii s hmotnymi vecmi,", a my tady resime nehmotne statky.
Tak ještě jednou – analogie vždy znamená, že porovnáváte dvě různé věci, které mají některé vlastnosti obdobné a některé jiné. Tak funguje každá analogie. Takže tvrzení, že se to v některých vlastnostech liší, neznamená, že je to chybná analogie.

Dá se udělat třeba analogie mezi ukradením lahve vína v obchodu a ukradením trička v obchodu. Taková analogie může být zcela v pořádku, i když je lahev vína skleněná, zatímco tričko je bavlněné.

Zrovna iVysílání ČT trpí spíš tím, že když nemají jistotu, radši tam ten pořad není (a uživatelé na to neustále nadávají). Jejich smlouvy a platby za licence procházejí několikerým auditem - jako vždy a všude se nějaká drobná pochybení najdou, ale mám pocit, že se zatím nepřihodilo, aby je někdo vážně chtěl zařadit mezi piráty.

Ano, CT bude pecliva. Ale chyby se stat muzou, a tedy argument ze "uzivatel webu neni schopen zjistit legalnost zdroje" snad porad plati, ne?
A snad neni tak tezke domyslet ze i kdyz je CT superpecliva, tak ty hromady dalsich webu uz treba tak peclive nebudou... Ty vis jak peclivi jsou na stream.cz, dupe.cz, kviff.tv a dalsich a dalsich? Ech.

argument ze "uzivatel webu neni schopen zjistit legalnost zdroje" snad porad plati, ne?
Ten argument neplatí a neplatil nikdy. Stoprocentní záruku nemáte nikdy nikde, ani u fyzických věcí, ani u služeb, u ničeho. Což ale neznamená, že je právo k ničemu.

y vis jak peclivi jsou na stream.cz, dupe.cz, kviff.tv a dalsich a dalsich? Ech.
Ještě jednou – ze zákona nemáte žádná práva na autorské dílo, které jste nevytvořil. Ta můžete jedině získat za nějakých podmínek. Pokud si nejste jist těmi podmínkami, tak prostě dílo neužívejte.

Představte si to na oblíbeném příkladu s autem. Nastoupíte do cizího odemčeného auta a odjedete s ním. A pak se budete hájit, že jste přece nemohl vědět, že to není nějaká soutěž, že to auto tam bylo připravené jako výhra a čekalo na toho, kdo do něj jako první nasedne a odjede. To by byl absurdní argument, že? Přece pokud si o něčem nejste jist, že je to vaše, tak na to nesaháte a chováte se k tomu tak, jako že to vaše není. Proč je takový problém stejně k tomu přistupovat i u autorských děl?

Pokud byste chtěl náhodou argumentovat tím, že u auta 100% poznáte, že je vaše – opravdu? Co kdyby někdo vaše auto odtáhl a postavil na jeho místo stejný model auta, stejné barvy a dal tam značky z vašeho auta? Poznal byste to? (Rovnou napovím, že na tom, že to člověk nepozná, byla založena jedna z „nachytávek“ v takových těch televizních pořadech, kde se různým lidem provádí různé kanadské žertíky.)

Děkuji za potvrzení, že jsem to napsal správně.

Ale pokud vám nedokáží, že jste věděl, že ty hodinky pocházejí z trestného činu
Tohle je totiž klíčové. U hodinek koupených v noci na ulici bez jakéhokoli příslušenství za směšně nízkou cenu nebude tak velký problém prokázat, že jste měl vědět, že to pochází z trestného činu.

Tak to bych to prokazování teda rád viděl... :-D

Navíc to není 30 sekund. Ty timeouty jsou nastavené nějak úplně podivně a resetují se zhruba podle současné fáze lunárního cyklu a momentálního postavení hvězd.

Jo, a to autorské dílo budete číst odkud, když ne z kopie? Telepaticky?