Na kickstarteru se objevil hybridní audio zesilovač pro Raspberry Pi. Jde o HAT (hardware attached on top), který se zasune do 40pinového konektoru na Raspberry Pi a obsahuje 24bitovou zvukovku s 192kHz a jednolampový zesilovač.
Cena je aktuálně buď 109 $ bez elektronky, nebo 149 $ s elektronkou. Použít se dají dvojité triody ECC82 nebo ECC88. Stále je vyrábí například jj-electronics na Slovensku (také je na obrázku).
(zdroj: hackerboards)
ted uz jen pridat stribrne pojistky:
http://www.hifinazory.cz/forum/viewtopic.php?p=63990
a bude to kulervouci hifi jo!
(hat s elektronkou? tomu rikam zbytecnost)
to nestaci, este to chce ultra-super-kable z katodickej medi, konektory z cisteho zlata a reprobednu z betonu o vahe min 500kg ...
Zkus v bazaru splašit tenhle. Při troše štěstí ho seženeš za pár tisíc dolarů. :-DDD
V nuts and volts bol navod na elektronkovy zosilovac nad arduinom. Pouzivali tam elektronku na 12 Voltov. Bola to nejaky typ co bol specialne pre autoradia, len sa zacali vyrabat tranzistorove radia takze sa moc nerozsirila ale na ebay sa da zohnat. Vyhoda 12 voltov je jasna, nezabije ma to ked sa dotknem zivej casti.
Nasiel som ten clanok, je na internete. http://www.nutsvolts.com/magazine/article/april2013_Goodsell
Keby to cinania predavali tak si to asi objednam ale nepredavaju a vyrabat sa mi to nechce.
Což o to, rozdíl je slyšet na první poslech. Horší je to už se schopností si zapamatovat charakteristiky a tím padem své rozhodnutí potvrdit ve slepém testu, zvláště pokud je těch zdrojů víc než dva a nejsou mezi nimi velké rozdíly.
Test pro kutily: Požádejte někoho, ať vám na počítači, kde máte možnost přesně nastavovat hlasitost, pustí nějakou skladbu a náhodně hlasitost nastaví. Po skončení ať změní nastavení a zapíše nastavenou hodnotu. Pak si dejte minutu pauzu a zkuste sami nastavit na stejné skladbě stejnou hlasitost.
Za určitých podmínek to pozná většina lidí. Zjednodušeně řečeno se to pozná ve chvíli, kdy to zařízení pracuje na hranici svých možností. Elektronkové zesilovače fungují dobře i na hranici. Tranzistorové a digitální už mají značné zkreslení a je to slyšet.
Ale jako obvykle je tu to důležité ale: moderní zesilovače se neprovozují na hranici svých možností. Součástky jsou levné, takže i ty nejlevnější zesilovače budou mít více stupňů. Za normálního provozu se mezním podmínkám ani nepřiblížíte. Slyšitelný rozdíl tam tudíž nebude žádný.
Vzhledem k tomu, že elektronkové zesilovače mají úplně jinou charakteristiku, je ten rozdíl propastný. Samozřejmě v případě DSP emulujícího elektronkový zesilovač je ten rozdíl z velké části setřen, přesto je rozdíl za dobrých podmínek slyšet. Pozor, mluvím o rozdílu, to je že jste schopen říct, že se nejedná o stejný vzorek A/A ale o dva různé vzorky A/B.
Při porovnávání moderních (tranzistorových) zesilovačů jsou rozdíly mikroskopické, tam jsem velmi skeptický k identifikaci rozdílu.
Když jsem poprvé slyšel v poslechovém testu porovnání elektronkového/tranzistorového zesilovače, byl jsem šokován, jak velký zvukový rozdíl to byl (stejný zdroj, stejné reproduktory, přepínala se cesta, přepnutí přepínačem). Ono elektronkové zesilovače mají do absolutního pojetí hi-fi (vysoké věrnosti) dost daleko, přesto je tento zvuk preferovaný. Otázkou je, jestli ten elektronkový zvuk zaznamenaný už na nosiči (v podstatě velká část nahrávacího řetězce obsahuje elektronky - nebo aspoň jejich simulátory) je potřeba ještě dále upravovat elektronkovým zesilovačem.
Ale predpokladam, ze jsi slysel rozdil mezi tranzistorovym zesilovacem nastavenym tak, aby mel co nejvernejsi zvuk (+ klasicke 'tvrde' tranzistorove zkresleni) a elektronkovym zesilovacem bez dalsich uprav. Jenze ja myslel krabku s DSP, ktere bude simulovat elektronku. Dokonce se takove vecicky prodavaji a maji elektronku, ovsem jen pro okrasu = svetelna a tepelna indikace napajeni :)
ČLÁNKY DO MAILU