Mozilla předává Thunderbird komunitě. Jaký bude?

Pavel Cvrček 19. 9. 2012

Populární poštovní klient Thunderbird má před sebou významnou změnu modelu vývoje, v rámci kterého přejde převážná část dalšího vývoje z placených zaměstnanců Mozilly na komunitu. Řekneme si tedy, jak je na tom Thunderbird dnes a v čem se bude budoucí komunitní vývoj odlišovat od toho dnešního.

Není to tak dávno, co Mozilla oznámila, že již nebude výrazněji investovat do dalšího vývoje poštovního klientu Thunderbird a předá jeho další vývoj komunitě. Organizace by dle tohoto oznámení i nadále zajišťovala potřebnou infrastrukturu a vydávání nových verzí. Vývoj by byl čistě v rukách komunity.

Před pár dny se uskutečnilo každoroční celoevropské setkání Mozilly ve Varšavě (MozCamp EU 2012), které bylo tentokrát výrazně zaměřeno na Firefox pro Android a připravovaný Firefox OS. Pozadu však nezůstala ani další budoucnost Thunderbirdu.

Ještě před samotným MozCampem proběhlo setkání vývojářů Thunderbirdu, kteří dolaďovali představy o budoucím fungování. Vše podstatné pak bylo na MozCampu oznámeno v rámci samostatné přednášky. V ní se nejprve představila budoucí podoba fungování projektu, a následně proběhla diskuse s přítomnými, kde byl za vývojáře přítomen Jb Piacentino a za Mozillu Mitchell Baker.

Jb Piacentino a Mitchell Baker na MozCamp EU 2012

Kde je Thunderbird dnes

Ještě dříve, než zmíníme, v jaké podobě bude probíhat vývoj Thunderbirdu do budoucna, bylo by dobré uvést, jak je na tom Thunderbird dnes. Čísla říkají, že počet uživatelů se pohybuje okolo 20 miliónů. Pro srovnání, u Firefoxu je udávané číslo někde okolo 450 – 500 miliónů.

Celá polovina uživatelů pochází z několika málo zemí: Německa (18 %), USA (13 %), Japonska (10 %) a Francie (9 %). Následuje přibližně 8 zemí, které pokrývají dalších 25 %. Do dalších 25 % se vejde zbylých 42 jazyků (včetně češtiny a slovenštiny). Tolik k fragmentaci zemí/jazyků.

Počet uživatelů je hezké číslo, neméně zajímavý je ovšem i trend. Dle slov vývojářů za poslední rok a půl vzrostl počet uživatelů o cca 16 %. Růst je různý země od země. Největší nárůst je v Japonsku (+ 29 %) a Německu (+ 24 %). Počet uživatelů Thunderbirdu v USA naopak stagnuje.

Dle slov přednášejícího je nárůst na úkor ostatních poštovních klientů, protože trh jako celek neroste a je spíš znát odklon k moderním webovým rozhraním jako je GMail. Uživatelé mají na Thunderbirdu rádi, alespoň dle reakcí po dřívějším oznámení, zejména multiplatformnost a snadné ovládání.

Existuje také poštovní klient Postbox, který je na Thunderbirdu založen, a za kterým stojí jeden z bývalých hlavních vývojářů, Scott McGregor. Jedná se o placený klient, který je dostupný pro Windows a Mac OS X. Za zmínku ještě stojí, že se Thunderbird před rokem stal výchozím poštovním klientem v Ubuntu. Tolik asi k dnešnímu postavení Thunderbirdu na trhu.

Počet placených zaměstnanců na projektů byl v průběhu času různý. Nyní platí, že Mozilla na projektu platí na plný úvazek 12 zaměstnanců, další dva jsou na částečný úvazek. Záměrně nepíši vývojářů, protože do celkového počtu se zahrnují i lidé zajišťující podporu či třeba marketing.

Tým projektu Thunderbird

Co se týče zapojení komunity, je dnes výrazně slabší než například v případě Firefoxu. Thunderbird má silnou podporu u lokalizátorů, u vývojářů je to již slabší. Určitě ale stojí za zmínku, že do Thunderbirdu přispívají vývojáři z Red Hatu v Brně.

Jak bude probíhat další vývoj

Nyní k tomu podstatnému, tedy k dalšímu vývoji. Dnes vychází nová verze Thunderbirdu každých 6 týdnů spolu s Firefoxem a jednou za necelý rok vyjde verze s rozšířenou podporou (ESR), která má podporu o něco delší než jeden rok. Je určena zejména pro firemní nasazení a konzervativnější uživatele.

U nového modelu vývoje zůstanou obě verze zachovány, změní se jen lehce jejich význam a frekvence vydávání. Mozilla bude i nadále vydávat verzi Thunderbirdu s rozšířenou podporou (ESR). Bude vždy založena na aktuálním kódu platformy Mozilla a bude vycházet jednou do roka. Každých 6 týdnů pro ni vyjde bezpečnostní aktualizace. Obdobně jako dnes. Samotné vydávání verzí zajistí Mozilla.

Klasický Thunderbird, který dnes vychází každých 6 týdnů, bude nově vycházet jednou až dvakrát do roka v závislosti na tom, kolik přibude novinek. Každých 6 týdnů budou k dispozici bezpečnostní aktualizace, podobně jako u ESR.

Pokud zajdeme do extrému a představíme si, že v Thunderbirdu nebudou přibývat žádné novinky, pak bude pravidelně vydáván Thunderbird se stále stejnou funkčností, ale vždy s novou verzí platformy Mozilla. Zda se nějaké novinky objeví, bude čistě záležet na zájmu vývojářů z řad komunity.

Někteří placení zaměstnanci budou na projektu pracovat i nadále, ale budou se starat zejména o věci související s vydáváním nových verzí a aktualizacemi. Vedle toho se budou starat o to, aby Thunderbird „držel krok“ se změnami, které průběžně probíhají na úrovní platformy Mozilla. Budou také ze začátku schvalovat úpravy (review), ale i tato část by měla časem přejít na komunitu.

Pro lepší představu, jak se změní rozložení sil mezi placenými zaměstnanci a komunitou, dávají následující obrázky (dnešní model a budoucí):

Poměr placených zaměstnanců a komunity dnes

Poměr placených zaměstnanců a komunity v budoucnu

Úbytek placených zaměstnanců bude tedy výrazný. V tom lze spatřovat největší riziko do budoucna, protože na rozdíl od Firefoxu si Thunderbird nikdy nevybudoval výraznou podporu ze strany komunity.

Jaká je tedy budoucnost Thunderbirdu

Pro poštovní klient Thunderbird byl představen další model vývoje, který patrně ještě dozná drobných změn, ale zajistí jeho fungování i do budoucna. Aktuální neznámou je, kolik novinek se v budoucích verzích Thunderbirdu bude objevovat. Bude záležet na komunitě.

A ta patrně i určí, jakým směrem se bude Thunderbird dále vyvíjet. Není určitě bez zajímavosti, že samotní uživatelé si budoucnost Thunderbirdu představují často rozdílně. Jedni by rádi zachovali Thunderbird jako jednoduchý poštovní klient, druzí by naopak rádi, aby se Thunderbird posunul směrem k produktům jako je Microsoft Outlook.

Tak či onak bude hodně záležet na lidech, kteří budou do Thunderbirdu přispívat do budoucna. Z tohoto důvodu dnes nemá smysl spekulovat nad tím, zda je v plánu pro budoucí verze ta či ona funkčnost. Uvidíme od listopadu, kdy se patrně na nový model vývoje najede.

Autor fotografií: Ludovic Hirlimann, CC BY-SA 2.0.

Našli jste v článku chybu?
120na80.cz: Víte, co je svobodná menstruace?

Víte, co je svobodná menstruace?

Vitalia.cz: Očkování je nutné, říká homeopatka

Očkování je nutné, říká homeopatka

Měšec.cz: Investiční pasti. Děláte to, co ostatní, ale proděláváte

Investiční pasti. Děláte to, co ostatní, ale proděláváte

Vitalia.cz: Galerie: Strouhanka ze starých rohlíků? Kdepak

Galerie: Strouhanka ze starých rohlíků? Kdepak

Lupa.cz: Olympiáda zakázala GIFy. Moc to nepomáhá

Olympiáda zakázala GIFy. Moc to nepomáhá

Lupa.cz: Kdo vykrádá LinkedIn? Zjistit to má soud

Kdo vykrádá LinkedIn? Zjistit to má soud

Lupa.cz: Elektronika tajemství zbavená. Jak s ní začít?

Elektronika tajemství zbavená. Jak s ní začít?

DigiZone.cz: Jetelín končí. Prima ho vyřadila

Jetelín končí. Prima ho vyřadila

DigiZone.cz: AXN u FreeSatu měsíc zdarma

AXN u FreeSatu měsíc zdarma

120na80.cz: Lepší poporodní sexuální život? Žádný problém

Lepší poporodní sexuální život? Žádný problém

Vitalia.cz: Ženy, které milují příliš, jsou neštěstí

Ženy, které milují příliš, jsou neštěstí

Lupa.cz: Hackujete? Můžete mít problém sehnat práci

Hackujete? Můžete mít problém sehnat práci

Vitalia.cz: Musí moudrák opravdu ven?

Musí moudrák opravdu ven?

Měšec.cz: Do ostravské MHD bez jízdenky. Stačí karta

Do ostravské MHD bez jízdenky. Stačí karta

Lupa.cz: Co vzal čas: internetové kavárny a herny

Co vzal čas: internetové kavárny a herny

Podnikatel.cz: OSA zdraží, ale taky přidá nový poplatek

OSA zdraží, ale taky přidá nový poplatek

Měšec.cz: Co když na dovolené přijdete o kartu?

Co když na dovolené přijdete o kartu?

Lupa.cz: Nechcete datacentrum? Jsou na prodej

Nechcete datacentrum? Jsou na prodej

Podnikatel.cz: Česká pošta vycouvala ze služby ČP Cloud

Česká pošta vycouvala ze služby ČP Cloud

DigiZone.cz: Hodlá Markíza skončit v DVB-T?

Hodlá Markíza skončit v DVB-T?