Sebastian Wick se na svém blogu rozepsal o úskalích a možných řešeních pro běh aplikací z Flatpaků včetně různé GPU akcelerace. Ta totiž může občas drhnout, kdy systém musí mít správně nakombinovány specifické verze jádra s ovladači a aplikacemi.
Obecně propojení s GPU ovladači je pro Flatpaky poněkud oříšek, zejména když jde o uzavřené věci typu ovladačů Nvidia, všude tam, kde jsou užší možnosti toho, že by se sešly vzájemně podporované verze jádra – ovladače – Flatpaků. Sebastian tak navrhuje řešení v té podobě, že by systém Flatpaků přešel na komunikaci s virtuálním GPU, které by současně sloužilo jako záložní varianta pro případ nefunkčnosti „železa“.
Virtualizace GPU by zde měla běžet skrze Virtio-GPU + Venus, jenže trochu jinak, než jak vše funguje pro virtuální stroje (kde VM používá ovladač Venus pro záznam a serializaci Vulkan příkazů, jejich posílání na hypervizor přes kernelový ovladač virtio-gpu a hostovský virglrenderer, který vše opět deserializuje a vykoná). Flatpaky nepoužívají virtuální stroj, takže budou potřeba jisté úpravy architektury, čemuž jsou nakloněnu vývojáři virglrenderer, které také nebaví pořád kvůli testování pouštět VM. Namísto toho vzniklo propojovátko vtest, které používá unix socket jako cestu pro předávání příkazů z Mesa ovladače Venus na virglrenderer přímo. Sebastian konstatuje, že evidentně není prvním, kdo si téhle věci všiml. Jsme tak nejspíš na dobré cestě k univerzálnějšímu řešení, nezávislému na rozmarech (například) Nvidie ve verzích podporovaných jader či rozmarech tvůrců konkrétních Flatpaků, resp. jejich ochotě aktualizovat Flatpaky, které jsou EoL a blíží se ke kolizi s verzemi jádra/ovladače Nvidia.
ČLÁNKY DO MAILU