" (použijme zde typickou terminologii zástupců filmového průmyslu)."
Ne, prosim nepouzivat terminologii zastupcu jakehokoliv prumyslu. Poruseni prav je naprosto postacujici pojem.
Termín porušení autorských práv
ano. Pseudotermín kradená díla
je opravdu nepřesné, leč hojně využívané označení.
Ano, ten kdo dané dílo šlohnul, tedy zkopíroval a použil bez souhlasu autora, se cítí lépe, když není označen za zloděje, protože tříslovné názvy přečinů nevyvolávají tak intenzivní emocionální reakci jako ty jednoslovné.
Vysvětlení můžete zabalit do jaké omáčky chcete :) prostě šmejdi se snaží vypadat míň jako šmejdi, nic víc. Vztekat se u toho můžou jak chtějí.
Jako jednoslovný a emocionálně intenzivnější název můžeme používat třeba oblíbený novotvar "upirátit".
Aspoň to bude odlišené od klasické krádeže fyzických věcí. Protože tohle slovo má zase moc ráda jiná skupina šmejdů, která se taky snaží vypadat míň jako šmejdi. A díky nim jsou morální otázky kolem pirátství občas nepříjemně komplikované.
To je nesmysl - kdyby nepoužila archiv, tak by za data musela někomu zaplatit.
Je to skoro podobný přístup, jako když se za komunistů kradlo na stavbách - vždyť ve výsledku nikomu nic nechybělo.
20. 1. 2026, 17:10 editováno autorem komentáře
To, že nikomu nic nechybí, ovšem neznamená, že nedošlo k protiprávnímu jednání. Ostatně, kdybyste ukradl cizí auto, někam s ním dojel, pak se vrátil a postavil ho na původní místo, tak také nikomu nic chybět nebude, ale auto jste ukradl.
To není pravda. To by skoro jistě skončilo § 207 aneb Neoprávněné užívání cizí věci. Nikoliv § 205, tedy krádež.
Tak ja vas este poopravim. To dokonca nie je ani cudzia vec ale na to je samostatny paragraf (asi z obdobia ked sme boli este spolu takze ho mate aj vy):
Neoprávnené používanie cudzieho motorového vozidla
§ 216 - (1) Kto sa zmocní cudzieho motorového vozidla malej hodnoty v úmysle prechodne ho používať, potrestá sa odňatím slobody až na dva roky.
to možná u vás, u nás je §216 legalizace výnosů z trestné činnosti a neoprávněné užití auta je uvedeno jako příklad v §207
No to "trochu" v CR nesedi. Lidi co maji pristup k debordelizaci zakonu (aspi) tak k tomu reknou vic.
§ 207
Neoprávněné užívání cizí věci
(1) Kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat...
"Lidové názvosloví" je velmi často zamořeno používáním nesprávných označení pro naprosto nesprávné věci. Ve výsledku to mrví jak porozumění, tak jazyk i chápání věcí. "Ukradnout" prostě není totéž co "neoprávněně půjčit a vrátit".
Ten příklad s autem není přesný - auto můžete bez většího poškození vrátit - ale data - jednou přečtená data už nemůžete odpřečíst. Informaci můžete zcizit - ale nemůžete ji vrátit
A jsme u toho lidového názvosloví. "Zcizit" může něco vlastník, protože je to darování, převod nebo něco podobného. Zloděj může něco "odcizit".
A informace se těžko vrací, protože je stále na původním místě tak, jak byla. Co když někdo ta přečtená data zase zapomene, protože mu k ničemu nejsou? Co přesně se stalo? To auto se aspoň trochu opotřebovalo.
20. 1. 2026, 22:48 editováno autorem komentáře
A někdy to zase porozumění a chápání věcí podporuje. Protože to rozpustí tu mlhu, která se snaží skrýt podstatu věci a vyvolat dojem, že to není zas až tak špatné jednání. Přičemž jediný účel, proč pokaždé někdo brojí proti používání slova „krádež“ pro autorská díla, je právě to vytvoření mlhy. Aby to vypadalo, že to není zas až tak zlé.
Krádež může být, že ukradnete čokoládu za 100 Kč v obchodě (než začnete argumentovat, že je to příliš malá částka na to, aby to byl trestný čin, všimněte si, že jsme nepsal nic o trestném činu). Krádež také může být, když ukradnete auto s hodnotou 200 000 Kč. A krádež také může být, když ukradnete dům za 20 milionů Kč. Pokaždé, když někdo tvrdí, že neoprávněné užití autorského díla není krádež, argumentuje jen způsobenou škodou. Že by se škoda způsobená neoprávněným užitím autorského díla nevešla do takto širokého rozsahu?
Smiřte se s tím, že lidově se prostě „neoprávněnému užití něčeho“ říká krádež, ať už je to krádež podle Trestního zákoníku nebo jiné neoprávněné užití.
> Pokaždé, když někdo tvrdí, že neoprávněné užití autorského díla není krádež, argumentuje jen způsobenou škodou.
Nikoliv, argumentuje se daleko více věcma.
A tou škodou se argumentuje proto, že na rozdíl od krádeže něčeho fyzického se u neoprávněného užití díla ta způsobená škoda určuje podstatně obtížněji.
Když si CDčko nekoupím a stáhnu, tak autor přijde o stejné peníze jako kdybych si CDčko nekoupil a šel se místo toho projít do lesa. Nějaká škoda vznikne až ve chvíli, kdy si to CDčko stáhne někdo, kdo by si ho jinak koupil. A to už není sranda dokázat.
Krádež je jednodušší a přímá - vlastník to měl a už to nemůže prodat někomu dalšímu. Pirátění je nepřímé a nejednoznačné - koupil by si to jinak někdo nebo nekoupil? Samotná velikost škody v tom moc nehraje roli. Akorát u pirátění je snažší kreativně počítat absurdní hausnumera.
K diskuzi bych měl otázku. Jestli je něco k dispozici na internetu, zákon porušuje ten, kdo sdílí, ne ten, kdo stahuje. Nemám pravdu? Typicky např. u filmů, ale dalo by se to aplikovat i na knihy.
Tady by šlo jednoznačně o komerční užití, což je zas trochu jiná situace. A určitě by se při výkladu práva hodnotil celý kontext, tím spíše že jde o incident nadnárodního charakteru.
Podle mě prostě AI společnosti využili prvenství a použili cokoli, co se jim hodilo a to zcela bez ohledu na to, zda to je legální, zda to odpovídá dobrým mravům nebo zda to je prostě morálně ospravedlnitelné. A jelikož pak takto vzniklé AI modely slouží ve své podstatě k plagiátorství ve velkém měřítku, vejde to podle mě do historie jako krádež, kterou lidstvo provedlo jednoduše samo na sobě. Tak to vidím aspoň já.