Bastlírna

Rozbalíme balíček z Číny a prozkoumáme Orange Pi Plus – jeden z nejvybavenějších jednodeskových počítačů, který se nejen názvem tváří jako klon oblíbeného Raspberry Pi, ovšem urychlený a vylepšený.

Dnešní projekt představí stavbu užitečného indikátoru z osmi svítivých diod v nostalgickém duchu seriálu z osmdesátých let, který určitě znáte – nebo ho musíte ihned vidět. Projdeme si funkci předlohy, ukážeme si hardware vhodný k realizaci v dnešní době (Arduino) a krok po kroku analyzujeme zdrojový kód.

Nabízíme velký přehled aktuální nabídky jednodeskových počítačů na trhu. Kromě Raspberry Pi (včetně nejnovější verze Zero), klasiky Banana Pi, Orange Pi a neznámé Roseapple Pi zmíníme též 64bitové Pine, osmijádrové HiKey, poslední novinky Orange Pi One/Lite a pro milovníky Windows i počítače s Intel Atom.

Projekt Raspberry Pi představil novou destičku nazvanou jednoduše Raspberry Pi Zero. Stojí pouhých pět dolarů a dostanete na ni velmi slušné vybavení prakticky odpovídající plnohodnotné verzi bez ethernetového konektoru. Možností využití je celá řada, protože je to plnohodnotný počítač s Linuxem.

Znovu se vrátíme k uspávání mikrokontrolérů z rodiny AVR ATMEGA, tentokrát už s digitálním multimetrem v ruce. Následně se ponoříme do zdrojových kódů knihoven, vysvětlíme si další část aplikace na měření a vysílání teploty nejen bazénové vody, a podíváme se i na zpracování naměřených dat na serveru.

Arduino je energeticky velmi nenáročné, ale když jej napájíte z baterie, hodí se každá úspora. Dnes si doplníme minule ukázané symbolické schéma bazénového teploměru o systém úspory energie a ukážeme si, jak uspat mikrokontrolér v době, kdy ho nepotřebujeme. Prodloužíme výdrž z hodin na desítky dnů.

Článek se nezabývá přetaktováním nebohých 8bitových mikrokontrolérů, ale věnuje se bezdrátové komunikaci na radiofrekvenčním pásmu 433 MHz. Nejen mezi dvěma Arduiny, ale především s běžnou domácí elektronikou. Postavíme si společně solárním panelem napájený vysílač teploty vody v bazénu.

Oprášíme starší Raspberry Pi a použijeme ho k nahrávání video záznamu s automatickou detekcí pohybu v zorném poli kamery. Díky použití NoIR kamery a infračerveného světla uvidíme i v noci. A vyřešíme i nestabilitu Raspberry Pi při slabém zdroji hardwarovým rozšířením pro napájení libovolným napětím.

Raspberry Pi dostalo dlouho očekávaný dotykový displej. Původně se o něm začalo mluvit už před dvěma lety a vývojáři doufali, že do půl roku bude hotovo. Nakonec je zdržela řada problémů a dalších projektů, takže se displej dostal na světlo světa až teď. Jak se dá displej připojit a co všechno umí?

Hlavní princip řízení kvadrokoptéry pomocí PID regulátoru byl už zmíněn v minulých článcích. Všechno ostatní už je především programátorský úkon, který se týká správného přeposílání řídících povelů a spousta laborování. Tento díl bude o možnostech řízení kvadrokoptéry joystickem, popřípadě RC vysílačkou.

PID regulátor je používán v mnoha odvětvích průmyslu, dá se také použít ke stabilizaci kvadrokoptéry a nejen to: můžeme ho použít k regulaci teploty v místnosti, stabilizaci segwayů, zkrátka všude tam, kde je potřeba něco regulovat. V tomto článku pokračuji v jeho implementaci v rámci kvadrokoptéry.

Článek je o bezpečnosti při stavbě kvadrokoptéry a navazuje na použité komponenty v minulém díle. Čtenáře by měl zdravě vystrašit, neboť kvadrokoptéra může být nebezpečná. Závěr článku je o stabilizaci kvadrokoptéry a PID regulátoru, kde si každý může povšimnout, že jeho implementace není moc složitá.

Na současném trhu je výběr mezi velkou škálou komponent pro sestavení kvadrokoptéry. Tento článek vám vysvětlí, jaké komponenty vybrat a čím se výběr řídí. Vlastní řídicí software vyžaduje spoustu testování, a proto je vhodné maximalizovat dobu, jakou je kvadrokoptéra schopna létat. Jak tedy na to?

Zatímco model kvadrokoptéry si můžeme pořídit hotový, chceme-li se pustit do vlastní implementace řídicích algoritmů, potřebujeme si vybrat řídicí jednotku a vědět, co od ní požadujeme, dřív, než bude pozdě. Řídicí jednotka by měla být schopna poskytnout zázemí pro co nejlepší stabilizaci kvadrokoptéry.

Postavit si kvadrokoptéru může být výborný způsob, jak se zabavit a získat nové komplexní znalosti ze světa programování a hardwaru. Implementovat si můžete velkou škálu řídicích algoritmů, od samotné základní stabilizace a řízení po analýzu videa z kamery. Potřebujete jen chuť a spoustu času.

Dnes si projdeme řídicí program podrobněji, ukážeme si možnosti optimalizace, boj s nedostatkem paměti, nakládání s grafickými objekty a znakovou sadou pro výstup na displej. Také vyřešíme otázku stability, souběžného zpracování více úloh, představím knihovnu Tasker a probereme, jak termostat žije v domácí LAN.

Dnes se podíváme na oživení minule popsaného hardware softwarem. Nejdřív probereme možnosti, jak a v čem pro Arduino i jiné mikrokontroléry programovat, ukážeme si, že Vim nikdy není mimo hru, a pak se už vrhneme na konkrétní dílky softwarové stavebnice, ze kterých je termostat poskládán jako z kostiček Lega.

V dnešním dílu se vrhneme na hardware a popíšeme si, jak se dá takový termostat podomácku postavit. Ještě předtím nás ale čeká důležitá oprava jednoho slova z minulého dílu. Po výčtu všech nezbytných komponent projdeme popisem zapojení a závěrem nahlédneme do výroby krabičky metodou 3D tisku.

V dnešním dílu seriálu o stavbě termostatu upřesníme jednu drobnost z minulého článku, mrkneme na možnost bezdrátových čidel a pak už se pustíme do tahání kabelů a zapojování čidel DS18B20 do 1-Wire sítě. Dokončenou síť můžeme otestovat z počítače, než budeme mít hotový termostat s mikrokontrolérem.

V seriálu si popíšeme stavbu termostatu, který dokáže řídit teplotu v bytě či domě nejen podle teploty změřené v jedné místnosti (jak je běžné), ale po inteligentním zpracování naměřených teplot z rozsáhlé sítě teplotních čidel. Topení se dá také ovládat na dálku – proto nazývám termostat internetovým.

Arduino v sobotu oslavilo deset let existence. Za tu dobu vznikla celá řada různých verzí, alternativ a nejrůznějších doplňků. Po světě je možné také objednat mnoho různých klonů. Nabízíme vám přehled oficiálních verzí, které už vyšly. Zároveň se podíváme na dvě novinky, které se teprve chystají.

Raspberry Pi byl první populární minipočítač svého druhu, ale rozhodně ne poslední. V reakci na něj se objevila řada dalších levných desek, které se snaží nabídnout něco víc nebo napravit některé nedostatky původního Raspberry Pi. Pojďme se podívat na několik nejzajímavějších, které stojí za pozornost.

Jsou to už necelé tři roky, co byl vypuštěn do světa první jednodeskový mikropočítač z rodiny Raspberry Pi. Za tu dobu se jeho vývoj nezastavil, postupně byly představeny jak hardwarové, tak i softwarové inovace. Pojďme si dnes, u příležitosti vydání druhé generace, připomenout nejzajímavější novinky.