Není to tak úplně přesné, z několika důvodů.
Zaprvé limit 2 TB platí s MBR a LBA32. S GPT by měl být limit větší - při použití 4 kB sektorů místo 512B by měl být limit FAT32 jednotky 16 TB (tedy neomezuje LBA, ale opět FAT32).
Mimochodem Windows do XP SP1 umí max. ~127.5 GB, protože se používalo LBA28 (od té doby se používá LBA32).
Zadruhé tento limit se objevil až v systémech používajících NTFS. Od roku 1994 je tedy možná správně, ale s dodatkem, že "systémy řady NT". Pravděpodobně jde o odkaz na Windows NT 3.5, kde se poprvé objevilo NTFS 1.1 (NT 3.1 a NTFS 1.0 nestojí za zmínku). Na Win 9x a Me šlo dělat s FAT32 i větší jednotky (i po roce 1994), minimálně přes fdisk.
Podporu FAT32 v MS-DOS 7.1+ pro jednoduchost vynechme (stejně jako zprovoznění ve starších verzích). Xenix raději rozvádět nebudeme vůbec.
Zatřetí od Windows 2000 tu máme diskpart, který umí dělat všelijaké psí kusy, co format/GUI neumí. Minimálně od Windows 7 umožňoval větší partitiony. Dokumentace od Microsoftu je v tomto směru pochybná.
Minimálně na sedmičkách šlo ale i přes format dělat >0.5 TB disky, ale trvalo to klidně hodiny a ne vždy to dopadlo úspěšně. Už tehdy existovalo pár nástrojů, co stejnou operaci udělaly do minuty a spolehlivě.
TL;DR: Microsoft je něco jako bulharské ministerstvo dopravy.
20. 4. 2026, 15:04 editováno autorem komentáře
> protože se používalo LBA28 (od té doby se používá LBA32).
LBA28 bylo charakteristické pro starší variantu ATA - údajně počínaje ATA-1. ATA-6 přineslo LBA48. Naproti tomu SCSI používalo docela dlouho LBA32, později povýšilo na LBA64. Zároveň s tímto vývojem v oblasti hardwaru se vyvíjela softwarová rozhraní služeb BIOSu. Už velmi dlouho (teoreticky od půlky 90.let) jsou k dispozici "IBM+Microsoft INT 13h Extensions" aka "BIOS Enhanced Disk Drive Services", které umí LBA64. Nějak se mi nedaří dohledat, zda předtím uměl BIOS nějaké LBA32 nebo LBA28, nebo zda INT 13h před "rozšířením" uměl prostě jenom CHS.
Děkuji za historické ohlédnutí, jak to vypadalo pod Windows :-) Dave je sympatický uličník.
Nebylo to az ATA-2? Ve skutecnosti LBA zkopirovala ATA-2 od SCSI. ATA uz od ATA-1 byl takovy pojd na mne z boxu standard ktery se nemohl rozhodnout jestli bude MFM nebo neco lepsiho. Snad i kvuli kompatibilite s mfm radicem WD1003.
Vezmeme neco z SCSI ale udelejme to vic high level aby vlastni radic disku mohl byt onboard na disku a ATA bylo jen stykove rozhrani. To slo videt take u prvotniho uzivani CHS(ATA-1).
20. 4. 2026, 19:35 editováno autorem komentáře
Neříkám, že jsem napsal všechno správně. Je to už dlouho, nejsem zrovna odborník na tohle téma (nikdy jsem neměl peníze na velké disky) a navíc je tu drobný problém - skoro všude se píše, že 32 GB je limit, přestože si pamatuju, že to šlo (dokonce jsem to dělal právě kvůli Win98) a na různých webových fórech jsou i návody.
Navíc AI tupě trvá na tomtéž. Takže raději nevěřte ani mě :-)
A teda ještě jsem kdysi používal XP64g pro podporu 64 GB RAM pod Windows XP. Stačilo změnit snad 3 bajty v kernelu pro zapnutí PAE (to byla od Microsoftu taky pěkná hajzlovina). Bohužel se mi pak často zasekával grafický driver :-/
Ony Windowsy mají těch umělých omezení dost.
A proto to šlo ve Windows 2000 a Server 2003 32b zapnout boot parametrem? Server 2003 si ho dokonce zapínal i sám za některých okolností.
Nebo jen XP byl míněný pro jinou část trhu než profi NTčka a proto odstranili ten boot parametr?
Mě nepřestává fascinovat co vše Dave Plummer má ve Windows na svědomí. Buď si to přikrášluje nebo celý Windows frontend byl jeho one man show.
Tak ono core OS nebo utilitky kolem OS nedela moc lidi ani uvnitr tak velke firmy jako MS. A pokud se podili nekdo na vyvoji velkych OS. Ja myslim ze se precenuje jak male tymy na tom delaji. Resp. delaly. Dnes uz je ta slozitost zase jinde.
Aplikacnich programatoru jsou tuny.
Pokud bych ted necha probublat nejakou issue na "taky ten jeden komercni unix" tak je mozne ze se mi ozve nejaky stejne vousaty byvaly kolega.
20. 4. 2026, 19:28 editováno autorem komentáře
Omezení FAT32 na 32GB byla reakce Microsoftu na prohru v licencování FAT32 i podpory dlouhých jmen v Linuxu (a tedy i podpory v externích discích, televizích, set-top boxech, kopírkách atd) a tím vynucení exFAT, které patentované je.
Prostě jednoho dne bylo z rozhodnutí managementu Microsoftu po srandě. Svého času tak ždímal Microsoft výrobce Androidu asi o 3 miliardy dolarů ročně (1 miliarda Samsung), které Steve Balmer převedl do příjmů divize Xboxu a mobilních Windows, čímž zakryl totální neúspěchy.
Mimochodem, takhle se to dělá a Balmer není jediný podobný "borec".
21. 4. 2026, 07:11 editováno autorem komentáře
Kucí já teda nevím, ale někdy kolem 2001 jsem provozoval Windows 98 s 80GB Caviarem, kde byla jedna velká FAT32 partišna. To jediné omezení, které reálně bylo, byla max 4GB velikost souboru ... což ve VirtualDubu efektivně řešilo segmentový grabování. Takže nějak nevím, o jaký 32GB limit jde.
Jde o limit nástroje NT řady windows. Ve windows 98 tento limit nebyl, protože to používalo jiný nástroj pro formátování disku.
Omezení bylo dodatečné a kvůli tomu, aby na disky (později flashky) větší než 32GB bylo nutné používat licencovaný NTFS nebo exFAT. Microsoft chtěl vybírat poplatky od dodavatelů různých zařízení (kopírky, televize, Linux, později Android atd).
A nebude to spíš tím, že NT řada původně nepodporovala FAT32 vůbec, a to ani pro čtení? Teprve ve Windows 2000 přidali podporu FAT32. Do té doby umělo NT jen NTFS a FAT16 (a do verze 3.51 ještě HPFS). Pak to tam nějak naprasili, ale nikdy to nefungovalo úplně korektně.